Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 99/2026-45
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Sovičkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 73 027,72 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 33 989,37 spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 33 989,37 Kč od 14. 11. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá ve zbývajícím rozsahu, tj. ohledně částky 38 627,39 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 34 915,33 Kč od 30. 7. 2025 do 13. 11. 2025 a ve výši 11,5 % ročně z částky 925,96 Kč od 14. 11. 2025 do zaplacení, a dále ohledně částky 410,96 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 33 989,37 spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 33 989,37 Kč od 14. 11. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá ve zbývajícím rozsahu, tj. ohledně částky 38 627,39 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 34 915,33 Kč od 30. 7. 2025 do 13. 11. 2025 a ve výši 11,5 % ročně z částky 925,96 Kč od 14. 11. 2025 do zaplacení, a dále ohledně částky 410,96 Kč.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platební rozkazu) soudu doručenou dne 26.2.2026 domáhá na žalovaném zaplacení částky 73 027,72 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota na základě které poskytla žalovanému revolvingový úvěr až do výše 34 200 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný čerpal úvěr ve výši 34 000 Kč, zavázal se vrátit poskytnutý úvěr, včetně sjednaných poplatků a úroku, nejpozději do konce platnosti kreditního rámce, tj. ke dni 26.7.2026, a to formou denních splátek, přičemž první splátka byla splatná ke dni 26.4.2025. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházela ze žalovaným sdělených údajů, též se dotázala v jednotlivých registrech. Žalovaný v jedné platbě načerpal úvěr ve výši 34 000 Kč, zvolil si též služby Klidné spaní za poplatek 73,20 Kč. Žalovaný žalobkyni nehradil na poskytnutý úvěr splátky sjednané v denní výši, dostal se s jejich úhradou do prodlení. Žalobkyně proto smlouvu ke dni 29.7.2025 vypověděla. Žalovaný žalobkyni na poskytnutý úvěr uhradil celkem 10,63 Kč. Předmětem žaloby je jistina úvěru ve výši 33 989,37 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 672,43 Kč, poplatek za službu Klidné spaní ve výši 73,20 Kč, Presto ve výši 164,01 Kč a Informační SMS ve výši 16,32 Kč a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 37 701,43 Kč. Žalobkyně se dále domáhá smluvní pokuty ve výši 410,96 Kč (0,1 % denně z dlužné částky). Žalobkyně se rovněž domáhá přiznání zákonného úroku z prodlení.
2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila, proto soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“).
3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota ze dne 27.3.2025 soud zjistil, že se žalobkyně jako věřitel zavázala žalovanému jako dlužníkovi poskytnout spotřebitelský bezúčelový úvěr až do výše 34 200 Kč, který lze čerpat postupně i opakovaně. Aktuální výše maximální částky k čerpání je uvedena na internetových stránkách žalobkyně. Splátky byly sjednány ve frekvenci denní, s první splátkou dne 26.4.2025 a koncem kreditního rámce a splatností celého úvěru dne 26.7.2026. Denní úrok byl sjednán ve výši 0,933 %, RPSN při čerpání celého rámce činila 1 476,17 %, výše poplatku je 1,99 % z čerpané částky. Žalovaný se zavázal splatit vyčerpanou část úvěru spolu s poplatkem za sjednání úvěru a vybrané služby. V článku VIII. jsou uvedeny sankce spojené s prodlením dlužníka. V části podpisy je u jména žalovaného uvedeno „tímto podepisuji dne 2025-3-27 - klient“. Z dokumentu Identifikované příjmy soud zjistil, že žalobkyně za účelem posouzení úvěruschopnosti žalovaného ověřila příjem žalovaného prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce, s tím, že další příjmy spotřebitele byly doloženy jiným způsobem a ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činí 29 665 Kč. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti právnická osoba. soud zjistil, že celkový počet členů domácnosti žalovaného jsou 2, počet členů domácnosti s příjmem je 2, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky je 2 000 Kč, výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení je 5 000 Kč, další nezbytné výdaje 15 000 Kč, další zbytné výdaje 5 000 Kč, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu je 29 665 Kč, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem je 35 000 Kč, regionální koeficient je 1, rezerva pro výdaje: 500, vypočítané minimální výdaje: 19 363, disponibilní příjem: 9 665 (není uvedeno, zda se jedná o částky v Kč či jinou hodnotu), počet doporučených prodloužení 0, posouzení úvěruschopnosti: úspěšné. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že na účet č. č. účtu byla dne 27.3.2025 vyplacena částka 34 000 Kč. Ze sdělení Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno., soud zjistil, že žalovaný byl majitelem výše uvedeného účtu a současně jedinou osobou oprávněnou nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu. Soud má zároveň za zjištěné, že na účet žalovaného byla dne 27.3.2025 připsána částka 34 000 Kč od společnosti právnická osoba. Z výzvy ze dne 29.7.2025 soud zjistil, že žalovaný byl informován o výpovědi smlouvy z důvodu neuhrazení závazků po splatnosti (91 dnů) a byl vyzván k úhradě dlužné částky 73 587,72 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 2.11.2025, kterou žalobkyně dodala včetně podacího lístku, bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu ve výši 74 048,25 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 8 800 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného za období od 3.3.2024 do 3.3.2025 soud zjistil, že konečný (záporný) zůstatek na tomto účtu činil – 999,38 Kč. Příjmy žalovaného byly převážně činěny zálohami na mzdu od zaměstnavatele a dále mzdou od zaměstnavatele právnická osoba ve výši kolem 24 000 Kč, výdaje žalovaného pak kromě běžných potřeb představovaly především sázky, kdy žalovaný sázel pravidelně několikrát denně, dále též splácel další úvěry.
4. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Jedná se tedy o plnění bez právního důvodu, neboť důvod, který zakládal plnění, byla neplatná smlouva, tedy jednání, které nemohlo mít zamýšlené účinky. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Soud na základě provedeného dokazovaní dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla na jeho účet částku 34 000 Kč platbou ze dne 27.3.2025. V řízení však nebyla prokázána existence smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovaným na základě tvrzené smlouvy o revolvingovém úvěru s ohledem na elektronický způsob uzavření dané smlouvy. Nebylo prokázáno, že žalovaný projevil vůli být vázán návrhem smlouvy, a to ve verzi předložené soudu, neboť podpis žalovaného zcela absentuje, smlouva byla opatřena pouze prohlášením, že žalovaný danou smlouvu četl a s jejím obsahem souhlasí. Bylo prokázáno, že žalobkyně na účet žalovaného odeslala v jedné platbě částku 34 000 Kč, nárok tak bylo možné částečně posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. 2991 o.z., v rozsahu požadované a dosud nesplacené jistiny ve výši 33 989,37 Kč včetně odpovídajícího úroku z prodlení podle § 1970 o. z. za dobu od 14.11.2025 do zaplacení s ohledem na splatnost nároků vyplývajících z bezdůvodného obohacení na výzvu, přičemž doručení bylo prokázáno až u předžalobní výzvy ze dne 2.11.2025, a to podle ust. § 573 o.z. s přihlédnutím k určené lhůtě splatnosti v délce 3 dnů v uvedené výzvě. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 38 627,39 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 34 915,33 Kč od 30. 7. 2025 do 13. 11. 2025 a ve výši 11,5 % ročně z částky 925,96 Kč od 14. 11. 2025 do zaplacení, a dále ohledně částky 410,96 Kč, byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná, neboť nebyla prokázána existence dohody o zaplacení dohodnutých poplatků, úroků, včetně dohody o smluvní pokutě.
9. Nad rámec shora uvedeného soud uvádí, že v obdobných případech (v souladu s rozsudkem Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 – Anonymizováno-právnická osoba. v. GK z úřední povinnosti) hodnotí, zda poskytovatel úvěru zjišťoval úvěruschopnost dlužníka s odbornou péčí. Obecná povinnost věřitele posuzovat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr byla stanovena již s účinností od 1. 1. 2011 ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle aktuální judikatury zaměřené na posuzování úvěruschopnosti dlužníka (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, a navazující nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18) mají věřitelé mj. povinnost postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, zejména ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka údaje, které dlužník věřiteli uvedl. Dospěje-li soud na základě (ne)předložených podkladů k názoru, že poskytovatel úvěru nepostupoval při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, žalobu zamítne co do veškerých plnění nad rámec jistiny, o které pak rozhoduje jako o bezdůvodném obohacení ve smyslu § 2991 o. z. V projednávané věci žalobkyně sice předložila výpis o posouzení úvěruschopnosti žalovaného a též výpis z jeho účtu za období jednoho roku, tj. od 3.3.2024 do 3.3.2025, avšak z předložených informací nevyplývá, jakým konkrétním způsobem byla tvrzení žalovaného o příjmech a výdajích ověřována, respektive vyhodnocována, kdy ze samotného výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného jasně vyplývá, že jeho měsíční výdaje jsou mnohem vyšší, než s jakými žalobkyně kalkulovala. Nadto je nutné upozornit, že žalobkyně obsahově dostatečně nevyhodnotila informace z poskytnutého výpisu z účtu, z kterého vyplývá, že žalovaný velkou část svých příjmů používá na sázky, splácí další úvěry a mzdu si pak vybírá v podobě záloh. Soud by proto dospěl k závěru, že žalobkyně nepostupovala při zjišťování úvěruschopnosti dlužníka (žalovaného) s odbornou péčí a v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru by tak (byť platně uzavřenou) smlouvu o revolvingovém úvěru posoudila jako neplatnou.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch žalobkyně ve věci byl pouze částečný a žalovaný se neúčastnil jednání před soudem ani se nijak nevyjadřoval k návrhu, a tedy mu žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci, prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě.
Nesplní-li žalovaný/žalovaná povinnosti uložené mu/jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně/žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu