Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
3 C 111/2026-111
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Růžovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného
trvale bytem Adresa žalovaného
doručovací adresa Anonymizováno
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem podaným u soudu dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky částka s odůvodněním, že společnost právnická osoba. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne datum s žalovaným smlouvu č. hodnota, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši částka, žalovanému byl úvěr vyplacen v souladu s ujednáním smluvní stran v článku IV. odst. 4.3. smlouvy o úvěru. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientské zóny. Úroky úvěru měly být žalovaným původnímu věřiteli hrazeny v měsíčních splátkách po částka vždy k 15. dni v měsíci. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou dne datum. Ke dni sepisu byl žalovaný v prodlení s úhradou celkem hodnota neuhrazených splátek po částka. Pohledávku v celkové výši částka z titulu neuhrazeného smluvního úroku úvěru postoupila dne datum právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni smlouvou. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno. adresa 000 Kč představuje úrok 15 % měsíčně za období 90 dnů, počítaných od datum. Žalobkyně odkázala na řízení ve věci EPR 149742/2024-6. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.
2. Žalobkyně byla ve smyslu ust. § 114 a) o.s.ř. v rámci přípravy jednání soudem vyzvána usnesením ze dne 25. 6. 2026, č. j. 3 C 111/2026-42, aby specifikovala, jakým konkrétním způsobem byla prověřena schopnost žalovaného splácet úvěr před uzavřením smlouvy, a aby předložila všechny listiny, na jejichž základě (po zhodnocení jejich obsahu) žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr před uzavřením smlouvy, dále byla vyzvána ke sdělení skutečností týkajících se kontraktačního procesu, čerpání úvěru, výše žalované částky. Byla poučena, že je ve smyslu ust. § 101 odst. 1 písm. a) a písm. b) o.s.ř. povinna vylíčit pro rozhodnutí významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 o.s.ř.), tj. na podporu všech svých tvrzení je povinna označit a předložit soudu důkazy, jejichž nerespektování může vést též k zamítnutí žaloby, popřípadě její části pro neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene. Na výzvu žalobkyně reagovala podáním ze dne datum, k nimž připojila listiny na podporu tvrzení (opakovaně doložené listiny). Žalobkyně sdělila, že si od žalovaného vyžádala občanský průkaz, druhý doklad totožnosti, výpis z bankovního účtu a dodatečný doklad o příjmech. Dále žalobkyně žalovaného posuzovala s ohledem na výpis z insolvenčního rejstříku, výpisu z centrální evidence exekucí, výpisu z databáze neplatných dokladů, výpisu z obchodního rejstříku zaměstnavatele, výpisu z registru SOLUS, REPI. V příloze k úvěrové smlouvě žalovaný uvedl, že je ženatý, nemá děti, číslo bankovního účtu je č. účtu a je zaměstnán u společnosti právnická osoba s příjmem částka. Náklady na bydlení činí částka a splátka Anonymizováno částka, právní předchůdkyně žalobkyně tak dospěla k zůstatku ve výši částka. Žalovaný byl vyhodnocen jako málo rizikový klient. Žalobkyně dále obsáhle popsala obecné mechanismy zkoumání úvěruschopnosti bez vztahu ke konkrétním příjmům a výdajům žalovaného.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný, pouze emailem sdělil svoji doručovací adresu. Za splnění podmínek § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů, když žalovaný k tomuto neměl námitek a žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě.
4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti:
5. Z předsmluvních informací a ze smlouvy o poskytnutí úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu č. hodnota. Žalovaný znění smlouvy potvrdil elektronicky, prostřednictvím SMS kódu Anonymizováno. Právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanému zavázala poskytnout úvěr ve výši částka na účet č. č. účtu. Úvěr byl sjednán na dobu určitou 12 měsíců. Celková částka spotřebitelského úvěru byla splatná datum, úroková sazba činila 15 % p.m., RPSN 435,03 %. Žalovaný se zavázal splatit úvěr a úrok v celkové výši částka s úrokem částka. Úrok měl být splácen měsíční splátkou ve výši částka.
