Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 172/2026-29

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl soudkyní JUDr. Janou Pošvářovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A

o částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se co do částky částka, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % z částky částka od datum do zaplacení, co do úroku 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z částky částka od datum do zaplacení, a co do úroku ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.II. Žaloba se co do částky , částka, , co do zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, co do úroku 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a co do úroku ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhala po žalovaném dvou nároků. První vychází ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, dne datum. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši částka, kterou žalovaný řádně v plné výši nevrátil. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení částky dlužné jistiny ve výši částka, částky dlužného poplatku ve výši částka, kapitalizované úroky ve výši částka, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši částka, úroky z prodlení a úroky z částky částka od datum do zaplacení. Druhý nárok žalobkyně vyplývá ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, dne datum. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši částka, kterou žalovaný řádně v plné výši nevrátil. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení částky dlužné jistiny ve výši částka, částky dlužného poplatku ve výši částka, kapitalizované úroky ve výši částka, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši částka, úroky z prodlení a úroky z částky částka od datum do zaplacení

2. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, pracovní smlouvy, výplatních pásek, nájemní smlouvy. Právní předchůdkyně vycházela ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukoherenta a neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného a poctivosti jeho jednání.

3. Stanovisko žalovaného se nepodařilo zjistit, neboť se k návrhu nevyjádřil a k soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto rozhodl bez jeho přítomnosti podle , (dále jen „)“.

4. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr vyplývá, že žalovaný v rámci žádosti uvedl, že je bydlí v nájemním bytě, má základní vzdělání, partnerku, jednu vyživovanou osobu, pracuje na plný úvazek jako zedník, jeho čistý příjem činí částka, další čisté příjmy domácnosti činí částka, měsíční výdaje činí částka, žalovaný nemá jiný spotřebitelský úvěr. K ověření příjmu mělo dojít předložení výplatních pásek za měsíce leden a únor Anonymizováno. V rámci druhé žádosti uvedl žalovaný obdobné údaje, v rámci zaměstnání uvedl, že pracuje jako zedník na DPP, s čistým příjmem částka, dalšími příjmy žadatele ve výši částka, a dalšími příjmy žadatele ve výši částka. Výdaje domácnosti žalovaný uvedl ve výši částka, žalovaný nemá jiný spotřebitelský úvěr, jeho příjem byl ověřen potvrzením o příjmu.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a smluvních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne datum, smlouvu č. hodnota, o spotřebitelském úvěru ve výši částka. Poplatek za spotřebitelský úvěr činil celkovou částku částka, když se jedná o úrok ve výši částka, poplatek za komfortní splácení ve výši částka a poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši částka. Úroková sazba činila 88 %, RPSN představovala 227,49 %.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a smluvních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne datum, smlouvu č. hodnota, o spotřebitelském úvěru ve výši částka. Poplatek za spotřebitelský úvěr činil celkovou částku částka, když se jedná o úrok ve výši částka, poplatek za komfortní splácení ve výši částka a poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši částka. Úroková sazba činila 69 %, RPSN představovala 118,50 %.

7. Z tabulky umoření úvěru se zjišťuje, že žalovanému ke dni datum na úvěru ve výši částka zbývala částka k doplacení jistiny úvěru ve výši částka. V rámci poskytnutého úvěru ve výši částka žalovaný nezaplatil ničeho.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že pohledávky právní předchůdkyně byla postoupena na žalobkyni, oznámení o postoupení pohledávek bylo žalovanému sdělenou ze dne datum.

9. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum byl žalovaný seznámen se skutečností, že nedojde-li k úhradě dlužné částky bude tato částka vymáhaná soudní cestou.

10. Na základě zjištění učiněných z předložených listin zjistil soud tento skutkový stav věci: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, poskytla žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota částku ve výši částka, žalovaný uhradil několik splátek, přičemž zbývající částka dlužné jistiny činí částka; a na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota poskytla žalovanému částku ve výši částka, zde žalovaný neuhradil ničeho. Pohledávky byly postoupeny na žalobkyni smlouvou u postoupení pohledávek ze dne datum.

11. Pokud jde o právní posouzení věci, soud posuzuje uzavřenou smlouvu podle , o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný je spotřebitelem podle , .

12. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Dle právní úpravy platné v době uzavření smlouvy se jedná o neplatnost relativní (ustanovení ), kterou může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy (ustanovení spotřebitelského úvěru).

14. Tato právní úprava je však v rozporu s unijním právem, když články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum (dále jen: „směrnice 2008/48“) musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době – srovnej: rozsudek Soudního dvora ve věci Anonymizováno. Cílem směrnice 2008/48 je provést v úpravě spotřebitelských úvěrů úplnou a kogentní harmonizaci v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech spotřebitelů v Evropské unii a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Z článku 8 odst. 1 směrnice 2008/48 ve spojení s bodem 28 jejího odůvodnění vyplývá, že před uzavřením úvěrové smlouvy je věřitel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Tato povinnost má za cíl, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní. Tato povinnost směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti.

