Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
108 C 11/2026-40
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiekem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného
o zaplacení částky 147 290 Kč s příslušenstvím a 74 002 Kč
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 94 506,45 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 19. 5. 2026 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá o částku 126 785,55 Kč, úrok z prodlení v kapitalizované výši 67 915,86 Kč za dobu od 18. 7. 2023 do 22. 4. 2026, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 147 290,45 Kč od 23. 4. 2026 do 18. 5. 2026, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 52 784 Kč od 19. 5. 2026 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 3,5 % ročně z částky 94 506,45 Kč od 19. 5. 2026 do zaplacení, úrok v kapitalizované výši 62 032,32 Kč za dobu od 18. 7. 2023 do 22. 4. 2026 a úrok ve výši 15 % ročně z částky 145 492,89 Kč od 23. 4. 2026 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 18. 7. 2023 dosáhne částky 481 219,20 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 94 506,45 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 19. 5. 2026 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá o částku 126 785,55 Kč, úrok z prodlení v kapitalizované výši 67 915,86 Kč za dobu od 18. 7. 2023 do 22. 4. 2026, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 147 290,45 Kč od 23. 4. 2026 do 18. 5. 2026, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 52 784 Kč od 19. 5. 2026 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 3,5 % ročně z částky 94 506,45 Kč od 19. 5. 2026 do zaplacení, úrok v kapitalizované výši 62 032,32 Kč za dobu od 18. 7. 2023 do 22. 4. 2026 a úrok ve výši 15 % ročně z částky 145 492,89 Kč od 23. 4. 2026 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 18. 7. 2023 dosáhne částky 481 219,20 Kč.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 221 292 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně od 23. 4. 2026 do zaplacení z částky 147 290,45 Kč a za dobu od 18. 7. 2023 do 22. 4. 2026 v kapitalizované výši 67 915,86 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 145 492,89 Kč od 23. 4. 2026 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 481 219,20 Kč a úroku za dobu od 18. 7. 2023 do 22. 4. 2026 v kapitalizované výši 62 032,32 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě, které žalovaný obdržel bezhotovostním převodem na svůj bankovní účet úvěr ve výši 150 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit úvěr navýšený o úrok ve výši 69,11 % ročně v pravidelných 42měsíčních splátkách po 9 548 Kč počínaje měsícem únor 2023. Schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného. Jednalo se o doklady o příjmech a prohlášení žalovaného. Historie žalovaného byla ověřena v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas a uhradil pouze částku 28 644 Kč ve třech splátkách. Proto mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni dle bodu 6.2. smlouvy náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 800 Kč (4 x 200 Kč). V důsledku prodlení žalovaného došlo automaticky dne 17. 8. 2025 k zesplatnění celého úvěru dle bodu 6.3. smlouvy a dle bodu 6.4. smlouvy se ke dni zesplatnění celá dosud neuhrazená jistina a veškeré nezaplacené úroky staly součástí nové jistiny, která činila 172 342,44 Kč, která byla splatná nejpozději v den zesplatnění. Žalovaný po zesplatnění uhradil 26 849,55 Kč. Dlužná částka je složena z nezaplacené nové jistiny 145 492,89 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 800 Kč, smluvní pokuty ve výši 74 002 Kč dle bodu 6.5. (0,1 % denně z dlužné jistiny do vyhotovení žaloby) a smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy ve výši 998 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvou o úvěru ze dne 6. 1. 2023 vč. dodatku č.hodnota, formulářem hodnocení klienta, kartou klienta, detailem úhrady z účtu č. č. účtu, výpisem z registru Solus, dokladem o vyplacení úvěru, oznámením o zesplatnění ze dne 16. 7. 2023, výzvami k zaplacení ze dne 12. 6. 2023 a 13. 7. 2023, potvrzení o příjmu žalovaného a předžalobní výzvou vč. podacího archu.
4. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru č. hodnota dne 6. 1. 2023, na základě, které žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 150 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr navýšený o úrok ve výši 69,11 % ročně splatit v 42měsíčních splátkách ve výši 9 548 Kč, splatných vždy 12. dne v měsíci počínaje měsícem únor 2023. Žalovaný však svůj závazek neplnil řádně a nesplácel včas. Uhradil celkem 28 644 Kč ve třech splátkách a poté splácet přestal, přestože byl o úhrady upomenut. Posléze žalobkyně zesplatnila celý úvěr dle bodu 6.3. smlouvy a vyzvala žalovaného úvěr uhradit dopisem ze dne 16. 7. 2023. Žalovaný po zesplatnění uhradil pouze 26 849,65 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 30. 4. 2026, odeslanou téhož dne na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 15 dnů od data odeslání.
5. Při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela žalobkyně ze skutečnosti, že příjmem žalovaného je příjem ze zaměstnání v průměrné výši 46 153 Kč měsíčně, což bylo ověřeno potvrzením zaměstnavatele žalovaného. Výdaje žalovaného (měsíční), vyjma výdajů na bydlení a splátky pro žalobkyni, nebyly zjišťovány a zejména nebyly ověřovány ničím a žalobkyně vycházela z životního minima a sdělení žalovaného, že jeho náklady na bydlení činí 6 647 Kč měsíčně.
6. Z výše uvedeného skutkového stavu učinil soud závěr, že žalovaná jako úvěrovaná společnost s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku . Žalovanému jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byla žalobkyní poskytnuta peněžní částka ve výši 150 000 Kč ve formě úvěru, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Na tuto smlouvu o úvěru se proto uplatní i právní úprava zakotvená v § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 občanského zákoníku .
7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
9. Podle § 87 odst. 1 věta první, zákona č. 257/2016 Sb. , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
10. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Žalobkyně ověřila sdělení žalovaného o jeho příjmu, avšak nikterak neověřovala jeho výdaje a spokojila se s jeho sdělením o nákladech na bydlení a dále vycházela z životního minima. S ohledem na to soud učinil závěr, že žalobkyně neposuzovala dostatečně pečlivě úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele a z těchto nedostatečných zjištění, kdy nijak neprověřovala výdaje sdělené žalovaným, učinila chybný závěr o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Tím porušila ustanovení § 86 odst. 1 ZoSU, a proto je podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona smlouva o úvěru č. hodnota, uzavřená mezi účastníky neplatná.
11. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru si účastníci musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ, podle kterého je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu při zohlednění jeho dosavadního plnění. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 150 000 Kč, žalovaný vrátil pouze 55 493,55 Kč, a proto ho soud zavázal žalobkyni vrátit částku 94 506,45 Kč. S povinností vrátit tuto částku se žalovaný dostal do prodlení dne 19. 5. 2026, tj. v den následující po uplynutí lhůty k zaplacení dluhu uvedené v předžalobní výzvě. Dle § 1970 občanského zákoníku je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z částky 94 506,45 Kč za dobu od prvního dne prodlení do zaplacení ve výši 11,5 % ročně.
12. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl co do částky 94 506,45 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno v odst. I. výroku tohoto rozsudku. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul, neboť žalobkyně není oprávněna domáhat se z neplatné smlouvy placení úroků či smluvní pokuty, případně nákladů na upomínání.
13. Protože žalovanému, který byl ve sporu úspěšnější prokazatelně nevznikly žádné náklady spojené s tímto řízením, a žalobkyni s ohledem na výsledek sporu právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.