Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Co 2/2026-76

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ing. Michala Hocka, Ph.D., a soudců JUDr. Víta Jaška a JUDr. Ondřeje Hrudy, Ph.D., ve věci

žalobkyň: a) Jméno žalobkyně A, narozená Datum narození žalobkyně A

bytem Adresa žalobkyně A

b) Jméno žalobkyně B, narozená Datum narození žalobkyně B

bytem Adresa žalobkyně A

c) Jméno žalobkyně C, narozená Datum narození žalobkyně C

bytem Adresa žalobkyně A

d) Jméno žalobkyně D, narozená Datum narození žalobkyně D

bytem Adresa žalobkyně A

o žalobě dle části páté

o odvolání žalobkyň proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 11. 2025, č. j. -28

takto:

I. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě se potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Krajský soud shora označeným rozsudkem zamítl žalobu žalobkyň na nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa ze dne datum, č. j. Anonymizováno tak, že se povoluje vklad vlastnického práva podle dohody o vypořádání SJM ze dne datum (odstavec I. výroku). O nákladech řízení krajský soud rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na jejich náhradu (odstavec II. výroku).

2. Soud prvního stupně po skutkové stránce zjistil, že žalobkyně a) až d) podaly dne datum u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa (dále jen katastrální úřad), návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, a to vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu id. ½ pozemků p. č. Anonymizováno a Anonymizováno, dále ke spoluvlastnickému podílu id. 2/228 pozemků parc. č. Anonymizováno v k. ú. jméno FO, a konečně ke spoluvlastnickému podílu id. ½ pozemků parc. č. hodnota, Anonymizováno v k. ú. adresa (dále jen vypořádávané pozemky). Za vkladovou u označily „Dohodu o vypořádání SJM“ (dále jen dohoda o vypořádání SJM), podepsanou všemi čtyřmi dědičkami – žalobkyněmi ve dnech datum a datum, v níž se dohodly, že nemovitosti ze zaniklého společného jmění žalobkyně a) a jejího zesnulého manžela tituly před jménem jméno FO připadají do výlučného vlastnictví žalobkyně a). Zůstavitel tituly před jménem jméno FO nezanechal pořízení pro případ smrti a jako dědicové zůstavitele přicházejí v úvahu pozůstalá manželka – žalobkyně a) a pozůstalé dcery žalobkyně b), c) a d). Dohoda o vypořádání SJM žalobkyně a) a tituly před jménem jméno FO nebyla soudem schválena a společné jmění manželů zaniklo úmrtím tituly před jménem jméno FO. právnická osoba návrh na vklad vlastnického práva zamítl, neboť dohodu uzavřely potenciální dědičky (žalobkyně) mimo dědické řízení bez schválení soudem, a proto není splněna podmínka pro povolení vkladu práva podle ustanovení a e) , o katastru nemovitostí (dále jen katastrální zákon). O odvolání žalobkyň a) a c) proti zamítavému rozhodnutí katastrálního úřadu rozhodl Zeměměřický a katastrální inspektorát v Anonymizováno rozhodnutím ze dne Anonymizováno, č. j. Anonymizováno, kterým společné odvolání žalobkyní a) a c) jako nepřípustné zamítl.

3. Krajský soud po právní stránce dovodil, že byla zachována dvouměsíční lhůta k podání žaloby (od doručení rozhodnutí katastrálního úřadu žalobkyním) v souladu s ustanovením Účastnicemi řízení byly žalobkyně a) až d), neboť tyto byly účastnicemi vkladového řízení. Dohoda pozůstalé manželky s dcerami o vypořádání majetku patřícího do společného jmění žalobkyně a) a zůstavitele tituly před jménem jméno FO, podle které mají nemovitosti připadnout do výlučného vlastnictví žalobkyně a) a podle které žalobkyně požadovaly provést vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, nebyla soudem prvního stupně shledána jako rozporná se zákonem, neboť právní úprava přímo preferuje vypořádání společného jmění manželů v případě smrti jednoho z manželů dohodou pozůstalého manžela s dědici, avšak její účinnost je vázána na schválení uzavřené dohody soudem v dědickém řízení. Aby mohl katastrální úřad na základě takové dohody (jakožto soukromé y) provést vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, musel se zabývat skutečnostmi, zda účastníci vkladového řízení nebyli omezeni právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostmi / katastrálního zákona/ a zda k právnímu jednání účastníků vkladového řízení byl udělen souhlas podle jiného právního předpisu / katastrálního zákona/. Katastrálnímu úřadu předložená dohoda o vypořádání SJM uzavřená mezi pozůstalou manželkou a ostatními dědičkami v dědickém řízení soudem schválena nebyla, a proto uvedená dohoda nenabyla účinnosti a nemohla být ani podkladem pro vkladové řízení / katastrálního zákona/. Odstavec II. výroku o náhradě nákladů řízení krajský soud odůvodnil skutečností, že účastníci řízení podle hlavy páté nemají postavení účastníků sporného řízení, a proto náhrada jejich nákladů nepřichází v úvahu.

