Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
32 C 55/2026-21
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud ve Strakonicích rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Volkem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení 35 760 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 15 760 Kč, a zákonného úroku z prodlení z částky 28 000 Kč od 28. 6. 2024 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se co do částky 15 760 Kč, a zákonného úroku z prodlení z částky 28 000 Kč od 28. 6. 2024 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se na žalované domáhá zaplacení částky 28 000 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba., a žalovanou byla dne 26. 2. 2024 prostřednictvím webových stránek www.Anonymizováno.cz uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala hradit smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny úvěru. Vzhledem k prodlení žalované došlo dne 27. 6. 2024 k zesplatnění úvěru. Žalobkyně tvrdí, že pohledávku nabyla postupně na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 2. 6. 2025 mezi společností právnická osoba. a společností právnická osoba. a následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 10. 6. 2025 mezi společností právnická osoba. a žalobkyní. Předmětem žaloby je částka 28 000 Kč sestávající z nesplacené jistiny ve výši 20 000 Kč a smluvního úroku ve výši 8 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu ve výši 7 760 Kč, sjednanou ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za dobu od 28. 6. 2024 do 20. 7. 2025.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala nečinná.
3. Z provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:
4. Mezi společností právnická osoba. jako věřitelkou a žalovanou jako spotřebitelkou byla dne 26. 2. 2024 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Dle smlouvy byla žalovaná povinna hradit smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny úvěru. Úvěr byl sjednán na dobu neurčitou s tím, že žalovaná byla povinna hradit každý měsíc přirostlý úrok a jistinu mohla splatit kdykoliv v průběhu trvání smlouvy (zjištěno ze smlouvy o úvěru).
5. Společnost právnická osoba. jako postupitelka postoupila soubor pohledávek společnosti právnická osoba. jako postupnici (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025). Společnost právnická osoba. jako postupitelka postoupila soubor pohledávek žalobkyni jako postupnici (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2025). Z předložených listin soud dovodil, že součástí postoupených pohledávek byla i pohledávka za žalovanou uplatněná v tomto řízení.
6. Žalovaná v žádosti o spotřebitelský úvěr uvedla, že je zaměstnána u společnosti právnická osoba. na pozici ošetřovatelky skotu, kde pracuje od ledna 2023. Dále uvedla, že bydlí v pronajatém bytě, žije sama v jednočlenné domácnosti a její měsíční příjem činí 23 034 Kč, zatímco měsíční výdaje činí 5 600 Kč. Žalovaná dosáhla neúplného základního vzdělání (zjištěno z žádosti o úvěru).
7. Žalované byla poskytnuta částka 20 000 Kč převodem na účet č. č. účtu vedený u právnická osoba. (zjištěno ze sdělení banky).
8. Z dalších v řízení provedených důkazů nebyly zjištěny žádné rozhodné skutečnosti, případně tyto vyplývají z jiných provedených důkazů.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a případně z dalších zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.
10. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
13. Otázkou povinnosti poskytovatele úvěru řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele se opakovaně zabýval Nejvyšší soud, Ústavní soud i Soudní dvůr Evropské unie. Z jejich rozhodovací praxe vyplývá povinnost soudu zkoumat splnění této povinnosti z úřední povinnosti a v případě jejího porušení vyvodit důsledky stanovené právní úpravou.
14. Soud z předložených tvrzení důkazů dospěl k závěru, že nebylo prokázáno řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. Údaje uvedené žalovanou v žádosti o úvěr nebyly (či ze spisu nevyplývá, že by byly) jakýmkoliv způsobem ověřovány, a to zejména výdaje. Stran zkoumání úvěruschopnosti žalované proto nelze dovodit, že předchůdkyně žalobkyně disponovala dostatečnými a spolehlivými informacemi umožňujícími učinit kvalifikovaný závěr o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr řádně splácet. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná.
15. Jelikož soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy, náleží žalobkyni pouze vrácení poskytnuté jistiny. Ze skutkových zjištění vyplynulo, že žalované byla skutečně poskytnuta částka 20 000 Kč, přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná na tuto částku cokoli uhradila. Žalobkyni proto náleží vrácení částky 20 000 Kč představující vydání bezdůvodného obohacení získaného žalovanou přijetím plnění z neplatné smlouvy.
16. Co se týče částky 8 000 Kč představující smluvní úrok, smluvní pokuty ve výši 7 760 Kč a požadovaného příslušenství, soud žalobu zamítl, neboť při neplatnosti smlouvy žalobkyni náleží pouze vrácení skutečně poskytnutých peněžních prostředků bez sjednaných úroků, smluvních pokut a dalších smluvních plnění.
17. Podle § 87 odst. 1 věta poslední zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru „v době přiměřené jeho možnostem.“. Předmětná právní norma směřuje k ochraně spotřebitele, přičemž nikdo jiný než právě dotčený spotřebitel potřebné informace o jeho aktuální situaci („příjmu a jeho celkových sociálních a majetkových poměrech“) nemá. Povinnost tvrdit a prokázat skutečnosti vedoucí k závěru, že doba uvedená věřitelem není přiměřená aktuálním možnostem spotřebitele, má proto právě spotřebitel (dlužník). Ten také musí své právo (právo plnit v jiné době) aktivně a v přiměřené době u věřitele uplatnit a případně též u soudu dokázat. To na něm nepochybně lze spravedlivě požadovat. Tímto způsobem lze získat skutkové podklady pro postup podle § 87 cit. zákona. Je v rozporu se zásadou rovnosti stran, a překračuje i meze případného možného odklonu od této zásady odůvodnitelné ochranou slabší strany spotřebitele, pokud by důkazní břemeno k výše uvedenému nesla žalobkyně, případně aby sám soud informace vyhledával. Za shora popsané situace, kdy nadto o (přiměřenou) dobu plnění nebylo a není mezi účastníky řízení sporu (žalovanou není nic v daném směru navrhováno, ani tvrzeno), nejsou naplněny zákonem stanovené předpoklady pro to, aby soud sám stanovil přiměřenou dobu plnění, a to bez jakýchkoli podkladů a znalostí o možnostech žalovaného plnit. Vzhledem k výše uvedenému při absenci jakýchkoli konkrétních tvrzení stran situace žalované dospěl soud k závěru, že splatnost nastává právní mocí rozsudku, respektive následným uplynutím obecné pariční doby dle § 160 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), tedy 3 dnů od právní moci rozsudku, kdy dřívější doba splatnosti není v souladu s ochrannou funkcí ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud s ohledem na nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, I. ÚS 2717/08 podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť míra úspěchu a neúspěchu v řízení byla u obou účastníků, a to při zohlednění veškerého příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku, poměrně vyrovnaná.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu ve Strakonicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.