Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 102/2026-92

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Zemanovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 55 982,20 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 26 582,64 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 27 856,36 Kč od datum do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 2 199,56 Kč, zamítá.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 26 582,64 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 27 856,36 Kč od , datum, do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 2 199,56 Kč, zamítá.III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou (resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne datum, doplněnou podáním ze dne datum, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 53 782,64 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 2 199,56 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které poskytla žalované úvěr s možností postupného čerpání. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem, prostřednictvím internetové stránky název v klientském profilu, kde žalovaná smlouvu odsouhlasila. Na základě žádosti žalované a jím poskytnutých údajů a dotazů do registrů BRKI, NRKI, insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí a dalších databází žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované. Dále zjistila celkový počet členů společně hospodařící domácnosti spotřebitele a počet jejích členů s příjmem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, výši čistého měsíčního příjmu žalované ověřila z informací poskytnutých prostřednictvím služby AISP a výpisem z účtu zpracovaným společností právnická osoba, přičemž ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila 20 006 Kč. Žalobkyně žalované postupně vyplatila finanční prostředky v celkové výši 61 425 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách, zavázala se zaplatit poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a smluvní úrok. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou pravidelných splátek, žalobkyně smlouvu vypověděla dne datum, dne datum se tak žalovaná dostala do prodlení s úhradou celého úvěru. Žalovaná má vůči žalobkyni nesplacený dluh v celkové výši 53 782,64 Kč, z toho činí jistina 27 200 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru 542,90 Kč, smluvní úrok 25 926,28 Kč, poplatek za službu „název“ 113,46 Kč. Dále žalobkyně požadovala zaplatit úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 27 856,36 Kč od datum do zaplacení a smluvní pokutu za prodlení ve výši 2 199,56 Kč jakožto smluvní pokutu 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru za období od datum do datum.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Za účelem projednání věci soud nařídil jednání, z něhož se žalobkyně omluvila, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoli byla řádně a včas předvolána, proto soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti.

5. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že je v ní uvedeno, že ji uzavřela žalobkyně jako věřitel s žalovanou jako klientem. Žalovaná je označena svým jménem, příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu a je zde uvedeno číslo bankovního účtu č. účtu. Ve smlouvě bylo uvedeno, že její nedílnou součástí jsou mj. všeobecné obchodní podmínky. Smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku až do výše 28 500 Kč (kreditní rámec) jako úvěr, který lze čerpat postupně i opakovaně. Žalovaná měla úvěr splácet v denních splátkách ve výši určené v čl. 5 všeobecných obchodních podmínek, první splátka byla splatná datum. Celý úvěr měl být splacen nejpozději do datum. Denní úrok byl uveden 1,016 %, RPSN 1 759,13 %. Dále byl uveden poplatek za vyplacení tranše úvěru 1,99 % z čerpané částky. V části VIII. smlouvy bylo uvedeno, že ocitne-li se klient v prodlení, má žalobkyně nárok na zaplacení úroku z prodlení, smluvního úroku i po prodlení a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, a dále na zesplatnění úvěru v případě, kdy je klient alespoň 91 dní v prodlení se splácením jedné nebo více splátek, přičemž žalobkyně předtím vyzve klienta k uhrazení dlužných splátek a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. V závěru je uvedeno datum uzavření smlouvy datum, za žalobkyni je zde podpis s tím, že bylo podepsáno elektronicky dne datum a u klienta je uvedeno, že bylo podepsáno dne datum, avšak podpis žalované se zde nenachází.

6. Z y nazvané autorizace ověření totožnosti bylo zjištěno, že ověření totožnosti spotřebitele bylo dne datum autorizováno prostřednictvím služby BankID od společnosti právnická osoba., podle bankovního účtu žalované č. č. účtu. Podle výpisu BankID byla ověřena totožnost žalované, osobní údaje se shodují s údaji ve smlouvě.

7. Ve všeobecných obchodních podmínkách žalobkyně platných od datum jsou blíže upraveny podmínky úvěrové smlouvy. Je zde uvedeno, že žádost o poskytnutí úvěru se vyplňuje na internetové stránce společně s uvedením údajů pro posouzení úvěruschopnosti, přičemž následně se věřitel rozhodne, zda úvěr poskytne a v případě schválení úvěru zašle klientovi informace na e-mail a převede první tranši úvěru na bankovní účet klienta. Dále je zde uveden způsob výpočtu denních splátek, způsob započítávání zaplacené částky klientem. V bodu 8.4 jsou upraveny sankce za prodlení stejným způsobem, jako ve smlouvě, tj. že věřitel má nárok na úrok z prodlení, smluvní úrok a smluvní pokutu.

