Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 95/2026-140
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doleželem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
adresa pro doručování: Adresa žalovaného
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se pro částku částka, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % p. a. z částky částka od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka.
III. Ve zbylé části se žaloba zamítá.
IV. Žalovaný je oprávněn splnit povinnost uvedenou ve výroku I. v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, vždy do 15. dne v daném měsíci, a to pod ztrátou výhody splátek.
V. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení se pro částku , částka, , zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % p. a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zastavuje.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, .III. Ve zbylé části se žaloba zamítá.IV. Žalovaný je oprávněn splnit povinnost uvedenou ve výroku I. v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, vždy do 15. dne v daném měsíci, a to pod ztrátou výhody splátek.V. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou podanou u soudu dne datum se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku částka s příslušenstvím z titulu dvou smluv o revolvingovém úvěru, které s žalovaným uzavřela.
2. Žalovaná částka dle smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota se skládá z neuhrazené jistiny ve výši částka, nákladů na vymáhání ve výši částka a smluvních pokut ve výši částka. Příslušenství se skládá z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení.
3. Žalovaná částka dle smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota se skládá z neuhrazené jistiny ve výši částka, poplatků za pojištění ve výši částka, nákladů na vymáhání ve výši částka a smluvních pokut ve výši částka. Příslušenství se skládá z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení.
4. Žalobkyně v podání ze dne datum sdělila soudu, že jí žalovaný po podání žaloby uhradil částku částka. V návaznosti na úhradu žalovaného vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět, a to, co se týče smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota, v rozsahu jistiny částka a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení. V rozsahu smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět v rozsahu jistiny částka a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení. Soud proto řízení o žalobě v tomto rozsahu výrokem I. rozsudku za splnění podmínek dle § 96 odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. zastavil.
5. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě v prvé řadě vyjadřuje pochybnosti, zda vůbec došlo k uzavření předmětných smluv o úvěru. Dále uvádí, že považuje smlouvy o úvěru za absolutně neplatné pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele před jejich uzavřením. Vzhledem k tvrzené absolutní neplatnosti smluv o úvěru žalovaný navrhuje, aby bylo žalobě vyhověno v rozsahu částka (po započtení úhrady ve výši částka tedy částka) z titulu bezdůvodného obohacení, a ve zbytku, aby byla žaloba zamítnuta.
6. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění.
7. Smlouva o revolvingovém úvěru č. hodnota.
8. Z listiny označené jako „Smlouva o revolvingovém úvěru“ č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným uvedeného dne smlouvu, v níž se zejména zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec ve výši částka. Žalovaný se ve Smlouvě o úvěru zejména zavázal platit žalobkyni úrok ve výši 26,28 % ročně z čerpané částky. Žalovaný se ve smlouvě zavázal na úvěr hradit měsíční splátky v minimální výši 4 % z dlužné částky, minimálně však alespoň částka.
9. Z čl. 4.4 úvěrových podmínek společnosti Jméno žalobkyně. soud zjistil, že sjednaný úvěrový rámec bylo možné navýšit.
10. Z dodatku k úvěrové smlouvě Anonymizováno ze dne datum soud zjistil, že výše úvěrového rámce sjednaného ve smlouvě byla zvýšena na částka.
11. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný žalobkyni před uzavřením Smlouvy o úvěru sdělil, že bydlí u rodičů, má Anonymizováno Anonymizováno, je zaměstnaný, jeho čistý měsíční příjem ze zaměstnání činí částka, měsíční příjem ostatních členů domácnosti činí částka, měsíční výdaje domácnosti částka.
12. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovanému byla celkem na základě Smlouvy o úvěru poskytnuta jistina ve výši částka. Úhrady žalovaného před podáním žaloby pak celkem činily částka. Úvěr byl žalobkyní zesplatněn ke dni datum.
13. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl tímto dokumentem vyzván k úhradě žalované částky. Z podacího archu soud zjistil, že předžalobní výzva byla žalovanému dne datum odeslána.
