Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 73/2026-30
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Nagy ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou Jméno advokátky
sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované
bytem Adresa žalované
o 10 544 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 2 544 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 544 Kč od 4. 8. 2024 do zaplacení zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 487 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do částky 2 544 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 544 Kč od 4. 8. 2024 do zaplacení zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 487 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 10 544 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 4. 8. 2024 do zaplacení. Tvrdila, že pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2025 od společnosti právnická osoba., která ji předtím nabyla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025 od společnosti právnická osoba. Uvedla, že mezi její právní předchůdkyní a žalovanou byla dne 4. 3. 2024 prostřednictvím webových stránek www.Anonymizováno.cz uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, kterou žalovaná po registraci, uvedení osobních a kontaktních údajů, předložení kopie dokladu totožnosti a podkladů k posouzení úvěruschopnosti potvrdila verifikačním SMS kódem Anonymizováno. Na základě smlouvy byl žalované převodem na její bankovní účet poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč na dobu neurčitou, přičemž se zavázala hradit smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny vždy nejpozději ke 3. dni v měsíci a jistinu mohla splatit zcela nebo zčásti kdykoli za trvání smlouvy. Žalovaná své závazky neplnila a byla opakovaně upomínána; poslední upomínkou ze dne 3. 8. 2024 byl úvěr zesplatněn a žalovaná byla vyzvána k jeho úhradě, přičemž do prodlení s úhradou celé dlužné částky se podle žalobkyně dostala dne 4. 8. 2024. Žalobkyně se domáhala zaplacení 8 000 Kč představujících nesplacenou jistinu a 2 544 Kč představujících kapitalizovaný smluvní úrok za první měsíc čerpání úvěru. Pro případ, že by nebyl shledán důvod nároku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, žalobkyně alternativně tvrdila vznik bezdůvodného obohacení žalované přijetím částky 8 000 Kč na její bankovní účet.
2. Žalovaná se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřila.
3. Žalobkyně se z nařízeného jednání soudu omluvila, o odročení nepožádala. Žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila, o odročení nepožádala. Předvolání k jednání jí bylo řádně doručeno. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jejich přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Z kopií občanského průkazu soud zjistil, že žalobkyně disponovala kopií občanského průkazu žalované.
5. Z žádosti o spotřebitelský úvěr č. hodnota soud zjistil, že jako žadatelka je v ní uvedena Jméno žalované, která je vdaná, žije ve tříčlenné domácnosti se dvěma členy s příjmem a jedním vyživovaným dítětem, bydlí s rodiči nebo příbuznými, dosáhla středoškolského vzdělání s výučním listem, pobírá mateřskou nebo rodičovskou ve výši 10 000 Kč měsíčně a její měsíční výdaje činí 4 860 Kč. V žádosti je dále uvedeno, že žalovaná není hledanou ani politicky exponovanou osobou, není vedena na sankčním seznamu, není proti ní vedena exekuce ani insolvenční řízení a nejsou u ní dány skutečnosti pro podání insolvenčního návrhu. Žalovaná v žádosti vyslovila souhlas se zpracováním osobních údajů, s formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a s podmínkami smlouvy.
