Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 125/2025-87

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená dne Datum narození žalobkyně

bytem Adresa žalobkyně

právně zastoupená Jméno Zástupce, advokátkou

se sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno

proti

žalovaným: 1) Jméno žalované A, narozený dne Datum narození žalované A

bytem Adresa žalované A

2) Jméno žalované B, narozený dne Datum narození žalované B

bytem Adresa žalované B

o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

takto:

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemkům st. p. č. hodnota (jehož součástí je stavba v obci adresa, č.p. Anonymizováno, rodinný dům) a p. č. hodnota, které leží v katastrálním území adresa, a jsou zapsány na listu vlastnictví č. hodnota pro obec a katastrální území adresa, se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej pozemků označených ve výroku I. ve veřejné dražbě s tím, že jeho výtěžek bude rozdělen mezi účastníky v poměru jejich spoluvlastnických podílů, tj. žalobkyni dle id. 2/9, žalovanému 1) dle id. 2/3 a žalovanému 2) dle id. 1/9.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Každý z účastníků je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Vyškově na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemkům st. p. č. , hodnota, (jehož součástí je stavba v obci , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům) a p. č. , hodnota, , které leží v katastrálním území , adresa, , a jsou zapsány na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , se zrušuje.II. Nařizuje se prodej pozemků označených ve výroku I. ve veřejné dražbě s tím, že jeho výtěžek bude rozdělen mezi účastníky v poměru jejich spoluvlastnických podílů, tj. žalobkyni dle id. 2/9, žalovanému 1) dle id. 2/3 a žalovanému 2) dle id. 1/9.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Každý z účastníků je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Vyškově na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, podanou u zdejšího soudu (dále již „soud“) dne datum, domáhala zrušení a vypořádání nemovitých věcí nyní označených ve výroku I. tohoto rozsudku, a to s odůvodněním, že nehodlá nadále být s žalovanými ve spoluvlastnickém vztahu.

2. Žalovaný 1) s žalobou vyslovil nesouhlas, který pramení z rodinných důvodů a z jeho vztahu k těmto nemovitostem, respektive k pozemkům st. p. č. hodnota [s rodinným domem (dále též „pozemky s RD“ nebo jen „RD“)] a p. č. hodnota v k. ú. adresa (dále budou pozemky označovány též jen jejich parcelními čísly). O pozemky p. č. hodnota a p. č. hodnota nemá zájem a pokud je bude někdo chtít, tak dám k tomu souhlas.

3. Žalovaný 2) uvedl, že je mu to jedno, on sám o přikázání pozemků do svého vlastnictví neusiluje.

právnická osoba průběhu řízení účastníci uzavřeli ohledně části předmětu řízení, a to ve vztahu k pozemkům p. č. hodnota a p. č. hodnota smír ohledně zrušení a vypořádání formou prodeje uvedených pozemků ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku mezi účastníky dle jejich spoluvlastnických podílů. Tento soudní smír soud schválil usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum.

5. Nadále tak předmětem řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví byly pozemky st. p. č. hodnota s RD a p. č. hodnota.

6. Především žalovaný 1) prosazoval u pozemku p. č. hodnota (zahrada přináležející k RD na pozemku st. p. č. hodnota) jeho rozdělení a za tím účelem se účastníci snažili najít shodu, k níž však nakonec nedošlo.

7. S ohledem na ad 6 proto soud ustanovil znalce, jemuž jednak uložil, aby posoudil možnost reálného rozdělení pozemku p. č. hodnota, a dále zjistil aktuální obvyklou cenu pozemků ad 5.

8. Soud učinil následující dílčí skutková zjištění:

9. Mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně nehodlá být ve spoluvlastnickém vztahu s žalovanými.

10. Žalobkyně vlastní spoluvlastnický podíl na pozemcích ad 5 o velikosti id. 2/9, žalovaný 1) na stejných pozemcích vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti id. 2/3 a žalovaný je spoluvlastníkem těchto pozemků v rozsahu id. 1/9 (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 9).

11. Z detailu z katastrální mapy na č. l. Anonymizováno je zřejmé, že RD je postaven pozemku st. p. č. hodnota, na který navazuje pozemek (zahrada) p. č. hodnota.

12. Ze znaleckého posudku (dále již „ZP“) vypracovaného znalcem tituly před jménem jméno FO dne datum, číslo položky č. účtu, soud zjistil, že pozemek st. p. č. hodnota s RD č. p. Anonymizováno není reálně dělitelný. Pozemek p. č. hodnota vykazuje znaky potencionální reálné dělitelnosti na samostatný stavební pozemek. Současně je však třeba zohlednit, že oddělením zahrady (pozemku p. č. hodnota) dojde ke snížení funkčního a uživatelského standardu stávajícího RD č. p. Anonymizováno, neboť ztratí své zahradní zázemí. Ekonomický přínos rozdělení proto nelze hodnotit pouze podle hodnoty nově vzniklé stavební parcely, ale i s ohledem na dopad do obvyklé ceny původní nemovitosti.