14. Údaje o závazcích žalovaného získala dotazem do bankovního a nebankovního registru klientských informací a dalších databází. Výpis z lustrace žalovaného v registrech klientských informací byl soudu doložen prostřednictvím listiny nadepsané jako „úvěrová zpráva“. Z úvěrové zprávy ke smlouvě o úvěru č. hodnota soud zjistil, že žalovaný na splátkových kontraktech dlužil před poskytnutím úvěru celkem částku částka s výší měsíčních splátek částka.
15. Smlouva o revolvingovém úvěru č. hodnota.
16. Z listiny označené jako „Smlouva o revolvingovém úvěru“ č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným uvedeného dne smlouvu, v níž se zejména zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec ve výši částka. Žalovaný se ve Smlouvě o úvěru zejména zavázal platit žalobkyni úrok ve výši 29,88 % ročně z čerpané částky. Žalovaný se ve smlouvě zavázal na úvěr hradit měsíční splátky v minimální výši 3,05 % z úvěrového rámce, tj. částka.
17. Z čl. 4.4 úvěrových podmínek společnosti Jméno žalobkyně. soud zjistil, že sjednaný úvěrový rámec bylo možné navýšit.
18. Z dodatku k úvěrové smlouvě Anonymizováno ze dne datum soud zjistil, že výše úvěrového rámce sjednaného ve smlouvě byla zvýšena na částka.
19. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný žalobkyni před uzavřením Smlouvy o úvěru sdělil, že bydlí u rodičů, má Anonymizováno Anonymizováno, je zaměstnaný, jeho čistý měsíční příjem ze zaměstnání činí částka, měsíční příjem ostatních členů domácnosti činí částka, měsíční výdaje domácnosti částka.
20. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovanému byla celkem na základě Smlouvy o úvěru poskytnuta jistina ve výši částka. Úhrady žalovaného před podáním žaloby pak celkem činily částka. Úvěr byl žalobkyní zesplatněn ke dni datum.
21. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl tímto dokumentem vyzván k úhradě žalované částky. Z podacího archu soud zjistil, že předžalobní výzva byla žalovanému dne datum odeslána.
22. Údaje o závazcích žalovaného získala dotazem do bankovního a nebankovního registru klientských informací a dalších databází. Výpis z lustrace žalovaného v registrech klientských informací byl soudu doložen prostřednictvím listiny nadepsané jako „úvěrová zpráva“. Z úvěrové zprávy ke smlouvě o úvěru č. hodnota soud zjistil, že žalovaný na splátkových kontraktech dlužil před poskytnutím úvěru celkem částku částka s výší měsíčních splátek částka.
23. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:
24. Žalobkyně uzavřela s žalovaným 2 smlouvy, v nichž se zavázala poskytnout žalovanému úvěrové rámce.
25. U smlouvy č. hodnota se jednalo o úvěrový rámec ve výši částka. Žalobkyně na základě této smlouvy o úvěru poskytla žalovanému jistinu v celkové výši částka. Žalovaný na své závazky ze smlouvy před podáním žaloby celkem uhradil částku částka. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradami splátek, pročež žalobkyně využila svého smluvního oprávnění a úvěr zesplatnila. Žalovaný žalobkyni před uzavřením Smlouvy o úvěru sdělil, že bydlí u Anonymizováno, má Anonymizováno Anonymizováno, je zaměstnaný, jeho čistý měsíční příjem ze zaměstnání činí částka, měsíční příjem ostatních členů domácnosti činí částka, měsíční výdaje domácnosti částka. Údaje o závazcích žalovaného získala dotazem do bankovního a nebankovního registru klientských informací a dalších databází, dle nichž žalovaný na splátkových kontraktech dlužil před poskytnutím úvěru celkem částku částka s výší měsíčních splátek částka. Žalovanému byla řádně zaslána předžalobní výzva.