6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a všeobecných obchodních podmínek (VOP) soud zjistil, že dne 4. 3. 2024 byla vyhotovena smlouva, v níž jsou jako smluvní strany označeny právnická osoba. v postavení úvěrující a žalovaná v postavení úvěrované. Podle smlouvy se úvěrující zavázala poskytnout žalované na její žádost peněžní prostředky do výše úvěrového limitu 30 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit sjednaný úrok. Úvěr byl označen jako nezajištěný, bezhotovostní, bezúčelový revolvingový úvěr s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru, sjednaný na dobu neurčitou, přičemž úvěr ve výši limitu měl být žalované poskytnut dne 4. 3. 2024. Úvěr měl být úročen sazbou 40 % měsíčně při RPSN 5 532,57 % a žalovaná měla vždy nejpozději ke třetímu dni v měsíci hradit úrok přirostlý za uplynulé období, zatímco jistinu mohla splatit zcela nebo zčásti kdykoliv za trvání smlouvy a nejpozději při jejím ukončení. Minimální měsíční platby odpovídaly úrokům z čerpané jistiny a samy o sobě nezajišťovaly její splacení. Ve formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru je pro případ vyčerpání celého úvěrového limitu bezprostředně po uzavření smlouvy, čerpání úvěru po dobu jednoho roku a splácení jistiny ve stejných měsíčních splátkách uvedena celková částka k úhradě 46 826,69 Kč, z níž úrok činil 16 826,69 Kč. Pro případ prodlení žalované bylo sjednáno právo úvěrující na náhradu účelně vynaložených nákladů, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, s jejíž úhradou byla žalovaná v prodlení. Pro případ prodlení žalované po dobu dvou kalendářních měsíců nebo déle bylo sjednáno, že se bez dalšího stane splatným celý dluh zahrnující nesplacenou jistinu, úrok a sankce z prodlení. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaná vyslovila souhlas s jejím zněním verifikačním SMS kódem Anonymizováno. VOP upravovaly registraci klienta a zřízení klientské zóny, komunikaci prostřednictvím telefonu, e-mailu a klientské zóny, potvrzení registrace, žádosti a smluvní dokumentace bezpečnostním SMS kódem, způsob čerpání a splácení úvěru, započítávání plateb, doručování zásilek, následky prodlení a postup úvěrující při porušení smluvních povinností.
7. Z listiny označené jako zesplatnění spotřebitelského úvěru č. hodnota soud zjistil, že právnická osoba. dne 3. 8. 2024 vyhotovila na jméno žalované oznámení, podle něhož byl téhož dne úvěr č. hodnota z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek zesplatněn a celková dlužná částka ke dni vyhotovení oznámení činila 22 890,11 Kč. Žalovaná byla vyzvána, aby tuto částku uhradila do tří dnů od doručení oznámení.
8. Z exportu ze systému ČNB ARAD týkajícího se úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice soud zjistil, že v březnu 2024 činila průměrná úroková sazba u kontokorentů a revolvingových úvěrů 15,34 % ročně. Z exportu ze systému ČNB ARAD týkajícího se roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu soud zjistil, že v témže období činila RPSN u úvěrů na spotřebu 9,30 %.
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 2. 6. 2025 mezi právnická osoba. jako postupitelkou a právnická osoba. jako postupnicí a z její přílohy soud zjistil, že postupitelka postoupila postupnici soubor pohledávek ze smluv o spotřebitelských úvěrech včetně jejich příslušenství a všech souvisejících práv a povinností. V seznamu postoupených pohledávek je uvedena rovněž pohledávka ze smlouvy č. hodnota za žalovanou ve výši 26 123 Kč.
10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 10. 6. 2025 mezi právnická osoba. jako postupitelkou a žalobkyní jako postupnicí a z její přílohy soud zjistil, že jejím předmětem bylo postoupení portfolií pohledávek ze smluv o spotřebitelském úvěru, které postupitelka nabyla od původních poskytovatelek spotřebitelských úvěrů, včetně portfolia pohledávek původní věřitelky právnická osoba. Podle smlouvy přecházely spolu s pohledávkami rovněž nároky na řádný úrok, zákonné a smluvní příslušenství, smluvní pokuty a další související práva. V příloze smlouvy je mezi pohledávkami původní věřitelky právnická osoba. uvedena pohledávka ze smlouvy č. hodnota za žalovanou ve výši 26 123 Kč.