6. Z přílohy č. hodnota bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela z informací sdělených žalovaným. Žalovaný uvedl, že je ženatý, nemá děti, pracuje pro společnost právnická osoba s příjmem částka. Náklady na bydlení činí částka a splátka Anonymizováno částka, právní předchůdkyně žalobkyně tak dospěla k zůstatku ve výši částka, dále byly uvedeny pouze obecné mechanismy.
7. Z výsledku lustrace CRIBIS byl zjištěn počet záznamů žalovaného 0 k datum. Z výpisu z insolvenčního rejstříku k datum bylo zjištěno, že žalovaný byl lustrován s tím, že řízení KSBR spisová značka bylo skončeno. Věc je odškrtnutá. Z kontroly OP bylo zjištěno, že zkoumaný doklad nebyl evidován jako neplatný. Z občanského průkazu a z rodného listu byla zjištěna totožnost žalovaného. Z REPI byl zjištěn výsledek lustrace vysoce rizikový klient. Z lustrace SOLUS bylo zjištěno, že žalovaný byl lustrován s negativním záznamem.
8. Z výplatní pásky byl zjištěn čistý příjem žalovaného za měsíc 6/částka a 7/částka.
9. Z výpisů z účtu č. č. účtu bylo zjištěno, že konkrétně ve výpisu č. 6/2023 je počáteční zůstatek + částka, konečný zůstatek + částka. Výpis obsahuje 12 stran plateb. Jedná se o mnoho plateb v běžných obchodech, dále neidentifikovatelné odchozí platby (částka, - částka, - částka, - částka,), dále výpis z účtu obsahuje platbu – částka Anonymizováno červen. Výpis z účtu obsahuje příchozí platbu + částka jméno FO. Příchozí platbu + částka půjčka. Odchozí platbu nájem – částka. Debetní obraty na účtu činily – částka. Z výpisu s pořadovým číslem 7/2023 byl zjištěn počáteční zůstatek + částka, konečný zůstatek + částka, debetní obrat – částka. Výpis z účtu obsahuje mnoho plateb v běžných obchodech, příchozí platbu od zaměstnavatele + částka, neidentifikovatelné příchozí platby + částka, + částka, odchozí platbu za nájem částka, odchozí platbu Anonymizováno červenec – částka. Z výpisu z účtu s pořadovým číslem 8/2023 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil + částka, konečný zůstatek činil + částka, odepsáno celkem – částka. Výpis z účtu obsahuje mnoho plateb v běžných obchodech, neidentifikovatelné odchozí platby – částka, - částka, - částka, - částka, platbu – částka Anonymizováno, příchozí půjčky + částka, + částka, + částka, + částka, + částka, + částka, + částka, + částka, + částka, výpis z účtu obsahuje i příchozí platbu od zaměstnavatele + částka.
10. Z detailu pohybu na účtu bylo zjištěno, že dne datum byl ověřován účet žalovaného č. č. účtu a dne datum mu byl na tento účet vyplacena částka částka.
11. Z upomínky č. hodnota vč. emailu bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení částky částka splatné dne datum a nákladů upomínání.
12. Z rámcové smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřely smlouvu o postupování pohledávek, předmětem byl závazek právní předchůdkyně žalobkyně převést na žalobkyni blíže nespecifikovaný soubor pohledávek v budoucnu. Z předávacího protokolu vč. přílohy bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni dne datum. Z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že žalovanému bylo právní předchůdkyní žalobkyně oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni.
13. Z upomínek k nesplácení bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného upomínala.
14. Z upomínky ze dne datum a podacího lístku ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě částky částka jako neuhrazených splátek úroku a nákladů právního zastoupení.
