Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 C 94/2026-78

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Komzákovou ve věci

žalobce: město Příbor, IČO 00298328 sídlem Adresa žalované B

proti

žalovaným: 1. Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A

2. Jméno žalované B, narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B

3. Jméno žalované C, narozená Datum narození žalované C bytem Adresa žalované C

4. Jméno žalované D, narozená Datum narození žalované D bytem Adresa žalované C

pro vyklizení bytu a nebytového prostoru

takto:

I. Žalované právnická osoba), 4) jsou povinny vyklidit byt č. hodnota o velikosti 2+1 v 1. nadzemním podlaží domu č. p. adresa v Příboře, který stojí na pozemku parc. č. hodnota v katastrálním území adresa, zapsaném na LV č. hodnota vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště jméno FO, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalované právnická osoba), 4) jsou povinny vyklidit nebytový prostor – garáž (levou) v přízemí domu č.p. adresa v Příboře, který stojí na pozemku parc. č. hodnota v katastrálním území adresa, zapsaném na LV č. hodnota vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště jméno FO, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalované právnická osoba), 4) jsou povinny zaplatit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalované , právnická osoba, ), 4) jsou povinny vyklidit byt č. , hodnota, o velikosti 2+1 v 1. nadzemním podlaží domu č. p. , adresa, v Příboře, který stojí na pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , zapsaném na LV č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště , jméno FO, , do 15 dnů od právní moci rozsudku.II. Žalované , právnická osoba, ), 4) jsou povinny vyklidit nebytový prostor – garáž (levou) v přízemí domu č.p. , adresa, v Příboře, který stojí na pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , zapsaném na LV č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště , jméno FO, , do 15 dnů od právní moci rozsudku.III. Žalované , právnická osoba, ), 4) jsou povinny zaplatit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce , částka, , do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal, aby žalovaným byla uložena povinnost vyklidit a žalobci předat byt č. hodnota nacházející se v domě č. p. adresa v Příboře a levou garáž nacházející se v přízemí téhož domu. Žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem označených nemovitostí a že nájemcem bytu a garáže byl jméno FO, který zemřel dne datum. Nájem bytu byl sjednán na dobu určitou od datum do datum, a skončil proto uplynutím sjednané doby. Přestože byl původní nájemce po skončení nájmu opakovaně vyzván k vyklizení a odevzdání bytu, byt žalobci odevzdán nebyl. Žalobce dále tvrdil, že žádné ze žalovaných nesvědčí právní důvod k dalšímu užívání bytu.

2. Ve vztahu ke garáži žalobce uvedl, že jméno FO ji užíval na základě samostatné nájemní smlouvy uzavřené na dobu neurčitou. Podle žalobce tento nájemní vztah zanikl smrtí nájemce, neboť u nájmu garáže zákon neupravuje přechod nájmu na členy nájemcovy domácnosti. Žalované však garáž žalobci nevyklidily ani nepředaly.

3. Žalované navrhly zamítnutí žaloby. Namítaly zejména, že předmětný byt byl rodinou jméno FO dlouhodobě užíván, že nájemní smlouvy byly s původním nájemcem opakovaně uzavírány na dobu určitou a že některé z nich byly vzhledem k jeho podezřelý výraz stavu podepisovány zpětně. Tvrdily, že pracovnice žalobce přislíbila uzavření další nájemní smlouvy po uhrazení dluhu souvisejícího s užíváním bytu, přičemž tento dluh byl dne datum uhrazen. Poukazovaly rovněž na to, že žalobce přijímal platby související s užíváním bytu a přijaté částky žalovaným nevrátil. Z těchto okolností dovozovaly, že žalobce další užívání bytu akceptoval, popřípadě že žalované mohly důvodně očekávat uzavření nové nájemní smlouvy. Žalované dále tvrdily, že žalovaná 3) žila s jméno FO ve společné domácnosti, dlouhodobě se podílela na péči o něj a v předmětném bytě měla své osobní věci. Podle žalovaných proto bylo nutno posoudit, zda na ni po smrti původního nájemce nepřešel nájem bytu. Zdůraznily rovněž intenzivní rodinné vazby k předmětnému bytu, péči poskytovanou jméno FO v závěru jeho života a skutečnost, že žalovaná 3) a 4) měly v bytě hlášen trvalý pobyt.

