Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 92/2026-20

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Petrem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 12 397 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 000 Kč od 25. 8. 2026 do zaplacení.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá, aby jí žalovaný zaplatil 5 397 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 9 800 Kč od 28. 5. 2025 do 24. 8. 2026, zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 800 Kč od 25. 8. 2026 do zaplacení a část zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 7 000 Kč od 25. 8. 2026 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 000 Kč od 25. 8. 2026 do zaplacení.II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá, aby jí žalovaný zaplatil 5 397 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 9 800 Kč od 28. 5. 2025 do 24. 8. 2026, zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 800 Kč od 25. 8. 2026 do zaplacení a část zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 7 000 Kč od 25. 8. 2026 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 16. 6. 2026 domáhá, aby jí žalovaný zaplatil 9 800 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 9 800 Kč za období od 28. 5. 2025 do zaplacení v zákonné výši 12 % ročně a smluvní pokutou ve výši 2 597 Kč.

2. Žalobkyně uvedla, že společnost právnická osoba., IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva o úvěru“), na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. č. účtu. Žalovaný se dle odst. 2.1.6. smlouvy o úvěru zavázal zaplatit smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný měl dle odst. 2.1.7. smlouvy o úvěru splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 24. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy o úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobkyní opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne 27. 5. 2025 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru k tomuto dni a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne 28. 5. 2025. Právo žalobkyně na zesplatnění úvěru bylo sjednáno v čl. VI smlouvy o úvěru. Částka 9 800 Kč se skládá z nesplacené části jistiny ve výši 7 000 Kč a z nesplacené části smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 2 800 Kč.

3. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla v odst. 4.2 písm. c) smlouvy o úvěru sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalovaný se do prodlení dostal následující den po dni zesplatnění úvěru, k němuž došlo dne 27. 5. 2025. Žalobkyně proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, kterou počítá z jistiny za každý kalendářní den od 28. 5. 2025 do odeslání předžalobní výzvy dne 2. 6. 2026. Kapitalizovaná výše smluvní pokuty činí 2 597 Kč.

4. Žalobkyně dále sdělila, že k ověření úvěruschopnosti žalovaný poskytl její právní předchůdkyni výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy. Žalovaný byl současně lustrován ve veřejně dostupných databázích Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně úvěruschopnosti žalovaného a byla mu schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Dle odst. 10.9. smlouvy o úvěru byl k jejímu podpisu použit pětimístný verifikační SMS kód, který žalobkyně zaslala žalovanému na jím uvedené telefonní číslo. SMS kód ve znění 58266 žalovaný následně vložil do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a odesláním potvrdil svoji vůli být smlouvou vázán. Žalovaný výše uvedenými kroky dne 25. 1. 2025 uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru.

5. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

6. V projednávané věci soud za splnění podmínek rozhodl bez nařízení jednání.

7. Z listinných důkazů předložených žalobkyní se podává:

i. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 25. 1. 2025 smlouvu o úvěru, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky do výše úvěrového limitu 2 000 Kč. Dodatkem č. 1 ze dne 25. 1. 2025 byl úvěrový limit zvýšen na 4 000 Kč a dodatkem č. 3 ze dne 26. 1. 2025 na 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal hradit vždy nejpozději k 24. dni v měsíci úrok přirostlý za uplynulé období, přičemž jistinu úvěru mohl splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy.

ii. Z potvrzení o provedených platbách bylo prokázáno, že žalovanému byly postupně poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 7 000 Kč, a to ve čtyřech platbách, konkrétně ve třech platbách po 2 000 Kč a jedné platbě ve výši 1 000 Kč.

iii. V odstavci 2.1.6 smlouvy o úvěru byl sjednán úrok ve výši 40 % měsíčně.