11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 7. 2025 soud zjistil, že právnická osoba. vyhotovila na jméno žalované oznámení, podle něhož byla její pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota nejprve na základě smlouvy ze dne 2. 6. 2025 postoupena právnická osoba. a následně dne 10. 6. 2025 žalobkyni. Výše postoupené pohledávky byla v oznámení vyčíslena částkou 26 123 Kč a pohledávka byla označena jako pohledávka tvořená neuhrazenou jistinou, poplatkem za zápůjčku, smluvní pokutou, úrokem z prodlení a účelně vynaloženými náklady na vymáhání. Žalovaná byla vyzvána, aby uvedenou částku uhradila do tří dnů na účet nové věřitelky.
12. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 7. 2025 a podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené dne 4. 3. 2024 s právnická osoba. Ve výzvě je uvedeno, že žalované byla poskytnuta částka 8 000 Kč, kterou žalovaná řádně a včas nevrátila, a že pohledávka byla smlouvou ze dne 2. 6. 2025 postoupena právnická osoba. a následně dne 10. 6. 2025 žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 32 124 Kč do tří dnů, přičemž tato částka byla ve výzvě rozepsána na pohledávku ve výši 26 123 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 6 001 Kč.
13. Ze zprávy banky ze dne 15. 9. 2026 soud zjistil, že dne 4. 3. 2024 byla z účtu společnosti právnická osoba. na účet č. č. účtu, jehož majitelkou byla v rozhodné době žalovaná, připsána částka 8 000 Kč.
14. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a z provedeného dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu.
15. Společnost právnická osoba. dne 4. 3. 2024 vyhotovila smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, v níž byla jako úvěrovaná označena žalovaná a podle níž jí měl být poskytnut nezajištěný bezhotovostní revolvingový úvěr s úvěrovým limitem 30 000 Kč, úročený sazbou 40 % měsíčně při RPSN 5 532,57 %, přičemž v listině je uvedeno její potvrzení verifikačním SMS kódem 52958. Žalovaná měla měsíčně hradit přirostlý úrok, jistinu kdykoli za trvání smlouvy, nejpozději při jejím ukončení. Z účtu společnosti právnická osoba. byla na účet žalované, s nímž byla žalovaná oprávněna samostatně disponovat, připsána částka 8 000 Kč, kterou žalovaná nevrátila. Společnost právnická osoba. dne 3. 8. 2024 vyhotovila oznámení o zesplatnění úvěru č. hodnota. Pohledávka označená osobou žalované a číslem smlouvy č. hodnota byla dne 2. 6. 2025 postoupena společnosti právnická osoba. a následně smlouvou ze dne 10. 6. 2025 žalobkyni. Dne 23. 7. 2025 zaslala žalobkyně žalované v této věci oznámení o shora specifikovaném postoupení a předžalobní výzvu. V březnu 2024 činila průměrná úroková sazba u kontokorentů a revolvingových úvěrů 15,34 % ročně a RPSN u úvěrů na spotřebu 9,30 %.
16. Po právní stránce soud věc posoudil podle o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ).
17. Podle § 570 odst. 1 o. z. působí právní jednání vůči nepřítomné osobě okamžikem, kdy jí projev vůle dojde; vědomé zmaření dojití druhou stranou zakládá domněnku řádného dojití. U poštovní zásilky se podle § 573 o. z. předpokládá dojití třetí pracovní den po odeslání, případně patnáctý pracovní den při odeslání do jiného státu. Chybí-li vůle jednající osoby, nejde podle § 551 o. z. o právní jednání a ke zdánlivému právnímu jednání se podle § 554 o. z. nepřihlíží. Písemné právní jednání musí být podle § 561 odst. 1 o. z. podepsáno, přičemž podpis lze v obvyklých případech nahradit mechanickými prostředky a při elektronickém jednání způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem. Podle § 562 odst. 1 a 2 o. z. je písemná forma zachována také při použití elektronických nebo jiných technických prostředků, lze-li zachytit obsah jednání a určit jednající osobu. Záznamy v elektronickém systému se považují za spolehlivé, jsou-li pořizovány systematicky a posloupně a chráněny proti změnám; za stanovených podmínek to platí i pro záznamy pořízené při provozu závodu.
