Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
207 C 102/2026-32
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jarmilou Tůmovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení částky 12 162 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 682 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 7 682 Kč jdoucím od 2. 8. 2025 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do zbytku se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 732 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, do rukou právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 682 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 7 682 Kč jdoucím od 2. 8. 2025 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Co do zbytku se žaloba zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 732 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, do rukou právní zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 12 162 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 2. 8. 2025 do zaplacení s poukazem na to, že žalobkyně a žalovaná uzavřely prostřednictvím webové stránky www.coolcredit.cz dne 23. 6. 2025 smlouvu o zápůjčce (o spotřebitelském úvěru), dle níž byla žalované poskytnuta částka celkem 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu s poplatkem ve výši 1 500 Kč do 1. 8. 2025. Protože žalovaná dlužnou částku do sjednané doby splatnosti neuhradila v plné výši, splatila celkem jen 2 318 Kč, je povinna podle článku 2.3 smlouvy a všeobecných obchodních podmínek zaplatit smluvní pokutu ve výši 662 Kč (její zůstatek po započtení dílčí platby) a náklady upomínání 2 500 Kč.
2. Platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky. Protože účastníci souhlasili ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (o.s.ř.) s rozhodnutím věci bez jednání, rozhodl soud pouze na základě listinných důkazů.
3. Žalobkyně k prokázání svých žalobních tvrzení do spisu založila listinu nazvanou smlouva o zápůjčce (prostřednictvím všeobecných obchodních podmínek odkazující na zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb.) ze dne 23. 6. 2025 na částku 10 000 Kč, s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 500 Kč, a s osobními údaji žalované včetně čísla bankovního účtu č. č. účtu, ovšem bez jakéhokoli podpisu či jiného potvrzení identity úvěrované osoby, tvrzená výše úroku je 0%, RPSN činí 6918% (!). Dále žalobkyně založila do spisu všeobecné obchodní podmínky v rozsahu 7 stran textu, z nichž soud neshledal, že by osoba totožná se žalovanou souhlasila s těmito podmínkami.
4. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní osobnost žalobkyně. Z listinného zobrazení elektronického dokumentu obsahující předsmluvní informace k úvěru a dále ze stejného zobrazení elektronické smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy oba dokumenty nejsou opatřeny podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném k tomu příslušnou autorizační agenturou, v návaznosti na tvrzení žaloby, že totožnost žalované byla ověřena, dále z potvrzení o provedení tuzemské platby ze dne 23. 6. 2025 i z informace od ČSOB, a.s. bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, nikoliv však písemnou formou, na základě které žalobkyně poukázala žalované dne 23. 6. 2025 částku 10 000 Kč na č. účtu č. účtu, dle smlouvy se žalovaná zavázala částku 10 000 Kč vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 500 Kč a úroku ve výši 0 % ročně do 1. 8. 2025 (40 dnů od poskytnutí úvěru), s možností prodloužení splatnosti. Pro případ prodlení bylo ve smlouvě uvedeno, že žalobkyně má právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně a na poplatky za upomínání (náklady spojené s uplatněním) v řádu set Kč za každý.
5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle §110 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednání o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.
6. Po zhodnocení shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze z části. Na smlouvu o zápůjčce mezi účastníky přitom nutno pohlížet jako na smlouvu o spotřebitelském úvěru podřízenou právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když žalobkyně ji uzavřela v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná jako spotřebitel, což prokazuje nejenom předmět smlouvy, ale i identifikace žalované osobními údaji nepodnikajícího subjektu, a zejména za stavu, kdy informace dle § 110 zákona o spotřebitelském úvěru nebyly předány žalované v zákonem vyžadované listinné písemné formě nebo na trvalém nosiči dat, nevznikl žalobkyni ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi původními účastníky podle § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nárok na smluvní pokuty, paušální náhradu za inkasní řízení ani poplatek za poskytnutí úvěru či další smluvené platby, pouze je zde nárok na vrácení poskytnuté částky 10 000 Kč, žalovaná ovšem podle žalobních tvrzení zaplatila 2 318 Kč, což nemohlo být zohledněno na plnění žádné jiné části nároku, dluží tudíž zbylou část jistiny 7 682 Kč. Tato částka vrácena nebyla, resp. o případném vrácení nebylo nic tvrzeno ani prokázáno, proto má žalobkyně nárok na vrácení včetně zákonného úroku z prodlení dle vl. nař. 351/2013 Sb. Co do zbytku, tj. částek rovnajících se nároku na poplatek za poskytnutí úvěru, na smluvní pokuty či jiné platby, byla žaloba z uvedených důvodů zamítnuta.
7. S ohledem na úspěch a neúspěch účastníků ve věci soud ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. soud rozhodl, že méně úspěšná žalovaná právo na náhradu nákladů řízení nemá, úspěšnější žalobkyni náklady vznikly ve výši zaplaceného soudního poplatku 1 000 Kč a nákladů právního zastoupení podle § 14b vyhl. č. 174/1996 Sb. Při úspěchu kolem 63 %, tj. neúspěchu 37 % bylo možno přiznat 26 %, tj. 3 x 400 Kč za 3 hlavní úkony právní služby a 3 x 100 Kč paušálních náhrad, z částky 1 500 Kč náleží též 21 % DPH, tj. 315 Kč. Celkem by vznikly žalobkyni náklady 2 815 Kč při plném úspěchu ve věci, což činí 732 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího, ve dvou vyhotoveních.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.