4. Soud vzal za prokázané, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. hodnota v obci a k.ú. adresa, zapsaném na LV č. hodnota u právnická osoba pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště jméno FO, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno, bytový dům, na adresa (z informace o pozemku). Žalobce jako pronajímatel a jméno FO, narozený rodné přijmení datum, jako nájemce uzavřeli dne datum písemnou smlouvu o nájmu bytu č. hodnota v domě č.p. adresa v obci adresa stojícím na pozemku parc. č. st. Anonymizováno v katastrálním území adresa, zapsaném na LV č. hodnota vedeném u právnická osoba pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště jméno FO (dále též „byt“). Nájem byl sjednán na dobu určitou od datum do datum. Nájemné bylo sjednáno ve výši uvedené v evidenčním listu, který je nedílnou součástí nájemní smlouvy (ze Smlouvy o nájmu bytu ze dne datum). Celkové měsíční nájemné bylo sjednáno ve výši částka. Jako osoby žijící v bytě žalobce evidoval nájemce, jméno FO a žalovanou 3), oba od datum (z Evidenčního listu platného od datum). Původní nájemce byl dne datum vyzván k vyklizení a vrácení bytu do datum (z výzvy k vyklizení na č.l. 8 verte včetně doručenky). Následně byla původnímu nájemci doručena předžalobní upomínka, jíž jej žalobce vyzýval k vyklizení a odevzdání bytu do 7 dnů od doručení (z předžalobní upomínky na č.l. 9 verte včetně doručenky).

5. Soud vzal dále za prokázané, že žalobce jako pronajímatel uzavřel s jméno FO, narozeným dne datum, smlouvu o nájmu nebytových prostor, a to levé garáže v přízemí domu č.p. adresa, obec adresa, stojícím na pozemku parc. č. st. 803 v katastrálním území adresa, zapsaném na LV č. hodnota vedeném u právnická osoba pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště jméno FO (dále též „garáž“). Nájem byl sjednán na dobu neurčitou s účinností od datum (ze Smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne datum včetně dodatků č. hodnota-7).

6. Žalovaná 1) dopisem ze dne datum žádala žalobce o nájem předmětného bytu. Z uvedené žádosti vyplývá, že s jméno FO v bytě bydlely jeho vnučky, žalovaná 3) a 4), které v bytě mají hlášené trvalé bydliště. Po narození dcery dne datum se žalovaná 4) z bytu odstěhovala (ze žádosti o nájem bytu na č.l. 10 verte). O žádosti Rada města dne datum rozhodla, tak, že jí nevyhověla, o čemž byla žalovaná 1) vyrozuměna přípisem ze dne datum (z odpovědi na žádost ze dne datum). Následně byla každé z žalovaných právnická osoba) 4) doručena výzva k neprodlenému vyklizení a vrácení bytu a garáže (z výzvy ze dne datum na č.l. 12 – 15 včetně doručenek).

7. Dne datum doručila žalovaná 3) žalobci žádost o přehodnocení její bytové situace s odkazem na dlouhodobou vazbu k bytu, hlášený trvalý pobyt a rovněž nestabilní bytovou situaci její sestry, žalované 4). Ze žádosti rovněž vyplývá, že žalovaná 3) do bytu denně docházela v souvislosti s péčí o dědečka, v bytě se nacházejí její osobní věci a také věci po dědečkovi (ze žádosti na č.l. 17). Na tuto žádost reagoval žalobce sdělením ze dne datum tak, že Rada města rozhodla o nevyhovění (ze sdělení ze dne datum). Žalované 3) byla dne datum doručena předžalobní upomínka k vyklizení a vrácení bytu a garáže (z předžalobní upomínky ze dne datum).