26. U smlouvy č. hodnota se jednalo o úvěrový rámec ve výši částka. Žalobkyně na základě této smlouvy o úvěru poskytla žalovanému jistinu v celkové výši částka. Žalovaný na své závazky ze smlouvy před podáním žaloby celkem uhradil částku částka. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradami splátek, pročež žalobkyně využila svého smluvního oprávnění a úvěr zesplatnila. Žalovaný žalobkyni před uzavřením Smlouvy o úvěru sdělil, že bydlí u Anonymizováno, má Anonymizováno Anonymizováno, je zaměstnaný, jeho čistý měsíční příjem ze zaměstnání činí částka, měsíční příjem ostatních členů domácnosti činí částka, měsíční výdaje domácnosti částka. Údaje o závazcích žalovaného získala dotazem do bankovního a nebankovního registru klientských informací a dalších databází, dle nichž žalovaný na splátkových kontraktech dlužil před poskytnutím úvěru celkem částku částka s výší měsíčních splátek částka. Žalovanému byla řádně zaslána předžalobní výzva.
27. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
28. Podle § 420 odst. 1 občanského zákoníku kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
29. Podle § 2395 a § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
30. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
31. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
32. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
33. Soud o věci uvážil následujícím způsobem.
34. Žalobkyně uzavřela s žalovaným ve dnech datum a datum smlouvy o úvěru, na jejichž základě byly žalovanému poskytnuty úvěrové rámce. Navzdory námitkám žalovaného soud neshledal pochybnosti o určitosti podpisu žalovaného na Smlouvě o úvěru. Žalovanému totiž byly dle smluv o úvěru žalobkyní skutečně poskytnuty peněžní prostředky. Žalovaný na své závazky z těchto smluv pak po dlouhý časový úsek řádně hradil splátky. Z těchto okolností je soudu zřejmá vůle každého z účastníků být smlouvami o úvěru vázán, proto soud neshledal vady projevů vůle, na jejichž základě byly smlouvy o úvěru uzavřeny.
35. Smlouvy o úvěru byly uzavřeny jako smlouvy spotřebitelské. Dle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo proto povinností žalobkyně před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a bylo-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Věřitel mohl dle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru poskytnout spotřebitelské úvěry jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývalo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelské úvěry splácet. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru představuje pro spotřebitele záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet.
36. Soud je dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru k případné neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, který byl poskytnut v rozporu s § 86 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, přihlížet i bez návrhu (srov. také nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III.ÚS 4129/18, a rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum, OPR-právnická osoba., C-679/18).
37. Nejvyšší soud v prvé řadě již v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, judikoval, že „povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.“.
38. Obdobný názor je vyjadřován také v judikatuře Soudního dvora (srov. například rozsudek ze dne datum, Horyzont, C339/23).
39. V rozsudku ze dne datum, CA Consumer Finance, C-449/13, pak Soudní dvůr konstatoval: „Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být [pro posouzení jeho úvěruschopnosti] sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“
40. Shodně se vyjádřil Nejvyšší soud v již citovaném rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka: „[V]ěřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. […] Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit.“ Nejvyšší soud se k závěrům uvedeného rozsudku přihlásil také např. v rozsudcích ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a ze dne datum, sp. zn. spisová značka.
41. V usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka, pak Nejvyšší soud konstatoval: „Hodnocení úvěruschopnosti žadatele o úvěr však vyžaduje porovnání zjištěných příjmů se zjištěnými výdaji dlužníka; pouhé zkoumání jedné z těchto složek k řádnému posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr nestačí. Stanovila-li věřitelka výdaje pouze na základě ekonomického modelu, aniž by dlužníka vedla k doložení konkrétních údajů, nezkoumala výdajovou stránku žadatele řádně.“
42. Soud pro úplnost odkazuje rozsudek ze dne datum, sp. zn. spisová značka, neboť je také pro posouzení projednávané věci relevantní: „Dovodil-li totiž odvolací soud, že k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalované stačí data z interních systémů SOLUS a BRKI a údaje o částkách životního minima (na obživu částka) a na chod domácnosti (částka), pročež žalované zbývá „dostatečná částka“ (částka) na úhradu měsíčních splátek úvěru, nelze než dospět k závěru, že se odvolací soud dostatečně nezabýval úvěruschopností žalované, nepřihlédl-li k jejím faktickým (nikoliv fiktivním) pravidelným měsíčním výdajům, jak je dovozoval „z publikovaných údajů o životním minimu“.“
43. Žalobkyně si před poskytnutím úvěrů nevyžádala výpisy z bankovního účtu žalovaného. Za takové situace při posouzení úvěruschopnosti žalobkyně vycházela zejména z neověřených informací. Neměla tak dostatečně ověřeny příjmy žalovaného (ani členů jeho domácnosti), ani jeho (jejich) výdaje (srov. rozsudek Soudního dvora CA Consumer Finance a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).
