Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
111 C 211/2026-37
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudcem Mgr. Otto Slavíkem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované
o částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 11,5 % ročně za dobu od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v rozsahu požadavku na zaplacení částky částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši 12,75 % ročně za dobu od datum do datum, zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši 12,75 % ročně za dobu od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši 1,25 % ročně za dobu od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 11,5 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v rozsahu požadavku na zaplacení částky , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 12,75 % ročně za dobu od , datum, do , datum, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 12,75 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 1,25 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplatit částku částka se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne datum s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které ji poskytl částku částka jednotlivými výplatami na účet, smlouva byla sjednána přes internetové stránky věřitele, úvěr byl věřitelem zesplatněn ke dni datum, kdy do té doby žalovaná splatila jen částku částka, žalovaná nereagovala na předžalobní výzvu.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, prvního jednání se nezúčastnila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána z adresy trvalého pobytu, předvolání i žaloba byly žalované doručeny ke dni datum náhradní formou doručení dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), z účasti u jednání se neomluvila ani nepožádala o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a současně v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Z listiny nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru Anonymizováno soud zjistil, že dle obsahu měla žalovaná (fyzická osoba) jako klient získat od věřitele právnická osoba, IČO IČO (dále také jen jako „věřitel“) bezúčelový úvěr ve výši limitu částka poskytnutý dne datum a splatný 22. den v měsíci splátkou v dohodnuté výši, úrok byl sjednán ve výši Anonymizováno % ročně, v listině bylo uvedeno číslo bankovního účtu věřitele č. č. účtu a klienta č. č. účtu. Smlouva byla soudu předložena v elektronické podobě a neobsahovala jakýkoliv podpis žádné smluvní strany, neobsahovala ani žádný identifikační kód, který by byl nepochybně spojen s osobou žalované. Soudu nebyla předložena komunikace smluvních účastníků ohledně přidělení takového identifikačního znaku právě a jen žalované. Se stejnou lhůtou poskytnutí byly mezi smluvními účastníky uzavřeny dva smluvní dodatky na celkovou výši úvěru částka a následně částka, úrok byl sjednán ve výši Anonymizováno % ročně, splatnost zůstala stejná. Žádný ze dvou dodatků nebyl rovněž podepsán. Identifikační údaje žalované ve smlouvě odpovídaly údajům v občanském průkazu a zdravotním průkazu, které žalobkyně soudu předložila. Z všeobecných obchodních podmínek č. Anonymizováno společnosti právnická osoba pro produkt Anonymizováno, soud zjistil, že podle nich žádost podaná klientem představovala nabídku k uzavření smlouvy, smlouva měla vzniknout buď akceptací žádosti poskytovatelem, nebo akceptací protinávrhu poskytovatele klientem v klientské zóně. Dokumentace měla být uložena v klientské zóně a elektronické potvrzení či SMS kód měly být považovány za podpis. Z potvrzení o provedených platbách soud zjistil, že na účet klienta č. č. účtu vždy s variabilním symbolem v podobě rodného čísla žalované byly odeslány dne datum částky Anonymizováno a částka, dne datum částka částka, dne datum částky Anonymizováno a částka, dne datum částky 3x částka, dne datum částky Anonymizováno a částka, dne datum částky Anonymizováno, Anonymizováno a částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částky Anonymizováno a částka, dne datum částky Anonymizováno a částka, dne datum částka částka a dne datum částka částka. Celkem byla vyplacena suma částka. Z předložených výpisů z bankovního