Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
33 C 72/2026-56
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Švachovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 30 263,03 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 186,18 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 19 186,18 Kč od 16. 12. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 11 076,85 Kč, zákonného úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 2 993,57 Kč od 16. 8. 2024 do 15. 12. 2025, zákonného úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 2 670,88 Kč od 16. 9. 2024 do 15. 12. 2025, zákonného úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 13 491,73 Kč od 16. 10. 2024 do 15. 12. 2025, zákonného úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 30 Kč od 16. 11. 2024 do 15. 12. 2025, části zákonného úroku ve výši 1,25 % ročně z částky 2 993,57 Kč od 16. 12. 2025 do zaplacení, části zákonného úroku ve výši 1,25 % ročně z částky 2 670,88 Kč od 16. 12. 2025 do zaplacení, části zákonného úroku ve výši 1,25 % ročně z částky 13 491,73 Kč od 16. 12. 2025 do zaplacení, části zákonného úroku ve výši 1,25 % ročně z částky 30 Kč od 16. 12. 2025 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 458 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 186,18 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 19 186,18 Kč od 16. 12. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se co do částky 11 076,85 Kč, zákonného úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 2 993,57 Kč od 16. 8. 2024 do 15. 12. 2025, zákonného úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 2 670,88 Kč od 16. 9. 2024 do 15. 12. 2025, zákonného úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 13 491,73 Kč od 16. 10. 2024 do 15. 12. 2025, zákonného úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 30 Kč od 16. 11. 2024 do 15. 12. 2025, části zákonného úroku ve výši 1,25 % ročně z částky 2 993,57 Kč od 16. 12. 2025 do zaplacení, části zákonného úroku ve výši 1,25 % ročně z částky 2 670,88 Kč od 16. 12. 2025 do zaplacení, části zákonného úroku ve výši 1,25 % ročně z částky 13 491,73 Kč od 16. 12. 2025 do zaplacení, části zákonného úroku ve výši 1,25 % ročně z částky 30 Kč od 16. 12. 2025 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 458 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 14. 4. 2026 ve znění doplnění ze dne 12. 5. 2026 a 18. 6. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 263,03 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi její právní předchůdkyní – společností právnická osoba. a žalovaným byla dne 24. 8. 2023 uzavřena služba Anonymizováno účet. Žalobkyně uvedla, že žalovaný se zaregistroval k užívání služby Anonymizováno účet a při zřízení služby vyslovil též souhlas s Všeobecnými obchodními podmínkami. Registrace ke službě probíhá prostřednictvím webových stránek nebo prostřednictvím aplikace Anonymizováno. V rámci registračního procesu dochází k ověření identity žalovaného (žalovaný doložil selfie foto spolu s fotem dokladu totožnosti) a ověřování jeho úvěruschopnosti. Žalovaný byl při žádosti o zřízení služby splátkový limit povinen do systém zadat potvrzovací kód, který byl žalovanému zaslán na telefonní číslo tel. číslo. V rámci služby byl žalovanému zřízen aktuální limitní úvěrový rámec, jehož výše je uvedena ve smlouvě. V rámci nákupů mohl žalovaný využít Anonymizováno kartu nebo Anonymizováno tlačítko jako platební metodu na partnerských e-shopech. Služba funguje tak, že žalovaný může provádět nákupy během celého kalendářního měsíce, přičemž splatnost jednotlivých splátek z čerpaného úvěrového rámce je vždy stanovena k 15. dni následujícího měsíce. Žalovaný se zavázal hradit každý měsíc částku alespoň ve výši 10 % z částky neuhrazeného čerpání. Výše úrokové sazby a výše RPSN je uvedena v obchodních podmínkách. Žalovanému je též umožněno zřídit si splátkový limit, kdy si provedenou transakci může žalovaný rozložit do měsíčních splátek. Pro případ prodlení s úhradou dluhu byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný peněžní prostředky čerpal v rámci služby Anonymizováno účet i v rámci služby splátkový limit, kdy původní věřitel za žalovaného uhradil objednané zboží. V