Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 176/2026-36

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Novotnou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozen Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 106 734,20 Kč s příslušenstvím – úvěr

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 66 734,20 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 746,67 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 483,67 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 40 000 Kč ve výši 12 % ročně od 22. 10. 2025 do zaplacení a úroku ve výši 12 % ročně z částky 40 000 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 66 734,20 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 746,67 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 483,67 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 40 000 Kč ve výši 12 % ročně od 22. 10. 2025 do zaplacení a úroku ve výši 12 % ročně z částky 40 000 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 106 734,20 Kč s příslušenstvím, a to na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 690532490, uzavřené dne 12. 9. 2023 mezi žalovaným a společností právnická osoba, právní předchůdkyní žalobkyně. Žalobkyně uvedla, že žalovanému byly na jeho žádost dne 12. 9. 2023 poskytnuty peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se dále zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 51 731 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 38 564 Kč, s úrokovou sazbou ve výši sjednané na straně 2 Smlouvy, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 328 Kč a pojistného ve výši 3 339 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 21měsíčních splátkách po 4 369 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 12. 6. 2025. Nejpozději tohoto dne byl povinen zaplatit celkovou dlužnou částku, přičemž na svůj závazek neuhradil ničeho. Ke dni 21. 10. 2025 provedla právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslení a dlužná výše pohledávky bez příslušenství činila 116 867,06 Kč. Pohledávka vyplývající z této Smlouvy pak byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 s účinností k témuž dni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně se s ohledem na výše uvedené domáhá zaplacení celkové dlužné částky ve výši 106 734,20 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 40 000 Kč, dlužného poplatku ve výši 46 734,20 Kč a smluvní pokuty ve výši 20 000 Kč. Dále se domáhá zaplacení příslušenství, specifikovaného ve výroku II shora.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání dne 23. 9. 2026 se bez omluvy nedostavil, ačkoli byl k jednání řádně a včas předvolán. Soud proto projednal věc v nepřítomnosti žalovaného.

3. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že společnost právnická osoba uzavřela dne 12. 9. 2023 se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 690532490, na jejímž základě žalovanému byla poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy částka 40 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy se staly Smluvní podmínky. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky ve výši 40 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 51 731 Kč (sestávající ze součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 38 564 Kč, s úrokovou sazbou ve výši sjednané na straně 2 Smlouvy, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 328 Kč a pojistného ve výši 3 339 Kč) ve 21měsíčních splátkách po 4 369 Kč. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, když neuhradil ničeho. Celá dlužná částka s příslušenstvím měla být uhrazena nejpozději do 12. 6. 2025. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21 10. 2025 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván předžalobní upomínkou ze dne 16. 1. 2026.

4. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru se smluvními podmínkami, z tabulky umoření, ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr, ze smlouvy o postoupení pohledávky, z oznámení o postoupení pohledávky s podacím lístkem, z předžalobní výzvy s podacím lístkem.

5. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ust. , o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 87 odst. 1, 2 a 3 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

9. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Shora uvedený skutkový stav soud na základě uvedených ustanovení posoudil následovně:

Žaloba je částečně důvodná. Žalobkyně prokázala, že žalovanému poskytla na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru částku 40 000 Kč, přičemž dosud z této jistiny žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na poskytnutý úvěr cokoli vrátil, netvrdil, že by smlouvu neuzavřel nebo že by mu úvěr nebyl poskytnut.

11. Žalobkyně ovšem nesplnila povinnost řádně prověřit úvěruschopnost dlužníka (žalovaného). Splnění této povinnosti je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (obdobně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39). Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala, avšak s vágním odkazem na shromáždění a kontrolu informací uvedených žalovaným, a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků a ve vztahu k výdajům žalovaného tyto nebyly nijak ověřeny. Nicméně ani k výzvě soudu nedoplnila v tomto směru nedostatečná skutková tvrzení (ověření výdajů žalovaného) ani neoznačila žádné důkazy (a to k příjmům ani k výdajům, když odkázala toliko na zákaznickou kartu) k tvrzení, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného.

12. Protože žalobkyně neprověřila řádně úvěruschopnost žalovaného, je smlouva ze dne 12. 9. 2023 podle § 87 ZSÚ neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobkyně se proto nemůže domáhat plnění sjednaných v této smlouvě.

13. Protože žalobkyně vyplatila žalovanému na základě neplatné smlouvy ze dne 12. 9. 2023 částku 40 000 Kč, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vydat. Co do výše bezdůvodného obohacení soud dospěl k závěru, že na neplatnou smlouvu o úvěru žalovaný neuhradil ničeho, je tak povinen žalobkyni vrátit částku 40 000 Kč.

14. Soud pak zamítl žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 66 734,20 Kč (sestávající z poplatků) a dále úroků z úvěru i zákonného úroku z prodlení. Zde soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl a s ohledem na shora uvedené soud zamítl žalobu též v rozsahu zákonného úroku z prodlení.

15. Jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle (ve spojení s ustanovením ZSÚ), rozhodl tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší (výrok I.).

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl soud podle podle úspěchu ve věci, když převážně úspěšným byl žalovaný a má právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný je v tomto řízení nečinným, z obsahu spisu nebylo zjištěno, že by mu jakékoliv náklady řízení vznikly, soud proto rozhodl tak, že právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, ve dvojím vyhotovení ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové.

Nesplní-li žalovaný povinnost uloženou mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.