18. Smlouva je podle § 1724 a § 1725 o. z. uzavřena, jakmile si strany ujednají její obsah, přičemž v mezích právního řádu mohou svobodně určit její obsah. Smlouvou o úvěru se podle § 2395 o. z. úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému na jeho žádost peněžní prostředky do sjednané částky a úvěrovaný se zavazuje prostředky vrátit a zaplatit úroky. Spotřebitelem je podle § 419 o. z. člověk, který s podnikatelem jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Spotřebitelským úvěrem se podle § 2 odst. 1 ZSÚ rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná či zprostředkovaná spotřebiteli. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí mít písemnou formu a jasně, výstižně a zřetelně obsahovat informace podle § 106 až § 108 a § 109 odst. 1 ZSÚ; nedodržení těchto požadavků však podle § 104 ZSÚ samo o sobě nezpůsobuje její neuzavření ani neplatnost.
19. Posouzením úvěruschopnosti se podle § 3 odst. 1 písm. c) ZSÚ rozumí posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Podle § 84 odst. 1 až 3 ZSÚ musí poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli předem sdělit, jaké přiměřené a nezbytné informace a doklady má ve stanovené době poskytnout. Spotřebitel je povinen uvést úplné a pravdivé informace a podle potřeby je vysvětlit nebo doplnit; poskytovatel a zprostředkovatel je musí přiměřeně ověřit, případně pomocí automatizovaných modelů nebo nezávisle ověřitelných údajů. Spotřebitel musí být upozorněn, že nebude-li možné pro nesplnění jeho povinnosti úvěruschopnost posoudit, úvěr mu nebude poskytnut. Podle § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy nebo významným navýšením úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací z relevantních vnitřních a vnějších zdrojů, případně z příslušné databáze. Úvěr smí poskytnout pouze tehdy, nejsou-li důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele jej splácet. Posouzení vychází zejména z porovnání příjmů, výdajů, majetku, závazků a dosavadního plnění dluhů; hodnotu majetku lze zohlednit pouze v zákonem stanovených případech. Poskytne-li poskytovatel úvěr v rozporu s tímto požadavkem, je smlouva podle § 87 ZSÚ neplatná a soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel vrací pouze jistinu v době přiměřené svým možnostem; při sporu tuto dobu na návrh určí, popřípadě při změně poměrů změní soud s ohledem na příjmové, sociální a majetkové poměry spotřebitele a spravedlivé uspořádání práv a povinností stran.
20. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí podle § 2991 o. z. ochuzenému vydat získaný prospěch, zejména šlo-li o plnění bez právního důvodu, z důvodu, který odpadl, o protiprávní užití cizí hodnoty nebo o plnění povinnosti za jiného. Podle § 2993 o. z. má strana, která plnila bez platného závazku nebo ze zrušeného závazku, právo na vrácení plnění; plnily-li obě strany, může každá požadovat vydání toho, co druhá získala, aniž je dotčeno právo namítnout vzájemné plnění. Nebyla-li sjednána doba plnění, může podle § 1958 odst. 2 o. z. věřitel požadovat plnění ihned a dlužník musí splnit bez zbytečného odkladu. Nesplní-li dluh řádně a včas, je podle § 1968 o. z. v prodlení. U peněžitého dluhu pak může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, podle § 1970 o. z. požadovat úrok z prodlení, není-li dlužník za prodlení neodpovědný; nebyla-li jeho výše sjednána, použije se sazba stanovená nařízením vlády.
21. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná pouze částečně.