13. Dále soud ze ad 12 zjistil, že aktuální obvyklá cena pozemků st. p. č. hodnota s RD a p. č. hodnota činí částka.

14. Z vyjádření žalovaného 1) u jednání konaného před soudem dne datum soud zjistil, že je ochoten a schopen vyplatit žalobkyni na její spoluvlastnický podíl (o velikosti id. 2/9) částku ve výši 1 mil. Kč, což žalobkyně (prostřednictvím své právní zástupkyně) odmítla, neboť pro takový případ by požadovala vypořádat svůj spoluvlastnický podíl ve výši vycházející z obvyklé ceny pozemků zjištěných znalcem, tj. ve výši (částka : 9 = částka x 2 = 1 597 777, 776, respektive po zaokrouhlení) částka.

15. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Poté, co účastníci ohledně části předmětu řízení uzavřeli smír týkající se zrušení a vypořádání pozemků p. č. hodnota a p. č. hodnota v k. ú. adresa, který soud usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, schválil (toto usnesení nabylo právní moci dne datum), byly předmětem řízení zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví již pozemky st. p. č. hodnota (jeho součástí je rodinný dům č.p. Anonymizováno v obci adresa) a p. č. hodnota v témže k. ú. Posledně uvedené pozemky s RD nelze reálně rozdělit (k tomu ještě odůvodnění níže). Obvyklá cena pozemků s RD činí částka. Žalobkyně neměla zájem o přikázání pozemků s RD do jejího výlučného vlastnictví oproti vypořádání spoluvlastnických podílů žalovaným. Žalovaný 1) sice projevil vůli získat v rámci vypořádání spoluvlastnický podíl žalované při existenci spoluvlastnictví s žalovaným 2), leč byl ochoten, a tedy měl k dispozici pouze částku 1 mil. Kč, což je částka nedostatečná, neboť vycházeje z uvedené zjištěné obvyklé ceny pozemků s RD by bylo třeba žalobkyni na vypořádání jejího podílu (id. 2/9) vyplatit částku ve výši částka. Žalovaný 2) rovněž neměl zájem o přikázání pozemků s RD do jeho výlučného vlastnictví oproti vypořádání podílů zbývajícím spoluvlastníkům.

16. Žaloba je důvodná.

17. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále již „o. z.“), nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

18. Z judikatury Nejvyššího soudu se podává, že , , ve znění pozdějších předpisů (dále již „o. z.“) stanoví způsoby vypořádání spoluvlastnictví rozhodnutím soudu a jejich závazné pořadí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Primárním způsobem vypořádání spoluvlastnictví je rozdělení společné věci ( o. z.). Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přichází do úvahy vypořádání spoluvlastnictví přikázáním společné věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu ( věta první o. z.). Nechce-li společnou věc žádný ze spoluvlastníků, nebo nemá-li žádný ze spoluvlastníků, který by měl o společnou věc zájem, finanční prostředky k zaplacení vypořádacího podílu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka), nařídí soud prodej společné věci, a to ve veřejné dražbě ( věta druhá o. z.; srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

19. Použití kritéria účelnosti využití nemovitosti nemusí spočívat jen v posuzování možností a míry využití její stávající užitné hodnoty, ale může záležet i na tom, kdo ze spoluvlastníků tuto hodnotu spíše zachová nebo uvede do potřebného stavu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení téhož soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

20. V posuzované věci na stavebním pozemku (st. p. ř. Anonymizováno) stojí rodinný dům a na tento stavební pozemek navazuje druhý pozemek (zahrada) p. č. hodnota. Toto funkční spojení pozemků vytváří podle názoru soudu do budoucna (v souvislosti se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví k těmto nemovitým věcem) předpoklad jejich řádného a hospodářského využití, neboť se nepochybně nabízí budoucí možná rekonstrukce domu s využíváním pozemku p. č. hodnota (zahrady) pro plnění hospodářské a rekreační funkce, případně v budoucnu pro jeho využití ke stavbě nového rodinného domu z jeho druhé strany. Pokud by došlo rozhodnutím soudu v této věci k oddělení vlastnických režimů těchto dvou pozemků, došlo by k pozbytí funkčního celku (propojení obou) pozemků a k jejich možnému společnému hospodářskému využití, kteroužto variantu je třeba zapovědět.

21. Jinými slovy řečeno k rezonující otázce: „Jaký smysl z hlediska budoucího hospodářského a funkčního využití by mělo stávající stavební pozemek s rodinným domem a navazující pozemek – zahradu oddělit tak, aby došlo ke vzniku dvou již nadále funkčně a hospodářsky nepropojených pozemků?“ Odpověď je nasnadě. Takový postup by v daných (aktuálních) poměrech byl zjevně neúčelný, a to nikoliv striktně z pohledu posuzování snížení obvyklé ceny pozemků po zrušení jejich funkčního propojení, nýbrž právě z důvodu ztráty funkčnosti těchto obou pozemků jako celku a v tomto směru jejich hospodářského využití.