iv. V odst. 5.1. smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal, že smluvní úrok podle čl. 2.1.6 bude hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši úroku přirostlého za období od předcházejícího dne splatnosti, a to vždy ke dni splatnosti, a že jistinu splatí nejpozději ke dni ukončení této smlouvy, to vše vždy formou bezhotovostního převodu na bankovní účet úvěrujícího. Žalovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté finanční prostředky v době dohodnuté v této smlouvě o úvěru, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Poskytnutí úvěru bylo prokázáno výpisem z běžného účtu.

v. Podle odst. 4.2 smlouvy o úvěru v případě prodlení úvěrovaného s plněním, tj. s vrácením poskytnutého úvěru nebo placením sjednaného smluvního úroku, je úvěrovaný povinen zaplatit úvěrujícímu také a) účelně vynaložené náklady, které úvěrujícímu vznikly v souvislosti s prodlením úvěrovaného; b) zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené příslušným právním předpisem; a c) smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení. Podle odst. 6.2 smlouvy o úvěru v případě prodlení úvěrovaného po dobu dvou kalendářních měsíců nebo delší se bez dalšího stává splatným celý dluh (tj. nesplacená jistina, nesplacený úrok a veškeré sankce z prodlení podle čl. 4.2).

vi. Podle odst. 7.1 smlouvy o úvěru byla tato smlouva uzavřena na dobu do úplného splacení úvěru. K jejímu ukončení mělo dojít buď tak, že „úvěrující“ zcela splatí úvěr, tedy poskytnuté finanční prostředky včetně všech přirostlých úroků a případných sankcí z prodlení (písm. a), nebo tak, že úvěrující smlouvu vypoví, a to i bez udání důvodu. Výpovědní doba v takovém případě činila dva kalendářní měsíce ode dne doručení výpovědi úvěrovanému, přičemž výpověď mohl úvěrující odeslat úvěrovanému také e-mailem s tím, že se v takovém případě považovala za doručenou první pracovní den následující po jejím odeslání (písm. b).

vii. Dne 29. 4. 2026 právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které postoupila pohledávky vůči žalovanému žalobkyni. To bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem pohledávek.

viii. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 30. 5. 2026 měla informovat právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného o tom, že postoupila svou pohledávku na žalobkyni a výzvou z téhož dne ho měla právní zástupkyně žalobkyně vyzvat k uhrazení pohledávky. Dopis byl žalovanému odeslán dne 2. 6. 2026 (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 5. 2026, výzva k úhradě před podáním žaloby a potvrzení o odeslání společnosti Anonymizováno právnická osoba.). Doručení dopisu nebylo prokázáno.

ix. Z jiných provedených důkazů nedospěl soud k žádným pro rozhodnutí ve věci podstatným skutkovým zjištěním.

8. S ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru posuzoval věc soud podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 9. 2024 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

9. Podle , (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. V projednávané věci je smlouva o úvěru neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Smlouva o úvěru je založena na ujednání, že splatnost jistiny úvěru je vázána na „ukončení“ smlouvy o úvěru případně na lhůtu 1 měsíce od doručení žádosti úvěrujícího úvěrovanému, a v měsíčních „splátkách“ je splatný toliko úrok.

12. Úrok byl sjednán ve výši 40 % měsíčně (tedy 480 % ročně). Tato nepřiměřeně vysoká úroková sazba znamená, že již za dva a půl měsíce přirostlé úroky převýší samotnou jistinu, což se zcela vymyká standardům finančního trhu a mnohonásobně překračuje limity přípustnosti stanovené ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu. K tomu srov. např. usnesení ze dne 21. 3. 2023, sp. zn. , ve kterém Nejvyšší soud dospěl k závěru, že v daném případě je rozhodkyní přisouzené plnění s přihlédnutím k nominální úrokové sazbě úvěru 49,78 % p. a. a RPSN 62,5 % jednoznačně v rozporu s dobrými mravy a vede k nepřiměřenému postižení povinného.

