Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

45 C 105/2026-66

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 59 078,43 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 850 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do zaplacení částky 11 874,83 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 705,83 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 886,22 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 900 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, úroku 15 % ročně z částky 8 900 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, částky 22 353,6 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 200,83 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 742,37 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 700 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení a úroku 15 % ročně z částky 16 700 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 850 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se, co do zaplacení částky 11 874,83 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 705,83 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 886,22 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 900 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, úroku 15 % ročně z částky 8 900 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, částky 22 353,6 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 200,83 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 742,37 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 700 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení a úroku 15 % ročně z částky 16 700 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 21.5.2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 59 078,43 Kč s příslušenstvím z titulu nevrácených úvěrů. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel dne 24.4.2023 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO: IČO (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 18 000 Kč, jež se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 14 044 Kč v 52 týdenních splátkách po 617 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 22.4.2024. Před uzavřením smlouvy o úvěru předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě informací získaných od žalovaného o jeho rodinných, majetkových, pracovních a dalších poměrech, které byly zaznamenány do zákaznické karty a ověřeny oproti dokladům, konkrétně oproti potvrzení o výplatě důchodu 2, 3, 4/2023. Žalovaný v zákaznické kartě ze dne 24.4.2023 uvedl, že má pravidelný měsíční příjem z invalidního důchodu, jeho měsíční příjem činí 7 472 Kč, další čisté příjmy domácnosti činí 30 000 Kč, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Předchůdkyně žalobkyně z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na výši příjmu a výši požadované částky dospěla předchůdkyně žalobkyně k závěru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy řádně a včas neplnil. Od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaný uhradil celkem 2 050 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.10.2024 s účinností ke dni 21.10.2024 postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným uhrazeno ničeho. Žalovaný dále s předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne 11.5.2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 9 000 Kč, jež se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 772 Kč v 52 týdenních splátkách po 323 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 9.5.2024. Před uzavřením smlouvy o úvěru předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě informací získaných od žalovaného o jeho rodinných, majetkových, pracovních a dalších poměrech, které byly zaznamenány do zákaznické karty a ověřeny oproti dokladům, konkrétně oproti potvrzení o výplatě důchodu 2, 3, 4/2023 a složenkám. Žalovaný v zákaznické kartě ze dne 11.5.2023 uvedl, že má pravidelný měsíční příjem z invalidního důchodu, jeho měsíční příjem činí 7 472 Kč, další čisté příjmy domácnosti činí 18 200 Kč, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Předchůdkyně žalobkyně z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na výši příjmu a výši požadované částky dospěla předchůdkyně žalobkyně k závěru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy řádně a včas neplnil. Od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaný uhradil celkem 100 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.10.2024 s účinností ke dni 21.10.2024 postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným uhrazeno ničeho. Žalovaný byl vyzván před podáním žaloby k úhradě dluhů, ničeho však již neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný se k jednání soudu, ač řádně a včas předvolán, bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na , (dále jen „“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

4. Ze zákaznické karty, žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 24.4.2023 bylo zjištěno, že žalovaný žádal o úvěr ve výši 80 000 Kč na vybavení domácnosti. Žalovaný v žádosti uvedl, že je ženatý, bydlí jako nájemník, nemá vyživovací povinnost, není majitelem auta, je v invalidním důchodu s čistým měsíčním příjmem 7 472 Kč, další čisté příjmy domácnosti (bez konkretizace) měly činit 30 000 Kč. Žalovaným uvedená tvrzení měla být ověřena z potvrzení o výplatě důchodu za období únor, březen, duben/2023. Měsíční výdaje žalovaný uvedl bez konkretizace v odhadnuté výši 3 000 Kč. Žalovaný dále uvedl, že nemá kreditní kartu ani spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, nemá bankovní účet. Zákaznická karta je podepsána.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 24.4.2023 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 18 000 Kč. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem 32 044 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 617 Kč (poslední splátka 577 Kč). Smlouva je za obě smluvní strany podepsána.

6. Z tabulky umoření ke smlouvě o spotřebitelském úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně evidovala platby žalovaného s tím, že dne 24.4.2023 byla žalovanému poskytnuta částka 18 000 Kč, žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně postupně částku v celkové výši 2 050 Kč.