rámci služby Splátkový limit žalovaný uvedeným způsobem vyčerpal v červenci 2024 částku 2 913,57 Kč, v srpnu 2024 částku 2 670,88 Kč v září 2024 2 008,56 Kč. V rámci služby Anonymizováno účet žalovaný uvedeným způsobem vyčerpal v červenci 2024 částku 80 Kč, v září 2024 částku 11 783,17 Kč a v říjnu 2024 částku 30 Kč. Žalovaný tedy celkem vyčerpal částku 19 186,18 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že uzavření předmětných smluv s žalovaným prokazuje rovněž to, že žalovaný uhradil částky čerpané v červnu 2024 ve výši 7 286,92 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána prostřednictvím několika klíčových registrů (právnická osoba), lustrací Insolvenčního rejstříku, kontrolou v Centrální evidenci exekucí, využitím nástroje právnická osoba. Příjmy žalovaného byly zjištěny ve výši 25 000 Kč, žalovaný uvedl celkovou výši ostatních výdajů ve výši 10 000 Kč. S ohledem na osobní stav žalovaného byly celkové výdaje žalovaného odhadnuty prostřednictvím analytických nástrojů původního věřitele na celkovou částku 11 683 Kč. Pohledávka byla z právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován spolu s předžalobní výzvou. Ke dni podání žaloby činí dlužná jistina 19 186,18 Kč, poplatky 198 Kč, poplatky z prodlení 3 883 Kč, smluvní pokuta 6 695,85 Kč a náklady spojené s vymáháním 300 Kč. Žalobkyně dále požaduje běžící úrok z prodlení.
2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.
3. Ve věci se konalo první jednání dne 17. 6. 2026 a dále se konalo jednání dne 26. 8. 2026. K žádnému z jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil. Žalobkyně setrvala na podané žalobě. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.
4. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:
5. Ze Smlouvy k službě Anonymizováno účet ze dne24. 8. 2023, Smlouvy o splátkovém limitu ze dne 25. 8. 2023, snímků interního systému právní předchůdkyně žalobkyně č. l. 37 a 37v) ve spojení s selfie fotem žalovaného, fotem OP žalovaného a verifikaci splátkového limitu z č. l. 37, 41 -42v soud zjistil, že mezi společností právnická osoba. a jako poskytovatelem služby a žalovaným jako zákazníkem byla uzavřena smlouva k službě Anonymizováno účet, kterou se výše uvedená společnost zavázala zřídit žalovanému službu Anonymizováno účet s aktuálním limitním rámcem ve výši 3 000 Kč s tím, že žalovaný je oprávněn realizovat platby za zboží a služby prostřednictvím zřízeného Anonymizováno účtu. Žalovaný se zavázal hradit řádně a včas vyúčtování plateb a nákupů provedených prostřednictvím Anonymizováno účtu, vždy alespoň ve výši 10 % všech dosud neuhrazených čerpání. Na základě smlouvy o splátkovém limitu se společnost právnická osoba. zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč s tím, že podmínky splácení poskytnutého úvěru jsou uvedeny v příloze k této smlouvě. Součástí obou smluv jsou všeobecné obchodní podmínky.
6. Z příloh ke smlouvě o splátkovém limitu, že tyto obsahují harmonogram splátek, výši roční zápůjční úrokové sazby a RPSN.
7. Z vyúčtování za červen 2024, Potvrzení o platbě od společnosti právnická osoba. ze dne 12. 5. 2026 a snímku z interního systému právní předchůdkyně žalobkyně, že společnost právnická osoba. poskytla žalovanému částku 7 196,92 Kč a vyúčtovala mu poplatek ve výši 99 kč. Načerpaná částka včetně poplatku byla žalovaným zcela uhrazena, a to částečně převodem z účtu č. č. účtu a částečně platební kartou.
8. Z vyúčtování za červenec 2024, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému celkem částku 2 993,57 Kč.
9. Z vyúčtování za srpen 2024, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému celkem částku 2 670,88 Kč.
10. Z vyúčtování za září 2024, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému celkem částku 13 491,73 Kč.
11. Z vyúčtování za říjen 2024, právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému celkem částku 30 Kč.
12. Ze snímku z interního systému právní předchůdkyně žalobkyně „Anonymizováno [Anonymizováno], že žalovaný uvedl, že má příjem ve výši 25 000 Kč, příjem je ze zaměstnání v oboru strojírenství a automobilový průmysl, výdaje má ve výši 10 000 Kč, výdaje na jiné dluhy ve výši 0 Kč, je svobodný a bezdětný. Žalobkyně vypočetla skutečné odhadované výdaje ve výši 11 683 Kč.
