Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 235/2026-26
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pražákem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
pro zaplacení 18 514 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 355 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 355 Kč od 12. 5. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 8 159 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 17 044 Kč od 24. 7. 2025 do 11. 5. 2026 a úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 6 689 Kč od 12. 5. 2026 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 355 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 355 Kč od 12. 5. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 8 159 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 17 044 Kč od 24. 7. 2025 do 11. 5. 2026 a úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 6 689 Kč od 12. 5. 2026 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 18 514 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacené spotřebitelské zápůjčky. Tvrdila, že dne datum uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě mu poskytla 5 000 Kč, které byly téhož dne poukázány na jeho bankovní účet. Následně dne datum došlo ke dvěma navýšením zápůjčky, a to o 6 000 Kč a o 2 400 Kč, přičemž i tyto částky byly žalovanému téhož dne vyplaceny na účet. Celková jistina tak činila 13 400 Kč. Žalovaný se podle smlouvy zavázal uhradit vedle jistiny také smluvní poplatek ve výši 3 644 Kč, takže celková splatná částka představovala 17 044 Kč. Jistina i poplatek byly splatné dne 23. 7. 2025, avšak žalovaný svůj dluh řádně a včas neuhradil. Ke dni podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uhradil pouze 3 045 Kč, přičemž podle tvrzení žalobkyně byla tato úhrada započtena na smluvní pokutu. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný uzavřel smlouvu prostřednictvím internetových stránek, byl řádně identifikován, smlouvu podepsal elektronicky pomocí PIN kódu zaslaného na jeho telefonní číslo a před uzavřením smlouvy byla posouzena jeho úvěruschopnost. V důsledku prodlení žalovaného požadovala rovněž zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, představující náklady na pět písemných upomínek odeslaných dne 13. 7. 2025, 30. 7. 2025, 6. 8. 2025, 13. 8. 2025 a 22. 8. 2025. Celkově tak žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení 17 044 Kč na jistině a smluvním poplatku, 2 500 Kč na nákladech spojených s uplatněním pohledávky a dále zákonný úrok z prodlení.
2. Žalovaný se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřil. Žalovaný ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázal, že by dlužná částka byla žalobkyni uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.
3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Jak vyplývá ze smlouvy ze dne datum uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní, byla sjednána smlouva o zápůjčce, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 5 000 Kč s tím, že pokud by ji žalovaný vrátil do 17. 5. 2025 jednalo by se o bezúročnou zápůjčku. Pro případ pozdějšího vrácení byl sjednán poplatek 1 544 Kč. Dodatkem ze dne 2. 5. 2025 bylo prokázáno, že došlo k navýšení zápůjčky o 6 000 Kč s tím, že poplatek za navýšení v případě pozdějšího vrácení činí 1 500 Kč. Dodatkem ze dne 2. 5. 2025 bylo prokázáno, že došlo k navýšení zápůjčky o 2 400 Kč s tím, že poplatek za navýšení v případě pozdějšího vrácení činí 600 Kč. Výpisem z účtu bylo prokázáno, že žalovaný obdržel na základě uvedené smlouvy částku v celkové výši 13 400 Kč. Z negativního tvrzení žalobkyně vzal soud za prokázané, že žalovaný danou zápůjčku nevrátil. Z předžalobní výzvy ze dne 4. 5. 2026 a podacího lístku ze dne 5. 5. 2026 vyplývá, že žalobkyně žalovaného k úhradě vyzvala ve lhůtě tří dnů. Ohledně úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně na výzvu soudu nedoložila žádné relevantní listiny.
4. Podle ustanovení § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
5. Podle ustanovení § 1 písm. b) zák. č. 257/2016 Sb. zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru.
6. Podle ustanovení § 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle ustanovení § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
8. Podle ustanovení § 78 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při poskytování spotřebitelského úvěru pořizuje dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele.
9. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, včetně možnosti využití automatizovaných modelů, a je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.
10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Soud se v dané věci nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně žádné konkrétní relevantní skutečnosti v tomto směru neuvedla, stejně tak neoznačila potřebné důkazy. Nic přitom žalobkyni nebránilo vyžádat si od žalovaného relevantní podklady (daňové přiznání, výpisy z účtů, výpisy NRKI, apod.). Soud tedy došel k závěru, že žalobkyně touto otázkou vážným způsobem nezabývala a uzavřená smlouva je tedy podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná.
13. S ohledem na výše uvedené uložil soud žalovanému povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve výši 13 400 Kč poníženou o uhrazenou částku 3 045 Kč. Soud dále žalobě vyhověl i co do úroku z prodlení, který žalobkyni přiznal ve výši vyplývající z právního předpisu, resp. nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za dobu od 12. 5. 2026 do zaplacení. Žalobkyně totiž prokázala, že dne 5. 5. 2026 byla žalovanému zaslána výzva k plnění ve lhůtě 3 dnů, přičemž tato písemnost byla žalovanému doručena v souladu s § 573 občanského zákoníku třetí pracovní den po odeslání. S přihlédnutím k § 607 občanského zákoníku tak dne 12. 5. 2026 nastalo prodlení na straně žalovaného, proto byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení od tohoto data.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, když jejich úspěch či neúspěch byl až na nepatrnou část (51,89 % x 48,11% s příslušenstvím k vyhlášení rozsudku) v zásadě stejný.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.