22. Žalobkyně nesla břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně skutečností, z nichž dovozovala uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi její právní předchůdkyní a žalovanou. Předložená smlouva obsahuje identifikační údaje žalované a údaj, že žalovaná její znění potvrdila verifikačním SMS kódem 52958. Žalobkyně však nepředložila záznamy elektronického systému zachycující jednotlivé kroky při registraci žalované, podání žádosti o úvěr a uzavření smlouvy, vytvoření a odeslání uvedeného verifikačního kódu, telefonní číslo, na které byl kód odeslán, ani skutečnosti spojující toto telefonní číslo tel. číslo žalovanou. Nebylo proto možné ověřit, že verifikační kód byl vytvořen právě za účelem potvrzení smlouvy č. hodnota, že byl doručen žalované a že jej do elektronického systému zadala právě žalovaná jako projev souhlasu s konkrétním zněním této smlouvy.
23. Kopie občanského průkazu žalované a údaje uvedené v žádosti o úvěr prokazují, že původní věřitelka disponovala jejími identifikačními, osobními a kontaktními údaji. Samy o sobě však neprokazují, kdo tyto údaje předal původní věřitelce, kdo je zadal do jejího elektronického systému ani kdo následně učinil projev vůle směřující k uzavření smlouvy. Žalobkyně nepředložila ani potvrzovací platbu z bankovního účtu žalované nebo jiný prostředek umožňující spojit jednotlivé kroky v elektronickém systému s osobou žalované. Připsání částky 8 000 Kč z účtu původní věřitelky na účet žalované prokazuje, že žalovaná získala majetkový prospěch v této výši, nikoliv však samo o sobě, že před poskytnutím peněžních prostředků projevila vůli uzavřít smlouvu v žalobkyní předloženém znění a zavázat se k plnění všech v ní uvedených povinností.
24. Soud proto nemá za prokázané, že elektronický projev vůle připisovaný žalované učinila právě žalovaná. Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení ani důkazní břemeno ohledně uzavření smlouvy se žalovanou. Chybí-li (prokázaná) vůle jednající osoby, nejde podle § 551 o. z. o právní jednání a ke zdánlivému právnímu jednání se podle § 554 o. z. nepřihlíží. Předložená smlouva proto vůči žalované nevyvolala žalobkyní tvrzené právní následky a nemohla založit její povinnost vrátit peněžní prostředky na smluvním základě ani zaplatit sjednaný úrok.
25. Žalobkyně se z jednání omluvila a nepožádala o jeho odročení. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v její nepřítomnosti. Poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. se poskytuje účastníku, který je při jednání přítomen; jestliže soud jedná v souladu se zákonem v jeho nepřítomnosti, je to účastník, který svou nepřítomností způsobil, že mu poučení při jednání nemohlo být poskytnuto, srov. rozsudek NS ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. 29 Odo 832/2006.
26. I kdyby však bylo prokázáno, že žalovaná smlouvu žalobkyní tvrzeným způsobem uzavřela, nebyly by splněny podmínky pro přiznání nároků z této smlouvy. Žalobkyně neprokázala, že původní věřitelka před poskytnutím úvěru důkladně posoudila úvěruschopnost žalované podle § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ. Předložena byla pouze žádost o úvěr obsahující údaje o rodinných poměrech žalované, jejím měsíčním příjmu ve výši 10 000 Kč a měsíčních výdajích ve výši 4 860 Kč a obecné údaje o tom, že žalovaná není vedena v exekučním ani insolvenčním řízení. Žalobkyně však nepředložila doklady o příjmech žalované, bankovní výpisy, výsledky lustrací v databázích a registrech, podklady umožňující ověřit skutečnou výši nákladů žalované na bydlení, rozsah jejích vyživovacích povinností, existenci dalších závazků a způsob jejich dosavadního plnění ani konkrétní záznam o vyhodnocení úvěruschopnosti žalované původní věřitelkou.