8. Z předpisu denních splátek bylo zjištěno, že je zde uvedena výše splátek, jejich splatnost, z čeho se splátky skládají, pro každý den byla uvedena splátka 81,92 Kč.

9. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že se jedná o automatizovaný výpis z interního systému žalobkyně, dle kterého měla žalobkyně vyplatit na účet č. č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol celkem 61 425 Kč.

10. V ě nazvané identifikované příjmy bylo uvedeno pouze to, že příjem žalované byl ověřen prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce, a případné další příjmy byly spotřebitelem doloženy jiným způsobem. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu je uvedena 20 006 Kč. není žalovanou podepsána.

11. V ě nazvané výpis o posouzení úvěruschopnosti je uvedeno, že žalovaná měla ověřený čistý měsíční příjem 20 006 Kč, přičemž čistý měsíční příjem uvedený žalovanou byl 20 000 Kč, měsíční náklady na půjčky jsou uvedeny ve výši 0 Kč, náklady na bydlení 2 000 Kč, nezbytné výdaje 6 000 Kč, ostatní zbytné výdaje 5 000 Kč, rezerva pro výdaje 700 Kč, vypočítané minimální výdaje 11 155 Kč, disponibilní příjem 8 800 Kč, počet členů ve společné domácnosti 4, z toho 2 s příjmem. Závěr byl takový, že posouzení úvěruschopnosti bylo úspěšné, přičemž počet doporučených prodloužení byl 0. Z této y není zřejmé, jak se k uvedeným částkám dospělo, zejména jak se dospělo k částce disponibilní příjem, není zde uvedeno, z jakých zdrojů bylo čerpáno. není žalovanou podepsána, proto z ní nelze zjistit ani to, zda tyto údaje uvedla žalovaná.

12. V ě nazvané údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru jsou uvedeny obecně základní údaje o spotřebitelském úvěru, podmínky čerpání, splatnost a splátky, úrok, poplatek za tranše, případně další poplatky za volitelné služby, smluvní pokuta a další sankce pro případ prodlení. V ě nazvané souhlas se zpracováním osobních údajů je uvedeno, jaké údaje a jakým způsobem jsou zpracovávány. V ě nazvané informace pro spotřebitele včetně y obecné principy posuzování úvěruschopnosti jsou obecně uvedeny informace o tom, jaké požadavky musí splňovat žadatel o úvěr, jako jsou potřebné dokumenty k posouzení úvěruschopnosti, z jakých databází žalobkyně čerpá informace, jakým způsobem ověřuje příjmy a výdaje spotřebitele. Z těchto listin však soud nezjistil žádné skutečnosti významné pro posouzení věci, jedná se obecná prohlášení žalobkyně, není z nich však zřejmé, jakým konkrétním způsobem byla v daném případě posuzována úvěruschopnost žalované. Na žádné z listin není podpis žalované ani uvedení jiného způsobu, jakým se žalovaná s jejich obsahem seznámila.

13. Z e-mailové zprávy zaslané dne datum na e-mailovou adresu žalované uvedenou ve smlouvě bylo zjištěno, že žalobkyně sdělila žalované, že vypovídá smlouvu o půjčce s okamžitou platností, neboť žalovaná přes předchozí upozornění neuhradila závazky po splatnosti a nejstarší neuhrazená splátka je 91 dní po splatnosti. Dlužná částka činí 57 417,20 Kč a je splatná ihned v plné výši.

14. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby (předžalobní výzvy) ze dne datum bylo zjištěno, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a nákladů právního zastoupení. Dle podacího lístku byla výzva odeslána dne datum.

