Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 361/2026-19
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Edlovou ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČ Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno
sídlem Adresa žalobce
zastoupený advokátkou Jméno advokátky
sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované
bytem Adresa žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ohledně částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do datum a ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a částky částka, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobce je povinen zaplatit státu – České republice doplatit soudního poplatku za řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Tachově č. ú. Anonymizováno-Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, variabilní symbol var. symbol.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ohledně částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a částky , částka, , se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobce je povinen zaplatit státu – České republice doplatit soudního poplatku za řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Tachově č. ú. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , variabilní symbol , var. symbol, .
1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky částka s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši částka. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovanou uzavřel dne datum Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, kterou se zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše částka s možností postupného čerpání. Úvěr byl žalované vyplacen dne datum ve výši částka. Ke dni podání žaloby žalobce evidoval vůči žalované dluh v celkové výši částka s tím, že tato částka je tvořena nesplacenou jistinou ve výši částka, poplatkem za vyplacení tranší úvěru ve výši částka, smluvním úrokem ve výši částka a poplatky za sjednané doplňkové služby ve výši částka. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit žalobci poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a dále smluvní úrok ve výši 0,93 % denně z nesplacené části jistiny. Žalobce se dále v žalobě obsáhle vyjádřil k přezkoumání úvěruschopnosti žalované, kdy zjišťoval čistý měsíční příjem žalované, počet členů domácnosti žalované a jejich příjem, měsíční výdaje žalované a dále provedl lustraci žalované v insolvenčním rejstříku, evidenci exekucí, katastrální evidenci a dalších registrů jako NRKI a BRKI. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu žalobce nezaplatila.
2. Soud zaslal žalované výzvu, aby se ve smyslu § 114a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) vyjádřila k žalobě a dále, aby se vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené době nevyjádří, má se za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Tuto výzvu si však žalovaná ve lhůtě 10 dnů od jejího uložení nevyzvedla, a proto se písemnost podle § 49 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. považuje za doručenou posledním dnem této lhůty, tedy datum. Žalobce v podané žalobě souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a o.s.ř. o.s.ř. Protože výzva byla žalované doručena fikcí, jak je uvedeno shora a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, má se za to v souladu s poučením podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o.s.ř. , že žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání taktéž souhlasí.
3. Ze Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne datum soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobce poskytnout žalované spotřebitelský revolvingový úvěr až do výše částka, který mohla žalovaná čerpat postupně a opakovaně. Revolvingový úvěr byl sjednán s dobou platnosti do datum s denní úrokovou sazbou ve výši 0,933 %, což odpovídá roční úrokové sazbě ve výši 340,50 % p.a., poplatkem za čerpání úvěru ve výši 1,99 % a RPSN 1 548,32 %. Dále byly sjednány poplatky za službu „klidné spaní“ ve výši částka, za službu „Anonymizováno“ ve výši částka a za informační SMS servis ve výši částka. Dopisem ze dne datum žalobce vypověděl smlouvu.
4. Z listinného důkazu nazvaného Přehled bankovních a karetních transakcí vyplacených spotřebiteli (automatizovaný výpis z interního systému) předloženého žalobcem považuje soud za prokázané, že žalovaná čerpala na základě shora uvedené smlouvy částku částka. Na dlužnou jistinu nebyla uhrazena ze strany žalované žádná částka.
5. Z listin y nazvané jako Identifikované příjmy je zřejmé, že žalobce zjistil z bankovního výpisu čistý měsíční příjem žalované ve výši částka a měsíční výdaje ve výši částka. K tomuto byl doložen výpis z účtu žalované.
6. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že úroková sazba kontokorentů a revolvingových úvěru poskytovaných domácnostem v ČR v této době činila 14,30 % ročně.
7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr podle § 2395 a násl. o.z. Z žalobcem předložené Smlouvy o revolvingovém úvěru je zřejmé, že úvěr byl sjednán s úrokovou sazbou, která výrazně převyšuje obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi a takové ujednání je dle § 580 o. z. ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Vzhledem k tomu, že úroková sazba korunových kontokorentů a revolvingových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR činila v listopadu 2025, tj. v době uzavření Smlouvy 14,30 % ročně, bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 42,9 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka), nikoliv však sjednaných 340,50 % ročně.