27. Údaje uvedené v žádosti byly pouze údaji deklarovanými žadatelkou o úvěr a žalobkyně neprokázala, že je původní věřitelka přiměřeným způsobem ověřila z nezávislých a spolehlivých zdrojů. Z pouhého údaje o rozdílu mezi tvrzeným příjmem a výdaji nebylo možné bez dalšího spolehlivě dovodit, že žalovaná bude schopna po dobu trvání revolvingového úvěru hradit sjednaný měsíční úrok a současně vrátit poskytnutou jistinu. To platí tím spíše, že podle podmínek smlouvy minimální měsíční platby odpovídaly pouze přirostlému úroku a výši jistiny nesnižovaly. Při čerpání částky 8 000 Kč by samotný úrok při sazbě 40 % měsíčně činil 3 200 Kč za celý měsíc, tedy podstatnou část žalovanou deklarovaného disponibilního příjmu po odečtení uvedených výdajů, aniž by se zaplacením této částky jakkoliv snižovala jistina dluhu.
28. Soud proto nemá za prokázané, že původní věřitelka před poskytnutím úvěru získala nezbytné, spolehlivé, dostatečné a přiměřené informace o příjmových, výdajových a majetkových poměrech žalované, tyto informace přiměřeně ověřila a na jejich základě mohla důvodně dojít k závěru, že žalovaná bude schopna úvěr splácet. Pokud by tedy smlouva byla mezi původní věřitelkou a žalovanou uzavřena, byla by podle § 87 odst. 1 ZSÚ neplatná. K této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu a žalobkyni by ani z tohoto důvodu nevzniklo právo na sjednaný úrok.
29. Samostatnému přiznání smluvního úroku by nadto bránila jeho mimořádná výše. Sjednaná úroková sazba 40 % měsíčně odpovídá při prostém přepočtu 480 % ročně, zatímco podle údajů ČNB činila v březnu 2024 průměrná úroková sazba korunových kontokorentních a revolvingových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem 15,34 % ročně. Sjednaná sazba tak běžnou bankovní sazbu převyšovala více než jednatřicetinásobně. Soud přihlédl také k RPSN ve výši 5 532,57 %, k postavení žalované jako spotřebitelky, ke konstrukci úvěru sjednaného na dobu neurčitou a k tomu, že pravidelné měsíční platby tvořené pouze úrokem nesnižovaly jistinu. Žalobkyně přitom netvrdila ani neprokázala žádné konkrétní okolnosti, které by takto mimořádnou odchylku od obvyklé úrovně úročení odůvodňovaly. Přestože údaje o úrokových sazbách úvěrů poskytovaných bankami nelze bez dalšího ztotožnit s cenou nezajištěného nebankovního revolvingového úvěru, rozdíl mezi sjednanou sazbou 480 % ročně a průměrnou bankovní sazbou 15,34 % ročně je natolik mimořádný, že jej nelze vysvětlit pouze vyšší rizikovostí nebankovního úvěru, nižší výší čerpání ani absencí zajištění. Tento závěr podporuje také konstrukce úvěru, při níž pravidelná platba ve výši 40 % jistiny za každý měsíc nesnižovala samotnou jistinu.
30. Ujednání o úroku se proto zjevně příčí dobrým mravům a bylo by absolutně neplatné podle § 580 odst. 1 a § 588 o. z. Při posouzení přiměřenosti úroku je třeba vycházet zejména z úrokové míry obvyklé v době jeho sjednání a přihlížet k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů, srov. rozsudek NS ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004. Již samotné ujednání o úroku by proto nemohlo založit povinnost žalované zaplatit žalobkyni požadovaných 2 544 Kč.
31. Neprokázání smluvního právního důvodu poskytnutého plnění však neznamená, že si žalovaná může přijaté peněžní prostředky ponechat. Ze zprávy banky soud zjistil, že z účtu původní věřitelky byla na účet vedený pro žalovanou připsána částka 8 000 Kč a žalovaná byla oprávněna s peněžními prostředky na tomto účtu samostatně disponovat. Poskytnutím částky na účet vedený pro žalovanou se její majetková sféra zvýšila o pohledávku vůči bance v odpovídající výši. Žalobkyně tak prokázala, že žalovaná na úkor původní věřitelky získala majetkový prospěch 8 000 Kč plněním bez platného právního důvodu, který je povinna vydat podle § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. V řízení nevyšlo najevo, že tento prospěch měl jiný právní důvod nebo že povinnost k jeho vydání následně zanikla, zejména vrácením poskytnuté částky.