15. Žalobkyně v žalobě dále navrhovala, aby soud učinil dotaz na banku, zda označený bankovní účet patří žalované a zda na něj byla od žalobkyně poskytnuta uvedená částka. Soud tedy právnická osoba. požádal o sdělení, kdo je majitelem účtu č. č. účtu a zaslání výpisu z účtu za období od datum do datum. právnická osoba. sdělila, že v uvedeném období byla majitelkou účtu č. č. účtu žalovaná, která byla rovněž jedinou osobou s dispozičním oprávněním. Dále banka sdělila, že dne datum byla na účet připsána částka ve výši 5 500 Kč pod variabilním symbolem var. symbol z účtu č. č. účtu. Banka soudu rovněž poskytla výpis z tohoto účtu za uvedené obdobíAnonymizováno

16. Z tohoto výpisu z účtu bylo zjištěno, že na tento účet došly platby z účtu žalobkyně č. č. účtu pod VS: var. symbol (tj. číslo smlouvy) dne datum ve výši 1 000 Kč, dne datum ve výši 1 000 Kč, dne datum ve výši 1 500 Kč, dne datum ve výši 1 000 Kč, dne datum ve výši 900 Kč, dne datum ve výši 6 925 Kč, dne datum ve výši 1 200 Kč, dne datum ve výši 10 000 Kč, dne datum ve výši 3 637 Kč, dne datum ve výši 1 000 Kč, dne datum ve výši 1 Kč, dne datum ve výši 500 Kč, dne datum ve výši 500 Kč, dne datum ve výši 1 000 Kč, dne datum ve výši 1 000 Kč, dne datum ve výši 1 000 Kč, dne datum ve výši 8 000 Kč, dne datum ve výši 2 000 Kč, dne datum ve výši 1 500 Kč, dne datum ve výši 1 000 Kč, dne datum ve výši 500 Kč, dne datum ve výši 1 000 Kč, dne datum ve výši 1 200 Kč, dne datum ve výši 1 000 Kč, dne datum ve výši 163 Kč, dne datum ve výši 1 000 Kč, dne datum ve výši 600 Kč, dne datum ve výši 500 Kč, dne datum ve výši 1 600 Kč, dne datum ve výši 900 Kč, dne datum ve výši 500 Kč, dne datum ve výši 2 000 Kč, dne datum ve výši 1 700 Kč, dne datum ve výši 1 100 Kč, dne datum ve výši 1 000 Kč, dne datum ve výši 500 Kč, dne datum ve výši 500 Kč a dne datum ve výši 999 Kč, tj. celkem 61 425 Kč.

17. Žalobkyně dále doložila výpis z běžného účtu žalované č. účet zpracovaný společností Kontomatik za období datum do datum, z něhož vycházela při ověřování příjmů žalované. V něm je uveden počáteční stav 0 Kč a konečný stav 3 425,11 Kč. V tomto výpisu z účtu jsou uvedeny příchozí platby, které lze identifikovat jako příjem žalované ze mzdy u právnická osoba. ve výši přibližně 20 000 Kč měsíčně. Mezi odchozími platbami je však kromě výdajů na spotřebu uvedeno mnoho výdajů na sázky a hazard na název, a to v řádech stovek korun, avšak i více než desetkrát denně. Pravidelné odchozí platby, které by bylo možné identifikovat jako platby spojené s bydlením např. nájemného či zálohy na energie, není možné jednoznačně zjistit, jsou zde uvedeny platby dne datum pro právnická osoba ve výši 2 840 Kč, 2 840 Kč a 1 200 Kč a datum ve výši 1 200 Kč a 2 800 Kč, ale nejsou označeny a jsou nepravidelné.

18. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

19. Mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši celkem 61 425 Kč. Samotná smlouva sice nebyla žalovanou podepsána, avšak žalobkyně ověřila totožnost žalované prostřednictvím BankID a následně jí zaslala na ve smlouvě uvedený bankovní účet finanční prostředky s uvedením variabilního symbolu, který odpovídá číslu smlouvy. Že se jednalo skutečně o účet žalované, a že na něj uvedené platby od žalobkyně přišly, prokazuje jak sdělení banky, tak i výpis z účtu. Soud sice má určité pochybnosti o tom, zda skutečně byla mezi účastnicemi uzavřena konkrétně tato smlouva s těmito smluvními ujednáními, zejména pokud jde o ujednání o výši úroku, výši poplatku za tranše či smluvní pokutě, pro právní posouzení věci to však není podstatné, jak bude dále uvedeno, jelikož je nepochybné, že žalovaná skutečně nějakou smlouvu o úvěru s žalobkyní uzavřela, a na základě té jí žalobkyně poskytla finanční prostředky ve výši 61 425 Kč. Žalovaná žalobkyni zaplatila 34 225 Kč. Předžalobní výzvou ze dne datum, která byla žalované odeslána dne datum, vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě předmětné pohledávky.