13. Sdělením ČSOB a. s. ze dne 20. 7. 2026, vyžádaného soudem bylo prokázáno, že majitelem a jediným disponentem účtu č. Anonymizováno/ Anonymizováno v červnu 2018 až lednu 2026 byl žalovaný.
14. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 11. 2025 včetně přílohy č. hodnota – seznamu postoupených pohledávek a potvrzením o přijetí platby ze dne 25. 11. 2025 bylo prokázáno, že předmětná pohledávka byla společností právnická osoba. postoupena na žalobkyni, žalovaný je v seznamu označen číslem hodnota, kdy úplata za postoupení pohledávek byla postupníkem uhrazena dne 19. 11. 2025.
15. Z Oznámení o postoupení ze dne 2. 12. 2025, že o postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem společnosti právnická osoba.
16. Z předžalobní výzvy ze dne 2. 12. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky, a to ve lhůtě pěti dnů. Podacím lístkem ze dne 3. 12. 2025 bylo prokázáno odeslání předžalobní výzvy žalovanému.
17. Návrh na provedení důkazu dotazem na mobilní operátory soud pro nadbytečnost zamítl, neboť uzavření předmětných smluv bylo prokázáno shora uvedeními listinnými důkazy.
18. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Na základě shora uvedených smluv uzavřených mezi společností právnická osoba. a žalovaným prostřednictví prostředků komunikace na dálku uvedená společnost poskytla žalovanému celkem částku 19 186,18 Kč, kdy za něj uhradila nákupy u různých obchodníků. Předmětné pohledávky za žalovaným z těchto smluv byly společností právnická osoba. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 11. 2025 postoupeny na žalobkyni. O postoupení pohledávky byla žalovaný informována dopisem společnosti právnická osoba., ze dne 2. 12. 2025 odeslaným dne 3. 12. 2025 spolu s předžalobní výzvou ze dne 2. 12. 2025, kterou žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 33 095,57 Kč do 5 dnů od doručení této výzvy.
19. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud vzal za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako dlužníkem byla pomocí prostředků komunikace na dálku (internetu) uzavřena smlouva, která je svou povahou smlouvou o úvěru (podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, „ZoSÚ“ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli), a že tato byla uzavřena v tvrzeném obsahu. V řízení však nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně smlouvu uzavřela v postavení podnikatele ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , „o. z.“ a žalovaný v postavení spotřebitele podle § 419 o. z. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 3 odst. 1 písm. c) ZoSÚ se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Pokud jde o samotnou povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru schopnost spotřebitele úvěr splácet, tak poskytovatel úvěru je povinen postupovat s odbornou péči ve smyslu § 75 ZoSÚ. V této souvislosti soud připomíná závěr Nejvyššího správního soudu ČR z rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. spisová značka, podle kterého pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka; věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje; jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Obdobně lze upozornit na rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, jenž uzavírá, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.
20. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a před poskytnutím úvěru žalovanému řádně nezkoumala jeho schopnost úvěr splácet. Řádné posouzení úvěruschopnosti předpokládá zjištění a ověření hlavních příjmů žadatele a dále jeho běžných životních nákladů, a následně porovnání těchto příjmů a výdajů za účelem zjištění disponibilních zdrojů spotřebitele a jejich porovnání s předpokládanou výši splátek za účelem zjištění, zda je spotřebitel bez obtíží schopen tyto splátky uhradit. V souladu s judikaturními závěry soudů vyšších stupňů není pochyb, že povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost poskytovatel úvěru dostojí pouze tehdy, pokud dojde ke zjištění a prověření příjmové a výdajové stránky faktických poměrů konkrétního žadatele o úvěr, kterými jsou zejména příjem žadatele a dále jeho výdaje na bydlení a služby s bydlením spojené, výdaje na výživné, výdaje na splátky jiných úvěrů či jiné splátkové zatížení a výdaje na živobytí (viz rozhodnutí Krajského soudu v adresa ze dne 9. 1. 2025, č. j. spisová značka). Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne 24. 3. 