8. Z potvrzení o odchozí úhradě bylo zjištěno, že žalovaná 4) odeslala na účet č. č. účtu dne datum částku částka, datum částku ve výši částka, datum částku ve výši částka, datum částku ve výši částka, datum částku ve výši částka, datum částku ve výši 6 351 K4 (z potvrzení o odchozí úhradě na č.l. 47-51 a č.l. 53). Z potvrzení o provedení odchozí úhrady bylo zjištěno, že žalovaná 3) odeslala na účet č. č. účtu dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka (z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady na č.l.52, 55, 56). Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že jméno FO odeslal na účet č. účtu dne datum částku částka se zprávou pro příjemce „hanzelka“ a dne datum částku částka s totožnou zprávou pro příjemce (z potvrzení o provedené platbě na č.l. 54 a 57).

9. Z potvrzení Úřadu práce – krajské pobočky v adresa soud zjistil, že žalovaná 1) poskytovala v období od datum do datum péči jméno FO (z potvrzení prokazujícího dobu poskytování péče).

10. Z připojeného spisu sp. zn. spisová značka soud zjistil, že jméno FO, narozený rodné přijmení datum, dne datum zemřel (z úmrtního listu). Dne datum bylo řízení o pozůstalosti po zemřelém jméno FO zastaveno dle ust. , o zvláštních řízeních soudních, neboť zůstavitel zanechal pouze majetek nepatrné hodnoty. Majetek nepatrné hodnoty byl vydán pozůstalé dceři Jméno žalované A, žalované 1), která se postarala o pohřeb a s nabytím tohoto majetku souhlasila (z usnesení Okresního soudu v jméno FO ze dne datum, č.j. spisová značka). Ze sdělení notáře tituly před jménem jméno FO pak vyplývá, že žalovaná 1) nabyla z podle výše uvedeného usnesení nepatrný majetek včetně bytového vybavení a zařízení nacházejícího se na adrese adresa (ze sdělení ze dne datum).

11. Soud neprovedl žalovanými navržené důkazy výslechem svědků jméno FO a tituly před jménem jméno FO, neboť jejich provedení by nemohlo ovlivnit konečné rozhodnutí ve věci. Ani případné potvrzení, že žalovaná 3) pravidelně docházela do předmětného bytu, by nemohlo založit přechod nájmu podle , jelikož nájem bytu zanikl uplynutím sjednané doby ještě před smrtí původního nájemce. Stejně tak by tvrzený příslib uzavření nové nájemní smlouvy po uhrazení dluhu, k němuž měla vypovídat tituly před jménem jméno FO, sám o sobě neprokazoval uzavření konkrétní nájemní smlouvy ani shodu stran na jejím obsahu. Navržené důkazy proto soud jako nadbytečné neprovedl.

12. Soud provedl v průběhu řízení také další listinné důkazy, které nejsou v odůvodnění tohoto rozsudku jednotlivě uvedeny. Tyto důkazy totiž neobsahovaly skutečnosti podstatné pro posouzení uplatněného nároku a soud z nich neučinil žádná skutková zjištění, na nichž by založil své rozhodnutí. Jejich podrobnější reprodukce a hodnocení by proto byly nadbytečné.

13. Podle , (dále též „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

14. Podle § 2235 odst. 1 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

15. Podle § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

16. Podle § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

17. Podle § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

18. Podle § 1040 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

19. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

20. Po právní stránce soud věc posoudil podle , . Podle o. z. může vlastník žalovat toho, kdo mu věc neprávem zadržuje, aby ji vydal. Ochrany podle tohoto ustanovení se vlastník nemovité věci může domáhat rovněž žalobou na její vyklizení a předání, užívá-li žalovaný věc bez právního důvodu nebo ji má jinak ve své dispozici a brání vlastníkovi v jejím užívání. V řízení bylo prokázáno, že žalobce je vlastníkem domu č. p. adresa v Příboře, v němž se nachází byt č. hodnota a levá garáž, jejichž vyklizení se žalobce domáhá. Žalované vlastnické právo žalobce nezpochybňovaly. Sporné bylo především to, zda jim svědčí právní důvod k dalšímu užívání těchto prostor, zejména zda po skončení původního nájmu vznikl nový nájemní vztah, zda nájem bytu mohl přejít na některou ze žalovaných po smrti jméno FO a jaký byl další právní osud nájmu garáže.

21. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne datum soud zjistil, že nájem bytu byl mezi žalobcem jako pronajímatelem a jméno FO jako nájemcem sjednán na dobu určitou od datum do datum. Nájem proto skončil uplynutím sjednané doby dne datum, aniž bylo třeba výpovědi nebo jiného právního jednání žalobce směřujícího k jeho ukončení. Výzvy žalobce ze dne datum a datum nebyly výpověďmi z nájmu, nýbrž výzvami k vyklizení a odevzdání bytu po skončení nájemního vztahu. Námitka žalovaných, že podle nájemní smlouvy mohl žalobce nájem vypovědět bez výpovědní doby teprve při existenci dluhu za dobu alespoň tří měsíců, proto není pro rozhodnutí významná. Žalobce totiž netvrdil ani neprokazoval, že by nájem skončil výpovědí pro neplacení nájemného. Nájem skončil nezávisle na existenci a výši dluhu uplynutím sjednané doby.

22. Na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že žalobce v minulosti uzavíral s jméno FO opakovaně nájemní smlouvy na dobu určitou. Každá z těchto smluv představovala samostatný právní titul. Z dosavadní praxe účastníků nelze bez dalšího dovodit povinnost žalobce uzavřít po skončení posledního nájemního poměru další smlouvu ani právo nájemce či členů jeho rodiny na její uzavření. Poslední nájemní smlouva neobsahovala ujednání o automatickém prodloužení nájmu ani závazek žalobce uzavřít navazující smlouvu.

23. Soud se dále zabýval tím, zda po uplynutí sjednané doby nedošlo k obnovení nájmu podle § 2285 o. z. Podle tohoto ustanovení pokračuje-li nájemce v užívání bytu alespoň po dobu tří měsíců po dni, kdy měl nájem skončit, a pronajímatel jej v této době písemně nevyzve, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše však na dobu dvou let. Podmínky pro obnovení nájmu v posuzované věci splněny nebyly, když žalobce již dne datum, tedy několik dnů po skončení nájmu, vyzval jméno FO k vyklizení a odevzdání bytu. Svůj požadavek následně zopakoval výzvou ze dne datum. Žalobce tak v zákonné tříměsíční době jednoznačně projevil, že s dalším užíváním bytu nesouhlasí.

24. Soud nepřisvědčil ani námitce žalovaných, že k obnovení nebo novému sjednání nájmu došlo tím, že žalobce po skončení původního nájmu přijímal platby související s užíváním bytu a přijaté částky nevracel. Pro uzavření nové nájemní smlouvy konkludentním způsobem by muselo být zjištěno takové aktivní jednání obou stran, z něhož by bylo možné bez důvodných pochybností dovodit jejich shodnou vůli založit nový nájemní vztah. Samotné další užívání bytu, hrazení částek odpovídajících dosavadnímu nájemnému a jejich přijímání vlastníkem takový závěr neodůvodňují. Platby přijímané po skončení nájmu mohou představovat úhradu za faktické užívání bytu nebo náhradu za jeho neodevzdání, aniž by tím mezi stranami vznikl nový nájemní vztah. Proti existenci shodné vůle uzavřít novou nájemní smlouvu v projednávané věci svědčí především to, že žalobce současně požadoval vyklizení a předání bytu. S vůlí uzavřít nový nájemní vztah nejsou slučitelné jednak výzvy ze dne datum a datum ani následná rozhodnutí příslušného orgánu žalobce, kterým nebylo vyhověno žádostem o uzavření nové nájemní smlouvy. Přijímání plateb proto soud nehodnotil jako souhlas žalobce s uzavřením nové smlouvy.