účtu vedeného na jméno žalované bylo zjištěno, že zachycují tři samostatné měsíce roku Anonymizováno, konkrétně Anonymizováno. Jednoznačně převažují velmi četné výdaje na sázkové a hazardní služby, mezi příjmy se nejčastěji objevují výplaty od provozovatelů hazardních her, hotovostní vklady a platby od soukromých osob. Pravidelným příjmem je jen dávka od Úřadu práce ve výši částka. Z dopisu věřitele ze dne datum soud zjistil, že oznámil žalované zesplatnění dluhu z předmětné úvěrové smlouvy v tehdy aktuální výši částka a stanovil lhůtu k úhradě do tří dnů od doručení dopisu. Doklad doručení žalobkyně soudu nepředložila. Z postupní smlouvy datované dnem datum soud zjistil, že mezi společností věřitele již pod názvem Anonymizováno jako postupitelem a společností Anonymizováno právnická osoba., IČO IČO jako postupníkem byla uvedeného dne uzavřena smlouva o postoupení pohledávek a obsahovala identifikaci žalované pohledávky. Z postupní smlouvy datované dnem datum soud zjistil, že mezi Anonymizováno právnická osoba., IČO IČO jako postupitelem a společností žalobkyně jako postupníkem byla uvedeného dne uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, která rovněž obsahovala identifikaci žalované pohledávky, v obou smlouvách ve výši částka. Z oznámení o postoupení soud zjistil, že věřitel dopisem ze dne datum žalované oznámil postoupení pohledávky z předmětné smlouvy. Advokát žalobkyně vyhotovil předžalobní výzvu ze dne datum k úhradě dluhu ve výši částka ve lhůtě „do tří dnů“ a zaslal ji poštou dne datum žalované na adresu trvalého pobytu. Žádná z předložených listin neobsahovala informace o postupu věřitele ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované k okamžiku uzavření tvrzené úvěrové smlouvy a následných dodatků.
4. Požadavek žalobkyně na zaplacení žalované částky se opíral o ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V dané věci byla žalobkyně nadaná aktivní věcnou legitimací k vymáhání žalovaného nároku, kdy na základě postoupení pohledávky dle § 1879 o. z. byla nositelkou tvrzeného hmotného práva, které bylo předmětem řízení. Provedenými důkazy však nebyla zjištěna existence tvrzené úvěrové smlouvy. K platnosti písemné formy právního jednání je podle § 561 odst. 1 o. z. vyžadován podpis jednajícího. V případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky odkazuje § 561 odst. 1 věta třetí o. z. na jiný právní předpis, který stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tímto zvláštním právním předpisem je zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářející důvěru pro elektronické transakce, účinný od 19. 9. 2016, který v návaznosti na přímo použitelné Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, platné od 17. 9. 2014, účinné od 1. 7. 2016 (dále také „eIDAS“), upravuje v závislosti na druhu právního jednání a podepisujícího subjektu požadavky na podepisování elektronických dokumentů. Podle § 562 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Elektronická forma předpokládá elektronický dokument, tedy elektronická data, která jsou obsažena a uchovávána v určité databázi a bez technických prostředků nejsou čitelná. Předpokládá se, že data jsou čitelná v písemných znacích a lze je tak přechovávat. Samotný text dokumentu v elektronické podobě je však třeba odlišovat od podpisu, který má zvláštní režim a to podle § 561 odst. 1 o. z., jenž k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Vztah obou zákonných ustanovení nelze vnímat tak, že § 562 o. z. by měl být lex specialis k § 561 o. z. (viz Velký komentář Občanský zákoník I, Obecná část, str. 2025, nakladatelství C. H. Beck, 1. vydání 2014). Tedy závěr, že písemná forma právního jednání je zachována již tehdy, pokud dojde k určení jednající osoby, není správný. I nadále se k platnosti písemného jednání vyžaduje podpis jednajícího. V případě komunikace elektronickými prostředky se tak jedná o elektronický podpis ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, účinného od 19. 9. 