44. Za takové situace nezbývá než uzavřít, že žalobkyně nedostála své povinnosti řádně prověřit úvěruschopnost žalovaného (viz výše citované závěry Nejvyššího soudu z rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, jakož i z usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Obě smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným jsou proto pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti žalovaného absolutně neplatné (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).
45. K povinnosti spotřebitele hradit úroky a poplatky plynoucí z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru se Nejvyšší soud vyjádřil v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka: „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“
46. Žalobkyni lze proto přiznat pouze nárok na vrácení poskytnuté jistiny. Smluvní úrok, zákonný úrok z prodlení ani další poplatky či jiné platby již nikoliv.
47. Žaloba je proto důvodná pouze částečně.
48. Žalovaný na své závazky ze smlouvy o úvěru č. hodnota oproti poskytnuté jistině ve výši částka celkem uhradil do dne podání žaloby částku částka. Po podání žaloby pak žalovaný uhradil částka. Soud proto přiznal žalobkyni výrokem II. právo na obdržení částky částka.
49. Žalovaný na své závazky ze smlouvy o úvěru č. hodnota oproti poskytnuté jistině ve výši částka celkem uhradil do dne podání žaloby částku částka. Po podání žaloby pak žalovaný uhradil částka. Žalovaný tak na tomto úvěru uhradil více, než kolik činila výše poskytnuté jistiny, proto soud žalobkyni za tento úvěr nepřiznal nárok na vydání bezdůvodného obohacení.
50. Žalobkyni s odkazem na absolutní neplatnost smluv o úvěru a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebyla přiznána částka odpovídající jistině ve výši částka, nákladům na vymáhání ve výši částka, smluvním pokutám ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka ani zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky z částky částka od datum do zaplacení. Dále žalobkyni ze stejných důvodů nebyla přiznána částka odpovídající jistině ve výši částka, poplatkům za pojištění ve výši částka, nákladům na vymáhání ve výši částka, smluvním pokutám ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka ani zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení. V tomto rozsahu proto soud žalobu výrokem III. zamítl.
51. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel v případě absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru stanovené v § 86 odst. 1 větě druhé téhož zákona povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
52. Nejvyšší soud tuto sankci poskytovatele úvěru vyložil např. v rozsudku ze dne datum, č. j. spisová značka, bodu 16, kde konstatoval: „Samotný zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze právnická osoba vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. adresa: právnická osoba. Beck, 2017, s. 436-440).“
53. Žalovaný u jednání sdělil, že je vzhledem k jeho dalšímu zadlužení schopen žalobkyni plnit částka měsíčně. Žalobkyně se splátkami v této výši souhlasila. Soud proto výrokem IV. oprávnil žalovaného vrátit žalobkyni jistinu úvěru ve splátkách v této výši, a to pod ztrátou výhody splátek.
54. Co se týče náhrady nákladů řízení za předmět řízení, v němž bylo řízení v důsledku částečného zpětvzetí žaloby zastaveno, je rozhodný § 146 odst. 2 o. s. ř.: Jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). Částečné zpětvzetí žaloby totiž představuje zpětvzetí návrhu, který byl podán důvodně, avšak byl pro pozdější chování žalovaného (částečnou úhradu žalované částky) vzat zpět. V rozsahu částečného zastavení řízení je proto žalovaný povinen nahradit žalobkyni náklady řízení.
55. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V řízení byl částečně úspěšný žalovaný. Jelikož po kapitalizaci příslušenství uplatněného v žalobě ke dni vyhlášení rozsudku (nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 2717/08) činil úspěch žalobkyně v řízení méně než 4 %, zatímco úspěch žalovaného více než 96 %, přiznal soud žalovanému plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalovaného spočívají v paušální náhradě hotových výdajů ve výši částka za 2 úkony po částka (vyjádření ve věci samé a účast na jednání) dle § 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu, ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka. Tato částka proto byla žalovanému přiznána výrokem V.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.