4. Proti tomuto rozsudku podaly žalobkyně včasné odvolání, kterým se domáhaly jeho změny a vyhovění žalobě. Odvolatelky namítaly, že napadené rozhodnutí považují za nesprávné, učiněné v rozporu se zjištěnými skutkovými okolnostmi a v rozporu se zákonem. Odvolatelky mají naléhavý právní zájem na provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě dohody o vypořádání SJM. Povinností notářky bylo ve tříleté lhůtě od smrti zůstavitele tituly před jménem jméno FO vypořádat zaniklé společné jmění manželů, avšak ani stížnosti na postup notářky nevedly k tomu, aby notářka zaniklé společné jmění manželů v tříleté lhůtě vypořádala či vypořádání započala a tím zabránila, aby nedošlo k vypořádaní společného jmění manželů fikcí, na základě které by vypořádávané pozemky byly vypořádány tak, že by nadále byly v podílovém spoluvlastnictví. Uvedená skutečnost nemůže jít k tíži odvolatelek, které proto uzavřely dohodu o vypořádání zaniklého společného jmění manželů mimo pozůstalostní řízení.

5. Notářka již v předvolání k jednání ze dne datum uvedla, že má nárok na odměnu ve výši částka, jež měla být splatná dne datum, aniž by bylo z předvolání zřejmé, z čeho notářka při jejím určení vycházela. Dle odborné literatury by notář jako soudní komisař měl nejprve vypořádat společné jmění manželů a poté, je-li to možné, přistoupit k uzavření dohody pozůstalého manžela s dědici. Toto se ovšem nestalo, a proto dohoda o vypořádání SJM byla ve tříleté lhůtě sepsána odvolatelkami, opatřena jejich ověřenými podpisy a zaslána katastrálnímu úřadu. Odvolatelky nesouhlasily s názorem krajského soudu, že uzavřenou dohodu o vypořádání SJM musí schválit soud, neboť se nejedná o konečné schválení dohody dědiček – odvolatelek o rozdělení celé pozůstalosti. Uzavřenou dohodou byly vypořádány pouze nemovité věci (vypořádávané pozemky), přičemž uvedená dohoda nemusí být schválena soudem, avšak musí být uzavřena do tří let od zahájení dědického řízení. Dohoda, jež musí být schválena pozůstalostním soudem, je dohodou o vypořádání celého majetku patřícího do společného jmění manželů, tedy včetně společných dluhů. Soud prvního stupně zaměnil soudem povinně schvalovanou dohodu, která musí obsahovat vypořádání aktiv i pasiv společného jmění manželů, s prostou dohodou o vypořádání SJM pouze ohledně nemovitostí.

6. Odvolatelky dále namítaly, že správní orgány jednají s dědičkami bez toho, aniž by bylo skončeno dědické řízení, aniž by bylo postaveno najisto, kdo bude skutečným vlastníkem vypořádávaných nemovitostí, správní orgány poskytují všem dědičkám informace a přiznávají jim postavení účastníka řízení, přestože některé z nich vypořádávané nemovitosti ani zdědit nemusí, což může mít fatální následky. Odvolatelky dále uvedly, že krajský soud měl dohodu o vypořádání SJM v probíhajícím řízení schválit, aby zůstala zachována tříletá lhůta, a že při výkladu dohody uzavřené mezi žalobkyněmi stran vypořádávaných pozemků měl krajský soud s ohledem na judikatorní praxi Ústavního soudu aplikovat prioritně výklad nezakládající neplatnost uzavřené smlouvy.