15. Z obsahu spisu EPR č. účtu bylo zjištěno, že věc se týkala právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti právnická osoba. a žalovaného. Předmětem byla částka částka s příslušenstvím na základě úvěrové smlouvy ze dne datum, kterou uzavřela společnost právnická osoba. a žalovaný. Žalovanému byl vyplacen úvěr ve výši částka, žalovaný nesplácel. Žalovanému byla elektronickým platebním rozkazem ze dne datum, č.j. EPR č. účtu-6 uložena povinnost zaplatit částku částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky částka a náklady řízení ve výši částka. Rozhodnutí nabylo právní moci a vykonatelnosti datum.
16. Ze sdělení banky ze dne datum bylo zjištěno, že majitelem a osobou s dispozičním oprávněním k účtu č. hodnota v předmětném období byl žalovaný. Z výpisu z účtu za období od května 2023 do prosince nebyly zjištěny žádné další rozhodné skutečnosti (v komparaci s výpisem předloženým žalobkyní).
17. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalovaný vystupuje ve stejném procesním postavení v řadě dalších občanskoprávních sporů. V řízení vedeném pod sp.zn. spisová značka byla posuzována úvěruschopnost žalovaného pro uzavření úvěrové smlouvy k datum. Soud dospěl k závěru, že žalovaný nebyl schopen úvěr splácet s tím, že žalovaný v měsících před uzavřením smlouvy čerpal množství úvěrů, jeho výdaje přesahovaly jeho příjmy, žalobkyně se nezabývala jeho vyživovací povinností a platbami za nájem. Výpis z účtu obsahuje i další nepodložené výdaje.
18. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:
19. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne datum s žalovaným smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši částka žalovanému na účet č. č. účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ve výši částka žalovanému poskytla, žalovaný se zavázal úvěr splatit do 12 měsíců, splátky úroku 15 % ročně měly činit částka měsíčně se splatností 15. dne v měsíci. Žalovaný úvěr nesplácel, o jistině bylo rozhodnuto v řízení vedeném pod sp.zn. EPR č. účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy nedostatečně. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na zaplacení úroku ve výši částka smlouvou na žalobkyni. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.
20. Závazkový vztah účastníků řízení se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy.
21. Soud v tomto řízení není vázán závěry a rozhodnutím soudu týkajících se jistiny úvěru v řízení sp.zn. EPR č. účtu. Platnost smlouvy a posuzování úvěruschopnosti je oprávněn soud posoudit samostatně.
22. Podle ust. § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
23. Podle ust. § 420 odst. 1, občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
24. Podle ust. § 1810, občanského zákoníku, ustanovení tohoto oddílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.
25. Podle ust. § 1841 a 1842 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. Ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. Uzavřou-li se však na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 další smlouvy stejné nebo obdobné povahy, které na sebe v čase navazují, použijí se ustanovení tohoto pododdílu jen na první smlouvu; to neplatí, pokud od uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok. Dojde-li na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 k jinému projevu vůle stejné nebo obdobné povahy, postupuje se obdobně.
26. Podle ust. § 2395 a § 2399 odst. 1, občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
27. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
28. Podle ust. § 576 občanského zákoníku, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
29. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
30. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
31. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného úvěr splácet, tedy solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dle kterého: „Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává: „Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Dle bodu 19 odůvodnění: „… součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).“ Dle bodu 20 odůvodnění: „Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C-679/18 o předběžné otázce položené Okresním soudem v adresa tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C–679/18 ze dne datum.
32. Ohledně povinnosti zabývat se výdaji žalovaného a nespokojit se pouze s jejich tvrzenou výší odkazuje soud na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, podle kterého věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. (…) V rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka Nejvyšší soud dovodil, že bez údajů o nákladech a výdajích osob žijících se žadateli o úvěr ve společné domácnosti si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatelů a posoudit jejich schopnost úvěr splácet. (…) Nemůže se prosadit právní závěr odvolacího soudu, že předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru tím, že měla „dostupné informace z interních a externích databází“, zejména bankovního a nebankovního registru, za situace, kdy se spokojila pouze s informacemi od žalovaného, jež neověřovala a ani nezjišťovala údaje o nákladech a výdajích osob žijících se žadatelem o úvěr ve společné domácnosti – jeho právní posouzení je v této části nesprávné a dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn důvodně. Dovolací soud uzavírá, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s odbornou péčí, která předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. V nyní posuzovaném případě porušení povinnosti žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného je dáno již tím, že si údaje o nákladech a výdajích osob žijících se žadatelem o úvěr ve společné domácnosti od žalovaného neobstarala a spoléhala pouze na statistické údaje, aniž zohlednila konkrétní poměry žadatele o úvěr.