13. Výše popsaný způsob splácení úvěru je i ve spojení se zjevně nepřiměřenou výší úroku v rozporu s dobrými mravy, neboť dlužníka vede do dluhové pasti. Má-li dlužník (byť drobnější) problémy s financemi, není za těchto podmínek motivován splácet jistinu úvěru či ukončit smlouvu o úvěru. Veškeré jeho platby jsou totiž pohlceny měsíčním úrokem, aniž by se snižovala jistina. V této situaci mu přes řádné splácení neklesá výše jistiny dluhu, přičemž jakékoliv prodlení s úhradou úroku po dobu delší než dva měsíce spouští podle čl. 6.2 automatické zesplatnění celého dluhu a podle čl. 4.2 smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně (36,5 % ročně) spolu s dalšími sankcemi. Takto nastavený způsob splácení přitom nelze od nepřiměřeného úrokového zatížení oddělit, neboť právě pravidelná úhrada mimořádně vysokých úroků při současném zachování nesnížené jistiny tvoří základní ekonomický mechanismus celé smlouvy. Nejde proto o vedlejší či izolované smluvní ujednání, nýbrž o ujednání určující samotný hospodářský obsah smluvního vztahu. Způsob splácení úvěru je přitom podstatnou náležitostí smlouvy a toto smluvní ujednání tvoří její hospodářské jádro, které nelze oddělit od zbytku smlouvy a označit pouze je za neplatné (§ 576 o. z.), pročež je smlouva o úvěru neplatná jako celek.

14. Neplatnost smlouvy ovšem sama o sobě nezbavuje dlužníka povinnosti vrátit peněžní prostředky, které od věřitele skutečně obdržel. Plnily-li obě strany, může každá požadovat vydání toho, co poskytla; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno § 2993 o. z. Při vypořádání je proto třeba zohlednit jak skutečně poskytnutou jistinu, tak všechny částky, které věřitel od dlužníka přijal, tj. jistinu ve výši 7 000 Kč.

15. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení je splatný bez zbytečného odkladu poté, kdy věřitel vyzval dlužníka k jeho splnění (§ 1958 odst. 2 o. z.). V projednávané věci žalobkyně neprokázala, že by žalovanému byla před podáním žaloby doručena výzva k zaplacení uplatněné pohledávky. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván až doručením žaloby, resp. okamžikem, kdy se žalovaný přihlásil do datové schránky obsahující žalobu, tedy dne 19. 8. 2026 (viz doručenka na čl. 15 spisu). Soud proto má za to, že v poměrech projednávané věci představuje lhůta „bez zbytečného odkladu“ lhůtu tří dnů od doručení výzvy. Lhůta k plnění tak uplynula dne 24. 8. 2026 a teprve od 25. 8. 2026 je žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení a od tohoto dne mu rovněž vznikla povinnost hradit žalobkyni úrok z prodlení. Jelikož žalobkyně uplatnila úroky z prodlení již za dobu předcházející tomuto datu, soud žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s v délce tří dnů.

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Předpisem, který stanoví výši úroků z prodlení podle právě citovaného zákonného ustanovení, je , podle jehož odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Žalobkyně při vymezení svého nároku vycházela z toho, že její pohledávka se stala splatnou 27. 5. 2025 a k prodlení žalovaného došlo následujícího dne, přičemž výše repo sazby stanovená Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, tj. k 1. 1. 2025, činila 4 %. Soud však dospěl k závěru, že se pohledávka žalobkyně stala splatnou 24. 8. 2026, a tudíž k počátku k prodlení žalovaného došlo 25. 8. 2026 (k tomu viz výše). K 1. 7. 2026 činila repo sazba stanovená Českou národní bankou 3,75 %, a proto má žalobkyně nárok na úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně (součet 8 procentních bodů a repo sazby 3,75 %). Soud tedy co do rozdílu výše úroků žalobu zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle za použití , přičemž úspěšnost účastníků ve věci byla (s ohledem na kapitalizaci úroků z prodlení k datu vyhlášení rozsudku) přibližně stejná.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.

Nesplní-li povinná osoba dobrovolně povinnost uloženou jí tímto rozsudkem, má oprávněná osoba právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem exekuční návrh ().