Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 86/2026-125
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Zuzanou Hunalovou ve věci
žalobce:
Jméno žalobce A., IČO IČO žalobce A
sídlem Adresa žalobce A: nábřeží Jméno žalobce B Anonymizováno
zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému:
Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
trvale na adrese Adresa žalovaného
o zaplacení částky 86 573,94 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 86 573,94 Kč a příslušenstvím, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 86 573,94 Kč a příslušenstvím, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobce se žalobou po žalovaném domáhal zaplacení částky 86 573,94 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru uzavřené se žalovaným dne 21. 12. 2023, číslo úvěru 9103283004. Nárok zdůvodňoval tak, že po prověření úvěruschopnosti žalované mu poskytl úvěr ve výši 68 000 Kč. Žalovaný se na základě smlouvy zavázal úvěr splácet ve 48 splátkách ve výši 4 547 Kč měsíčně s výší nominální úrokové sazby 76,04 % ročně. Žalovaný uhradil do data zesplatnění úvěru částku 95 487 Kč, poté se dostal do prodlení delšího 65 dní, v důsledku čehož žalobce úvěr zesplatnil k datu 21. 12. 2025. K tomuto dni se tak novou jistinou stala původní neuhrazená jistina a přirostlé úroky, tedy žalobce nově požadoval úroky z prodlení z této nové jistiny. Žalobce žádal dále smluvní pokutu.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nesporoval tvrzení v ní uvedená.
Soud zjistil o skutkovém stavu následující skutečnosti z níže uvedených důkazů:
Na základě smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 21. 12. 2023 byl téhož dne žalovanému na účet č. č. účtu zaslán úvěr vyplývající ze smlouvy ve výši 68 000 Kč s tím, že se žalovaný ve smlouvě zavázal tento úvěr hradit v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 4 547 Kč s úrokem 76,03 % ročně (viz smlouva o úvěru vč. dodatku o podpisu na dálku, doklad o vyplacení úvěru na účet žalovaného, dokument o postupu uzavření smlouvy). V hodnocení klienta je uveden příjem žalovaného 20 700 Kč od zaměstnavatele právnická osoba., splátky dalších úvěrů 5 000 Kč. Z předloženého výpisu z účtu dlužníka soud zjistil příchozí platbu výplaty v listopadu i v prosinci 2023 v částce cca 20 000 Kč, dále výdaje označené vždy jako tipsport.cz, chance.cz, právnická osoba., platbu 5 000 Kč jako splátku půjčky. Z výpisu NRKI soud zjistil, že ke dni 21. 12. 2023 měl žalovaná 8 jiných žádostí o finanční produkty, nesplacené úvěry 89 163 Kč a limit 60 000 Kč, dluh po splatnosti 0 Kč. Z výpisu SOLUS neměl žalovaný žádný záznam. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný uhradil celkem hodnota pravidelných splátek po 4 547 Kč, z toho posledních 6 již měsíc i více po jejich splatnosti. Ze statistiky úrokových sazeb pro spotřebitelské úvěry poskytované bankami (ARAD) soud zjistil, že průměrná sazba v 12/2023 činila 9,29 %. Žalobce poslal žalovanému výzvy k úhradě dluhu.
Soud učinil ve věci skutkový závěr, že žalobce poskytl žalované peněžní prostředky v celkové výši 68 000 Kč, žalovaný před podáním žaloby uhradil celkem 95 487 Kč.
Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 ZSÚ poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Ustanovení § 86 a násl. ZSÚ podrobně upravují povinnosti poskytovatele úvěru stran posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Podle § 86 odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
Soud předně hodnotil úvěrovou smlouvu včetně úroku ve výši 76,03 % ročně. Podle statistiky úrokových sazeb (spotřebitelské úvěry u bank) – viz ekonomická data ČNB, ARAD – činila obvyklá úroková míra v prosinci 2023 v bankovním sektoru 9,29 %. Přestože je obvyklé, že nebankovní poskytovatelé mívají sazby vyšší, neboť se do nich promítá podnikatelské riziko poskytovatele a častokrát i rizikovost dlužníka, kterému banka v žádosti o úvěr nevyhověla, hladina tohoto navýšení se nemůže pohybovat mimo rozumnou úroveň (viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019, kde Ústavní soud mimo jiné odkázal na nálezy sp. zn. I. ÚS 199/11 a sp. zn. III. 4084/12, ve kterých dovodil, že je nepřijatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům /zejména nebankovním společnostem poskytujícím úvěry spotřebitelům/, které evidentně poškozují práva svých klientů.). Rovněž Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 22. 9. 2020, č. j. spisová značka zopakoval, že smluvní volnost stran podléhá korektivu dobrých mravů, jenž pro právní jednání obecně vyplývá z ustanovení § 1 odst. 2 a § 547 o. z., a že právní jednání, které se příčí dobrým mravům, je třeba posoudit jako neplatné (§ 580 odst. 1 a § 588 o. z.). Soud v této věci posoudil, že smluvené úroky se vymykají i adekvátnímu zvýšení plynoucímu z podnikatelského rizika poskytovatele úvěrů jakožto nebankovní instituce. Soud proto uzavřel, že ujednaná výše smluvního úroku se příčí dobrým mravům, což působí neplatnost celé úvěrové smlouvy.
K tomu lze dále odkázat na stručný a výstižný závěr z rozsudku Krajského soudu v adresa, č.j. spisová značka dle kterého pokud jsou smlouvy s nemravně vysokými úroky sjednávány úvěrujícím zcela záměrně, systematicky a s vědomím jejich neplatnosti, je absolutně neplatná celá smlouva a nikoliv jen oddělitelné ujednání o nemravných úrocích. Ustanovení § 576 o. z. nelze na takové případy aplikovat. Rovněž z judikatury Soudního dvora plyne, že by neměl být považován za neplatný pouze úrok („odměna“), tj. neměl by být soudem pouze měněn sjednaný úrok na úrok obvyklý, jelikož takový postup vede k setrvávání poskytovatelů na jejich nemravných praktikách. Viz rozhodnutí ve věci C520/21 ze dne 15. 6. 2023: „kdyby vnitrostátní soud mohl měnit obsah zneužívajících ujednání v takových smlouvách, mohlo by být ohroženo splnění dlouhodobého cíle stanoveného v článku 7 směrnice 93/13. Tato možnost by totiž přispívala k eliminaci odrazujícího účinku pro prodávající a poskytovatele tím, že se taková zneužívající ujednání vůči spotřebiteli prostě a jednoduše neuplatní, a to v tom smyslu, že prodávající a poskytovatelé by byli i nadále sváděni k používání uvedených ujednání, jelikož by věděli, že i kdyby mělo být rozhodnuto o jejich neplatnosti, vnitrostátní soud bude moci smlouvu v nezbytném rozsahu doplnit, takže jejich zájmy budou tímto způsobem přesto zajištěny.“
Pokud jde o řádné zkoumání úvěruschopnosti, již jen na okraj soud poukazuje na to, že tato povinnost není čistě formální, kdy by si měl poskytovatel úvěru obstarat dostatečné podklady o solventnosti klienta, ale tyto by měl zejména řádně vyhodnotit. Tak tomu v daném případě nebylo, když jediným zjištěným příjmem žalovaného byla částka 20 tisíc měsíčně a ostatní obrat na účtu činily platby od stále stejných fyzických osob a výdaje za sázky a jiné půjčky.
Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je neplatná pro nemravně vysoké úroky sjednávány úvěrujícím zcela záměrně, systematicky a s vědomím jejich neplatnosti, byla věc posouzena dle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterého platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 68 000 Kč, tedy tuto jistinu je povinen žalovaný žalobci vrátit. Žalovaný doposud uhradil žalobci částku 95 487 Kč. Soud proto výrokem I. žalobu v celém rozsahu zamítl, neboť žalovaný se bezdůvodně neobohatil na úkor žalobce. Žalobce z neplatné smlouvy nemá právo na žádné úroky, poplatky ani na smluvní úroky, které nebyly platně sjednány.
O nákladech řízení rozhodl soud výrokem II. v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Ve věci byl procesně úspěšnější žalovaný; ten však zůstal po celé řízení pasivní, a proto mu žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím podepsaného soudu.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí soudem.