7. Vyjádření katastrálního úřadu k odvolání žalobkyň je repeticí části jeho vyjádření k žalobě.

8. Odvolací soud poté, co dovodil, že odvolání je přípustné, podané včas, oprávněnými osobami, obsahuje náležitosti stanovené v ustanovení a odvolací důvod dle ustanovení , přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo ( , , ), a to při odvolacím jednání (ustanovení ), a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobkyň není důvodné.

9. Odvolací soud předně uvádí, že vady řízení, k nimž odvolací soud musí přihlédnout z úřední činnosti ( ), nejsou odvolatelkami namítány a vady uvedené v ustanovení , a b) a z obsahu spisu nevyplývají. Jiné vady řízení, k nimž odvolací soud, pokud by je zjistil, musí přihlédnout, jen když by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( věta druhá ), rovněž z obsahu spisu nevyplývají.

10. Z obsahu spisu ve vztahu k podanému odvolání a napadenému rozsudku soudu prvního stupně pro účely tohoto rozhodnutí vyplývá, že žalobkyně a) až d) se žalobou doručenou krajskému soudu dne datum (předanou k poštovní přepravě dne datum) domáhaly nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa ze dne datum, č. j. Anonymizováno tak, že se povoluje vklad vlastnického práva podle dohody o vypořádání SJM ze dne datum. Dotčený katastrální úřad se k podané žalobě vyjádřil tak, že vkladové řízení zahájil pod sp. zn. Anonymizováno k okamžiku podání návrhu na vklad, to je dne datum. Návrh na vklad podaly žalobkyně a) až d) k vypořádávaným pozemkům a přílohou návrhu na vklad byla dohoda o vypořádání SJM ze dne datum uzavřená mezi pozůstalou manželkou a pozůstalými dcerami zemřelého zůstavitele tituly před jménem jméno FO (žalobkyněmi). Podle dohody o vypořádání SJM by měla veškeré nemovitosti ze zaniklého společného jmění nabýt pozůstalá manželka s tím, že každé z dcer vyplatí částku částka. Katastrální úřad zjistil z evidence katastru nemovitostí, že vypořádávané nemovitosti jsou dosud evidovány ve společném jmění tituly před jménem jméno FO a Jméno žalobkyně A, a ze základního registru, že tituly před jménem jméno FO zemřel dne datum. Podle sdělení notářky pověřené vypořádáním dědictví tituly před jménem jméno FO řízení o pozůstalosti sp. zn. spisová značka dosud není pravomocně skončeno. Způsoby vypořádání společného jmění manželů v případě úmrtí manžela upravuje , o zvláštních řízeních soudních (dále jen ZŘS), dle něhož v případě, že dědicové s pozůstalým manželem uzavřou dohodu o vypořádání společného jmění manželů, musí být schválena soudem (soudním komisařem). Rovněž dohoda, která se týká jen části majetku patřícího do zaniklého společného jmění manželů, musí být v souladu s ustanovením ZŘS schválena soudem. Dohoda o vypořádání SJM předložená dědičkami měla být uzavřena v dědickém řízení a schválena soudem, k čemuž však nedošlo. Dohodu uzavřeli potenciální dědicové s pozůstalou manželkou mimo rámec dědického řízení, tedy bez schválení soudem. Podle ustanovení a e) katastrálního zákona jde o překážku, pro kterou katastrální úřad nemohl navrhovaný vklad povolit. Krajský soud u jednání konaného dne datum provedl k důkazu y, a to návrh na vklad práva, dohodu o vypořádání SJM, informaci o vyznačení plomby, sdělení notářky tituly před jménem jméno FO ze dne datum, seznámení se s podklady pro rozhodnutí, rozhodnutí katastrálního úřadu s doručenkami o doručení všem žalobkyním, odvoláním žalobkyň a) a c) ze dne datum proti rozhodnutí katastrálního úřadu, doplněním odvolání podáním ze dne datum a rozhodnutím Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Anonymizováno ze dne datum. Následně soud prvního stupně rozhodl odvoláním napadeným rozsudkem.