7. Ze zákaznické karty, žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 11.5.2023 bylo zjištěno, že žalovaný žádal o úvěr ve výši 9 000 Kč na vybavení domácnosti. Žalovaný v žádosti uvedl, že je ženatý, bydlí jako nájemník, nemá vyživovací povinnost, není majitelem auta, je v invalidním důchodu s čistým měsíčním příjmem 7 220 Kč, další čisté příjmy domácnosti (bez konkretizace) měly činit 18 200 Kč. Žalovaným uvedená tvrzení měla být ověřena z potvrzení o výplatě důchodu za období únor, březen, duben/2023. Měsíční výdaje žalovaný uvedl bez konkretizace v odhadnuté výši 4 000 Kč, dále byly zaznamenány interní splátky u předchůdkyně žalobkyně ve výši 2 715 Kč měsíčně. Žalovaný dále uvedl, že nemá kreditní kartu ani spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, nemá bankovní účet. Zákaznická karta je podepsána.

8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 11.5.2023 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 9 000 Kč. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem 16 772 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 323 Kč (poslední splátka 299 Kč). Smlouva je za obě smluvní strany podepsána.

9. Z tabulky umoření ke smlouvě o spotřebitelském úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně evidovala platby žalovaného s tím, že dne 11.5.2023 byla žalovanému poskytnuta částka 9 000 Kč, žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 100 Kč.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.10.2024, přílohy č. hodnota smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.10.2024 a potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky ze dne 22.10.2024 bylo zjištěno, že předmětné pohledávky za žalovaným ze shora uvedených smluv o úvěru byly postoupeny žalobkyni.

11. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 21.10.2024 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že pohledávka ze smlouvy číslo hodnota a pohledávka ze smlouvy číslo hodnota byly postoupeny žalobkyni, zároveň žalovaného informovala o výši dluhů a platebních údajích.

12. Z informace o zpracování osobních údajů ze dne 21.10.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovaného o důvodu a způsobu zpracování osobních údajů.

13. Z podacího lístku ze dne 11.11.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovanému dne 11.11.2024 zásilku.

14. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 18.2.2025 včetně podacího lístku ze dne 18.2.2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek ze shora uvedených úvěrových smluv před podáním žaloby.

15. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 24.4.2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, kterou se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 18 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v 52 týdenních splátkách po 617 Kč. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet úvěr způsobem, který zaznamenala v zákaznické kartě ze dne 24.4.2023, přičemž vycházela pouze z informací zjištěných od žalovaného. Žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně na tento úvěr částku 2 050 Kč. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 11.5.2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, kterou se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 9 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v 52 týdenních splátkách po 323 Kč. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet úvěr způsobem, který zaznamenala v zákaznické kartě ze dne 11.5.2023, přičemž vycházela pouze z informací zjištěných od žalovaného. Žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně na tento úvěr částku ve výši 100 Kč. Pohledávky za žalovaným z předmětných smluv byly postoupeny žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě uvedených závazků s výstrahou jejich soudního vymáhání.

16. Dle , (dále jen „“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Dle dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

18. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Dle , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Dle je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

21. Podle věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

22. Dle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

25. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbude než shledat smlouvu neplatnou.

26. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti.

27. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně s žalovaným měla uzavřít dne 24.4.2023 smlouvu o úvěru dle , na jejímž základě žalovaný obdržel od předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 18 000 Kč. Soud se zabýval otázkou, zda předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru, shledal soud smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet úvěr tak, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, formálně tak sice zjišťovala příjmy a výdaje žalovaného, kdy tyto údaje byly uvedeny v žádosti o spotřebitelský úvěr, ale tvrzené skutečnosti již nijak neověřovala. Ve vztahu k prověřování úvěruschopnosti žalovaného nepředložila žalobkyně soudu žádný relevantní důkaz, pouze zákaznickou kartu obsahující tvrzené údaje. Žalobkyně neprokázala ani tvrzenou lustraci v insolvenčním rejstříku. Žalovaný měl mít příjem ve výši 7 472 Kč (invalidní důchod), další čisté příjmy domácnosti (bez konkretizace) měly činit 30 000 Kč, což nebylo nijak ověřeno. Žalovaný byl v době žádosti o úvěr ženatý, neměl vyživovací povinnosti, měl bydlet v nájmu. Tvrzené měsíční výdaje ve výši 3 000 Kč se s ohledem na uvedené a s ohledem na ceny nájemného, energií, potravin atd. nejeví jako reálné. Lze tedy uzavřít, že se předchůdkyně žalobkyně jako profesionál v daném případě zodpovědně a s náležitou péčí nezabývala schopností žalovaného v postavení spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Vzájemný vztah účastníků řízení tak byl vypořádán dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. Z neplatné smlouvy přitom nemohou žalobkyni náležet žádné další případně sjednané nároky jako např. úroky, poplatky, pokuty apod., když ke vzniku smluvního vztahu mezi účastníky nedošlo.

