Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1291/26

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Svatoně, soudce Milana Hulmáka a soudkyně zpravodajky Daniely Zemanové, o ústavní stížnosti stěžovatelky Super poster, s. r. o., se sídlem Hartigova 1107/54, Praha 3, zastoupené doc. JUDr. Alešem Rozehnalem, Ph. D., advokátem, se sídlem Železná 490/14, Praha 1, o návrhu podle podaném k ústavní stížnosti stěžovatelky proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3. července 2025, č. j. -29 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. října 2024, č. j. -76, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel se návrhem podaným podle , o Ústavním soudu, domáhal zrušení podzákonného právního předpisu, konkrétně nařízení hlavního města Prahy č. K výzvě soudu upřesnil, že se jedná o návrh doplňující ústavní stížnost stěžovatelky vedenou u Ústavního soudu pod

sp. zn.

. Stěžovatelka svým návrhem nesledovala zahájení samostatného řízení o abstraktní kontrole právního předpisu, nýbrž uplatnění návrhu podle ve vazbě na již podanou ústavní stížnost.

2. Dříve, než došlo ke spojení řízení, byla ústavní stížnost ve věci

sp. zn.

odmítnuta. Ústavní soud v tomto řízení postupoval v souladu se závěry nálezu

sp. zn.

, podle něhož lze návrh podle podat i později, než byla podána ústavní stížnost, se kterou souvisí, pokud o ní v době podání takového návrhu nebylo rozhodnuto. Tato podmínka byla v době podání návrhu v této věci splněna. Po ukončení řízení ve věci

sp. zn.

však již není možné řízení spojit a rozhodnout v jejím rámci o návrhu podaném podle , Ústavní soud proto rozhodne o nevypořádaném návrhu v tomto řízení.

3. Návrh na zrušení zákona či jiného právního předpisu má akcesorickou povahu, protože je podmíněn podáním ústavní stížnosti proti rozhodnutí orgánu veřejné moci vydanému na základě aplikace napadeného právního předpisu či jeho části ( ). Potom platí, že je-li samotná ústavní stížnost věcného projednání neschopná, odpadá tím současně i základní podmínka možného projednání návrhu na zrušení zákona [srov. např. usnesení

sp. zn.

ze dne 3. října 1995 (U 22/4 SbNU 351)].

4. Tento případ nastal v posuzované věci. Stěžovatelka se v řízení vedeném před Ústavním soudem pod

sp. zn.

domáhala přezkumu rozhodnutí správních soudů, neboť se domnívala, že měla aktivní žalobní legitimaci k podání žaloby proti rozhodnutí ÚOHS, kterým se cítila být zkrácena na svých právech. Správní soudy však dospěly k závěru, že stěžovatelce aktivní legitimace ke zpochybnění napadeného rozhodnutí ÚOHS nesvědčí, a to na základě výkladu , o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Stručně řečeno šlo o to, že nepočítá s účastí žádných dotčených osob ve správních řízeních týkajících se ochrany hospodářské soutěže. Ústavní stížnost stěžovatelky byla odmítnuta pro zjevnou neopodstatněnost a tento osud sleduje i s ní související návrh podle .

5. Stěžovatelka návrhem podaným podle nenapadá předpis či ustanovení, které bylo důvodem zamítnutí jejích návrhů správními soudy. Nejde tedy ani o výjimečnou situaci, kdy se Ústavní soud i v případě odmítnutí samotné ústavní stížnosti zabývá tím, zda ve věci není dán důvod předložit návrh na zrušení právního předpisu plénu Ústavního soudu podle a až následně posouzením samotné ústavní stížnosti (viz např. usnesení

sp. zn.

, bod 10).

6. Na základě uvedených důvodů Ústavní soud návrh odmítl podle ve spojení s .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. října 2026

Jan Svatoň v. r.

předseda senátu