25. Právní titul k užívání bytu nezaložilo ani tvrzené sdělení zaměstnankyně žalobce, podle něhož měla být po uhrazení dluhu uzavřena další nájemní smlouva. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by mezi žalobcem a jméno FO, případně některou ze žalovaných, došlo ke shodě o uzavření konkrétní nájemní smlouvy, zejména o osobě budoucího nájemce, době trvání nájmu a dalších podmínkách nájemního vztahu. Z tvrzení žalovaných bylo možno nanejvýše dovodit, že po uhrazení dluhu mohla být žádost o uzavření další smlouvy projednána. Takové sdělení však nelze považovat za bezpodmínečný projev vůle žalobce uzavřít novou nájemní smlouvu. Rozhodující je, že příslušný orgán žalobce následným žádostem o uzavření nájmu nevyhověl. Samotné uhrazení dluhu mohlo odstranit jeden z důvodů, které uzavření nové smlouvy bránily, nemohlo však bez dalšího způsobit vznik nového nájemního vztahu. Ani případné očekávání žalovaných, že po uhrazení dluhu bude nová smlouva uzavřena, nepředstavuje právní důvod k užívání bytu. Případná předsmluvní odpovědnost by mohla za splnění zákonných předpokladů založit nanejvýš peněžitý nárok na náhradu újmy, nikoliv vznik nájemního práva bez uzavření smlouvy.

26. Soud se dále zabýval obranou žalovaných, podle níž měl nájem bytu po smrti jméno FO přejít na žalovanou 3). Podle § 2279 odst. 1 o. z. přejde po smrti nájemce nájem bytu na člena jeho domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt, jsou-li splněny další zákonné podmínky. Základním předpokladem přechodu nájmu je však existence nájemního vztahu v okamžiku smrti původního nájemce. V posuzované věci nájem jméno FO skončil dne datum uplynutím sjednané doby, následně se neobnovil podle § 2285 o. z. a nebyla uzavřena ani nová nájemní smlouva. Ke dni smrti jméno FO dne datum proto již neexistoval nájemní vztah, který by mohl na žalovanou 3) nebo jinou osobu přejít. Z uvedeného důvodu nebylo pro rozhodnutí určující, zda žalovaná 3) v bytě fakticky pobývala, měla v něm osobní věci, byla v něm přihlášena k trvalému pobytu nebo se podílela na péči o jméno FO. Ani případné splnění podmínek vedení společné domácnosti a absence vlastního bytu nemůže způsobit přechod nájemního práva, které již před smrtí původního nájemce zaniklo.

27. Právní titul k užívání bytu nevznikl žalovaným ani na základě výsledku řízení o pozůstalosti po jméno FO. Pozůstalostní řízení bylo usnesením příslušného soudu podle , o zvláštních řízeních soudních, zastaveno a žalované 1) bylo jako osobě, která se postarala o pohřeb zůstavitele, vydáno bytové vybavení a zařízení zůstavitele nacházející se na adrese adresa v Příboře. Usnesení nabylo právní moci dne datum. Žalovaná 1) tímto způsobem nenabyla postavení dědičky a nebylo jí založeno nájemní ani jiné užívací právo k předmětnému bytu. Pravomocné usnesení jí založilo oprávnění k movitým věcem ve výroku rozhodnutí označeným, nikoliv právo ponechat tyto věci v bytě proti vůli jeho vlastníka. Jestliže se vydané vybavení v bytě nadále nachází, je na žalované 1), aby zajistila jeho odstranění. Ponechání movitých věcí v bytě představuje faktické užívání prostoru k jejich uskladnění, i když osoba, které věci náležejí, v bytě osobně nebydlí. Ani takové užívání však bez souhlasu vlastníka nebo jiného právního důvodu nemůže pokračovat po neomezenou dobu.