11. Odvolací soud částečně zopakoval u nařízeného jednání dokazování, přičemž zjistil následující skutečnosti:

- Z dohody o vypořádání SJM, že žalobkyně a) až d) uzavřely dne datum dohodu o vypořádání SJM, na níž byly úředně ověřeny podpisy žalobkyň a) až d). Předmět vypořádání byl vypořádávané pozemky, jež byly součástí společného jmění manželů žalobkyně a) a tituly před jménem jméno FO, které zaniklo smrtí tituly před jménem jméno FO dne datum. Dle obsahu dohody o vypořádání SJM měly veškeré vypořádávané pozemky připadnout do výlučného vlastnictví žalobkyně a).

- Z rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa ze dne datum, č. j. Anonymizováno a doručenek, že rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa ze dne datum, č. j. Anonymizováno bylo žalobkyni c) doručeno dne datum, žalobkyně a), b) a d) nebyly při doručování zastiženy, a proto byly zásilky s rozhodnutími uloženy dne datum u provozovatele poštovních služeb a dne datum jim byly vhozeny do schránky.

- Ze zprávy notářky tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, že ke dni datum nebylo pozůstalostní řízení po zůstaviteli jméno FO, nar. datum, zemř. datum, vedené notářkou tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, pod sp. zn. spisová značka skončeno, ani v uvedeném řízení nebylo zaniklé společné jmění se žalobkyní a) vypořádáno.

12. Podle ustanovení § 13 katastrálního zákona účastníkem řízení o povolení vkladu je ten, jehož právo vzniká, mění se nebo se rozšiřuje, a ten, jehož právo zaniká, mění se nebo se omezuje.

13. Podle ustanovení , d) a e) katastrálního zákona ve vkladovém řízení katastrální úřad u vkladové y, která je soukromou u, také (vedle dalšího) zkoumá, zda její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad (b), účastník vkladového řízení není omezen právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostí (d), k právnímu jednání účastníka vkladového řízení byl udělen souhlas podle jiného právního předpisu (e).

14. Podle ustanovení katastrálního zákona proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu není přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení ani obnova řízení; přípustná je žaloba podle ustanovení o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, která musí být podána ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

15. Podle ustanovení , (dále jen ), zanikne-li manželství smrtí manžela, posoudí se majetkové povinnosti a práva bývalých manželů v rámci řízení o dědictví podle toho majetkového režimu, který existoval mezi manžely, popřípadě i podle pokynů, které zemřelý manžel ještě za svého života ohledně svého majetku pro případ smrti učinil; jinak se použijí pravidla uvedená v , s výjimkou , ledaže se pozůstalý manžel dohodne s dědici o vypořádání jinak.

16. Podle ustanovení § 162 odst. 1 ZŘS zaniklo-li manželství zůstavitele jeho smrtí, soud usnesením stanoví obvyklou cenu majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela ke dni smrti zůstavitele a schválí dohodu pozůstalého manžela s dědici o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů, není-li v rozporu s pokyny, které zůstavitel ještě za svého života udělil ohledně svého majetku pro případ smrti, popřípadě se zákonem.

17. Odvolací soud se ztotožňuje s názorem krajského soudu, že účastníky řízení jsou všichni ti, kdo byli účastníky řízení před správním orgánem ( ) a že byla zachována zákonná lhůta pro podání žaloby, nikoli však (jak nesprávně uvedl krajský soud) dvouměsíční podle ustanovení , nýbrž třicetidenní podle ustanovení katastrálního zákona. Všem žalobkyním bylo zamítavé rozhodnutí katastrálního úřadu doručeno dne 23. 6. 2025 (srov. stran doručování a násl. , ), přičemž uvedená lhůta je procesněprávní lhůtou (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 9. 11. 2011, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2012, sp. zn. ), a proto stačí, je-li žaloba v její poslední den podána na poštu (srov. SVOBODA, Karel. . In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. . 3. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 3. Dostupné na beck-online.cz.), k čemuž v projednávané věci došlo dne 23. 7. 2025.

