Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 C 232/2026-59

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Houdkovou Polákovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

pro zaplacení 16 527 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se zamítá co do částky 5 999 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 93,72 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 16 527 Kč od 15. 4. 2026 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 528 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni nákladů řízení ve výši 732,20 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žaloba se zamítá co do částky 5 999 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 93,72 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 16 527 Kč od 15. 4. 2026 do zaplacení.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 528 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni nákladů řízení ve výši 732,20 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne 14. 4. 2026, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 16 527 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 93,72 Kč za dobu od 28. 3. 2026 do 14. 4. 2026 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 16 527 Kč od 15. 4. 2026 do zaplacení, a nahradit jí náklady řízení ve výši 2 615 Kč.

2. Uplatněný nárok odůvodnila tvrzením, že se žalovanou uzavřela dne 25. 7. 2025 prostřednictvím internetových stránek www.kamali.cz úvěrovou smlouvu, na jejímž základě jí téhož dne poskytla bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč převodem na účet č. č. účtu. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč do 30 dnů od jeho poskytnutí. Splatnost úvěru si žalovaná čtyřikrát prodloužila o 30 dnů, a to dvakrát tzv. korunovým odkladem (úhradami 1 Kč dne 20. 8. 2025 a 19. 11. 2025), za nějž jí byl pokaždé účtován poplatek 1 485 Kč, a dvakrát tzv. desetiprocentním odkladem (úhradami 2 235 Kč dne 15. 9. 2025 a 16. 10. 2025), za nějž jí byl pokaždé účtován poplatek 735 Kč. Úvěr byl naposledy splatný dne 29. 12. 2025. Celkem žalovaná uhradila 4 472 Kč, z čehož žalobkyně podle smluvního pořadí započetla na jistinu 2 251 Kč. K úvěruschopnosti žalobkyně tvrdila, že při uzavírání smlouvy vždy hodnotí schopnost žadatele splácet, zjišťuje jeho jiné úvěry v registrech NRKI a BRKI, jeho platební morálku v registru SOLUS, v Centrální evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku a podrobuje žadatele credit scoringu, v jehož rámci posuzuje jeho příjmy a výdaje a další ukazatele. Pro prodlení žalované jí žalobkyně vyúčtovala účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč a dvě smluvní pokuty po 382 Kč. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny 12 749 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 495 Kč, poplatku za korunový odklad 1 485 Kč, zbytku poplatku za desetiprocentní odklad 734 Kč, účelně vynaložených nákladů 300 Kč a smluvních pokut 764 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 13. 3. 2026 byla žalovaná vyzvána k úhradě do 14 dnů od jejího odeslání; úrok z prodlení žalobkyně požaduje od 15. dne po odeslání výzvy.

3. Okresní soud v Chomutově návrhu vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne 29. 6. 2026, č. j. EPR č. účtu-18. Jelikož se jej žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou, soud jej usnesením zrušil ( , , dále jen „”, který se na elektronický platební rozkaz užije přiměřeně) a ve věci nařídil jednání. Žaloba byla žalované doručena spolu s předvoláním k jednání dne 16. 9. 2026. Žalovaná se k žalobě po celé řízení nevyjádřila.

právnická osoba jednání nařízenému na 29. 9. 2026 ve 13:00 hodin se nedostavila žádná z účastnic, žalobkyně po předchozí omluvě svého zástupce, aniž by některá z nich z důležitého důvodu včas požádala o odročení. Soud proto věc podle projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastnic, vycházeje z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Pasivita žalované nemohla mít za následek, že by soud vycházel bez dalšího ze skutkových tvrzení žalobkyně. Předmětem řízení je nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, u níž je soud povinen i bez návrhu zkoumat, zda poskytovatel splnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, neboť k neplatnosti smlouvy uzavřené v rozporu s touto povinností soud přihlédne i bez návrhu ( věta druhá , o spotřebitelském úvěru). Tento přezkum soud provedl na základě listin, které žalobkyně k důkazu sama předložila.

6. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a z úvěrové smlouvy ze dne 25. 7. 2025, obou označených „Anonymizováno Anonymizováno”, soud zjistil, že je uzavřela žalobkyně, jednající pod obchodním označením Kamali, se žalovanou, bytem adresa. Šlo o hotovostní bezúčelový úvěr ve výši 15 000 Kč s roční úrokovou sazbou 0 %, poplatkem za poskytnutí úvěru 495 Kč a RPSN 48,3 %, splatný jednorázově do 30 dnů od poskytnutí, tj. dne 24. 8. 2025; celková částka k zaplacení činila 15 495 Kč. Smlouva umožňovala spotřebitelce prodloužit splatnost vždy o 30 dnů bez dalšího souhlasu žalobkyně, a to nejvýše dvakrát tzv. korunovým odkladem (úhradou 1 Kč, za poplatek 1 485 Kč splatný s posunutou splatností úvěru) a nejvýše devětkrát tzv. desetiprocentním odkladem (úhradou 10 % jistiny spolu s poplatkem 735 Kč, tedy 2 235 Kč). Pro případ prodlení si žalobkyně sjednala náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč za měsíc vymáhání, smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky a zákonný úrok z prodlení. Přijaté platby se podle smlouvy započítávají nejprve na poplatek za online platbu, poplatek za desetiprocentní odklad a poplatek za korunový odklad a teprve poté na jistinu. Sazebník poplatků předložený žalobkyní nese datum platnosti od 4. 1. 2019.

7. Z opisu výpisu proplacení smlouvy soud zjistil, že žalobkyně dne 25. 7. 2025 převedla na účet č. č. účtu částku 15 000 Kč pod variabilním symbolem var. symbol, a z opisu výpisu přijatého ověřovacího poplatku, že z tohoto účtu, jehož majitelkou je žalovaná, byla žalobkyni dne 20. 8. 2025 připsána částka 1 Kč. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně, který žalobkyně předložila spolu s omluvou z jednání, soud zjistil, že z něj byla dne 25. 7. 2025 odeslána částka 15 000 Kč na účet č. č. účtu.

8. Z karty klienta vyhotovené žalobkyní dne 14. 4. 2026 soud zjistil, že žalovaná při uzavírání smlouvy uvedla, že bydlí u rodičů, má jedno dítě, je zaměstnankyní s příjmem 29 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činí 30 000 Kč a jiným společnostem nesplácí žádné splátky. Žalobkyně se dne 25. 7. 2025 ve 14:48 až 14:49 hodin dotázala do insolvenčního rejstříku (bez záznamu), do registru NRKI (s výsledkem „OK”), do registru SOLUS (bez negativního záznamu) a do databáze CRIBIS (bez exekuce). Údaje o výdajích žalované karta klienta neobsahuje; dotaz do registru BRKI v ní uveden není.

9. Zy nazvané „Posouzení úvěruschopnosti klienta – Metodika” soud zjistil, že jde o obecný popis postupu žalobkyně, podle něhož úvěruschopnost posuzuje statistickým scoringovým modelem a výpočtem limitu nejvyšší měsíční splátky, přičemž k předložení potvrzení o příjmu nebo výpisu z účtu přistupuje až tehdy, vyvstane-li pochybnost o pravdivosti tvrzení klienta. Konkrétní výsledek scoringu ani výpočet limitu splátky pro žalovanou neobsahuje; podstatnou část tvoří právní argumentace žalobkyně.

10. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaná uhradila dne 20. 8. 2025 částku 1 Kč, dne 15. 9. 2025 částku 2 235 Kč, dne 16. 10. 2025 částku 2 235 Kč a dne 19. 11. 2025 částku 1 Kč, celkem 4 472 Kč. Žalobkyně z nich započetla 2 251 Kč na jistinu, 1 485 Kč na první poplatek za korunový odklad a 736 Kč na poplatky za desetiprocentní odklad. Dále byly žalované předepsány účelně vynaložené náklady 300 Kč (3. 1. 2026) a smluvní pokuty po 382 Kč (28. 1. a 2. 3. 2026); k 13. 3. 2026 je u výpisu poznamenáno zesplatnění.

11. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 3. 2026 a z poštovního podacího archu soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky 16 527 Kč do 14 dnů od odeslání výzvy a že výzva byla dne 16. 3. 2026 podána k poštovní přepravě současně s dalšími výzvami téhož zástupce jiným dlužníkům žalobkyně.

12. Žalobkyně netvrdila a nedoložila, že by příjem žalované, na němž posouzení úvěruschopnosti stálo, jakkoli ověřila, ani jaké výdaje žalované při posouzení zohlednila; nepředložila žádný doklad o příjmu, výpis z účtu žalované z doby před uzavřením smlouvy ani výstup scoringu či výpočet limitu splátky vztahující se k žalované. Poučení podle a 3 soud žalobkyni poskytnout nemohl, neboť se k jednání nedostavila ona ani její zástupce.

