Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 99/2026-36

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Librovou ve věci

žalobkyně:

Anonymizováno

zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému:

Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného

o 20 530 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Ve zbývající části se žalobní návrh zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 1 196 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám advokáta Jméno advokáta.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.II. Ve zbývající části se žalobní návrh zamítá.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 1 196 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám advokáta , Jméno advokáta, .

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 25. 2. 2026 domáhala proti žalovanému zaplacení celkové částky 20 530 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s jejím právním předchůdcem, společností právnická osoba., smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě níž mu tato společnost dne 19. 4. 2025 poskytla převodem na účet úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit do 29. 4. 2025, a to včetně smluvního úroku ve výši 150 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 800 Kč. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 28. 4. 2025 byl pak termín splatnosti prodloužen do 9. 5. 2025. Na dluh však žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaná částka je tak představována jistinou ve výši 15 000 Kč, jednorázovým poplatkem za prodlení ve výši 700 Kč, náklady na upomínání ve výši 1 800 Kč, smluvní pokutou ve výši 1 080 Kč, smluvním úrokem ve výši 150 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 800 Kč a zákonným a smluvním úrokem z prodlení.

K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že úvěr byl poskytnut až po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, a to zejména na základě výpisu z bankovního účtu žalovaného, z něhož byla ověřena pravidelnost a výše jeho příjmů. Současně byla o žalovaném vedena karta klienta obsahující další relevantní údaje poskytnuté žalovaným.

1. Žalovaný, shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručovány na adresu trvalého bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s ust. / a 4/ , dnem 15. 5. 2026, když žalovanému byla zanechána výzva a zásilka připravena k vyzvednutí dne 5. 5. 2026).

2. Podle ust. , , (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

3. Podle o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

4. Podle o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

5. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

8. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 19. 4. 2025 a z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky (převodem na účet žalovaného označený ve smlouvě o úvěru) ve výši 15 000 Kč dne 19. 4. 2025. Termín splatnosti úvěru byl stanoven na den 29. 4. 2025 a smlouvou o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 28. 4. 2025 termín splatnosti prodloužen do 9. 5. 2025. Úroková sazba činila 36,5 % měsíčně, úroky 150 Kč, poplatek za úvěr 1 800 Kč.

K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisy právního předchůdce žalobkyně ze dne 25. 5. 2025, 12. 6. 2025 a konečně pak předžalobní výzvou ze dne 29. 7. 2025.

Dle karty klienta žalovaný uvedl, že pracuje jako OSVČ, čistý měsíční příjem domácnosti činí 17 833 Kč (při počtu členů domácnosti 1), náklady na bydlení 0 Kč, náklady na služby a energie 5 000 Kč a ostatní náklady 500 Kč.

Ze žalobkyní předloženého výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že tento obsahuje údaje za období od 27. 6. 2024 do 1. 4. 2025, přičemž z tohoto není zřejmá bilance účtu za jednotlivé měsíce.

10. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:

Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného předložila pouze kartu klienta s údaji uvedenými žalovaným a výpis z účtu žalovaného, který však obsahoval údaje, z nichž nebylo možno ověřit konkrétní příjmy a výdaje žalovaného v konkrétních měsících před poskytnutím úvěru. Žádné další konkrétní y dokládající příjmy a výdaje žalovaného v době poskytnutí úvěru však žalobkyně nepředložila. Nebylo tedy v řízení prokázáno, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdce, splnil povinnost uloženou mu zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle , o spotřebitelském úvěru, je absolutní neplatnost smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne 20. 3. 2017, sp.zn. FA/4056/2017, FA/SU/374/2015, ze dne 23. 7. 2015, sp. zn. FA/7819/2015, FA/SU/208/2014, ze dne 28. 5. 2018, č.j. FA/SR/SU/1192/2017 – 20 aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR např. pod sp. zn. ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. ze dne 25. 7. 2018 , k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. . Příjmy, výdaje, osobní a majetkové poměry žalovaného nebyly řádně zjišťovány a ověřovány. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl, důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a nárok žalobkyně vůči žalovanému se podřadí režimu bezdůvodného obohacení dle , 2 o.z., podle něhož je žalovaný povinen žalobkyni vrátit to, co od ní obdržel a doposud nevrátil jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu, tj. částku 15 000 Kč. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.

11. O nákladech řízení rozhodl soud dle , když žalobkyně měla ve věci pouze částečný úspěch (co do 73 %). Po odečtení úspěchu a neúspěchu ve věci tak žalobkyni vznikl nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 46 %. Náklady žalobkyně byly přitom představovány soudním poplatkem v částce 1 027 Kč, odměnou advokáta za 2,5 úkonu právní pomoci po 400 Kč ( vyhl. č. ), 3 x 100 Kč paušál ( vyhl. č. ) + 21 % DPH, tj. 273 Kč. Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 2 600 Kč, ze kterých 46 % činí 1 196 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení, písemně, trojmo, prostřednictvím podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.