18. Odvolací soud dovozuje, že krajský soud provedl dokazování v potřebném rozsahu, uvedl, o které důkazy a proč svá zjištění opřel, přičemž učinil odpovídající a logicky správný závěr o skutkovém stavu. Krajský soud tedy adekvátně vyhodnotil zjištěný skutkový stav v rozsahu potřebném pro meritorní rozhodnutí, přičemž veškeré relevantní okolnosti taktéž i odpovídajícím způsobem zhodnotil a odůvodnil. Odvolací soud proto odkazuje na odstavce 4 a 5 odůvodnění napadeného rozsudku obsahující správná jednotlivá skutková zjištění krajského soudu učiněná z provedených důkazů a tomu odpovídající skutkový závěr. Odvolací soud proto přejímá jako správná a úplná skutková zjištění soudu prvního stupně, jak jsou obsažena v odůvodnění napadeného rozsudku, a na tato pro stručnost odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2011, sp. zn. ).

19. Odvolací soud se rovněž ztotožňuje s právním hodnocením věci soudem prvního stupně, jak jej učinil v odstavcích 20 a 21 odůvodnění napadeného rozsudku, a proto pro stručnost svého odůvodnění na tyto závěry taktéž odkazuje.

20. Odvolací soud primárně konstatuje, že případná odvolatelkami tvrzená pochybení a průtahy způsobená notářkou při projednávání dědictví po zemřelém jméno FO (a jejich důsledky) nemohou být důvodem pro postup contra legem v projednávané věci; k nápravě případných pochybení notářky je nezbytné zvolit odpovídající právní prostředky. Současně dokud není určen dědic, kterému vypořádávané pozemky připadnou, spravují pozůstalost podle ustanovení všichni dědicové, a proto státní (zejm. správní) orgány stran vypořádávaných pozemků musí jednat se všemi dědičkami a spekulace o „nadstandardní“ informovanosti dědiček, jež vypořádávané pozemky nezdědí, jsou irelevantní. Byť odvolatelky v odvolání uvedly, že by při jednání správních orgánů se všemi dědičkami stran vypořádávaných pozemků mohlo jít o tajné informace, z kontextu ostatního obsahu odvolání je zřejmé, že tímto odvolatelky nemínily utajované informace ve smyslu , o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, neboť při jednání se správními úřady při vyřizování záležitostí týkajících se nemovitých věcí se zpravidla s utajovanými informacemi seznámit nelze, navíc s takovými informacemi se mohou seznamovat jen osoby bezpečnostně způsobilé a pokud by dědičky takovými osobami nebyly, přístup k utajovaným informacím dle výše uvedeného zákona by jim byl odepřen.

21. Odvolací soud připomíná, že ustanovení představuje spolu s ustanovením obecný základ úpravy majetkových práv a povinností pro případ zániku manželství. Dochází-li k vypořádání společného jmění manželů pro případ zániku manželství smrtí, je třeba zohlednit současně úpravu hned několika ustanovení. Vedle ustanovení § , 764 a 736 až 742 hraje důležitou roli též ustanovení § a 163 ZŘS. Dle ustanovení by mělo dojít k posouzení majetkových práv a povinností manželů v řízení o pozůstalosti. Zaniklo-li manželství zůstavitele jeho smrtí, soud (tedy pravidelně notář v pozici soudního komisaře) usnesením stanoví obvyklou cenu majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela ke dni smrti zůstavitele. Současně schválí dohodu pozůstalého manžela s dědici o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů ( ZŘS). Dohoda dědiců a manžela je preferovaným způsobem vypořádání jak podle ZŘS, tak podle . Je zde sice povinná ingerence soudu, ten však za splnění všech zákonných podmínek dohodu o vypořádání společného jmění manželů pouze schvaluje.