13. Soud má za prokázané, že žalobkyně jako profesionální poskytovatelka spotřebitelských úvěrů uzavřela dne 25. 7. 2025 se žalovanou jako spotřebitelkou na dálku smlouvu o bezúčelovém spotřebitelském úvěru ve výši 15 000 Kč, splatném jednorázově spolu s poplatkem 495 Kč, tedy částkou 15 495 Kč, do 30 dnů od poskytnutí, a že téhož dne žalované 15 000 Kč vyplatila převodem na účet č. č. účtu; že jde o účet žalované, vyplývá z toho, že z něj žalovaná žalobkyni následně sama platila. Žalovaná úvěr v původní lhůtě nevrátila, čtyřikrát si splatnost prodloužila a do 19. 11. 2025 uhradila celkem 4 472 Kč; poté již nic neplatila.

14. Prokázáno nebylo, že by žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila příjem žalované nebo zjistila a posoudila její výdaje. Posouzení úvěruschopnosti se omezilo na údaje sdělené žalovanou a na dotazy do registrů dlužníků a insolvenčního rejstříku.

15. Žalovaná uzavřela smlouvu jako fyzická osoba mimo rámec své podnikatelské činnosti, tedy jako spotřebitelka ve smyslu , (dále jen „o. z.”), a žalobkyně jednala jako podnikatelka poskytující úvěry. Smlouva je proto smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu , o spotřebitelském úvěru (dále jen „”), a podléhá jeho kogentní úpravě.

16. Na smlouvu uzavřenou dne 25. 7. 2025 dopadá ve znění účinném od 1. 1. 2024. Podle jeho odstavce 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. (…)

17. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Důkazní břemeno ohledně řádného posouzení úvěruschopnosti nese poskytovatel; na informace podané jen spotřebitelem může spoléhat, jen jsou-li dostatečné a podložené doklady (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 18. 12. 2014, C-449/13, CA Consumer Finance, jak jej shrnuje rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. ). Tvrzení věřitele o tom, zda a jak úvěruschopnost zkoumal, je tvrzením skutkovým (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2023, sen. zn. ) a musí být prokázáno.

19. Žalobkyně tvrdila, že posuzuje příjmovou a výdajovou stránku žadatele. Z listin, které předložila, však plyne, že příjem žalované převzala z její žádosti, aniž jej jakkoli ověřila, a že údaje o jejích výdajích nezjišťovala vůbec; karta klienta žádné výdaje neuvádí. Předložená metodika popisuje obecný statistický model, výsledek jeho aplikace na žalovanou však neobsahuje, takže ani z ní nelze zjistit, s jakými příjmy a výdaji žalobkyně počítala a k jakému limitu splátky dospěla. Dotazy do registrů dlužníků, insolvenčního rejstříku a databáze exekucí pouze vylučují, že žalovaná byla v době uzavření smlouvy evidována jako neplatič; o tom, zda z příjmu po úhradě nezbytných výdajů dokáže úvěr splatit, nevypovídají. Formulace , podle níž má posouzení vycházet z informací spolehlivých a dostatečných „k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru”, přitom nepřipouští, aby poskytovatel vycházel jen z neověřených údajů spotřebitele. K témuž závěru dospěl Nejvyšší soud již za předchozí úpravy v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , podle něhož dostatečnými informacemi nejsou informace získané toliko od spotřebitele.

20. Nedostatek posouzení se v této věci projevuje zvlášť zřetelně s ohledem na povahu úvěru. Žalovaná, která podle svých údajů bydlí u rodičů a pečuje o dítě, měla během 30 dnů vrátit najednou 15 495 Kč, tedy přes polovinu svého deklarovaného měsíčního příjmu. Žalobkyně se nezabývala tím, zda žalovaná takovou částku může za měsíc uspořit, ani zda disponuje úsporami. Konstrukce úvěru, která spotřebiteli umožňuje opakovaně prodlužovat splatnost za poplatky ve výši 1 485 Kč, resp. 735 Kč za každých 30 dnů, s neschopností vrátit úvěr v původní lhůtě přímo počítá.

21. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. nelze smlouvu považovat za neplatnou jen proto, že úvěruschopnost nebyla řádně posouzena; „musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet (resp. že mu úvěr neměl být poskytnut)“. Tak tomu v této věci je. Na rozdíl od věci posuzované Nejvyšším soudem, v níž spotřebitel úvěr řádně splatil, žalovaná úvěr v sjednané lhůtě nevrátila, splatnost si čtyřikrát prodloužila, přičemž více než polovinu svých plateb použila na poplatky za odklad, a po necelých čtyřech měsících přestala platit úplně. Z 15 000 Kč jistiny tak vrátila pouze 2 251 Kč. Průběh plnění potvrzuje, že žalovaná nebyla schopna splnit povinnost, kterou jí smlouva ukládala, tedy vrátit úvěr jednorázově do 30 dnů, a že při řádném posouzení jejích příjmů a výdajů jí úvěr v této podobě neměl být poskytnut.

