Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2751/26

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Přibáněm o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Václava Voříška, advokáta, proti blíže nespecifikovanému usnesení soudní exekutorky Mgr. Marcely Petrošové, Exekutorský úřad Břeclav, za účasti Mgr. Marcely Petrošové, Exekutorský úřad Břeclav, sídlem 17. listopadu 2995/1a, Břeclav, jako účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

1. Ústavnímu soudu bylo dne 14. 9. 2026 doručeno podání označené jako "ústavní stížnost", jež brojí proti blíže nespecifikovanému usnesení účastnice řízení.

II.

2. Stěžovatel uvádí, že svou ústavní stížnost doplní na výzvu Ústavního soudu. Předestírá, že v jeho věci, kde je povinným, dochází ke zneužití práva oprávněným P. Kocourkem, který účelově k tíži stěžovatele zvolil jako soudního exekutora účastnici řízení, která má sídlo v Břeclavi, přestože stěžovatel bydlí a pracuje v P. Exekutorský úřad v Břeclavi je nejvzdálenějším exekutorským úřadem.

3. Stěžovatel dále uvádí, že ústavní stížnost podává i proti zákonnému ustanovení umožňujícímu volbu exekutora oprávněným podle vlastního uvážení.

III.

4. Dříve, než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Pokud tyto náležitosti nejsou splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.

5. Návrh stěžovatele trpí zjevnými obsahovými vadami, kdy zejména není patrné, které rozhodnutí napadá a které ústavně zaručené základní právo mělo být zasaženo.

6. Úřední činností soudu bylo přitom zjištěno, že se stěžovatel v minulosti již v několika desítkách případů obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími obdobnými vadami a na tyto nedostatky byl opakovaně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti. Stěžovatelovy ústavní stížnosti jsou tak opakovaně z důvodu obdobných nedostatků odmítány (namátkou srov. např. usnesení

sp. zn.

ze dne 10. 4. 2024;

sp. zn.

ze dne 16. 1. 2024;

sp. zn.

ze dne 20. 2. 2024;

sp. zn.

ze dne 1. 7. 2024, či

sp. zn.

ze dne 9. 9. 2026).

7. Ústavní soud ustáleně vychází z toho, že při opakovaném podávání vadných návrhů již není nutnou podmínkou, aby se poučení o zákonných náležitostech ústavní stížnosti dostávalo téže osobě vždy v každém jednotlivém řízení, stalo-li se tak v předcházejících věcech opakovaně. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že ústavní stížnost musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti, pak je setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení postupem neúčelným a přepjatě formalistickým (viz např. usnesení vyjmenovaná shora). Na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že stěžovatel ve svém podání uvedl, že ústavní stížnost doplní až na výzvu Ústavního soudu, neboť již zmíněné zákonné náležitosti ústavní stížnosti jsou mu bezesporu známy. Měl-li by Ústavní soud přistoupit na stěžovatelovy podmínky, musel by jej opět vyzvat k odstranění vad podání, k čemuž nepřistoupí ze shora jasně vymezených důvodů.

8. Z těchto důvodů se Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití ustanovení a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. října 2026

Jiří Přibáň v. r.

soudce zpravodaj