22. Smluvní volnost pozůstalého manžela a dědiců je však současně omezena. Dle ustanovení § 162 odst. 1 ZŘS musí dohoda zohledňovat ještě za života projevenou vůli zemřelého manžela. Podle výslovné úpravy nesmí být dohoda v rozporu s pokyny, které zůstavitel ještě za svého života udělil ohledně svého majetku pro případ smrti. Ujednání nesmí být pochopitelně ani v rozporu se zákonem. Vymezení způsobů vypořádání v případě zániku manželství smrtí dle ustanovení ZŘS je úpravou speciální k . Přípustné způsoby vypořádání jsou tedy jen dohoda pozůstalého manžela a dědiců nebo rozhodnutí soudu v pozůstalostním řízení. K vypořádání tak nemůže dojít na základě nevyvratitelné domněnky dle ustanovení ani v „běžném“ soudním řízení (srov. PSUTKA, Jindřich. . In: KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka, HRUŠÁKOVÁ, Milana, WESTPHALOVÁ, Lenka a kol. II. Rodinné právo ( −975). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 449–450, marg. č. 2.).

23. V případě dohody se předpokládá, že bude uzavřena dohoda a soudní komisař (soud) ji bude schvalovat. Zákon nestanoví, že dohoda musí být učiněna před soudem, při jednání, není tedy vyloučeno, aby si účastníci dohodu sepsali sami (pak bude pravděpodobně potřeba její korekce po právní stránce soudním komisařem) nebo aby si donesli dohodu sepsanou například od advokáta. Podmínkou dohody je, že „není v rozporu s pokyny, které zůstavitel udělil“. Dohoda by neměla jít proti vůli, resp. pokynům zůstavitele, ani by neměla poškozovat věřitele a nepominutelné dědice (srov. TLÁŠKOVÁ, Šárka. § 162. In: SVOBODA, Karel, TLÁŠKOVÁ, Šárka, VLÁČIL, David, LEVÝ, Jiří, HROMADA, Miroslav a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 348–349, marg. č. 9–15.).

24. Zaniklo-li manželství a tím i společné jmění manželů žalobkyně a) a tituly před jménem jméno FO smrtí jednoho z manželů, může být zaniklé společné jmění manželů vypořádáno pouze a jen dvěma způsoby, a to dohodou zůstavitelova manžela a dědiců, jež však podléhá schválení soudu v pozůstalostním řízení, nebo rozhodnutím soudu v pozůstalostním řízení. Uzavřeli-li dědici, resp. dědičky tituly před jménem jméno FO a pozůstalá manželka dohodu o vypořádání společného jmění manželů, je taková dohoda platná, a proto námitky odvolatek stran priority výkladu nezakládajícího neplatnost právního jednání jsou nepřípadné, neboť soud prvního stupně neplatnost dohody o vypořádání SJM nedovodil. Uvedená dohoda o vypořádání SJM však není účinná, neboť ke své účinnosti vyžaduje schválení soudem v pozůstalostním řízení, k němuž však (dle sdělení notářky tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem) ani ke dni rozhodnutí odvolacího soudu nedošlo.

25. V projednávané věci byla dohoda o vypořádání SJM tzv. vkladovou u, jež je soukromou u (nejedná se o u, kterou by označoval za veřejnou), a proto byl katastrální úřad povinen tuto u přezkoumat podle ustanovení katastrálního zákona. Zjistí-li katastrální úřad při přezkumu vkladové y podle ustanovení katastrálního zákona, že je k určitému jednání třeba podle právního předpisu nějaký souhlas nebo schválení, absence takového právním předpisem požadovaného souhlasu nebo schválení brání povolení vkladu. Jinak by katastrálnímu úřadu zákon neuložil splnění této podmínky ve vkladovém řízení jako předpokladu povolení vkladu přezkoumávat. Katastrální úřad je povinen předložení souhlasů a schválení ve vkladovém řízení vyžadovat, vyplývá-li jejich potřeba z informačních zdrojů, ze kterých je katastrální úřad v řízení o povolení vkladu podle ustanovení katastrálního zákona povinen vycházet (srov. BAUDYŠ, Petr. . In: BAUDYŠ, Petr. Katastrální zákon. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 76–77.). Domáhaly-li se žalobkyně vkladu vlastnického práva na základě dohody o vypořádání společného jmění manželů, z níž plyne, že k zániku společného jmění manželů došlo smrtí jednoho z manželů, a tudíž smluvními stranami nejsou bývalí manželé, což katastrální úřad ověřil z centrální evidence obyvatel jakožto základního registru, podléhala dle platné právní úpravy taková dohoda o vypořádání společného jmění manželů schválení soudem v pozůstalostním řízení. Nebyla-li dohoda o vypořádání SJM jakožto vkladová schválena soudem v pozůstalostním řízení (a je lhostejno z jakého důvodu se tak dosud nestalo), postupoval katastrální úřad v souladu se zákonem, pokud neprovedl na základě takové y vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, jak správně dovodil krajský soud.

