Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 366/2025-37
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Milanem Viragem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o výživném pro neprovdanou matku
takto:
I. Žalovaný je povinen platit výživné žalobkyni od 21. 7. 2025 do 21. 7. 2027 ve výši 3 000 Kč splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně.
II. Dlužné výživné za období od 21. 7. 2025 do 31. 3. 2026 ve výši 22 065 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve splátkách ve výši 2 000 Kč měsíčně společně s běžným výživným až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem, ve kterém rozsudek nabude právní moci.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Teplicích na soudním poplatku z návrhu částku 500 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen platit výživné žalobkyni od 21. 7. 2025 do 21. 7. 2027 ve výši 3 000 Kč splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně.II. Dlužné výživné za období od 21. 7. 2025 do 31. 3. 2026 ve výši 22 065 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve splátkách ve výši 2 000 Kč měsíčně společně s běžným výživným až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem, ve kterém rozsudek nabude právní moci.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Teplicích na soudním poplatku z návrhu částku 500 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 20. 8. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost platit žalobci na výživném pro neprovdanou matku měsíčně částku 3 000 Kč od 21. 7. 2025. Žalobu odůvodnila tím, že dne 21. 7. 2025 porodila syna jméno FO, přičemž žalovaný je otcem tohoto dítěte a je zapsán v jeho rodném listě. Za otce dítěte není provdána, je svobodná s tím, že požádala o dávky hmotné nouze, příspěvku na živobytí a doplatek na živobytí. Žalovaný ji v době těhotenství a dále na uplatněný nárok, tedy na její výživu ničím nepřispěl.
Žalovaný se k žalobě připojil jako účastník řízení, ke svým poměrům uvedl, že je svobodný, kromě nezletilého syna 21. 7. 2025 má další dvě vyživovaní povinnosti k nezletilým dcerám Natálii a jméno FO. Je výdělečně činným, když pracuje od května 2025 jako pomocný dělník v cizině s průměrným měsíčním příjmem 1 650 Euro. Do zaměstnání dojíždí denně a jeho pravidelné výdaje činí zejména výdaje spojené s bydlením ve výši 12 000 Kč. Žije sám.
Dle ust. § 920 ods. 1 o. z. není - li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte na její výživu po dobu 2 let od narození dítěte.
Výživné lze přiznat i na zpět, nejdéle však 2 roky ode dne porodu (§ 922 odst. 2 o. z.).
Podle ust. § 913 odst. 1 občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.
Na základě shora uvedených skutkových zjištění, vycházeje z obsahu žaloby, rodného listu nezletilého jméno FO a účastnické výpovědi žalovaného vyplývá, že žalobkyně je svobodnou matkou uvedeného nezletilého, přičemž žalovaný je otcem tohoto dítěte. Dosud žalobkyni nepřispěl, krom částky 3 000 Kč za období měsíce března 2026. Žalobkyně má právo na výživné a to za dobu požadovanou již 21. 7. 2025 tedy od doby narození dítěte, a to po dobu nejdéle 2 roky, tedy do 21. 7. 2027. S ohledem na poměry žalovaného, výši jeho příjmu a s přihlédnutím k osobním poměrům, má soud za to, že žalované výživné ve výši 3 000 kč měsíčně odpovídá odůvodněným potřebám oprávněné s přihlédnutým k schopnostem, možnostem a poměrům povinného. V souladu s vyhověním žaloby v plném rozsahu, když ostatně se žalovaný k návrhu zcela připojil, tak vzniklo žalovanému dlužné výživné k období vyhlášení rozhodnutí ve výši 22 065 Kč, po započtení částky 3 000 Kč uhrazené žalovaným za měsíc březen 2026. S ohledem na výši dlužného výživného soud stanovil povinnost toto uhradit v měsíčních splátkách, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem, ve kterém rozsudek nabude právní moci až do úplného zaplacení dluhu.
Výrok o náhradě nákladů vyplývá ze skutečnosti, že byť žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, této v řízení žádné náklady nevznikly, když tato je v tomto řízení osvobozena od placení soudního poplatku.
Výrok o povinnost žalovaného zaplatit státu soudní poplatek z návrhu ve výši 500 Kč vyplývá z ust. § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, přičemž výše soudního poplatku vyplývá z položky 7 písm. a) Sazebníku poplatků, jakožto přílohy k shora citovanému zákonu o soudních poplatcích.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Vzdání se práva odvolání má důsledek ten, že ho již nelze podat.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či nařízení exekuce.