15. Podle ustálené judikatury Soudního dvora jsou vnitrostátní soudy při použití vnitrostátního práva povinny vykládat vnitrostátní právo v co největším možném rozsahu ve světle znění a účelu směrnice 2008/48, aby dosáhly výsledku jí zamýšleného. V souladu se zásadou nadřazenosti nesmějí členské státy uplatňovat vnitrostátní pravidlo, které je v rozporu s evropským právem. Soudní dvůr zakotvil zásadu nadřazenosti v případu Costa v. Enel ze dne datum, kde prohlásil, že zákony vydané evropskými institucemi je zapotřebí začlenit do právních řádů členských států, které se jimi musejí řídit. Evropské právo má proto přednost před vnitrostátními právními předpisy, jestliže je vnitrostátní právní předpis v rozporu s evropským předpisem, musejí orgány členského státu uplatnit ustanovení evropské. Zásada nadřazenosti se vztahuje i na soudnictví. Judikatura členského státu by rovněž měla respektovat judikaturu EU.

16. S ohledem na výše uvedené, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení a na judikaturu Soudního dvora, soud shledává úvěrové smlouvy absolutně neplatné (v případě druhé úvěrové smlouvy je dle právní úpravy platné od datum dána absolutní neplatnost při porušení ustanovení o posouzení úvěruschopnosti daná ze zákona), když žalobkyně (resp., její právní předchůdkyně) při ověřování úvěruschopnosti nepostupovala s odbornou péčí, tedy s péčí, kterou lze ve vztahu podnikatele a spotřebitele rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám a obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka vyplývá, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech; nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení.

17. Z obsahu listin předložených žalobkyní není zřejmé, jakým způsobem posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet (ani jeden) poskytnutý úvěr. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, resp. z žádosti o úvěr (karty zákazníka) se podává pouze tolik, že žalovaný uvedl výše svých příjmů a příjmů své domácnosti, tato skutečnost nebyla žádným způsobem ověřena, resp. takové ověření nebylo soudu doloženo, stejně tak nebyly žádným způsobem ověřeny tvrzení o životních nákladech žalovaného či o jeho jiných splátkách úvěru – zde je třeba si povšimnout skutečnosti, že se jedná o dvě úvěrové smlouvy s daty datum a datum, přičemž v obou žádostech žalovaný uvádí, že nemá jiné splátky úvěru, což minimálně v případě druhé smlouvy nemohlo být pravdivou skutečností. Konkrétníy, či poznatky, na základě kterých právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného tak zůstaly pouze v rovině tvrzení, takové doložení posouzení úvěruschopnosti nemůže ve světle aktuální judikatury obstát jakožto dostatečné a nenaplňuje ani v základu odbornou péči, která je od právní předchůdkyně žalobkyně očekávána. Žalobkyní nebylo prokázáno, že by žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně jakékoliv informace o svých majetkových poměrech, či že by právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala majetkové poměry žalované ve veřejně dostupných databázích a registrech. Zároveň soud upozorňuje, že byť má žalovaný povinnost do karty zákazníka uvádět pravdivé informace o svých majetkových poměrech, přesto je to především právní předchůdkyně žalobkyně, které je na základě o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost žalované splácet s odbornou péčí. Pokud tak právní předchůdkyně žalobkyně vyšla pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o svých poměrech, nepostupovala s odbornou péčí.

18. Na základě uvedeného, kdy právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, je nutno konstatovat, že obě spotřebitelské smlouvy, která odporují , jsou neplatné a soud k této neplatnosti přihlédl dle bez návrhu. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku, účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

19. Z ustanovení se podává, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2). V ustanovení se podává, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen

20. Vzhledem k absolutní neplatnosti smluv o úvěru posuzuje soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení a přiznává jí pouze rozdíl mezi poskytnutou částkou (částkou o kterou se žalovaný obohatil) a částkou, kterou žalovaný splatil; ve zbytku žalobu zamítá. Z obsahu listin předložených žalobkyní se zjišťuje, že žalovanému byla poskytnuta částka částka (Anonymizováno + částka), žalovanému zbylo z jistin obou úvěrů splatit částku částka + částka, proto byla žalobkyni přiznána částka ve výroku I. tohoto rozhodnutí ve výši částka. Ve zbytku byla žaloba pro výše uvedené důvody zamítnuta.

21. K otázce zaplacení zákonného úroků z prodlení z částky představující bezdůvodné obohacení žalovaného, soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům úvěrů, kteří nepostupují dle zákonných ustanovení o spotřebitelském úvěru či postupují v rozporu se smyslem a účelem zákona o spotřebitelském úvěru, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, natož prokázána, a proto ji určil soud. Jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle , rozhodl soud tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , když úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, neboť tento byl po dobu soudního řízení nekontaktní, a proto mu soud právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.