26. Odvolatelky se rovněž mýlí, pokud se domnívají, že by došlo k vypořádání zaniklého společného jmění žalobkyně a) a jejího zemřelého manžela tituly před jménem jméno FO na základě nevyvratitelné právní domněnky podle ustanovení tak, že by vypořádávané pozemky nadále byly v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a) a zemřelého manžela, pokud by nebyla dohoda uzavřena, případně zaniklé společné jmění by nebylo soudem vypořádáno, ve lhůtě 3 let.

27. Zaniklo-li manželství zůstavitele jeho smrtí, soud usnesením stanoví obvyklou cenu majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela ke dni smrti zůstavitele a schválí dohodu pozůstalého manžela s dědici o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů, není-li v rozporu s pokyny, které zůstavitel ještě za svého života udělil ohledně svého majetku pro případ smrti, popřípadě se zákonem ( ZŘS). Nedojde-li k této dohodě podle odstavce 1, soud usnesením podle zásad uvedených v určí, jaký majetek ze společného jmění patří do pozůstalostního jmění a jaký majetek patří pozůstalému manželovi, popřípadě též stanoví pohledávku potřebnou k vypořádání majetku ze společného jmění. Ustanovení § a 163 ZŘS jsou v zákoně o zvláštních řízeních soudních součástí hlavy III.- řízení o pozůstalosti, dílu 2-projednání dědictví, a to jako oddíl 5, který nese název „Majetek ve společném jmění zůstavitele a jeho manžela“. Již z uvedeného pro obě ustanovení společného názvu lze dovodit, že tato ustanovení spolu souvisí, resp. na sebe navazují, což by se mělo projevit i při jejich aplikaci v řízení o pozůstalosti. Ustanovení ZŘS nelze vykládat izolovaně, bez vazby na předcházející ustanovení ZŘS. Jestliže ustanovení ZŘS v odstavci 1 ukládá soudu, aby v případě zániku manželství smrtí zůstavitele usnesením stanovil „obvyklou cenu majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela ke dni smrti zůstavitele“, není žádný důvod k tomu, aby pro právo na vypořádání za života zůstavitele zaniklého (ale nevypořádaného) společného jmění manželů podle ustanovení ZŘS měl platit jiný rozhodný okamžik než den smrti zůstavitele. Ostatně i důvodová zpráva k ustanovení § a 163 ZŘS uvádí, že kdyby bylo společné jmění zrušeno, popřípadě zaniklo-li nebo bylo-li společné jmění zúženo ještě za života zůstavitele, neprovádí se vypořádání, když neproběhlo do jeho smrti, do pozůstalostního jmění se zařadí „právo na jeho vypořádání“, které se uskuteční mimo pozůstalostní řízení. O významu okamžiku smrti zůstavitele svědčí i ustanovení ZŘS, podle něhož v rozhodnutí o dědictví soud „s účinností ke dni vzniku dědického práva“ potvrdí nabytí dědictví jedinému dědici, rozdělí pozůstalost mezi více dědiců, schválí dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti, potvrdí nabytí dědictví více dědicům nebo potvrdí, že dědictví připadlo státu. Vznik dědického práva upravuje ustanovení , a to tak, že dědické právo vzniká smrtí zůstavitele. Jen stěží by proto byl přípustný výklad, podle něhož by se v průběhu řízení o pozůstalosti mohlo změnit právo na vypořádání společného jmění, které dědicům vzniklo již smrtí zůstavitele, na zákonnou domněnkou podle ustanovení provedené vypořádání za života zůstavitele zaniklého společného jmění (tj. i uplynutím tříleté lhůty od zániku společného jmění), když soud v závěrečném rozhodnutí o dědictví podle ustanovení ZŘS rozhoduje o nabytí dědictví s účinností ke dni smrti zůstavitele (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2023, sp. zn. ).