20. Soud se zabýval především tím, zda a jakým způsobem žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru posuzovala schopnost žalované úvěr splácet. Za tím účelem žalobkyni vyzval písemně k doplnění tvrzení, jakým způsobem byla posuzována schopnost žalované splácet úvěr ze smlouvy o úvěru, zejména z jakých informací a zdrojů žalobkyně vycházela při zjišťování příjmů a výdajů a celkové finanční situace žalované, a dále ji vyzval, aby označila důkazy k prokázání těchto tvrzení a listinné důkazy předložila soudu. Žalobkyně po této výzvě doložila jen výpis z účtu žalované zpracovaný společností právnická osoba za období datum do datum. Jelikož se žalobkyně k jednání nedostavila a byly splněny podmínky pro jednání v její nepřítomnosti, soud ji nemohl poučit podle , o tom, aby označila důkazy k prokázání těchto tvrzení a listinné důkazy předložila soudu s tím, že jinak se vystavuje nebezpečí neúspěchu ve věci. Toto poučení se poskytuje účastníku (jeho zmocněnci nebo zástupci) pouze při jednání. Jestliže soud jedná v souladu s ustanovením v nepřítomnosti účastníka (jeho zmocněnce nebo zástupce), je to účastník, jenž svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu dobrodiní poučení nedostalo (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. ; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. ; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2011, sp. zn. ). Soud přitom toto poučení avizoval už v písemné výzvě.

21. Po právní stránce soud věc posoudil dle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. ú.“), a dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).

22. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

23. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

24. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

25. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

26. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

27. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

28. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

30. V posuzovaném případě uzavírala žalobkyně s žalovanou úvěrovou smlouvu jakožto poskytovatel úvěru v rámci své podnikatelské činnosti dle § 3 písm. d) z. s. ú. Žalovaná ji uzavírala jako fyzická osoba, která při tom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, tedy jako spotřebitel dle § 419 o. z. Zároveň se nejedná o úvěr dle § 4 z. s. ú., na který by se zákon o spotřebitelském úvěru nevztahoval. Proto soud posuzoval předmětnou smlouvu jako smlouvu o spotřebitelském úvěru.

31. Soud se zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy ve smyslu § 86 a 87 z. s. ú., tedy zda poskytovatel úvěru, tj. žalobkyně, splnila svou povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. žalované, a poskytnout úvěr jen tehdy, pokud po takovém posouzení bude zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Tato povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek. Předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, ani to že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ; nález Ústavního soudu sp. zn. ).

32. Ačkoli by dlužníci obecně měli nést určitou odpovědnost za plnění svých závazků plynoucích z uzavřených úvěrových smluv, zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. ).

33. Ochrana spotřebitele je celoevropským zájmem (srov. čl. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie) a spotřebitelské právo, ačkoli působící ve formě vnitrostátních zákonů, má svůj původ ve směrnicové úpravě na unijní úrovni. Při aplikaci právních předpisů v oblasti spotřebitelských vztahů je proto nutné na věc nahlížet také pohledem unijního práva. Aplikovatelnost spotřebitelské právní úpravy tedy vede i k aplikovatelnosti y základních práv Evropské unie, který garantuje vysokou úroveň ochrany spotřebitele. I pro moc soudní z toho plyne povinnost interpretovat a aplikovat vnitrostátní právo „eurokonformním“ způsobem (srov. nález Ústavního soudu ze dne 16. 7. 2015, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 130/2015; nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 2017, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 218/2017). Důležitost posuzování úvěruschopnosti spotřebitele opakovaně vyzdvihl i Soudní dvůr Evropské unie ve vztahu k výkladu čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, jejíž transpozicí jsou právě ustanovení a 87 z. s. ú. SDEU zdůraznil, že tato povinnost má rovněž za cíl, aby poskytovatel úvěru jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní (srov. např. rozsudek ze dne 10. 6. 2021 ve věci C-303/20, nebo rozsudek ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13).

34. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně při uzavírání posuzované smlouvy o úvěru nejednala s odbornou péčí. Žalobkyně sice ověřila příjmy žalované výpisem z účtu, výdaje žalované však řádně neověřila a informace vyplývající z výpisu z účtu nedostatečně vyhodnotila, neboť z něj vyplývá, že žalovaná opakovaně vynakládala významnou část disponibilních prostředků na hazardní hry a sázkové služby, což je rizikový faktor, který měl být při posuzování její úvěruschopnosti zohledněn. Také není zřejmé, jaké údaje o svých příjmech a výdajích uvedla sama žalovaná. Předložené y nejsou žalovanou podepsány ani jinak verifikovány. V ě výpis o posouzení úvěruschopnosti jsou uvedeny údaje o čistém měsíčním příjmu uvedeném spotřebitelem 20 000 Kč a ověřené příjmy 20 006 Kč, což přibližně odpovídá příjmům vyplývajícím z výpisu z účtu. Výdaje žalované však nebyly řádně ověřeny, částka 2 000 Kč na bydlení z výpisu z účtu nevyplývá. Jsou zde uvedeny platby pro Innogy, což mohou být platby na energie (elektřinu či plyn), avšak jsou nepravidelné, což může spíše představovat úhradu dluhu, a dosahují vyšší výše než 2 000 Kč. Dále není zřejmé, jaké mají být další ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti uvedené výdaje 6 000 Kč nezbytné a 5 000 Kč zbytné. Žalobkyně nedoložila žádný jiný důkaz o tom, jakým způsobem výši těchto výdajů žalované ověřovala. Soud nepovažuje za nepřiměřený požadavek na ověření těchto základních výdajů, které spotřebitel běžně vynakládá, např. nájemní smlouvou, předpisem záloh na energie či vyúčtováním apod., pokud tyto výdaje nevyplývají z výpisu z účtu. Nelze hodnotit jako řádné zkoumání úvěruschopnosti situaci, kdy si sice žalobkyně opatřila úplný výpis z účtu žalované, avšak z tohoto výpisu z účtu nevyplývají dostatečné informace k posouzení celkové finanční situace žalované, přičemž z výpisu z tohoto účtu plynou indicie zakládající pochybnosti o úvěruschopnosti žalované, a to četné výdaje na sázky a hazard. Žalobkyně dále neprokázala, že by skutečně lustrovala obvyklé rejstříky, jak uvedla v žalobě, např. insolvenční rejstřík, NRKI či centrální evidenci exekucí. S ohledem na to, jaké skutečnosti soud zjistil z výpisu z účtu žalované, tedy že používala finanční prostředky na hazard, měla být žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované obzvláště obezřetná, měla si ověřit i existenci jejích dluhů, případně exekucí. Uvedené skutečnosti vzbuzují pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, tím spíše měla žalobkyně obezřetněji a důsledněji přistoupit k ověřování údajů o jejích výdajích, případně dluzích.

35. Žalobkyně porušila svou povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů, a to i včetně případných splátek dluhů, měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. S ohledem na dobu splácení úvěru je přitom namístě zohlednit i to, zda je na základě aktuální osobní, majetkové a výdělkové situace spotřebitele předpoklad, že bude mít dostatečné prostředky na splácení úvěru i do budoucna. Poskytovatel úvěru smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 z. s. ú.).

36. Z uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná dle § 87 odst. 1 z. s. ú., proto vztah mezi účastníky vypořádal podle pravidel o bezdůvodném obohacení (§ 2991, 2993 o. z.). Žalobkyně tak má nárok na zaplacení dlužné částky z titulu bezdůvodného obohacení. Jelikož žalovaná obdržela na základě neplatné smlouvy částku 61 425 Kč a žalobkyni uhradila 34 225 Kč, je povinna zaplatit žalobkyni jistinu 27 200 Kč.

37. Pokud jde o prodlení žalované, soud vycházel z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , v němž Nejvyšší soud uvedl, že § 87 odst. 1 z. s. ú., lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 z. s. ú.

38. Jelikož smlouva je neplatná z důvodu § 87 z. s. ú., nemá žalobkyně nárok na zaplacení úroku z prodlení, ale pouze na jistinu.

39. Lhůtu k plnění žalobkyni přiznaného nároku soud stanovil jako základní třídenní počítanou od právní moci rozsudku podle , jelikož neshledal důvody pro stanovení lhůty delší či povolení splátek.

40. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, jelikož s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru nevzniklo žalobkyni právo na poplatky za tranše ani na smluvní úrok, ani na smluvní pokutu 2 199,56 Kč a ani na úrok z prodlení.

41. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle , jelikož převážně úspěšná byla žalovaná (a to i se zohledněním příslušenství), měla by tedy právo na náhradu poměrné části nákladů řízení. Avšak v řízení jí žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem.