Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 208/2026-19
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného,
t.č. ve výkonu trestu ve Anonymizováno Anonymizováno,
o zaplacení 32 873,96 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 732 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do zaplacení částky ve výši 20 141,96 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 311,52 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 680,39 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 115,23 Kč od 21.1.2026 do zaplacení, úrokem ve výši 12 % ročně z částky 13 115,23 Kč od 21.1.2026 do zaplacení se žaloba zamítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 732 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Co do zaplacení částky ve výši 20 141,96 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 311,52 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 680,39 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 115,23 Kč od 21.1.2026 do zaplacení, úrokem ve výši 12 % ročně z částky 13 115,23 Kč od 21.1.2026 do zaplacení se žaloba zamítá .III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 32 873,96 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, (dále jen „Smlouva“), uzavřené dne 27. 3. 2024 mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO IČO, se sídlem adresa, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“). Před uzavřením Smlouvy předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná., když vycházela z příjmu žalovaného ve výši 17 970 Kč měsíčně doloženého pracovní smlouvou a výplatními páskami za období 1-2/2024, dalších příjmů domácnosti ve výši částka a měsíčních výdajů žalovaného ve výši 3 000 Kč. Úvěr ve výši 15 000 Kč, který žalovaný čerpal v hotovosti v den uzavření Smlouvy se žalovaný zavázal spolu se smluvním úrokem ve 7 593 Kč a částkou ve výši 1 900 Kč za zpracování zápůjčky, poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 030 Kč a pojistným ve výši 1 924 Kč zaplatit v 52 týdenních splátkách po 567 Kč, poslední splátka byla stanovena na 26.3.2025. Žalovaný zaplatil 2 268 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2026 s účinností ke dni 20.1.2026, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn. Přes upomínku žalobkyně žalovaný dluh nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě ani ke svým majetkovým poměrům nevyjádřil.
3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání v žalobě, žalovaný se nevyjádřil, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. předpokládal jeho souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.
4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:
Ze Smlouvy a tabulky umoření soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 v hotovosti a žalovaný se zavázal úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 7 593 Kč a částkou ve výši 1 900 Kč za zpracování zápůjčky, poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 030 Kč a pojistným ve výši 1 924 Kč zaplatit v 52 týdenních splátkách po 567 Kč . Žalovaný uhradil částku ve výši 2 268 Kč.
Ze Zákaznické karty ze dne 27.3.2024 soud zjistil, že žalovaný uvedl příjem ze zaměstnání ve výši 17 970 Kč měsíčně doloženého pracovní smlouvou a výplatními páskami za období 1-2/2024, další příjem domácnosti ve výši částka a měsíční výdaje ve výši částka, k čemuž nebyly předloženy žádné doklady.
Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20.1.2026 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2026.
Z předžalobní výzvy ze dne 30.3.2026 a podacího lístku pošty ze dne 30.3.2026 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužných závazků v celkové výši 36 467,17 Kč.
Z dohody o pracovní činnosti ze dne 10.1.2024 soud zjistil, že žalovaný uzavřel dohodu na dobu určitou od 10.1. - 31.12.2024 s odměnou ve výši částka, z výplatních pásek za období od 1-2/2024 soud zjistil průměrný měsíční čistý výdělek žalovaného ve výši částka.
5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Dne 27.3.2024 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva, na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně bezhotovostně vyplatila v den uzavření Smlouvy úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 7 593 Kč a částkou ve výši 1 900 Kč za zpracování zápůjčky, poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 030 Kč a pojistným ve výši 1 924 Kč zaplatit v 52 týdenních splátkách po 567 Kč, poslední splátka byla stanovena na 26.3.2025. Žalovaný zaplatil 2 268 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2026 s účinností ke dni 20.1.2026, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn. Přes upomínku žalobkyně žalovaný dluh nezaplatil.
6. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného úvěr splatit, žalovaný uzavřel dohodu na dobu určitou od 10.1. - datum s odměnou ve výši částka, z výplatních pásek za období od 1-2/2024 soud zjistil průměrný měsíční čistý výdělek žalovaného ve výši částka. Z předložených důkazů však nevyplývá, že by předchůdkyně žalobkyně vycházela z dokumentů, kterými by ověřily další příjem domácnosti ve výši částka a měsíční výdaje ve výši částka, a spokojila se tak pouze s prohlášeními žalovaného.
7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , v platném znění, ( dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění , (dále jen „ZSU “) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Dle § 87 odst. 1 ZSU , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
11. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaný ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně vystupoval jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2026. Před uzavřením Smlouvy však předchůdkyně žalobkyně žádným způsobem neověřila další příjmy domácnosti a výdaje žalovaného, a spokojila se tak pouze s tvrzením žalovaného. Předchůdkyně žalobkyně tudíž nesplnila řádně povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, proto soud dospěl soud k závěru, že Smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU . Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 odst.1 ZSU .
12. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 15 000 Kč a žalovaný předchůdkyni žalobkyně uhradil částku ve výši 2 268 Kč. Vzhledem k tomu, že uzavřená Smlouva je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plnění bez právního důvodu) ve výši poskytnuté a nesplacené jistiny 12 732 Kč ( 15 000 Kč – 2 268 Kč) , které je povinen podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU vydat. Soud tak uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 12 732 Kč a ve zbylém rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.
13. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, soud žalobu v tomto rozsahu rovněž zamítl, neboť byla podána předčasně , když v souladu s § 87 odst.1 ZSU nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká žalobkyni teprve od okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru ( srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.4.2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ) v době podle § 87 odst.1 ZSU , tj. v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný se ke svým majetkovým poměrům nevyjádřil a v řízení byl pasivní, proto soud jako přiměřenou lhůtu k plnění stanovil lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř.
14. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Protože byl žalovaný úspěšnější ve věci, měl by vůči žalobkyni dle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na úhradu části nákladů řízení . Žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.