28. Žalované při jednání nezpochybnily, že předmětný byt dosud nebyl žalobci vyklizen a předán. Jejich procesní obrana nebyla založena na tvrzení, že by byt neměly ve své dispozici, neměly možnost zajistit odstranění věcí nebo nemohly splnit žalobcem požadovanou povinnost. Tvrdily naopak, že další užívání bytu má právní základ v pokračování či přechodu nájemního vztahu a v okolnostech předcházejících smrti jméno FO. Za této procesní situace nebylo třeba provádět samostatné dokazování o pasivní věcné legitimaci žalovaných. Soud se soustředil na existenci tvrzeného právního důvodu k dalšímu užívání bytu. Jelikož žádný takový právní důvod nebyl zjištěn, jsou žalované povinny byt vyklidit a předat žalobci.

29. Dále se soud zabýval právním režimem garáže, jejíhož vyklizení se žalobce rovněž žalobou domáhal. jméno FO užíval levou garáž v domě č.p. adresa, na základě nájemní smlouvy uzavřené na dobu neurčitou s účinností od datum. Smlouva umožňovala každé ze smluvních stran nájem vypovědět bez uvedení důvodu s tříměsíční výpovědní dobou. Nájemní vztah podle obsahu smlouvy trval také v době smrti jméno FO. Na nájem samostatné garáže se nepoužijí zvláštní ustanovení § 2279 až § 2284 o. z. upravující přechod nájmu bytu po smrti nájemce. Ze skutečnosti, že zákon u garáže nestanoví přechod nájmu na člena nájemcovy domácnosti, však nelze dovodit, že nájem garáže automaticky zanikl smrtí nájemce. Podle § 2009 odst. 1 o. z. smrtí dlužníka povinnost nezaniká, ledaže jejím obsahem bylo plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem. Práva a povinnosti z nájmu garáže nejsou svou povahou neoddělitelně vázány na osobu původního nájemce. Nájemní smlouva současně neobsahovala ujednání, podle něhož by nájem smrtí nájemce zanikl.

30. K zániku nájmu garáže nedošlo ani samotným pravomocným zastavením pozůstalostního řízení. Pozůstalostní usnesení se týkalo pouze majetku výslovně uvedeného v jeho výroku a nerozhodovalo o zániku nájemního vztahu ke garáži. Nájemní právo ke garáži ani práva a povinnosti z příslušné smlouvy nebyly ve výroku pozůstalostního usnesení uvedeny. Bylo-li však řízení o pozůstalosti pravomocně zastaveno podle § 154 odst. 1 z. ř. s., aniž bylo komukoli potvrzeno nabytí dědictví, a práva z nájmu nebyla součástí majetku vydaného vypraviteli pohřbu, nezůstal zde žádný univerzální právní nástupce zemřelého nájemce, který by převzal jeho práva a povinnosti. Není tedy žádná osoba, která by se stala nositelem jeho smluvního postavení (srov. usnesení NS sp zn. spisová značka). Nájemní vztah proto nemohl pokračovat a zanikl dnem smrti nájemce. Žalované ani v této souvislosti v řízení nezpochybnily, že předmětná garáž nebyla vyklizena a předána žalobci. Rovněž netvrdily, že by garáž neměly ve své dispozici. V souladu s ust. § 1040 o. z. tak jsou od ledna 2026 povinny tuto vyklidit a předat žalobci. Vzhledem ke skutečnosti, že k tomuto nedošlo, vyhověl soud žalobě a výrokem II. uložil žalovaným povinnost k vyklizení a předání levé garáže žalobci.

31. Jelikož žalované nežádaly o stanovení delší lhůty k plnění a soud neshledal důvody pro její prodloužení, uložil jim podle povinnost vyklidit a předat předmětné prostory ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku.

32. Žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud podle § 142 odst. 1 náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovaným, které ve věci úspěch neměly. Uplatněné účelně vynaložené náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši částka a 3 paušálních náhradách po částka ve výši částka za výzvu k plnění, žalobu a účast na jednání před soudem podle ve spojení s , analogicky advokátního tarifu (srov. usnesení NS spisová značka). Lhůta k byla stanovena v souladu s ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu.

Nesplní-li povinný dobrovolně tímto rozhodnutím uloženou povinnost, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.