Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
7 C 72/2026-55
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudcem Mgr. Lubošem Korandou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení 18 238,68 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 8 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12 % ročně od 27. 6. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení.
IV. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech na soudní poplatek částku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 8 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12 % ročně od 27. 6. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení.IV. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech na soudní poplatek částku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným Okresnímu soudu v Klatovech dne datum, domáhal po žalované zaplacení částky 18 238,68 Kč s příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedl, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr až do výše 52 600 Kč. Žalovaná úvěr čerpala celkem jen jednou, kdy čerpala částku ve výši 8 000 Kč. Svou povinnost plnit dluh řádně a včas žalovaná nesplnila, dostala se do prodlení. Krom jistiny úvěru ve výši 8 000 Kč požadoval žalobce rovněž zaplacení poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 159,20 Kč, dále smluvní úrok ve výši 9 653,14 Kč, poplatky za služby v celkové výši 263,82 Kč, a rovněž také zaplacení úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 423,02 Kč od 27. 6. 2025 do zaplacení. Žalobce nad rámec zmíněného požadoval rovněž zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru, v celkové výši 162,52 Kč.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Soud rozhodl za splnění podmínek dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. , bez nařízení jednání.
4. Žalobce soudu předložil smlouvu o úvěru č. hodnota ze dne datum, uzavřenou mezi účastníky řízení. Dále žalobce soudu předložil všeobecné obchodní podmínky, informace pro spotřebitele a souhlas se zpracováním osobních údajů. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut revolvingový úvěr, limit čerpání ve výši 52 600 Kč. Krom jistiny se žalovaná zavázala, mimo jiné, zaplatit žalobci smluvní úrok ve výši 1,016 % denně, a dále se zavázal platit poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše.
5. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli byli zjištěno, že žalovaná čerpala úvěr v celkové výši 8 000 Kč. Na svůj dluh žalovaná ničeho neplnila.
6. Žalobce vyzval žalovanou ve smyslu § 142a o. s. ř. o. s. ř. výzvou svého právního zástupce ze dne 8. 10. 2025, jak bylo zjištěno z výzvy samotné a potvrzení o podání. I přesto žalovaná ničeho na svůj dluh neuhradila.
7. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 ve spojení s § 104 a násl. zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Tuto smlouvu o spotřebitelském úvěru však soud považuje za neplatnou, a to z následujících důvodů.
8. Žalovaná čerpala úvěr ve výši 8 000 Kč, kdy se zavázal zaplatit žalobci krom dlužné jistiny také úrok ve výši 1,016 % denně, tedy 371 % ročně. Nárok žalobce na zaplacení dlužné částky tak, jak jej v návrhu uplatnil, je tvořen dokonce více než z 1/2 pouze úrokem. Soud tak shledává smlouvu o revolvingovém úvěru, výše popsanou, neplatnou z důvodu zjevného příčení se dobrým mravům dle § 580 odst. 1 o.z., kdy k neplatnosti přihlédne soud i bez návrhu dle § 588 o.z. Nutno podotknout, že se na tuto smlouvu vztahují ustanovení § 1810 a násl. o.z. na ochranu spotřebitele. V tomto konkrétním případě, kdy žalovaná čerpala úvěr, kdy úrok, který se zavázala zaplatit, přesahuje jistinu, lze s jistotou uzavřít, že se jedná o smluvní ujednání zakládající významnou nerovnováhu práv a povinností stran závazkového vztahu, a to v neprospěch spotřebitele (srov. rozsudky ve věcech sp. zn. 25 Co 112/2018 , 25 Co 127/2018 , 25 Co 292/2018 nebo sp. zn. 25 Co 293/2018 ). Vzhledem k tomu, že soud uzavřel, že tato smlouva je neplatná, a to absolutně, nelze vyhovět ani nároku žalobce na zaplacení smluvní pokuty dle ustanovení § 2048 o.z., kdy se jedná o institut sloužící k utvrzení dluhu. Jedná se o akcesorní, tedy vedlejší ujednání, která následuje osud hlavního závazku. Pokud je tento neplatný, je neplatné i ujednání o smluvní pokutě (viz rozhodnutí NS 26 Odo 1100/2006 ).
9. Nárok žalobce je tedy nutno posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2993 odst. 1 o.z, neboť zde nebyl a není platný závazek. Tohoto možného právního závěru si byl žalobce vědom, když tak uvedl v závěru návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalované byla poskytnuta částka ve výši 8 000 Kč, na svůj dluh ničeho neplnila. Soud proto žalované stanovil povinnost zaplatit žalobci částku 8 000 Kč představující bezdůvodné obohacení, a to včetně úroku z prodlení, který má svůj zákonný základ v § 1968 a § 1970 o.z., kdy jeho výše je stanovena v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , který žalobce požadoval od 27. 6. 2025 do zaplacení. Žalovaná netvrdila, neoznačila, ani nepředložila žádný důkaz o tom, že by čehokoliv žalobci plnila, a z tohoto důvodu soud návrhu žalobce v tomto rozsahu vyhověl.
10. Z výše zmíněných důvodů tak soud žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl.
11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 in fine o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení, neboť úspěch žalované ve výroku II. převýšil úspěch žalobce ve výroku I. specifikovaném, kdy soudu není známo, rovněž vzhledem k naprosté pasivitě žalované, že by jí nějaké náklady vznikly.
12. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz a v řízení bylo pokračováno, soud uložil povinnost žalobci, s přihlédnutím také k jeho převážnému procesnímu neúspěchu, zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč dle položky 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 bod 1 písm. a) sazebníku poplatků zák. č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích.
13. V případě splnění povinností rozsudkem uložených, postupoval soud dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , a určil zákonem předvídanou lhůtu tří dnů, neboť nebyl zjištěn důvod pro určení lhůty jiné.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech, a to do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat, po jeho právní moci, soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.