Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 36/2026-20
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem Mgr. Miroslavem Neuerem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno
o zaplacení 138 446,37 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 138 446,37 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 137 346,37 Kč od 28. 3. 2026 do zaplacení, s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 137 346,37 Kč od 28. 3. 2026 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 434,07 Kč a s kapitalizovaným úrokem ve výši 21 591,82 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 27 318 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 138 446,37 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 137 346,37 Kč od 28. 3. 2026 do zaplacení, s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 137 346,37 Kč od 28. 3. 2026 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 434,07 Kč a s kapitalizovaným úrokem ve výši 21 591,82 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 27 318 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou soudu dne 6. 5. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky 138 446,37 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne 16. 5. 2023 Smlouvu o úvěru čAnonymizováno, přičemž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky pro Anonymizováno spotřebitelské úvěry. Žalovanému byly rovněž poskytnuty Předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru. Žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných o žalovaném, ověřením a posouzením příjmů a výdajů, jakož i nahlédnutím do informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti žalovaného. Žalovanému byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 150 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 16,56 % ročně. Z důvodu prodlení žalovaného s hrazením úvěru žalobkyně úvěr ke dni 19. 2. 2025 zesplatnila. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 137 346,37 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 21 591,82 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 12 434,07 Kč, dlužných poplatků 1 100 Kč, úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 137 346,37 Kč od 28. 3. 2026 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 137 346,37 Kč od 28. 3. 2026 do zaplacení.
2. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit (podle § 173 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je platební rozkaz nezbytné doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno). Elektronický platební rozkaz byl proto zrušen podle ustanovení § 173 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), a rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil skutková zjištění a z nich tento závěr o skutkovém stavu věci:
Žalobkyně uzavřela na základě Žádosti o poskytnutí úvěru dne 16. 5. 2023 Smlouvu o úvěru, jejímž prostřednictvím poskytla žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč. Úroková sazba činila 16,56 % ročně, RPSN pak 17,86 %. Úvěr měl být hrazen prostřednictvím 96 měsíčních splátek po 2 833 Kč (při poslední splátce 2 790,12 Kč). Součástí smlouvy byly Obchodní podmínky pro Anonymizováno spotřebitelské úvěry, dále byly žalovanému poskytnuty Předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost nahlédnutím do registru BRKI, kde zjišťovala existující úvěry žalovaného, včetně řádnosti či prodlení splácení (po splatnosti je uvedeno 0 Kč) a registru NRKI. Žalobkyně dále k úvěruschopnosti žalovaného doložila metodiku, jak byl konkrétně vypočten deklarovaný příjem (58 195 Kč) a výdaje (45 568,04 Kč), při platební kapacitě 12 611,96 Kč. Zadluženost žalovaného nebyla zjištěna. Dále doložila výpisy z účtu žalovaného, ze kterého jsou patrny jeho jednotlivé výdaje i příjmy. Poskytnutí částky 150 000 Kč žalobkyně prokázala výpisem z účtu. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky, byl upozorňován na právo žalobkyně zesplatnit celý úvěr. Dopisem ze dne 21. 2. 2025 bylo žalovanému oznámeno zesplatnění úvěru z důvodu prodlení s hrazením splátek. Předžalobní upomínkou ze dne 1. 4. 2026 byl žalovaný opět vyzván k úhradě dlužné částky, byl upozorněn na možné soudní řízení.
4. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle následujících zákonných ustanovení.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Podle § 86 odst. 2 věty prvé téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
8. Vzhledem ke znění zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, a zejména § 86 odst. 1 a 2 soud zvažoval, zda žalobkyně správně posoudila úvěruschopnost žalovaného coby spotřebitele. Dle listin založených ve spise má soud za to, že žalobkyně využila pro posouzení řádné doklady, byly předloženy výpisy z účtu žalovaného, výpisy z ne/bankovních registrů, zvažovala jeho příjmy i výdaje, na shora uvedený spotřebitelský úvěr lze tak nahlížet jako na platně sjednaný.
9. V posuzovaném případě lze tedy uzavřít, že mezi žalobkyní a žalovaným byl uzavřen platný závazkový vztah ze smlouvy o úvěru (§ 2395 o. z.). Žalovaný má v tomto vztahu postavení spotřebitele, a proto vedle ujednání v samotné písemně uzavřené smlouvě, v obchodních podmínkách na něž smlouva odkazuje, a vedle zákonných ustanovení občanského zákoníku dopadají na tento závazek rovněž zákonná ustanovení § 1810 a násl. o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy. Z hlediska obsahu závazku soud konstatuje, že není důvodu hodnotit závazek či kteroukoliv jeho část jako neplatnou pro rozpor s těmito ustanoveními chránícími spotřebitele. Tento závěr soudu dopadá i na smluvně sjednaný úrok z úvěru v sazbě 16,56 % ročně, který představuje příjem plynoucí žalobkyni z poskytnutí peněžních prostředků. Bylo také prokázáno, že žalovanému byly finanční prostředky poukázány na bankovní účet. Žalovaný se smluvně zavázal vrátit poskytnutý úvěr a zaplatit úrok z úvěru, a to v 96 měsíčních splátkách po 2 833 Kč (při poslední splátce 2 790,12 Kč). Žalovaný však úvěr řádně nesplácel, dostal se do prodlení s úhradou měsíčních splátek úvěru a žalobkyně tak využila svého práva a úvěr zesplatnila. Rozsah dlužných částek nebyl v řízení činěn sporným. Žalobkyně také důvodně požadovala coby příslušenství zákonný úrok z prodlení a úrok z úvěru. V důsledku prodlení žalovaného žalobkyni vznikl nárok i na zaplacení poplatků, jejichž výši soud považuje za přiměřenou a v souladu se zákonem.
10. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému za povinnost zaplatit žalobkyni peněžní plnění z titulu smlouvy o úvěru ze dne 16. 5. 2023.
11. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 538 Kč dle položky 2 písm. c) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. , odměny za zastupování advokátem ve výši 16 650 Kč dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , 1 350 Kč režijního paušálu za 3krát úkon právní pomoci po 450 Kč (za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a prostou výzvu) a 21 % DPH ve výši 3 780 Kč, celkem tedy 27 318 Kč.
12. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. třídenní na základě § 160 odst. 1 o.s.ř. , když neshledal důvody k jejímu prodloužení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Vsetíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.