Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 139/2026-30

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Drobílkem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o 14 468 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 7 056 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 925 Kč od 31. 10. 2024 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 412 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 7 056 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 925 Kč od 31. 10. 2024 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 412 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne 4. 2. 2026 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 14 468 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne datum smlouvu o zápůjčce, na základě níž mohla žalovaná čerpat zápůjčku ve výši 9 000 Kč, a žalovaná se zavázala úvěr splatit s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 925 Kč nejpozději do datum. Žalovaná úvěr čerpala bezhotovostně ve výši 9 000 Kč dne datum, nedodržela však řádně podmínky pro splácení, když uhradila celkem pouze 1 588 Kč. Žalovanou částku 14 468 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 9 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši celkem 2 925 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně v kapitalizované výši 2 543 Kč, příslušenství se skládá z úroku z prodlení od 31. 10. 2024 do zaplacení a z náhrady nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek ve výši 2 000 Kč.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Žalovaná v řízení na základě výzvy soudu svým postojem dala najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , , (dále jen „ ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne datum prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o zápůjčce včetně všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 9 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 925 Kč dle obchodních podmínek nejpozději do datum. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Strany si dále sjednaly náhradu nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek v paušální výši 500 Kč za každou jednotlivou upomínku. Dne datum strany uzavřely dodatek ke smlouvě o zápůjčce, na základě kterého došlo k prodloužení splatnosti o 7 dní za poplatek ve výši 1 350 Kč, načež dne datum došlo k uzavření dalšího dodatku, kterým byla splatnost prodloužena o 15 dní za poplatek ve výši 2 250 Kč /viz smlouva o zápůjčce včetně dodatků, všeobecné obchodní podmínky/. Žalovaná zápůjčku čerpala ve výši 9 000 Kč bezhotovostně na svůj bankovní účet dne datum, avšak svůj dluh neuhradila řádně a včas /viz potvrzení o odeslání jistiny na bankovní účet žalované, sdělení banky o majiteli účtu/. V průběhu listopadu 2024 žalobkyně čtyřmi výzvami vyzvala žalovanou k úhradě dluhu /viz upomínky/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku, podací lístek/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice v obecné rovině tvrdila, avšak k jejich prokázání neoznačila žádné důkazy. Soud proto usnesením ze dne 10. 6. 2026, č. j. -19, žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a označení důkazů ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti. V reakci na tuto výzvu žalobkyně soudu sdělila, že k otázce zkoumání úvěruschopnosti nebude doplňovat žádná skutková tvrzení, což povede k tomu, že smlouva bude vyhodnocena jako neplatná, a proto žalobkyně žádá přiznání nároku z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně tak ve vztahu k otázce zkoumání úvěruschopnosti neunáší břemeno tvrzení a břemeno důkazní. V takovém případě by soud měl nařídit jednání, na kterém by žalobkyni poučil ve smyslu a 3 o povinnosti doplnit tvrzení a označit důkazy. Avšak za shora popsané procesní situace, kdy žalobkyni se poučení již fakticky dostalo na základě písemného usnesení a kdy žalobkyně výslovně deklarovala, že nebude ve věci činit další tvrzení a je srozuměna s tím, že její nárok bude posouzen jako bezdůvodné obohacení, soud považuje nařízení jednání za ryze formalistický úkon, který nepřinese ve věci nic nového, pouze řízení prodlouží a případně zatíží účastníky dalšími neúčelnými náklady. Soud proto i tak rozhodl bez nařízení jednání.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení , , (dále jen „o. z.”), a dle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky.

8. Podle ust. je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Dle ust. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

10. Dle ust. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

13. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Jak již bylo předestřeno, soud se především zabýval otázkou, zda ze strany žalobkyně, coby poskytovatelky spotřebitelského úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalované. V tomto směru nelze než konstatovat s ohledem na výše uvedené, že žalobkyně své povinnosti ve smyslu ust. nedostála. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku vůči žalované na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. o. z. Pakliže byla smlouva o úvěru neplatně sjednána, neměla žalobkyně nárok na smluvně sjednané poplatky, ani smluvní pokutu. Soud proto v rozsahu těchto částek žalobu zamítl.

15. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované jistinu v celkové výši 9 000 Kč bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy). Současně již z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná na svůj závazek dosud uhradila částku 1 588 Kč. Výše bezdůvodného obohacení žalované tak činí částku 7 412 Kč. Soud proto přiznal žalobkyni částku 7 412 Kč odpovídající dosud nesplacené poskytnuté jistině, a to z titulu bezdůvodného obohacení.

16. Pokud jde o příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení soud uvádí, že nárok na úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením bezdůvodného obohacení. Podle obecné úpravy splatnost bezdůvodného obohacení nastává na základě výzvy věřitele ( o. z.). Splatnost bezdůvodného obohacení vzniklého v důsledku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost dlužníka má však speciální úpravu přímo v , 2 , která má přednost před úpravou obecnou upravenou v . Podle citovaného ustanovení je tak dlužník povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Lhůta k plnění tedy není odvozena od výzvy věřitele k plnění, ale je stanovena až v rozhodnutí soudu, a to za situace, kdy mezi účastníky nedošlo k dohodě o splatnosti dluhu z titulu bezdůvodného obohacení (blíže srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ). Soud proto uplatněný nárok na zákonné úroky z prodlení zamítl, jelikož dosud s ohledem na shora uvedené nedošlo k prodlení na straně žalované.

17. Lhůta k plnění pak byla stanovena podle , 2 v délce tří dnů. Žalovaná zůstala v řízení zcela pasivní, a soud tak nemohl zjistit její aktuální majetkové poměry. Soud proto uzavřel, že běžně stanovená třídenní lhůta splatnosti je i v případě žalované lhůtou přiměřenou.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly, přičemž v tomto případě soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. .

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na exekuci podle , exekučního řádu.