22. Soud proto uzavírá, že žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou , a úvěrová smlouva ze dne 25. 7. 2025 je podle věty první neplatná, k čemuž soud přihlédl bez návrhu.

23. Důsledkem neplatnosti je, že žalobkyni nemohou ze smlouvy vzniknout žádné smluvní nároky. Podle věty třetí je spotřebitel povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu. Toto ustanovení je zvláštní úpravou k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a poskytovatel úvěru má nárok „toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků” (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2023, sp. zn. , s odkazem na rozsudek ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ). Nárok na poplatek za poskytnutí úvěru, na poplatky za prodloužení splatnosti, na účelně vynaložené náklady ani na smluvní pokuty proto žalobkyni nevznikl. Protože nemá nárok na nic jiného než na jistinu, nelze platby žalované započíst na poplatky, jak učinila žalobkyně podle smluvního pořadí; všechny platby se započítávají na jistinu.

24. Žalobkyně žalované poskytla 15 000 Kč a žalovaná na úvěr uhradila celkem 4 472 Kč. Nesplacená jistina, kterou je žalovaná povinna žalobkyni vrátit jako bezdůvodné obohacení podle věty třetí ve spojení s o. z., tak činí 10 528 Kč.

25. Povinnost vrátit jistinu má spotřebitel v době přiměřené jeho možnostem. Tvrdit a prokázat, jaké jsou jeho možnosti tento dluh splnit, je přitom na spotřebiteli, neboť jde o skutečnosti zakládající se na jeho subjektivních poměrech, jež jsou známy právě jemu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2025, sp. zn. ). Žalovaná, která zůstala zcela pasivní, žádné takové skutečnosti netvrdila a návrh na určení doby plnění podle nepodala. Soud proto uložil žalované zaplatit nesplacenou jistinu ve lhůtě podle (výrok II. rozsudku).

26. Zákonný úrok z prodlení soud nepřiznal. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Spotřebitel, který vrací jistinu podle , se nemůže dostat do prodlení dříve, než uplyne doba přiměřená jeho možnostem, a dokud se do prodlení nedostane, nevzniká poskytovateli nárok na zákonné úroky z prodlení (rozsudek sp. zn. , s odkazem na rozsudek sp. zn. ). Předžalobní výzva ze dne 13. 3. 2026 přitom žalovanou nevyzývala k vrácení jistiny z neplatné smlouvy, ale k zaplacení částky 16 527 Kč, na niž žalobkyni nárok nevznikl, a to ve lhůtě 14 dnů, bez ohledu na možnosti žalované. «OVĚŘIT, zda výrok zamítá úrok z prodlení celý, nebo jej přiznává od uplynutí pariční lhůty.»

27. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co do částky 5 999 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 93,72 Kč a zákonného úroku z prodlení, soud žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).

28. Žalobkyně měla ve věci úspěch co do částky 10 528 Kč, tedy přibližně v rozsahu 64 %, žalovaná co do částky 5 999 Kč, tedy přibližně v rozsahu 36 %; k příslušenství soud při stanovení poměru úspěchu nepřihlížel. Podle měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyni proto náleží náhrada 28 % jejích nákladů (64 % − 36 %).

29. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 800 Kč a odměna advokáta. Řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru, který zástupce žalobkyně uplatňuje opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (o tom svědčí i poštovní podací arch, podle něhož byla předžalobní výzva odeslána současně s obsahově shodnými výzvami dalším dlužníkům žalobkyně), jeho předmětem je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů. Odměna se proto řídí , advokátního tarifu (dále jen „”). Podle bodu 2 činí sazba za každý úkon do podání návrhu při tarifní hodnotě přes 10 000 Kč do 30 000 Kč 400 Kč; za tři úkony (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) tedy 1 200 Kč. Náhrada hotových výdajů činí podle 100 Kč za úkon, celkem 300 Kč. Zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, proto se odměna a náhrady zvyšují o 21 % DPH, tj. o 315 Kč ( ). Celkové náklady žalobkyně tak činí 2 615 Kč a 28 % z nich 732,20 Kč. Za účast na jednání odměna nenáleží, neboť se zástupce žalobkyně k jednání nedostavil.

30. Soud proto uložil žalované nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 732,20 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku ( ) k rukám jejího advokáta ( ) (výrok III. rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.