Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
33 C 232/2026-46
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Evou Liškovou ve věci
žalobkyně:
Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená Jméno advokátky. sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému:
Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 33 380 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 380 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 25 200 Kč od 17. 5. 2025 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyni se vrací částka 661 Kč zaplacená na soudní poplatek, která jí bude vyplacena účtárnou Okresního soudu Brno-venkov po právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 380 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 25 200 Kč od 17. 5. 2025 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyni se vrací částka 661 Kč zaplacená na soudní poplatek, která jí bude vyplacena účtárnou Okresního soudu Brno-venkov po právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou podanou dne 30. 6. 2026 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 33 380 Kč s příslušenstvím. Žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč, poplatku ve výši 5 200 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 20 000 Kč kapitalizované ke dni sepisu žaloby ve výši 8 180 Kč. V žalobě uvedla, že pohledávka vznikla na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 16. 4. 2025, uzavřené mezi účastníky řízení. Žalobkyně se na základě smlouvy zavázala poskytnout žalovanému na bankovní účet č. č. účtu peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Peněžní prostředky byly na uvedený bankovní účet zaslány dne 16. 4. 2025. Žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s poplatkem ve výši 5 200 Kč, splatnost celkové dlužné částky byla stanovena na 16. 5. 2025. Žalovaný po poskytnutí peněžní prostředků následně ničeho neuhradil. Dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena ani přes předžalobní výzvu.
2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 16. 9. 2026, kdy uvedl, že si je vědom dlužné částky vůči žalobkyni, přiznává, že se zamotal do více půjček a pak už to bylo takové vytloukání klínu klínem. V současné době splácí víc a nemůže si dovolit uhradit celou dlužnou částku najednou, chtěl by požádat o možnost úhrady ve splátkách.
3. Soud při jednání vyšel z podání účastníků a z listinných důkazů založených ve spise
4. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že mezi účastníky řízení byla dne 16. 4. 2025 uzavřena smlouva o zápůjčce, přičemž uzavření smlouvy nebylo mezi účastníky řízení sporné, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit peněžní částku odpovídající výši zápůjčky společně s poplatkem ve výši 5 200 Kč dle podmínek stanovených ve smlouvě, a to nejpozději do 16. 5. 2025. Zápůjčka byla žalobkyní poskytnuta na bankovní účet žalovaného číslo č. účtu, a to nejpozději do 2 dnů ode dne účinnosti této smlouvy. V případě prodlení s plněním závazků měl být žalovaný povinen uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, dále zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady za zaslání každé upomínky (čl. 2.3 smlouvy). Nedílnou součástí smlouvy měly být VOP a Sazebník (č.l. 2. 1. smlouvy).
5. Ze Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně (VOP), soud zjistil, že úvěr měl být žalovanému poskytnut jako neúčelový, nezajištěný a jednorázově splatný. Dle čl. II. bodu 2.13. VOP je smlouva uzavřena v okamžiku, kdy bude akceptace návrhu na uzavření smlouvy doručena klientovi (zde žalované). Smlouva je klientovi zaslána na e-mailovou adresu sdělenou klientem a prostřednictvím jeho uživatelského profilu.
6. Upomínkami nebylo prokázáno, že by žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru, neboť žalobkyně nepředložila doklady o jejich odeslání.
7. Z předžalobní upomínky ze dne 4. 6. 2026 včetně podacího lístku ze dne 4. 6. 2026 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy o zápůjčce, a to ve lhůtě 3 dnů.
8. Ze sdělení právnická osoba. soud zjistil, že bankovní účet č. č. účtu je veden na jméno žalovaného, zároveň bylo doloženo, že dne 16. 4. 2025 byla na účet žalovaného připsána částka 20 000 Kč.
9. Žalobkyně dále soudu předložila protokol o vlastnictví účtu a výpis z bankovního účtu, ze kterých soud nic podstatného pro věc nezjistil, a to s ohledem na jejích nepřehlednost, kdy v případě protokolu o vlastnictví účtu se jedná především o přepis příkazového řádku, ohledně výpisu z bankovního účtu se pak jedná o výpis neobsahující žádné informace.
10. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 16. 4. 2025 uzavřena úvěrová smlouva dle § 2395 o. z. v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, jelikož žalobkyně vystupovala v rámci uzavření smlouvy v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru (úvěrující) mimo jiné povinen prověřovat úvěruschopnost spotřebitele (úvěrovaného), jinak je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1). Úvěr lze pak poskytnout pouze za předpokladu, že o schopnosti úvěrovaného splácet poskytnutý úvěr, nemá úvěrující důvodné pochybnosti. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda byla smlouva o spotřebitelském úvěru platně uzavřena, tedy zda žalobkyně před jejím uzavřením s náležitou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr.
15. Po zhodnocení a podřazení zjištěného skutkového stavu pod citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouvu se žalovaným jako spotřebitelem uzavřela, aniž by bylo možné konstatovat, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně v řízení fakticky ani netvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla jakkoliv posuzována.
16. Soud tedy shrnuje, že žalobkyně porušila své povinnosti dané jí v § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy ze strany žalobkyně nebyly zkoumány poměry žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně jako poskytovatel tak v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou poskytla žalovanému úvěr a uzavřela s ním předmětnou smlouvu. Za této situace je v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Z uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru tak nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva.
17. Plnění poskytnutá na základě absolutně neplatné smlouvy je v daném případě nutno mezi účastníky vypořádat podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, resp. podle speciální skutkové podstaty na vydání bezdůvodného obohacení obsažené právě v zákoně o spotřebitelském úvěru. Žalovaný je povinen vydat žalobkyni to, co z neplatné smlouvy obdržel. Jestliže žalovanému byla na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytnuta částka 20 000 Kč, přičemž žalovaný následně na poskytnutý úvěr ničeho neuhradil, pak má žalobkyně nárok na zaplacení částky 20 000 Kč (výrok I.). Ve zbytku soud žalobu zamítl (výrok II.).
18. Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V případě omezených možností spotřebitele (žalovaného), soud zpravidla ukládá zaplatit přiznanou částku ve splátkách. V dané věci byl žalovaný aktivní, kdy v rámci vyjádření k žalobě uvedl, že žádá o úhradu dlužné částky ve formě měsíčních splátek. Ohledně svých konkrétních finančních poměrů však uvedl toliko, že aktuálně splácí i další finanční závazky. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku bezdůvodného obohacení ve výši 20 000 Kč ve formě měsíčních splátek po 2 000 Kč. Výše splátek byla stanovena s přihlédnutím k výši přiznané částky a k přiměřené době splácení, přičemž soud dále zohlednil, že žalovaný má i další výdaje ve smyslu finančních produktů. Soud s ohledem na uvedené shledal úhradu přiznané částky ve formě měsíčních splátek po 2 000 Kč za přiměřenou možnostem žalovaného dle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru.
19. Ohledně zamítnutí nároku žalobkyně na příslušenství bezdůvodného obohacení, pak soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 , publikován pod č. 11/2026 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dle kterého, je-li smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná proto, že poskytovatel poskytl spotřebiteli úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb. ve znění pozdějších předpisů, nemá poskytovatel úvěru nárok na sjednané úroky a poplatky; nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru, tedy v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Výzva věřitele k vrácení zbývající nesplacené části jistiny z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru prodlení dlužníka sama o sobě nezakládá.
20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , kdy soud porovnával procesní úspěch žalobkyně a žalovaného, a to tak, že zohlednil i požadavek na žalobou uplatněné příslušenství, které kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku. Protože procesně úspěšnější byl v řízení žalovaný, který si náhradu nákladů řízení nenárokoval, rozhodl výrokem III. soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
21. Výrokem IV. bylo rozhodnuto o vrácení částky 661 Kč zaplacené žalobkyní na doplatek soudního poplatku, přičemž tento byl žalobkyní uhrazen dne 11. 9. 2026 a opětovně dne 15. 9. 2026, tj. doplatek soudního poplatku byl žalobkyní uhrazen duplicitně. Soud proto rozhodl dle § 10 odst. 1 věta první zákona o soudních poplatcích o vrácení částky 661 Kč zaplacené dne 15. 9. 2026 žalobkyni, jelikož žalobkyně nebyla k jeho zaplacení povinna.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.