22. Soud tedy v poměrech této věci zaujímá právní názor, že i když jsou pozemky zásadně dělitelné, jejich reálné rozdělení není vhodné tehdy, pokud by části vzniklé jejich rozdělením nemohly nadále sloužit (budoucímu) vlastníkovi způsobem odpovídajícím jejich povaze, tj. nemohly by bez závad sloužit k uspokojování těch potřeb, k nimž jsou účelově určené, jako je tomu v případě zahrady k zahrádkářskému využití, zejména tehdy, pokud by jejím rozdělením vznikl pozemek s nevhodnou polohou. Reálné a právní dělení společného pozemku tedy neznamená, že soud musí ve všech případech rozhodnout tak, jak navrhuje některý ze spoluvlastníků. Zejména pozemky přiléhající k obytným domům vytvářejí s domem jeden funkční celek, slouží k jeho lepšímu (účelnějšímu) využití a rovněž blízkost domu, ve kterém vlastník bydlí, pochopitelně zlepšuje využití k domu přiléhající zahrady. Tyto aspekty je třeba zohlednit i v případě, kdy žádný ze spoluvlastníků buď nemá zájem stát se výlučným vlastníkem předmětných pozemků s RD, případně není pro vyplacení spoluvlastnických podílu pro takový případ solventní, a naskýtá se pouze možnost prodeje nemovitých věcí ve veřejné dražbě. Právě i pro takový případ je třeba zohlednit, že budoucí vlastník (vydražitel) bude mít zájem spíše využívat funkční propojení těchto pozemků, tj. stavebního pozemku s RD s přiléhající zahradou, než by tomu bylo jinak.

23. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

24. Soud proto neměl za daného skutkového stavu jinou možnost než přistoupit k prodeji shora uvedených nemovitých věcí ve veřejné dražbě, přičemž v tomto případě neshledal podmínky k tomu, aby současně rozhodl, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

25. V rámci materiální vykonatelnosti tohoto rozhodnutí bylo rovněž do rozsudečného výroku ad II. pojato, v jakém rozsahu bude výtěžek z veřejné dražby rozdělen mezi účastníky, a to podle jejich stávajících podílů.

26. Prodej ve veřejné dražbě – bude-li aktivován – se realizuje postupem předvídaným v až , které stanoví, že ukládá-li vykonávané rozhodnutí, aby byla společná movitá věc nebo nemovitá věc prodána a její výtěžek rozdělen mezi spoluvlastníky, provede se výkon rozhodnutí přiměřeně podle ustanovení o prodeji movitých věcí nebo nemovitých věcí (odst. 1), dále že spoluvlastníci mají pro účely rozvrhu výtěžku prodeje postavení oprávněných; výše pohledávek se stanoví podle výše jejich podílů na společné věci (odst. 2), a že nepodaří-li se společnou movitou věc nebo nemovitou věc prodat, zastaví soud výkon rozhodnutí (odst. 3).

27. Pokud měl žalovaný 1) námitky proti , tyto soud neshledal důvodnými. Námitky formální byly znalcem odstraněny v opraveném elektronickém vydání . Pokud jde o námitky věcné, s nimi se znalec podle názoru soudu řádně a přesvědčivě vypořádal ve svém odborném vyjádření ze dne datum (na č. l. 78), na které soud pro stručnost odkazuje s tím, že tyto názory znalce přejímá pro své rozhodnutí. Správně znalec také ve svém vyjádření k jedné z námitek žalovaného 1) uvádí, že obsahem soudem učiněného zadání znalci bylo zjistit aktuální obvyklou cenu pozemků s RD, nikoliv jejich obvyklou cenu jednotlivě. Soud rovněž s ohledem na obsah konstatuje, že při zjištění obvyklé ceny tohoto nemovitého majetku znalec vycházel z komparační (porovnávací) metody v daném katastrálním území ke dni datum, což v konečném důsledku, s promítnutím dalších hodnotících kritérií ze strany znalce v , vedlo k tomu, že znalec dospěl k závěru, že aktuální obvyklá cena pozemků s RD činí částku ve výši částka.

28. Výrok III. o náhradě nákladů řízení, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, je důsledkem aplikace a respektováním stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , dle kterého v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch ( ). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle d, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Soud přitom, konstatuje, že v daném případě neshledal žádné zvláštní důvody k odchýlení se od cit. stanoviska, a to i s ohledem na v průběhu řízení se do určité míry měnící procesní postoje a požadavky žalovaných.

29. Výrok IV. je důsledkem aplikace (stanovící, že stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků), kdy z rozpočtových prostředků soudu byla znalci na jeho znalečné uhrazena částka částka, takže na každého účastníka připadá částka ve výši částka, kterou jsou účastníci povinni zaplatit státu na shora uvedený účet soudu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.