33. Podle ust. § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
34. Soud má ve vztahu k uplatněnému nároku za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru uzavřela dne datum se žalovaným smlouvu, na základě níž poskytla žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný byl před podpisem smlouvy seznámen s podmínkami spojenými s čerpáním úvěru, a to zejména s celkovou částkou, kterou bude povinen právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit, s výší úroku za poskytnutí úvěru a způsobem úhrady úvěru. O jistině úvěru bylo rozhodnuto v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. EPR č. účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na zaplacení úroku ve výši částka na žalobkyni smlouvou.
35. Jak vyplývá z uvedených zákonných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, je povinností poskytovatele spotřebitelského úvěru ještě před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a to získáváním nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od spotřebitele, z databáze či jiných zdrojů. V případě negativního výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nesmí poskytovatel úvěr poskytnout. Jestliže poskytovatel úvěru svoji povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele nesplní a následně dojde k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, stává se takto uzavřená smlouva smlouvou neplatnou, a to absolutně, dle ust. § 588 občanského zákoníku.
36. V daném případě žalobkyně předložila soudu listiny, které si právní předchůdkyně žalobkyně opatřila před uzavřením smlouvy o úvěru pro splnění svých povinností jako poskytovatele spotřebitelského úvěru k prověření úvěruschopnosti žalovaného. Z těchto listin bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z příjmu žalovaného a řádně si neověřila jeho skutečné výdaje, když v měsících před uzavřením smlouvy žalovaný čerpal množství úvěrů, platil nájemné, výživné, běžné platby v obchodech týkající se domácnosti, a dále výpis (který měla žalobkyně k dispozici) obsahoval množství nepodložených plateb a výdajů. Příjmy žalovaného v žádném případě nemohly stačit k pokrytí jeho výdajů, a to i při započtení příjmu z čerpaných úvěrů.
37. Soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je pro rozpor se zákonem podle ust. § 588 občanského zákoníku absolutně neplatná, neboť právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nepostupovala s odbornou péčí při posuzování úvěruschopnosti žalovaného, čímž porušila povinnost pro ni vyplývající z ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
38. S ohledem na uvedený závěr o neplatnosti smlouvy o úvěru v části, ve které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši částka, posuzoval soud platnost zbývající části smlouvy ve vztahu k nároku právní předchůdkyně žalobkyně na zaplacení úroku ve výši částka, který je předmětem tohoto řízení. Podle ust. § 576 občanského zákoníku platí, že neplatná část právního jednání je oddělitelná od zbývající části, pokud tato zbývající část může sama o sobě obstát, tj. pokud sama splňuje předpoklady nezbytné pro vznik a platnost právního jednání. V daném případě se jedná o nároky na zaplacení příslušenství dluhu v širším slova smyslu (úroku z úvěru), které odvozují svůj vznik a existenci od samotného nároku na zaplacení úvěru. V případě absolutní neplatnosti hlavního nároku na plnění pak i příslušenství v podobě úroku sdílí jeho osud.
39. S ohledem na vyslovený závěr soudu o neplatnosti úvěrové smlouvy soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně není důvodný a žalobu výrokem I. tohoto rozsudku v celém rozsahu zamítl.
40. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaný byl v řízení zcela úspěšný a měl by tak nárok na plnou náhradu jím účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady nevznikly, resp. se jich z obsahu soudního spisu nepodává, rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.