2016, který v §§ 5 až 7 upravuje tři druhy elektronického podpisu, zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu. Právní teorie se shoduje na závěru, že teprve zaručený elektronický podpis (kterým se rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis) splňuje z hlediska bezpečnosti nároky na splnění písemné formy právního jednání (viz např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3210/2007). V projednávané věci nebyla soudu předložena smlouva obsahující úkon žalované, jenž bylo možné označit za podpis, tím spíše za kvalifikovaný elektronický podpis. Smlouva o úvěru dle o. z. písemnou formu nevyžaduje. Smlouva o úvěru jakožto spotřebitelském úvěru tedy může být uzavřena písemně, ústně, nebo konkludentně. V souladu se zákonnou direktivou uvedenou v čl. 25 odst. 1 Nařízení eIDAS soud respektoval nařízení, že elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. V dané věci provedeným dokazováním však nebyla zjištěna vůle žalované smlouvu uzavřít, neboť žalobkyně nedoložila nic z toho, co sama označila za kontraktační proces, konkrétně, jaký byl obsah dohody kontrahentů o podobě podpisu smlouvy. I pokud by tvrzený dokument byl podepsán připojením určitých dat sloužících k podpisu, je z hlediska dokazování podstatné prokázat identitu jednající osoby, tedy jednoznačně prokázat, že smlouvu s věřitelem uzavřela žalovaná. Je však také nezbytné prokázat integritu dokumentu, tedy následnou nezměnitelnost podepsaného dokumentu. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis nebo uznávaný elektronický podpis. Všechny ostatní elektronické podpisy tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy. Soud tedy uzavřel, že závazek z úvěru mezi účastníky nevznikl. Žalobě mohlo být vyhověno pouze z pohledu bezdůvodného obohacení žalované na úkor žalobkyně dle § 2991 odst. 2 o. z., kdy výplatou částky částka na svůj účet žalovaná získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Žalobkyni proto vzniklo právo na vrácení toho, co bylo k rukám žalované plněno na základě neplatného právního jednání, kdy výplata peněz nebyla v řízení sporná. Žalovaná žalobkyni před podáním žaloby uhradila částku částka, žalobě proto bylo vyhověno v rozsahu rozdílu, tj. částka a ve zbývající části byla žaloba zamítnuta. Ohledně příslušenství pohledávky (§ 513 o. z.) v podobě úroku z prodlení soud uzavřel, že první kvalifikovanou výzvou k plnění bezdůvodného obohacení byla předžalobní výzva k plnění, kterou žalobkyně prokazatelně odeslala na jí známou adresu žalované dne datum. Při aplikaci domněnky obsažené v § 573 o. z. je pak nutno dojít k závěru, že výzva k plnění byla žalované doručena nejpozději třetím pracovním dnem po odeslání podání žalované (k otázce došlé zásilky viz například rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. 8 Co 125/2019 ze dne 30. 4. 2019), tj. dnem datum. Žalovaná byla povinna dluh žalobkyni zaplatit ke dni datum (do tří dnů, viz text předžalobní výzvy), jelikož tak neučinila, dostala se dne datum dle § 1968 o. z. do prodlení a žalobkyni vznikl dle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení, jehož výše byla dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ke dni datum činila zákonná výše úroku z prodlení 11,5 % dlužné částky ročně, ke dni datum (od kdy žalobkyně úrok požadovala) činila zákonná výše úroku z prodlení 12,75 % ročně. V přesahujícím rozsahu požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení byla žaloba pro nedůvodnost rovněž zamítnuta.
5. Pokud by předmětná smlouva mezi věřitelem a žalovanou vznikla, tak právní vztah mezi smluvními účastníky by bylo nutno posuzovat jako spotřebitelský úvěrový vztah ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“). Žalovaná vystupovala jako spotřebitel, žalobkyně (resp. její právní předchůdce) jako podnikatel – poskytovatel úvěru. Na tento vztah se proto plně uplatní zvýšená ochrana spotřebitele, a to zejména na povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí (§ 86 ZSÚ). Z provedených důkazů bylo zjištěno, že věřitel s odbornou péčí neposoudil schopnost žalované splácet úvěr. Za tohoto stavu soud uzavírá, že smlouva o úvěru by byla v dané věci stižena absolutní neplatností podle § 87 odst. 1 ZSÚ.
6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2, § 142a o. s. ř. negativně, protože převážně procesně úspěšnější žalované žádné náklady v průběhu řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.