12. Posuzovaná Smlouva je tak jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, soud tedy shledal celou uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o. z.
13. Podle § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnosti spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2).
15. Co se týká posouzení úvěruschopnosti, proti této neměl soud žádných výhrad, když mohl vycházet pouze z tvrzení žalobce a jím doložených důkazů.
16. Jelikož soud posoudil rámcovou smlouvu jako neplatné právní jednání, může se žalobce domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Žalobce poskytl žalované dle doloženého přehledu transakcí částku částka a žalovaná neuhradila žalobci žádnou částku. Soud proto žalobě vyhověl ohledně nesplacené jistiny ve výši částka.
17. Jelikož soud dospěl k závěru, že Smlouva je neplatná, nemůže žalobci z takového právního jednání vzniknout nárok ani na smluvní úrok, ani na jiné smluvně sjednané poplatky, neboť tyto nároky mohou mít základ pouze v platném smluvním ujednání. Stejně tak nelze žalobci přiznat zákonný úrok z prodlení již od smluvně předpokládaných dnů splatnosti jednotlivých splátek. Po zjištění neplatnosti smlouvy lze totiž uvažovat toliko o prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení, spočívajícího ve vrácení částky skutečně poskytnuté žalovanému, tedy čisté jistiny. Takové prodlení však mohlo nastat teprve poté, co byla žalovaná k vrácení tohoto plnění řádně vyzvána a marně jí uplynula přiměřená lhůta k plnění. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku může věřitel požadovat plnění ihned, dlužník je však povinen splnit bez zbytečného odkladu. První žalobcem doloženou výzvou je e-mailová upomínka ze dne datum, v níž žalobce žalované oznámil zesplatnění dluhu a vyzval ji k úhradě „okamžitě“. Takto formulovaná výzva však sama o sobě neznamená, že se žalovaná dostala do prodlení již jejím doručením, neboť požadavek zaplatit „okamžitě“ nenahrazuje zákonem předpokládanou lhůtu k plnění bez zbytečného odkladu. Prodlení žalované tak mohlo nastat až marným uplynutím přiměřené lhůty poskytnuté mu k vrácení bezdůvodného obohacení.
18. Při výkladu pojmu „bez zbytečného odkladu“ soud vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, podle něhož jde o velmi krátkou lhůtu, v zásadě v řádu dnů, nanejvýš týdnů, jejíž konkrétní délka závisí na okolnostech každého jednotlivého případu. Nejvyšší soud současně zdůraznil, že je třeba vždy posoudit, zda dlužník bezodkladně využil všechny možnosti ke splnění povinnosti, popřípadě jaké skutečnosti mu v tom bránily. V nyní projednávané věci soud přihlédl zejména k tomu, že předmětem plnění bylo toliko zaplacení peněžité částky, tedy plnění svou povahou jednoduché a za těchto okolností má soud za to, že právě třídenní lhůta odpovídá v posuzované věci požadavku plnění bez zbytečného odkladu ve smyslu § 1958 odst. 2 občanského zákoníku . Do prodlení s vrácením částky odpovídající bezdůvodnému obohacení, tedy čisté jistiny, se proto žalovaná dostala dne datum, od něhož žalobci náleží i zákonný úrok z prodlení.
19. Podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Došlo-li k prodlení dne datum, použije se repo sazba platná k datum, takže zákonný úrok z prodlení činí 11,5 % ročně.
20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaná, která měla ve věci převážný úspěch žádné náklady řízení nepožadovala.
21. O povinnosti žalobce doplatit soudní poplatek bylo rozhodnuto podle zákona o soudních poplatcích. Předmětem řízení bylo peněžité plnění ve výši částka, tento základ se zaokrouhluje na celé desítky korun nahoru, tedy na částku částka. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení proto činí podle položky 1 sazebníku 5 % z této částky, tj. částka. Protože žalobce za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu již zaplatil částka a elektronický platební rozkaz nebyl vydán z důvodu, že nároku žalobce nebylo možné v plné výši vyhovět, přičemž soud v řízení pokračuje, bylo třeba žalobci doměřit poplatek do výše poplatku podle položky 1 sazebníku, tedy částku částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu podepsaného.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.