Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
38 C 61/2026-33
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Brně rozhodl soudcem Mgr. Ivem Kadrmasem ve věci
žalobce:
Jméno žalobce., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému:
Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 30 215,30 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 8.952 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba v části, podle které se žalobce domáhá zaplacení částky ve výši 21.263.30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12% ročně z částky 30.215,30 Kč od 18. 6. 2025 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 8.952 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba v části, podle které se žalobce domáhá zaplacení částky ve výši 21.263.30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12% ročně z částky 30.215,30 Kč od 18. 6. 2025 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 26. 8. 2025 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 30.215,30 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba (dříve právnická osoba) se sídlem adresa (dále jen „věřitel“), na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 30. 9. 2024 poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 23.652 Kč. Žalovaný uhradil žalobci částku 14.700 Kč, ve zbytku však dosud žalobci dlužnou částku nevrátil. Pohledávka byla postoupena na žalobce. Žalobce marně vyzýval žalovaného k uhrazení dlužných částek.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili.
4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
5. Žalobce předložil soudu žalovaným nepodepsanou úvěrovou smlouvu ze dne 30. 9. 2024, na základě které měl věřitel poskytnout žalovanému částku ve výši 20.000 Kč jako maximální úvěrový limit. Žalovaný měl splatit poskytnutou částku s úrokem ve výši 146,949 % ročně, společně s dalšími poplatky činila roční procentní sazba nákladů 299,98%. Věřitel poskytl na účet žalovaného v období od 30. 9. 2024 do 19. 2. 2025 celkem částku 23.652 Kč, když dle sdělení právnická osoba ze dne 31. 3. 2026 vyplývá, že majitelem běžného účtu je žalovaný. Věřitel vyzýval žalovaného k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne 12. 7. 2025. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce smlouvou na opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020, včetně dodatku č. hodnota ze dne 18. 11. 2021 a přílohy smlouvy. Žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávek oznámením ze dne 12. 7. 2025. Z ostatních provedených důkazů nebyly zjištěny pro spor žádné rozhodné skutečnosti.
6. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle ust. § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
8. Podle ust. § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
9. Podle ust. § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je v rozsahu po částečném zpětvzetí důvodná. Žalobce tvrdil, že byla uzavřena smlouva na dálku. Z žádného z předložených důkazů však nevyplynulo, že by konkrétně žalovaný se smlouvou souhlasil. Smlouva není žalovaným podepsána ani zde není možnost jednoznačného určení jednající osoby, když kopie občanského průkazu, nemůže jednoznačně určit, kdo byl jednající osobou, která občanský průkaz poskytla, na rozdíl od osobního kontaktu, kde má jednající možnost ověřit alespoň shodu vzhledu s osobou na občanském průkazu. Na dálku fyzicky podepsána smlouva zase umožňuje odborně posoudit pravost podpisu osoby. Způsob uzavírání smluv uvedený věřitelem neumožňuje žádnou aspoň relativní možnost identifikace osoby akceptující obsah smlouvy. K jednoznačné identifikaci vůle jednající osoby při elektronické komunikaci slouží především kvalifikovaný elektronický podpis. Dále je tu možnost sjednat mezi účastníky jiný způsob identifikace osoby prostřednictvím elektronických prostředků, ale dohoda o tomto způsobu musí být smluvně uzavřena způsobem, který dovoluje jednoznačně identifikovat jednající osobu dle zákonných prostředků, a nikoliv dohodnutým způsobem, jelikož ten je možné použít až po účinnosti smlouvy.
11. Obecně písemnost smlouvy vyžaduje smlouvu sepsanou na fyzickém podkladu, který je pak stvrzen účastníky podpisem. Obsah smlouvy je pak (v teoretické rovině) neoddělitelný od podpisů. Na obdobném principu funguje kvalifikovaný elektronický podpis, který přes státem uznanou certifikační autoritu identifikuje osobu, která podpis na určitý dokument připojila, a zaručuje integritu dat a podpisu (že se podepsaná data od podpisu nezměnila). Nároky na smlouvu uzavřenou prostředky elektronické komunikace by měly pro fikci písemnosti dle ust. § 561 odst. 1 OZ pak dle názoru soudu splňovat alespoň obdobnou propojenost „podpisu“ účastníků a elektronického dokumentu. Jedině pak lze alespoň v rámci rozumných možností zaručit zachycení obsahu jednání a určení jednající osoby zároveň (v informatickém názvosloví authentication a identificiation). Opsání kódu ze SMS a jeho uvedení na konci elektronického dokumentu toto vzájemné propojení nevytváří, neboť tento kód může jakákoliv osoba umístit na jakýkoliv jiný konec elektronického dokumentu bez jakékoliv možnosti ověřit, kdo jej tam připojil (obdoba napsání jména na fyzické smlouvě na psacím stroji) a zda následně tento dokument nebyl změněn (je obecnou známostí, že většina elektronických dokumentů je přes editor změnitelná, pokud není jakkoliv chráněná před změnou např. zakódováním).
12. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná z titulu vydání bezdůvodného obohacení, když předestřená smlouva nebyla ze strany žalovaného řádně podepsána a tím pádem nebylo prokázáno, že by došlo k uzavření předmětné smlouvy. Věřitel tak měl poskytnout žalovanému peněžní prostředky bez právního důvodu, a to v částce celkem 23.652 Kč. Věřiteli tak vznikl dle § 2993 OZ nárok na vrácení poskytnuté částky ve výši 8.952 Kč, když soud zohlednil, že žalovaný čerpal částku 23.652 Kč a vrátil žalobci částku 14.700 Kč. Pohledávka za žalovaným byla v souladu s ust. § 1879 postoupena na žalobce, který je tak oprávněn pohledávku vymáhat. Soud tedy žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 8.952 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
13. S ohledem na neprokázání existence výše uvedené smlouvy o úvěru se soud dále zcela nezabýval otázkou případné neplatnosti smlouvy ohledně lichevního jednání věřitele (roční procentní sazba nákladů 299,98 % ročně) nebo nezkoumání úvěruschopnosti žalovaného, které by dle předložených důkazů mohlo rovněž přicházet v úvahu.
14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovaný byl ve věci převážně úspěšný, dle obsahu spisu mu však žádné náklad řízení nevznikly. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, řádně a včas, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.