Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 98/2026-52

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČ Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno

se sídlem Adresa žalobkyně

právně zastoupená Jméno Zástupce, advokátkou

se sídlem Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno

proti

žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované

se sídlem Adresa žalované

o zaplacení částky 23 931 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 23 131 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení další částky ve výši 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % p. a. z částky 23 931 Kč od 20 11. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyni se vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 23 131 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba o zaplacení další částky ve výši 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % p. a. z částky 23 931 Kč od 20 11. 2025 do zaplacení, se zamítá.III. Žalobkyni se vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, podaného u podepsaného soudu (dále již „soud“) dne 22. 6. 2026, domáhala po žalované zaplacení částky 23 931 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 23 931 Kč, a to od 20. 11. 2025 do zaplacení s odůvodněním (ve stručnosti shrnuto z obsahu podaného návrhu), že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba, IČ IČO, se adresa) uzavřela s žalovanou dne 12. 8. 2025 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 16 000 Kč, za podmínek sjednaných v uvedené smlouvě. V mezidobí došlo k postoupení pohledávky plynoucí z poskytnutého úvěru žalované (na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2025) na žalobkyni. Jelikož žalovaná úvěr neuhradila, žalobkyně se návrhem domáhala zaplacení částky 23 931 Kč s příslušenstvím.

2. Soud vydal dne 23. 7. 2026 pod č. j. EPR č. účtu-5, elektronický platební rozkaz, proti němuž žalovaná podala včasný odpor. V něm současně uvedla, že žalobkyní uplatněný nárok neuznává z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru, neboť u žalované nebyla před poskytnutím úvěru v souladu se zákonem posuzována její úvěruschopnost. Kromě toho v úvěrové smlouvě uvedená RPSN se příčí dobrým mravům.

3. Soud zjistil následující dílčí skutková zjištění:

4. Společnost právnická osoba se sídlem shora (zástavní věřitel) uzavřela dne 12. 8. 2025 s žalovanou smlouvu o úvěru č. hodnota ohledně poskytnutí úvěru žalované ve výši 16 000 Kč (zjištěno z cit. smlouvy na č. l. 11-15).

5. Úvěr ve výši 16 000 Kč byl dne 12. 8. 2025 připsán (po realizovaném bezhotovostním převodu) na bankovní účet žalované č. č. účtu (zjištěno z výpisu na č. l. 16 a z účastnické výpovědi žalované).

6. Žalovaná žádala o poskytnutí úvěru právní předchůdkyni žalobkyně v době, kdy byla na mateřské dovolené (žalovaná v tu dobu pečovala jako samoživitelka o jedno nezletilé dítě), v tu dobu měla již tři závazky z poskytnutých úvěrů k jiným společnostem, přičemž jediným jejím příjmem byl pouze rodičovský příspěvek ve výši 12 500 Kč měsíčně. Před poskytnutím úvěru si právní předchůdkyně vyžádala výpis z účtu žalované za poslední tři měsíce, dále již nijak neprověřovala poměry na straně žalované, její měsíční výdaje, vše se realizovalo pouze elektronicky, bez osobního jednání. Na svůj dluh z cit. úvěru žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalované pouze částku 800 Kč (zjištěno z účastnické výpovědi žalované).

7. Pohledávka žalované za právní předchůdkyní žalobkyně byla postoupena smlouvou ze dne 18. 12. 2025 na žalobkyni, což bylo písemně oznámeno žalované (zjištěno z cit., postupní smlouvy na č. l. 18 a násl. a z účastnické výpovědi žalované).

8. Skutečnost, že žalovaná v době poskytnutí předmětného úvěru byla v nepříznivé majetkové situaci, vyplývá i z odůvodnění (pravomocného) rozsudku soudu (v jiné právní věci – právnická osoba. vs. Jméno žalované, o zaplacení částky 13 656 Kč s příslušenstvím) ze dne 28. 7. 2026, č. j. spisová značka, který se zabýval mj. otázkou, zda před poskytnutím úvěru (ve výši 10 000 Kč) žalované dle následně uzavřené smlouvy o úvěru dne 7. 8. 2025 (tedy smlouvy, která jen několik dnů předcházela uzavření smlouvy v nyní projednávané věci), věřitelka (právnická osoba.) v souladu se zákonem posuzovala úvěruschopnost žalované, či nikoliv. V uvedené právní věci soud dospěl mj. k těmto závěrům, jež soud přebírá i pro rozhodnutí v této věci: „Žalovaná v té době pobírala příspěvek na mateřskou dovolenou, který byl jejím jediným příjmem, a splácela jiným společnostem z celkem hodnota uzavřených úvěrových smluv 21 103 Kč měsíčně. Další 4 žádosti žalované o úvěr byly odmítnuty. Žalovanou tvrzený příjem domácnosti ve výši 50 000 Kč nebyl nijak ověřen…při důsledném zkoumání majetkových poměrů žalované nebylo možné dospět k závěru, že žalovaná je objektivně schopna řádně a včas splácet předmětný spotřebitelský úvěr…“ Z uvedeného důvodu soud v poukazované věci dospěl k závěru, že úvěrová smlouva je ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná a žalovanou zavázal povinností zaplatit žalobkyni (právnická osoba.) pouze poskytnutou jistinu.

9. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že v posuzované věci právní předchůdkyně žalobkyně nedůsledně posuzovala úvěruschopnost žalované, nedůvodně jí poskytla spotřebitelský úvěr, který žalovaná objektivně nebyla schopna (pro své tíživé majetkové poměry) splácet. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyni uhradila na poskytnutý úvěr pouze částku 800 Kč.

10. Žaloba je důvodná pouze co do žalobkyní poskytnuté jistiny žalované (snížené o dílčí plnění žalované ve výši 800 Kč) ve výši 23 131 Kč; ve zbytku důvodná není.

11. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. V posuzované věci je zřejmé, že úvěrující společnost (právní předchůdkyně žalobkyně) neposuzovala vůbec úvěruschopnost žalované dle zákona o spotřebitelském úvěru č. , v rozhodném znění, neboť nebyl dodržen postup upravený v téhož zákona a požadavky vyplývající z judikatury interpretující uvedená zákonná ustanovení (srov. např. nález Ústavního soudu ve věci sp. zn. , Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. nebo Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. ). V posuzovaném případě chyběla verifikace poměrů žalované stran jejích příjmů, výdajů, respektive nákladů na její existenční potřeby, příp. výživné na děti, jiných závazků atd.

13. Předmětná úvěrová smlouva tak představuje absolutně neplatné právní jednání, dle které se žalobkyně nemůže po žalované domáhat splnění platebních povinností, jež byly v této smlouvě ujednány.

14. Podle neplatné smlouvy jsou účastnice povinny si vrátit vzájemně poskytnutá plnění (k tomu srov. § 2993 o. z.), na ostatní sjednaná plnění nemá žalobkyně podle neplatné smlouvy nárok.

15. Při vypořádání bezdůvodného obohacení soud přihlédl k judikatuře Nejvyššího soudu (např. k rozhodnutí ve věci s. p. ), a proto žalobkyni přiznal pouze žalovanou nevrácenou jistinu ve výši 23 131 Kč.

16. Ve zbytku (800 Kč s příslušenstvím) tedy byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, tj. včetně i požadavku žalobkyně na příslušenství tvrzené pohledávky, jak se podává z rozsudečného výroku II.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle , a to s ohledem na tíživé majetkové poměry žalované, s přihlédnutím k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně svým nesprávným přístupem (kdy neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované) se výrazným způsobem přičinila o vznik této situace. Je přece známo, že osoby, které se nacházejí v tíživé majetkové (finanční) situaci, se snaží prostřednictvím nebankovních společností získávat úvěry v rámci jejich snahy „vytloukat klín klínem“ v jejich dluhové spirále, a velmi často již ztratily kritický náhled na svou finanční situaci a její krizové řešení. Právě i z těchto důvodů zákon o spotřebitelském úvěru klade povinnosti na úvěrující subjekty, aby důsledně verifikovaly majetkové poměry žadatelů o úvěr. Pakliže úvěrující společnost od takové důsledné úvěrové verifikace fakticky ustoupí a postupuje toliko formalisticky, pak zpravidla dochází k situacím, jak je tomu nyní v této věci. Žalovaná (samoživitelka pečující o jedno nezletilé dítě) již tak není schopna, jak se podává ze shora cit. rozsudku soudu v jiné právní věci, splácet své dluhy, a proto v této situaci soud dospěl k závěru, že jsou zde dány podmínky pro výjimečnou aplikaci stanovící mj., že jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat; proto bylo výrokem III. rozhodnuto, že se žalobkyni vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

18. Pro úplnost soud zdůrazňuje, že i s přihlédnutím k výslechu žalované nezjistil okolnosti, jež by zakládaly důvodné podezření ze spáchání tr. činu úvěrového podvodu dle § 211 tr. zák. Z tohoto důvodu proto nebylo soudem přistoupeno k podání oznámení přísl. policejnímu orgánu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím podepsaného soudu.