28. Z citovaného rozhodnutí lze argumentem a minori ad maius explikovat, že pokud se přerušuje tříletá lhůta podle ustanovení za situace, kdy k zániku společného jmění manželů došlo před smrtí jednoho z manželů, v případě, že došlo k zániku společného jmění manželů až smrtí jednoho z manželů, lhůta dle uvedeného ustanovení nikdy běžet ani nezačne, a proto přestože zaniklé společné jmění manželů žalobkyně a) a jejího zemřelého manžela tituly před jménem jméno FO nebude ve lhůtě 3 let od smrti tituly před jménem jméno FO či zahájení pozůstalostního řízení vypořádáno, zákonná domněnka podle ustanovení se neuplatní.

29. Odvolací soud rovněž nesouhlasí s názorem odvolatelek, že jimi uzavřena dohoda o vypořádání SJM, jejímž předmětem jsou toliko věci nemovité (resp. spoluvlastnické podíly), vypořádává toliko část zaniklého společného jmění, a proto uzavřená dohoda nemusí být v pozůstalostním řízení soudem schválena. Zákonná úprava požaduje schválení dohody o vypořádání společného jmění manželů při jeho zániku úmrtím jednoho z manželů pozůstalostním soudem, a proto každá dohoda o vypořádání společného jmění (tedy i části) by podléhala schválení soudem; navíc není žádný důvod, aby vypořádání společného jmění ve zjištěném rozsahu se dělo více dohodami a každá byla separovaně soudem přezkoumávána a schvalována.

30. Odvolací soud se neztotožňuje ani se závěrem odvolatelek, že dohodu o vypořádání SJM měl schválit soud prvního stupně v probíhajícím řízení. V právním státě je výkon státní moci omezen zákonem, tedy orgány veřejné moci smějí činit a také činí jen to, co jim zákon výslovně dovoluje ( ). Pravomoc a příslušnost (věcná, místní a funkční) soudů je upravena zákonem, resp. zákony (zejm. a ZŘS). Pravomoc a příslušnost pro řízení o pozůstalosti je upravena v ustanoveních § a 98 a násl. ZŘS a ustanovení , dle kterých je k řízení o pozůstalosti příslušný v prvním stupni okresní soud, jehož místní příslušnost se určuje podle ustanovení § a 99 ZŘS, a za něhož úkony (vyjma zákonem uvedených) provádí jím pověřený notář jako soudní komisař. Krajský soud není příslušný (a tím není dána ani jeho pravomoc), aby jako soud prvního stupně vedl řízení o pozůstalosti, v němž by mohl schválit dohodu dědiců a pozůstalého manžela o vypořádání společného jmění manželů.

31. Rozsudek krajského soudu je ze všech výše uvedených důvodů věcně správný, a odvolací soud jej proto dle ustanovení potvrdil, a to včetně výroku o nákladech řízení.

32. Stran nákladového výroku odvolací soud uvádí, že řízení o žalobě o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí navazuje na vkladové řízení vedené katastrálním úřadem, které je řízením solučním, v němž účastníci nemají protichůdná postavení, proto je striktní aplikace ustanovení odpovídající poměřování procesního (ne)úspěchu stran vyloučena (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2012, sp. zn. ), a proto náhrada nákladů odvolacího řízení nebyla přiznána žádnému z účastníků řízení.

Poučení:

Proti odstavci I. výroku tohoto rozsudku v části, jíž byl potvrzen odstavec I. výroku rozsudku krajského soudu, může účastník podat dovolání k Nejvyššímu soudu do dvou měsíců od jeho doručení u Krajského soudu v Ostravě, a to pouze z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání je přípustné, jestliže toto rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud ( a ).

Proti odstavci I. výroku tohoto rozsudku v části, jíž byl potvrzen odstavec II. výroku rozsudku krajského soudu o nákladech řízení, a proti odstavci II. výroku tohoto rozsudku o nákladech řízení není samostatně dovolání přípustné.