32. Podle § 1879 o. z. může věřitel postoupit celou pohledávku nebo její část smlouvou jiné osobě i bez souhlasu dlužníka a podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází její příslušenství a práva s ní spojená. Z obou smluv o postoupení pohledávek a jejich příloh soud zjistil, že předmětem postoupení byla pohledávka vůči žalované individualizovaná jejím jménem, číslem smlouvy č. hodnota, původní věřitelkou a peněžitou částkou a že spolu s ní byla postupována veškerá související práva. Z těchto ujednání soud dovodil, že vůle postupitelek zahrnovala právo na vrácení konkrétních peněžních prostředků poskytnutých žalované v rámci vztahu označeného číslem hodnota bez ohledu na právní kvalifikaci tohoto práva. Nejde o jiný nárok založený odlišnými skutkovými okolnostmi, ale stále o právo na vrácení téhož plnění poskytnutého žalované původní věřitelkou. Žalobkyně je proto aktivně věcně legitimována požadovat vydání částky 8 000 Kč.
33. Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč a v rozsahu částky 2 544 Kč, představující požadovaný smluvní úrok, žalobu zamítl. Zamítl rovněž požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 544 Kč od 4. 8. 2024 do zaplacení. Žalobkyně spojovala počátek prodlení žalované se zesplatněním smluvního úvěru oznámením vyhotoveným dne 3. 8. 2024. Nebylo-li však prokázáno uzavření smlouvy, nemohlo jednostranné oznámení původní věřitelky o zesplatnění založit splatnost smluvního dluhu ani prodlení žalované s jeho zaplacením. Při neplatnosti podle § 87 ZSÚ je navíc spotřebitelka povinna vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jejím možnostem. Za tohoto stavu nebylo možné žalované přičíst prodlení již od data tvrzeného žalobkyní, a nárok na úrok z prodlení proto nebyl prokázán.
34. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Při určení míry procesního úspěchu zohlednil vedle žalované jistiny také požadovaný úrok z prodlení, neboť i příslušenství bylo předmětem řízení. Ke dni vyhlášení rozsudku dne 16. 9. 2026 činil požadovaný úrok z prodlení z částky 10 544 Kč za dobu od 4. 8. 2024 do 16. 9. 2026 částku 2 847,10 Kč. Celková hodnota předmětu řízení rozhodná pro posouzení procesního úspěchu tak činila 13 391,10 Kč. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 8 000 Kč, tedy v rozsahu 59,74 %, zatímco žalovaná byla úspěšná co do částky 5 391,10 Kč, sestávající z částky 2 544 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 847,10 Kč, tedy v rozsahu 40,26 %. Čistý procesní úspěch žalobkyně činil 19,48 %. Žalobkyni vznikly náklady zaplacením soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a zastoupením advokátkou. Protože řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru opakovaně použitým toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč, určil soud náhradu odměny za úkony provedené do podání žaloby včetně podle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif, dále AT) částkou 400 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupkyně žalobkyně učinila tři úkony právní služby, a to převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a podání žaloby, za něž jí náleží odměna 1 200 Kč a paušální náhrada hotových výdajů podle § 14b odst. 6 písm. a) AT ve výši 100 Kč za každý úkon, celkem 300 Kč. Celkové účelně vynaložené náklady žalobkyně činily 2 500 Kč. V rozsahu čistého procesního úspěchu 19,48 % náleží žalobkyni náhrada 487 Kč. Protože byla zastoupena advokátkou, je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám její zástupkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.
35. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, písemně dvojmo, a to ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Orlicí.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím povinným splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo návrh na zahájení exekuce.