Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
26 C 117/2026-35
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Markétou Komzákovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka a s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka, k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od , datum, do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, a s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, , k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou, doručenou datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka a náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne datum Smlouvu o úvěru číslo Anonymizováno, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, který se žalovaný zavázal splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši částka, spolu s úroky ve výši 16,56 % měsíčně a poplatky dle sazebníku žalobkyně, vždy k 14. dni v měsíci. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky ČSOB pro spotřebitelské úvěry, které žalovaný obdržel a souhlasil s jejich zněním. Dle obchodních podmínek byla žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému za své služby poplatky dle Sazebníku poplatků. Žalovanému byly naúčtovány poplatky ve výši částka za zaslání upomínky a výzvy k úhradě dlužných částek a případnými poplatky za pojištění úvěru. Žalovaný porušil svůj závazek zaplatit žalobkyni poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách a dostal se do prodlení se splácením, přestože žalobkyně žalovanému zasílala výzvy k úhradě dlužných částek. Žalobkyně využila svého oprávnění a ke dni datum prohlásila celý úvěr za splatný. Žalovaný dluží žalobkyni částku ve výši částka, která se skládá z dlužné jistiny ve výši částka, z kapitalizovaného běžného úroku ve výši částka, z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka a z poplatků ve výši částka. Dále žalobkyně požaduje úrok ve výši 8,05 % ročně z jistiny ve výši částka a zákonný úrok z prodlení z částky částka id datum do zaplacení. Nesplacený úvěr byl úročen pevnou úrokovou sazbou sjednanou ve smlouvě ve výši 16,56 % ročně. Po 90. dni od počátku prodlení žalovaného byl dále v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. úročen úrokovou sazbou ve výši 8,05 % ročně. Právní zástupkyně žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky, žalovaný však nezaplatil ničeho.
3. Usnesením, č. j. spisová značka ze dne datum, byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet úvěr včetně příslušenství, zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení a dále aby uvedla, jakou celkovou částku žalovaný na předmětný úvěr uhradil (bez přirostlých úroků a poplatků) a aby specifikovala, jakým způsobem byla vypočtena dlužná jistina ve výši částka, za jaké úkony jsou požadovány poplatky ve výši částka a z čeho vyplývá jejich výše, jakou sazbou, od kdy do kdy a z jaké částky došlo ke kapitalizaci běžného úroku ve výši částka a úroku z prodlení ve výši částka.
právnická osoba doplnění žaloby ze dne datum žalobkyně uvedla, že žalobkyně s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru, které získala od žalovaného, jakž i nahlédnutím do informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele. Úvěr byl schválen ve standardním procesu s doložením příjmů. Příjmovou situaci žalovaného posuzovala žalobkyně zejména na základě analýzy transakcí na jeho běžném účtu vedeném u žalobkyně, přičemž průměrný měsíční příjem za období pěti měsíců před uzavřením smlouvy vyčíslila částkou částka (měsíční příjem žalovaného činil v únoru 2023 částku částka, v březnu 2023 částku částka, v dubnu 2023 částku částka, v květnu 2023 částku částka a v červnu 2023 částku částka). Tento údaj byl zjištěn z kreditních obratů na účtu žalovaného a převyšoval čistý měsíční příjem ve výši částka, který žalovaný uvedl v žádosti o úvěr. Žalobkyně proto považovala příjmovou situaci žalovaného za dostatečně doloženou a nevyžadovala potvrzení o příjmu od zaměstnavatele. K posouzení výdajové stránky žalovaného žalobkyně uvedla, že jeho měsíční výdaje byly před uzavřením smlouvy vyhodnoceny v částce částka. Výpočet vycházel z analýzy pohybů na běžném účtu žalovaného za předchozích pět měsíců, údajů uvedených v žádosti o úvěr a informací z úvěrových registrů. Do výdajů byly zahrnuty zejména životní náklady, náklady na bydlení, splátky jiných závazků, mandatorní výdaje a další pravidelné platby. Žalobkyně současně uvedla, že výdaje zjištěné z bankovních transakcí porovnává s údaji o životním minimu a průměrných výdajích obyvatelstva zveřejňovanými právnická osoba. Dle jejího vyhodnocení činila platební kapacita žalovaného částka měsíčně, což považovala za dostatečné pro úhradu sjednané měsíční splátky ve výši částka. Žalobkyně dále prověřila úvěrovou historii žalovaného prostřednictvím úvěrových registrů, přičemž nezjistila negativní záznamy, exekuce ani jiné skutečnosti nasvědčující zvýšenému úvěrovému riziku. Na základě těchto údajů dospěla k závěru, že žalovaný byl schopen poskytnutý úvěr řádně splácet.
5. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný na předmětný úvěr uhradil částku ve výši částka. Z této částky bylo započteno na jistinu částka, na smluvní úrok částka, na zákonný úrok z prodlení částka a na poplatky částka. Jistina ve výši částka představuje rozdíl mezi poskytnutou částkou úvěru částka a částkou částka, kterou žalovaný uhradil na jistinu úvěru. V uvedené částce nejsou zahrnuty žádné kapitalizované úroky, úroky z prodlení ani poplatky. Celková žalovaná částka částka je podle tvrzení žalobkyně tvořena dlužnou jistinou ve výši částka a dlužnými poplatky ve výši částka. Poplatky ve výši částka jsou tvořeny poplatkem za upomínku k úhradě dlužných částek ve výši částka účtovaným dne datum a třemi poplatky za výzvu k úhradě dlužných částek ve výši částka účtovanými dne datum, datum a datum. Kapitalizovaný smluvní úrok ve výši částka byl účtován za období od datum do datum. Úrok byl sjednán pevnou úrokovou sazbou 16,56 % ročně a byl počítán z dosud nesplacené jistiny v souladu se smlouvou o úvěru a obchodními podmínkami. Po uplynutí 90 dnů od počátku prodlení žalovaného byl úvěr dále úročen sazbou 8,05 % ročně podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěr. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka byl účtován za období od datum do datum. Tento úrok byl vypočten z aktuálně dlužné jistiny a dlužných poplatků.
6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. K jednání, nařízenému na datum, se účastníci nedostavili, zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, souhlasil s tím, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se nedostavil bez omluvy. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ).
7. Z nich vzal soud za prokázané, že dne datum uzavřela žalobkyně s žalovaným Smlouvu o úvěru č. Anonymizováno, jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky pro ČSOB spotřebitelské úvěry, se kterými se žalovaný seznámil a souhlasil s nimi. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému dne datum převodem na účet č. č. účtu peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaný zavázal splácet v 96měsíčních anuitních splátkách po částka. První splátka byla splatná dne datum a poslední splátka byla splatná dne datum a činila částka. Celková částka splatná klientem činila částka. Úroková sazba byla sjednána ve výši 16,56 % ročně, RPSN činila 17,86 %. Smlouvou byly sjednány poplatky ve výši částka za zaslání výpisu, ve výši částka a částka za zaslání upomínky – výzvy k zaplacení dlužné částky a ve výši částka za změnu smlouvy. V případě, že klient nesplní řádně a včas své peněžité závazky, je banka oprávněna účtovat z částek po splatnosti úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , v platném znění a dále smluvní pokutu. V případě prodlení klienta s placením úvěru je banka oprávněna kdykoli klientovi adresovat výzvu nebo upomínku k uhrazení dlužné částky, ve které klientovi poskytne alespoň 30 dní k její uhrazení. Poplatky za výzvu nebo upomínku v sobě zahrnují účelně vynaložené náklady spojené se zasíláním upomínek a výzev a smluvní pokutu. Pokud tak klient neučiní, je banka oprávněna jistinu úvěru zesplatnit ke dni uvedeném v oznámení (ze Smlouvy o úvěru č. Anonymizováno ze dne datum, z Obchodních podmínek pro ČSOB spotřebitelské úvěry). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splatných splátek úvěru, žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši částka (splátka v prodlení včetně úroků, úroků z prodlení a poplatků) do datum (z Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne datum, z dodejky). Žalovaný dlužnou částku do dnešního dne neuhradil, přestože byl k zaplacení vyzýván předžalobní upomínkou ze dne datum (z předžalobní upomínky ze dne datum). Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši částka, z poplatků ve výši částka, z kapitalizovaných úroků ve výši částka od datum do datum a z kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka od datum do datum. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil částku částka. Z „Žádosti o poskytnutí úvěru“ bylo zjištěno, že žalovaný žádal o poskytnutí úvěru do úvěrového limitu částka bez udání účelu. V žádosti žalovaný uvedl čistý měsíční příjem částka, pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů částka a splátky úvěrů bez kreditních karet a kontokorentů částka.
8. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku , podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
11. Podle ustanovení § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.
14. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1 .
15. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
16. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
17. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru podle ustanovení § 2390 OZ , která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
18. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumat schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne datum, č. j. spisová značka, „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. , účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele“.
19. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-právnická osoba. proti GK).
20. Současně soud poukazuje na závěr rozsudku Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C-755/22, právnická osoba. proti právnická osoba.: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky.“ Tím spíše částečné nebo žádné splácení spotřebitelského úvěru v kontextu české právní úpravy nevede k závěru o naplnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a platnosti smlouvy.
21. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy splnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí ve smyslu § 86 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru. Dospěl přitom k závěru, že nikoliv. Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného posoudila na základě údajů poskytnutých žalovaným, analýzy pohybů na jeho běžném účtu a informací získaných z úvěrových registrů. Z předložené žádosti o úvěr však vyplývá, že žalovaný uvedl čistý měsíční příjem ve výši částka, pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů ve výši částka a rovněž splátky úvěrů ve výši částka. Již z těchto údajů je zřejmé, že informace o výdajové situaci žalovaného byly neúplné a zjevně neodpovídaly běžné životní realitě, neboť nelze důvodně předpokládat, že by dospělá osoba neměla žádné náklady na bydlení, stravu, dopravu či jiné základní životní potřeby. Ačkoli žalobkyně tvrdila, že výdajovou stránku žalovaného vyhodnocovala z pohybů na jeho běžném účtu a z údajů dostupných v úvěrových registrech, z předložených podkladů nevyplývá, jakým způsobem byly konkrétní nezbytné výdaje žalovaného zjišťovány a vyhodnocovány. Žalobkyně zejména nezjišťovala, jak má žalovaný zajištěno bydlení, jaké jsou jeho pravidelné náklady na bydlení a další základní životní potřeby. Rovněž nebylo postaveno najisto, v jakém pracovněprávním vztahu žalovaný vykonává zaměstnání, zda je jeho pracovní poměr sjednán na dobu určitou či neurčitou, ani zda lze důvodně očekávat zachování jeho příjmů i v budoucnu po dobu splácení úvěru. Posouzení úvěruschopnosti se tak omezilo převážně na zhodnocení historických příjmů žalovaného bez dostatečného ověření stability těchto příjmů a bez řádného zjištění jeho skutečné výdajové situace. Za významnou považuje soud rovněž skutečnost, že ze systému ISAS zdejšího soudu zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému v červnu 2023 ještě další dva úvěrové produkty, a to dne datum kontokorentní úvěr s limitem částka, který je předmětem řízení vedeného pod sp. zn. spisová značka a dne datum úvěr ve výši částka se sjednanou měsíční splátkou částka, který je předmětem řízení vedeného pod sp. zn. spisová značka. Oba tyto závazky žalovaný rovněž řádně nesplácel a žalobkyně je nucena vymáhat soudní cestou. Přestože uvedené úvěry byly žalovanému poskytnuty ve velmi krátkém časovém období před uzavřením nyní posuzované smlouvy a žalobkyně o nich musela mít jako jejich věřitelka vědomost, z jejího vyjádření ani z předložených podkladů nevyplývá, že by jejich existenci, výši či budoucí splátkové zatížení žalovaného v rámci posuzování jeho úvěruschopnosti jakkoli zohlednila.
22. Soud proto uzavírá, že žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně neověřila skutečnou příjmovou a výdajovou situaci žalovaného, nezabývala se stabilitou jeho příjmů do budoucna a současně nezohlednila další úvěrové závazky, které sama žalovanému poskytla. Posouzení úvěruschopnosti tak nebylo provedeno na základě dostatečných, spolehlivých a úplných informací umožňujících učinit kvalifikovaný závěr o schopnosti žalovaného úvěr řádně splácet po celou dobu jeho trvání.
23. Z tohoto důvodu soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č.257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních (§ 576 o. z.).
24. Jelikož soud posoudil smlouvu jako neplatnou, posoudil nárok žalobkyně podle ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení. Podle § 2993 plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum, spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
25. Žalovaný od žalobkyně obdržel částku ve výši částka a uhradil částku částka. K dnešnímu dni nevrácená jistina poskytnutého úvěru, kterou je žalovaný povinen žalobkyni vrátit činí částka (částka – částka). Tato částka představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ . Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobkyni byl přiznán úrok z prodlení nižší, než na jaký měla v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od datum nárok, neboť žalobkyně v žalobním návrhu požadovala úrok pouze ve výši 11,5 % ročně, ačkoliv zákonná výše činila 11,75 % ročně, ovšem soud je vázán žalobním návrhem, který nesmí překročit. Právo žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku .
26. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného, předžalobní výzva ze dne datum, byla žalovanému odeslána datum. Žalovaný měl žalobkyni uhradil dlužnou částku do 7 dnů od odeslání výzvy, tj. do datum a ode dne následujícího, tj. od datum je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení.
27. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku částka se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.
28. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla v řízení úspěšná ohledně částky částka (jistina pohledávky), která představuje 58 % uplatněného nároku, neúspěšná byla ohledně částky částka, tedy z 42 % uplatněného nároku. Při porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci soud přiznal žalobkyně 16 % nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, mimosoudní odměny advokáta za poskytování právních služeb ve výši částka podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po částka (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní výzva), náhrady hotových výdajů po částka za 3 úkony právní služby podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši částka a 21 % DPH z částky částka, tj. částka. Celkem náklady žalobkyně představují částku částka a z této částky soud přiznal žalobkyni 16 % nákladů řízení, tedy částku ve výši částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu.
Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené tímto rozhodnutím ve stanovených lhůtách, lze rozhodnutí vykonat.