Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 67/2026-40
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Homolovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o 14 200 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 000 Kč od 1. 2. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá ohledně úroku ve výši 3 200 Kč, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 200 Kč od 1. 2. 2025 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 3 000 Kč.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 000 Kč od 1. 2. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá ohledně úroku ve výši 3 200 Kč, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 200 Kč od 1. 2. 2025 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 3 000 Kč.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 28. 4. 2026 domáhala po žalované zaplacení částky 11 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 200 Kč od 1. 2. 2025 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 3 000 Kč, tj. smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 8 000 Kč od 1. 2. 2025 do 10. 2. 2026 (data odeslání předžalobní výzvy). Uvedla, že žalovaná uzavřela dne 29. 10. 2024 s právním předchůdcem žalobkyně Anonymizováno právnická osoba. (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále jen „smlouva“), na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč. Před uzavřením smlouvy ověřoval právní předchůdce žalobkyně úvěruschopnost žalované tak, že žalovaná byla v rámci žádosti o úvěr vyzvána k prokázání vlastnictví účtu. Alternativně byla povinna doložit výpisy z bankovního účtu za poslední tři měsíce. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byla právním předchůdcem žalobkyně opakovaně vyzývána k úhradě dluhu. Následně dopisem ze dne 31. 1. 2025 byla informována o zesplatnění úvěru. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 1. 2026 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na společnost Anonymizováno právnická osoba., která smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 1. 2026 dále postoupila tuto pohledávku na žalobkyni. Žalovaná dlužnou částku žalobkyni nezaplatila, přestože byla k tomu vyzvána předžalobní výzvou ze dne 6. 2. 2026.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Podáním ze dne 17. 8. 2026 žalobkyně doplnila svoje tvrzení o prověření úvěruschopnosti žalované tak, že úvěruschopnost žalované ověřoval právní předchůdce žalobkyně zejména lustrací ve veřejně dostupných databázích (insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, databázích SOLUS, NRKI a BRKI). Současně žalovaná odesláním žádosti o zápůjčku podle čl. 3.1.5. všeobecných obchodních podmínek (dále jen „VOP“) prohlásila, že je osobou starší 18 let, má trvalý pobyt na území České republiky a dosahuje pravidelného měsíčního příjmu. Dále podle čl. 3.1.6. VOP potvrdila, že je schopna zápůjčku splatit, řádně zvážila své možnosti splácení a že jí nejsou známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jejích závazků. Současně prohlásila, že není v prodlení se splácením závazků vůči třetím osobám a není evidována v databázích dlužníků. Právní předchůdce žalobkyně byl podle čl. 7.6. VOP oprávněn ověřovat správnost údajů poskytnutých žalovanou prostřednictvím úvěrových registrů a dalších databází umožňujících posouzení bonity, platební morálky a důvěryhodnosti klienta. Na základě této lustrace a prohlášení žalované právní předchůdce žalobkyně nepojal důvodné podezření o neschopnosti žalované zápůjčku splatit.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 8 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 29. 10. 2024 má soud za prokázané poskytnutí úvěru žalované ve výši 8 000 Kč (pod variabilním symbolem platby Anonymizováno). Z oznámení o zesplatnění zápůjčky ze dne 31. 1. 2025 soud zjistil, že k tomuto dni došlo k zesplatnění zápůjčky identifikované variabilním symbolem var. symbol. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 2. 2026 má soud za prokázané postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná na svůj dluh žalobkyni ničeho nezaplatila, přestože byla k tomu žalobkyní upomínána předžalobní výzvou ze dne 6. 2. 2026.
5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru, na jejímž základě čerpala úvěr ve výši 8 000 Kč. Poskytnutý úvěr se zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně, což odpovídá roční úrokové sazbě 480 %. Žalovaná poskytnutý úvěr nesplácela, a proto právní předchůdce úvěr ke dni 31. 1. 2025 zesplatnil. Na základě dvou smluv o postoupení pohledávek ze dne 23. 1. 2026 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná na svůj dluh žalobkyni ničeho nezaplatila, přestože byla k tomu žalobkyní upomínána předžalobní výzvou ze dne 6. 2. 2026.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku v pl. znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
11. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.
12. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaná a právní předchůdce žalobkyně mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. a zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Na základě uzavřené smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč, který se zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 480 % ročně. Takto sjednaná výše úroku zcela zjevně přesahovala úrokové sazby úvěrů poskytovaných bankami domácnostem na spotřebu. S ohledem na takovou excesivní výši úrokové sazby dospěl soud k závěru o absolutní neplatnosti sjednané úvěrové smlouvy, když moderace podle výše citovaného ust. § 577 o. z. na obvyklou (ještě přípustnou) výši úroku z úvěru byla za popsaných okolností vyloučena (srov. např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2022, č. j. 22 Co 61/2022 -40). V části uplatněného nároku ve výši 8 000 Kč odpovídající částce vyplaceného úvěru byl uplatněný nárok posouzen jako bezdůvodné obohacení podle ust. § 2991 o. z. Za popsaného stavu soud považoval za nadbytečné posuzovat, zda právní předchůdce žalobkyně dostál svojí povinnosti k řádnému zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru. Aktivní legitimaci žalobkyně v tomto sporu má soud za prokázanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky (§ 1882 odst. 1 o. z.). V návaznosti na shora odůvodněný závěr o důvodnosti podané žaloby v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 000 Kč od 1. 2. 2025 do zaplacení, na jehož zaplacení vznikl žalobkyni nárok podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , soud v tomto rozsahu podané žalobě částečně vyhověl výrokem I. tohoto rozsudku. Ve zbývajícím rozsahu, tj. ohledně úroku ve výši 3 200 Kč, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 200 Kč od 1. 2. 2025 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 3 000 Kč, byla potom žaloba výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuta.
13. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch, přiznal právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 12 %, což odpovídá rozdílu úspěchu žalobkyně v rozsahu 56 % a neúspěchu v rozsahu 44 %. Žalobkyni v tomto řízení vznikly náklady v celkové výši 2 500 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem spočívajících v odměně za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a žaloba) po 400 Kč stanovené podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu v pl. znění (dále jen „a. t.“) a náhradě hotových výdaje za uvedené tři úkony po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) . Žalované byla tedy uložena povinnost nahradit žalobkyni tyto náklady v rozsahu 12 %, tj. náklady ve výši 300 Kč.
14. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem řádně a včas splněna, lze se jejího plnění domáhat exekučním návrhem nebo návrhem na soudní výkon rozhodnutí.