Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 195/2026-36
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Teplicích rozhodl soudcem Janem Sýkorou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované
pro 36 344,37 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 36 344,37 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 2,86 Kč a dále v sazbě 11,5 % ročně z částky 35 864,37 Kč od 29. 8. 2025 do zaplacení, a to ve splátkách po nejméně 3 550 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení 4 358 Kč, a to do 35 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 36 344,37 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 2,86 Kč a dále v sazbě 11,5 % ročně z částky 35 864,37 Kč od 29. 8. 2025 do zaplacení, a to ve splátkách po nejméně 3 550 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení 4 358 Kč, a to do 35 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne 12. 5. 2026 zaplacení vyúčtování dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese adresa, dle faktur č. hodnota na 34 956,87 Kč a č. hodnota za odpojení odběrného místa 907,50 Kč a 2x 240 Kč na poplatku za upomínky. Dále úroku z prodlení jak v I. výroku shora (část soud kapitalizoval pevnou částkou pro zpřehlednění výroku).
2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem předem souhlasila a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jejího souhlasu s tímto postupem. Žalovaná v řízení zůstala pasivní, na adrese trvalého pobytu jí bylo doručeno do vlastních rukou. Žalovaná adresu telefonicky potvrdila a kopii písemnosti si nechala zaslat na emailovou adresu e-mail. Žalovaná se písemně nevyjádřila. Telefonicky uvedla, že již žalobkyni v exekuci splácí starší závazek, dále čelí lichevním úvěrům (poslední iteraci lichevního schématu právnická osoba., aktuálně projednává zdejší soud ve sp. zn. spisová značka).
3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Smlouvou č. l. 10 bylo prokázáno ujednání dodávek elektřiny do odběrného místa jak výše s první stanovenou zálohou 800 Kč měsíčně. Ze všeobecných podmínek k elektřině i plynu vyplývá poplatek 240 Kč za upomínku k jakékoliv splatné platbě, nejsou podepsané spotřebitelem. Byl doložen ceník služeb č. l. 12 a upomínka č. l. 18 a 19 s odstoupením od smlouvy. Vyúčtováním č. l. 15 (poplatek za odpojení) a 16 (konečné) je prokázáno řádné vyúčtování spotřeby elektřiny jak výše. Jsou zohledněny přijaté zálohy v celkové výši 9 594,52 Kč. Zda došlo k naúčtování poplatku za předčasné ukončení odběrního vztahu dle smlouvy, soudu nebylo sděleno (bývá to však skrytá příčina nedoplatků za běžnou spotřebu). Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 22) vypracování i zaslání (č. l. 23) kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. na adresu trvalého bydliště, která byla sjednána pro účel doručování.
4. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Účastníci platně sjednali spotřebitelský závazek z dodávek elektřiny ve smyslu § 50 energetického zákona č. 458/2000 Sb., na který se podpůrně použijí ustanovení o koupi dle občanského zákoníku. Ze závazku žalobkyně řádně plnila, žalovaná však neuhrazením řádně vyúčtovaného plnění nikoliv. Žalobkyni tak platně vznikl nárok na zaplacení řádně vyúčtovaných dodávek elektřiny. Proto soud přiznal nárok na požadované plnění v tomto rozsahu a na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku dle požadavku žalobkyně, když sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud přiznal i nárok na poplatek za odpojení, který hodnotově odpovídá úkonu a tvoří sám o sobě příslušenství pohledávky ve smyslu § 513 o. z. i bez toho, aby musel být výslovně ujednán. Výjimečně přiznal i nikoliv platně sjednané poplatky za upomínky, když byly požadovány jen dvě. V takové výši již částka není příliš vzdálena reálným nákladům a obstojí tedy jako příslušenství pohledávky ve smyslu § 513 o. z. (u vícero takových by již soud plnění krátil).
5. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení plně úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po 700 Kč a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á 100 Kč ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, s předžalobní výzvou a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 454 Kč. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek.
6. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o relativně vysoké plnění, u kterého nelze očekávat jednorázové splnění, zejména s přihlédnutím k tomu, že zdejší soud vůči žalované povolil několik exekucí a některé jsou dosud neskončeny (č. l. 33). Režim splátek také v situaci předlužení umožní umořování závazku z nezabavitelných částek, aniž by nutně docházelo ke krácení věřitelů se staršími splatnými pohledávkami. Je tedy více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla, když případná další exekuce by zřejmě vedla toliko k čekání na vymožení předchozích závazků a časové hledisko splnění povinností žalovaného tak zjevně nehraje hlavní roli. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaná poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalované na straně druhé poskytl přibližně roční splátkový kalendář, resp. přiměřeně navýšil lhůtu k plnění ohledně nákladového výroku (fakticky se jedná o „nultou“ splátku), aby měla reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce (která může pohledávku podstatně navýšit o náklady exekuce - hotové výdaje soudního exekutora a odměna soudního exekutora, případně dále odměna právního zástupce za zastupování v exekučním řízení). Dlužník si přitom může být téměř jist, že v případě včasného nesplnění platební povinnosti k návrhu na provedení exekuce žalobkyně přistoupí, neboť právě vymožení plnění a odměna za zastupování je důvodem vedení nalézacího řízení, zahájeného spřízněným právním zástupcem. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sama žalovaná zůstala pasivní a neposkytla tedy soudu žádné argumenty. Zjevně však své závazky hradit zkoušela (ovšem lichevně jednajícím věřitelům, kteří žalovanou inkasují v místě bydliště – právnická osoba., a tím spotřebitele pravidelně uvrhují v tíseň a maří exekuce, nelze se však divit, že pokud stát svou nečinností, nepochopením mnohem slabšího postavení spotřebitele či nepochopením historické nevyhnutelnosti lichvy v prostředí nedostatečné regulace (možnost pokut od České národní banky je omezena částkou 20 mil. Kč a k odnětí licence dochází jen mimořádně) či nedostatečného dohledu nad existující regulací dopouští podnikání s lichevními parametry, že toho nebyla schopna. I přes relativní procesní pasivitu lze drtivé většině dlužníků nepochybně vyčíst (což zdejší odvolací soud dělá ve vztahu k uplatnění spotřebitelských práv zcela pravidelně), že za ně iniciativu v rámci spotřebitelské ochrany musí vykonávat soud, na straně druhé pokud stát svou nečinností či nepochopením mnohem slabšího postavení spotřebitele a historické nevyhnutelnosti lichvy v prostředí nedostatečné regulace či nedostatečného dohledu nad existující regulací, nelze se rezignaci žalovaných příliš divit. Žalovaná by měla nicméně postupovat v součinnosti s příslušnými soudními exekutory (případně hradit splátky z nezabavitelných částek svého příjmu, což však výše soudem určené splátky zřejmě umožňuje), aby se nedopouštěla trestných činů zvýhodnění věřitele či maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (zatajením a spotřebováním disponibilního majetku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně ve stanovených lhůtách k plnění, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo provedení exekuce.