Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
72 C 90/2026-26
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Novákovou Hermanovou ve věci
žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému:Jméno žalovaného A, narozený dne Datum narození žalovaného A
bytem Adresa žalovaného B
o 57 489 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 869,30 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v rozsahu částky 47 619,70 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 766,79 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 16 535,13 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 42 415,39 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení a úrokem ve výši 15 % ročně z částky 42 415,39 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 869,30 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se v rozsahu částky 47 619,70 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 766,79 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 16 535,13 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 42 415,39 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení a úrokem ve výši 15 % ročně z částky 42 415,39 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru.
2. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba poté, co posoudila úvěruschopnost žalovaného, uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla úvěr ve výši 70 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit 48 334 Kč, což představuje kapitalizované úroky a poplatek za zpracování půjčky. Celkovou částku se žalovaný zavázal zaplatit 21 měsíčními splátkami po 5 635 Kč. Poslední splátka byla žalovaným uhrazena 7. 2. 2024.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K projednání věci samé nebylo nařizováno jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem soudu za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili.
4. Z obsahu spisu soud zjistil a vzal za prokázán následující skutkový stav.
5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 1. 9.2021 uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota. Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč s úrokem 62,58 % měsíčně. RPSN odpovídalo 87,16 %. Žalovaný se zavázal kromě vrácení úvěru zaplatit poplatek 48 334 Kč sestávající z úroku 46 834 a částky 1 500 Kč za zpracovaní spotřebitelského úvěru. Celkem se žalovaný zavázal uhradit 118 334 Kč, a to ve 21 měsíčních splátkách ve výši 5635 Kč s poslední splátkou ve výši 5634 Kč. Žalovaný měl rovněž potvrdit, že poskytl právní předchůdkyni žalobkyně úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr (zjištěno ze smlouvy o úvěru č. hodnota).
6. Žalovaný při sjednávání úvěru uvedl, že má učňovské vzdělání, je svobodný a je v invalidním důchodu. Čistý příjem žalovaného byl uveden ve výši 15 302 Kč, další blíže nespecifikované příjmy domácnosti byly uvedeny ve výši 40 000 Kč a výdaje 2 000 Kč, resp.. Příjem žadatele měl být ověřen výpisem z bankovního účtu a důchodovým výměrem (zjištěno ze zákaznické karty ze dne 1. 9. 2021 a důchodového výměru).
7. Žalovaný uhradil žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, na úvěru celkem 60 130,70 (zjištěno z tabulky umoření).
8. Dne 1. 9. 2021 byla pohledávky za žalovaným postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně uvědomen (zjištěno ze smlouvy o postoupení, potvrzení o úplatě, seznamu postoupených pohledávek, oznámení a podacího lístku).
9. Žalovaný byl vyzván k úhradě 92 866,04 Kč nejpozději do 31. 1. 2026 (zjištěno z předžalobní výzvy a podacího lístku).
10. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je jen z části důvodná.
11. Soud se nejprve zabýval platností úvěrové smlouvy. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona č. 257/2016, Sb. o spotřebitelském úvěru, je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud zásadně přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu (§ 588 o. z.).
12. Soud má za to, že v projednávané věci právní předchůdkyně žalobkyně rezignovala na svoji povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného tj. nedostála své povinnosti, neboť nepostupovala s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Příjem žalovaného byl nízký a plynul ze sociálního systému státu, další příjmy domácnosti nebyly nijak specifikovány. Při zjišťování výdajů žalovaného byly zohledněny sdělené výdaje ve výši 2 000 Kč, které nebyly vůbec posuzovány v tom smyslu, co představují a doloženo nebylo ničeho, přičemž lze prakticky vyloučit výši výdajů dospělé osoby v této výši, pokud by měly zahrnovat platby za bydlení, stravu a dopravu a případně i volný čas. Tyto skutečnosti v očích soudu svědčí o laxnosti při posuzování úvěruschopnosti žalovaného a posouzení ze strany právní předchůdkyně žalobkyně soud považuje za nedostatečné k tomu, aby smlouva o úvěru byla považována za platnou.
13. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je od počátku absolutně neplatná pro rozpor se zákonem a pro zjevné narušení veřejného pořádku. Žalobkyně tak žalovanému poskytla plnění ve výši 70 000 Kč bez právního důvodu a na straně žalovaného vzniklo přijetím plnění bez právního důvodu bezdůvodné obohacení. Žalovaný byl proto podle § 2991 o. z. povinen vydat žalobkyni, oč se na její úkor obohatil, přičemž soud zohlednil provedené splátky v celkové výši 60 130,70 (výrok I).
14. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl (výrok II.), neboť ujednání o zbývajících nárocích vychází z absolutně neplatné smlouvy.
15. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny v souladu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení podle o. z. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit podle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané podle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021). Mezi účastníky nebyla ujednána lhůta splatnosti poskytnuté a dosud nevrácené jistiny. Žalovaný je nekontaktní, na výzvy soudu ani žalobkyně nereaguje. Soudu nejsou známy majetkové a výdělkové poměry žalovaného, na základě kterých by bylo možné stanovit splatnost nevrácené jistiny a určit způsob jejího splácení.
16. Výrok o nákladech řízení vychází z § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či návrh na exekuci