Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 136/2026-63

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Rokycanech rozhodl soudcem JUDr. Ing. Ivo Hruškou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o částka s přísl.

takto:

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období do datum částkou částka, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky částka od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období do , datum, částkou , částka, , s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení zamítá.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Tvrdila, že dne datum uzavřela společnost právnická osoba, IČO IČO, se žalovaným smlouvu o půjčce č. hodnota, jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Na jejím základě byla žalovanému při uzavření smlouvy v hotovosti poskytnuta částka částka, jejíž převzetí žalovaný potvrdil podpisem. Žalovaný se zavázal vedle jistiny zaplatit sjednaný poplatek a celkovou částku hradit v týdenních splátkách, přičemž poslední splátka byla splatná dne datum. Protože splátky řádně a včas nehradil, měla být podle žalobkyně celá neuhrazená částka v prodlení od datum. Žalobkyně dále tvrdila, že pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum postoupena se všemi souvisejícími právy na žalobkyni a že žalovaný byl o postoupení písemně vyrozuměn. Ke dni podání žaloby požadovala jistinu částka, dlužný poplatek částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení částka a zákonný úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Před podáním žaloby zaslala žalovanému dne datum předžalobní výzvu, v níž mu stanovila lhůtu k plnění do datum; žalovaný ani poté požadovanou částku neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud provedl důkaz smlouvou o půjčce č. hodnota ze dne datum včetně smluvních podmínek, z níž zjistil, že společnost právnická osoba poskytla žalovanému při uzavření smlouvy v hotovosti částku částka a žalovaný se zavázal uhradit jistinu spolu se sjednaným poplatkem v týdenních splátkách, z nichž poslední byla splatná dne datum. Ze smlouvy dále vyplynulo, že úroková sazba činila 69,11 % ročně a RPSN 95,8 %. Potvrzení o úplatě dokládá vyplacení půjčky ve výši částka žalovanému. Z tvrzení žalobce soud zjistil, že žalovaný uhradil celkem částka. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení a dokladem o jeho odeslání vzal soud za prokázané, že pohledávka byla s účinností ke dni datum postoupena žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Z předžalobní výzvy a dokladu o jejím odeslání soud zjistil, že žalobkyně výzvu odeslala dne datum a stanovila žalovanému lhůtu k zaplacení do datum.

5. Podle ustanovení zákona číslo , (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení odstavce 1 o. z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Dle ustanovení odstavce 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ustanovení věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle ustanovení o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle ustanovení odstavce 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

6. Soud se ztotožňuje s argumentací v rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne datum č. j. spisová značka, kde rozhodoval o odvolání proti rozsudku zdejšího soudu sp. zn. spisová značka, a shledal obdobnou smlouvu absolutně neplatnou. Krajský soud v předmětném rozsudku, na rozdíl od soudu prvního stupně, podle kterého účastníci uzavřeli platnou smlouvu o úvěru a neplatné je pouze jejich ujednání o úrocích, dospěl k závěru, že úvěrová smlouva se zjevně příčí dobrým mravům a jako taková je jako celek podle § 588 věta první o. z. neplatná. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti a aplikace ustanovení § 577 o. z., je vyloučena. Na tomto závěru nic nemění zjištění, že výše úroku byla ve smlouvě sjednána transparentně a že žalobkyně vůči žalovanému splnila i informační povinnosti, které jí plynou ze zákona o spotřebitelském úvěru. Pokud ale měl žalovaný z poskytnutých částka vrátit s příslušenstvím odpovídajícímu roční procentní sazbě nákladů ve výši Více než 100 procent, tak nelze k jinému závěru dojít. Výši úroků je nutno posuzovat v době vzniku smluvního vztahu. Ve věci sp. zn. spisová značka Nejvyšší soud judikoval, že co se týče občanskoprávní judikatury, tato považuje za nepřiměřenou úrokovou míru ve výši 60 %, jež podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahuje horní hranici obvyklé úrokové míry. Obdobně judikoval Nejvyšší soud ve věci sp. zn. spisová značka, kde uvedl, že v rozporu s dobrými mravy je výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejího sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěru nebo půjček. Ve věci sp. zn. spisová značka Nejvyšší soud shledal nemravnou úrokovou sazbu ve výši 66 % ročně. V předmětném případě činí úroková sazba 69,11 % ročně a RPSN úvěru činí 95,8 %. Takto sjednanou výši úroků a RPSN shledal soud jako rozpornou s dobrými mravy, neboť nelze odhlédnout od toho, že v době uzavření předmětné smlouvy činila obvyklá výše úroků i RPSN, za které banky v daném období poskytovaly úvěry na spotřebu, cca 10 % ročně. Podle výše citovaného rozsudku Nejvyššího soudu jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. I pokud by soud připustil, že při nebankovnímu úvěru a objemu poskytnutých finančních prostředků se může jevit přiměřenou sazba cca 3x vyšší než ta, která je poskytována bankami, s přihlédnutím ke skutečnosti, že může jít o dlužníka, který by na bankovní produkt nedosáhl, neboť by nevyhověl požadavkům banky na svoji bonitu, je možné jako ještě případně přiměřenou hodnotit sazbu úroků a RPSN ve výši okolo 30 %. Žalobkyní požadovaná sazba úroků a výše RPSN poskytnutého úvěru se z tohoto pohledu jeví jako zcela zjevně nepřiměřená (nemravná).

7. Kromě výše úroku a roční procentní sazby nákladů je však třeba zohlednit i další okolnosti, za kterých byla smlouva uzavřena a přihlédnout i k jejímu dalšímu obsahu. Nelze pominout, že smlouva byla uzavřena mezi profesionálem a spotřebitelem, že byla uzavřena adhezním způsobem a že žalovaný na formuláři vypracovaném žalobkyní nemohl nic ovlivnit. Jednou z hlavních zásad soukromého práva je to, že uspořádání smluvních vztahů musí být spravedlivé a nemůže zakládat zřejmou nerovnováhu k tíži slabší strany, což v projednávané věci nebylo dodrženo a zakládá absolutní neplatnost smlouvy o úvěru.

8. S ohledem na výše uvedené soud posoudil doloženou smlouvu jako absolutně neplatnou. Přijetím částky částka se proto žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil. Jelikož z poskytnuté částky uhradil celkem částka, zbývá mu vydat majetkový prospěch ve výši částka. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k zaplacení a stanovila mu lhůtu k plnění do datum. Protože žalovaný v této lhůtě nezaplatil, dostal se do prodlení dne datum, tedy dnem následujícím po dni určeném v předžalobní výzvě k zaplacení. Soud proto žalobkyni přiznal částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od datum do zaplacení podle , , ve spojení s Lhůtu k plnění soud určil podle v délce tří dnů od právní moci rozsudku.

9. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl. Žalobkyni nevzniklo právo na plnění přesahující dosud nevydanou část bezdůvodného obohacení ve výši částka ani na smluvní příslušenství odvozené od absolutně neplatné smlouvy; důvodný nebyl ani požadavek na úrok z prodlení za dobu před datum.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , . Žalovaný měl ve věci převažující úspěch, avšak žádné náklady řízení mu nevznikly. Žalobkyně proto nemá právo na náhradu nákladů řízení pro svůj nižší procesní úspěch a žalovanému nebylo možno náhradu přiznat, neboť mu žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.