28. Pokud pak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v souvislosti se smlouvou o úvěru ze dne 24.4.2023 částku 18 000 Kč a žalovaný vrátil pouze 2 050 Kč, je třeba na rozdíl v obou částkách ve výši 15 950 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinen takové obohacení žalobkyni vydat (, odst. 2 ). Ve zbylém rozsahu nárok pro neplatnost smlouvy o úvěru důvodný není.

29. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně s žalovaným měla uzavřít dne 11.5.2023 smlouvu o úvěru dle , na jejímž základě žalovaný obdržel od předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 9 000 Kč. Soud se zabýval otázkou, zda předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru, shledal soud smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet úvěr tak, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, formálně tak sice zjišťovala příjmy a výdaje žalovaného, kdy tyto údaje byly uvedeny v žádosti o spotřebitelský úvěr, ale tvrzené skutečnosti již nijak neověřovala. Ve vztahu k prověřování úvěruschopnosti žalovaného nepředložila žalobkyně soudu žádný relevantní důkaz, pouze zákaznickou kartu obsahující tvrzené údaje. Žalobkyně neprokázala ani tvrzenou lustraci v insolvenčním rejstříku. Žalovaný měl mít příjem ve výši 7 220 Kč (invalidní důchod), další čisté příjmy domácnosti (bez konkretizace) měly činit 18 200 Kč, což nebylo nijak ověřeno. Žalovaný byl v době žádosti o úvěr ženatý, neměl vyživovací povinnosti, měl bydlet v nájmu. Tvrzené měsíční výdaje ve výši 4 000 Kč se s ohledem na uvedené a s ohledem na ceny nájemného, energií, potravin atd. nejeví jako reálné. Nadto měl žalovaný u předchůdkyně žalobkyně v době poskytnutí úvěru další závazek s měsíčním splátkovým zatížením ve výši 2 715 Kč. Lze tedy uzavřít, že se předchůdkyně žalobkyně jako profesionál v daném případě zodpovědně a s náležitou péčí nezabývala schopností žalovaného v postavení spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Vzájemný vztah účastníků řízení tak byl vypořádán dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. Z neplatné smlouvy přitom nemohou žalobkyni náležet žádné další případně sjednané nároky jako např. úroky, poplatky, pokuty apod., když ke vzniku smluvního vztahu mezi účastníky nedošlo.

30. Pokud pak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v souvislosti se smlouvou o úvěru ze dne 11.5.2023 částku 9 000 Kč a žalovaný vrátil pouze 100 Kč, je třeba na rozdíl v obou částkách ve výši 8 900 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinen takové obohacení žalobkyni vydat (, odst. 2 ). Ve zbylém rozsahu nárok pro neplatnost smlouvy o úvěru důvodný není.

31. Pokud jde o požadované příslušenství, představované zákonným úrokem z prodlení, nemohlo toto být žalobkyni přiznáno, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 20.4.2022 platí, že splatnost zbývající části jistiny zatím nenastala, a tedy nemohl ani vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení, neboť § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně má dle tohoto rozhodnutí nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhů a žalobkyně může požadovat zaplacení úroků z prodlení.

32. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 24 850 Kč a žalobě v této části vyhověl. Co do zbývajících žalobou uplatněných nároků nezbylo soudu než žalobu zamítnout.

33. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle , když měl žalovaný ve věci většinový úspěch, avšak žádné náklady řízení neuplatnil a žádné na jeho straně ani z proběhlého řízení nevyplývají.

34. Podle stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, netvrdil tím méně prokázal, jaké jsou jeho možnosti poskytnutou jistinu vrátit. Svojí neúčastí u jednání soudu se vzdal možného poučení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.