2023 „Hodnocení úvěruschopnosti žadatele o úvěr však vyžaduje porovnání zjištěných příjmů se zjištěnými výdaji dlužníka; pouhé zkoumání jedné z těchto složek k řádnému posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr nestačí. Stanovila-li věřitelka výdaje pouze na základě ekonomického modelu, aniž by dlužníka vedla k doložení konkrétních údajů, nezkoumala výdajovou stránku žadatele řádně.“ V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně při ověřování schopnosti žalovaného úvěr splácet vycházela z nijak nedoložených příjmů žalovaného ve výši 25 000 Kč a nijak nedoložených výdajů ve výši 10 000 Kč, resp. výdajů stanovených právní předchůdkyní žalobkyně na základě analytických nástrojů ve výši 11 683 Kč. V souladu se shora citovanou judikaturou však takové posouzení úvěruschopnosti nelze považovat za dostačující. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně zjevně neměla před uzavřením Smlouvy k dispozici ověřené a doložené údaje o příjmech a výdajích žalovaného, nemohla řádně posoudit schopnost žalovaného úvěr řádně splácet. V kontextu tohoto zjištění nemůže závěr právní předchůdkyně žalobkyně o úvěruschopnosti žalovaného obstát. Žalobkyně byla v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. poučena, že neunáší své břemeno tvrzení a důkazní a ke splnění této povinnosti ji byla udělena dodatečná lhůta, nicméně žalobkyně tuto svou povinnost ani v této dodatečné lhůtě nesplnila. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně v rozporu s § 86 odst. 1 ZoSÚ řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, předmětná smlouva o úvěru je tak dle § 87 odst. 1 ZoSÚ absolutně neplatná. K této neplatnosti je soud povinen v souladu s § 87 odst. 1 ZoSÚ přihlédnout z úřední povinnosti. Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nemohou být platná ani vedlejší ujednání o úroku, smluvních pokutách a další poplatcích.
21. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla bez právního důvodu celkem částku 19 186,18 Kč. Žalovaný se přijetím uvedené částky bezdůvodně obohatil ve smyslu § 2991 o. z. a podle § 2991 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 ZoSÚ povinen žalobkyni vydat bezdůvodného obohacení. Jelikož mezi účastníky nedošlo k uzavření smlouvy, nebyla ani sjednána splatnost závazku. Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení se tak řídí § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalovaný byl prokazatelně žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 2. 12. 2025 odeslanou dne 3. 12. 2025, a to nejpozději do 5 dnů. Výzva mu byla ve smyslu § 573 o. z. doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 8. 12. 2025, splatnost tak nastala dne 15. 12. 2025 a od 16. 12. 2025 je žalovaný v prodlení s úhradou dlužné částky a od tohoto data soud žalobkyni přiznal i zákonný úrok z prodlení podle § 1968 o. z. a § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývajícím rozsahu (výrok II.) soud žalobu s ohledem na shora uvedené závěry jako nedůvodnou zamítl.
22. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného. Soud provedl celkovou kapitalizaci předmětu řízení včetně úrokového příslušenství k datu vyhlášení rozsudku (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. spisová značka nebo usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 7. 2006, sp. zn. spisová značka). Celkový úspěch žalobkyně představuje 59,35 % a neúspěch 40,65 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 18,7 % nákladů řízení (úspěch 59,35 % - neúspěch 40,65 %), které žalobkyni vznikly. Celkové náklady řízení žalobkyně se skládají z částky 1 514 Kč za zaplacený soudní poplatek, 3 úkonů právní služby po 700 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby), 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) této vyhlášky, 1 úkonů právní služby po 2 340 Kč (účast u jednání) dle § 7 bodu 5 vyhlášky a 1 x režijní paušál po 450 Kč dle § 14 odst. 6 písm. b) vyhlášky, to vše navýšeno o 21 % DPH (s výjimkou soudního poplatku), když zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH. V případě plného úspěchu by žalobkyni náležela náhrada nákladů řízení v částce 7 793,9 Kč, 18, 7 % z této částky představuje 1 458 Kč (po zaokrouhlení). V daném případě se jednalo o příklad formulářové žaloby ve věci typově i skutkově jednoduché, nárok je uplatněn vzorovou žalobou (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu). Opakované podávání obdobných žalob vyplývá z informačního systému soudu, stanovení náhrady nákladů řízení za právní zastoupení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je proto dle názoru soudu zcela adekvátní. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.
23. Dlužnou částku včetně příslušenství a nákladů řízení byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.