Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 362/2025-64
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Jirsákovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o 46 418,70 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 854,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z této částky od 27. 11. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 35 572,90 Kč kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 116,23 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 701,18 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % z částky 21 801,40 Kč od 23. 11. 2024 do 26. 11. 2024 a z částky 10 995,60 Kč od 27. 11. 2024 do zaplacení, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 20 803,40 Kč od 23. 11. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 2 296,20 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % z částky 20 997,41 Kč od 23. 11. 2024 do zaplacení a úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 19 999,41 Kč od 23. 11. 2024 do zaplacení zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 854,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z této částky od 27. 11. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do částky 35 572,90 Kč kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 116,23 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 701,18 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % z částky 21 801,40 Kč od 23. 11. 2024 do 26. 11. 2024 a z částky 10 995,60 Kč od 27. 11. 2024 do zaplacení, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 20 803,40 Kč od 23. 11. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 2 296,20 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % z částky 20 997,41 Kč od 23. 11. 2024 do zaplacení a úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 19 999,41 Kč od 23. 11. 2024 do zaplacení zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala po žalované jako právní nástupce společnosti právnická osoba., IČ: IČO, zaplacení částky částka s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky částka od datum do zaplacení a úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Tvrdila, že její právní předchůdce na základě smlouvy uzavřené se žalovanou dne datum poskytl žalované peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu i s úroky v 84 splátkách pod částka měsíčně počínaje dne datum. Žalobkyně tvrdidla, že žalovaná uhradila pouze částku částka, dále již splátky nehradila a byla proto vyzvána k zaplacení celého úvěru. právnická osoba se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky částka od datum do zaplacení a úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Tvrdila, že její právní předchůdce na základě smlouvy uzavřené se žalovanou dne datum poskytl žalované peněžní prostředky ve výši úvěrového rámce částka. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky splácet. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, ke dni datum dlužila částku částka a byla vyzvána k zaplacení celého úvěru. K postoupení pohledávek žalobkyni došlo smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum a žalovaná byla o tomto vyrozuměna. Před podáním žaloby žalobkyně žalované odeslala výzvu k zaplacení, žalovaná však žalobkyni nic neplnila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Z Rámcové smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb ze dne datum soud zjistil, že Anonymizováno a.s. se písemně dohodla se žalovanou o svém závazku žalované poskytovat bankovní služby dle své aktuální nabídky na základě dále uzavíraných smluv, tedy mimo jiné i běžný účet a přímé bankovnictví. Žalovaná smlouvu vlastnoručně podepsala.
4. Ze žádosti o zřízení účtu a z potvrzení o zřízení účtu ze dne datum soud zjistil, že dne datum Anonymizováno, a. s. na základě žádosti žalované zřídila běžný účet č. č. účtu.
5. Z Návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce ze dne datum a Akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce ze dne datum soud zjistil, že žalovaná prostřednictvím internetového bankovnictví navrhla společnosti Anonymizováno a.s. uzavření smlouvy, na základě které by banka žalované poskytla úvěr ve výši částka, který by se žalovaná zavázala splácet ve sjednaných měsíčních splátkách po částka spolu s úroky ve výši 12,9 % ročně. Anonymizováno a.s. návrh akceptovala téhož dne.
6. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že dne datum Anonymizováno a. s. disponovala údaji o žalované o tom, že má příjem částka měsíčně, výdaje na splátky půjček, na bydlení včetně hypotéky a stavebních úvěrů, na živobytí a ostatní v celkové výši částka měsíčně. Kontrolou veřejných rejstříků a databází banka zjistila, že žalovaná nemá záznam v insolvenčním rejstříku, nemá záznamy v Solus, ani negativní záznam BRKI/NRKI.
7. Z výpisu z účtu č. č. účtu soud zjistil, že banka žalovaná převedla na běžný účet peněžní prostředky ve výši částka dne datum. Soudu nezbylo, než uvěřit tvrzení žalobkyně, že žalovaná v souvislosti se Smlouvou o půjčce ze dne datum uhradila částku částka, neboť žalovaná na svou obranu nic netvrdila.
8. Z Návrhu na uzavření Smlouvy o kontokorentu ze dne datum a Akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o kontokorentu ze dne datum soud zjistil, že žalovaná prostřednictvím internetového bankovnictví navrhla společnosti Anonymizováno a.s. uzavření smlouvy, na základě které by banka žalované poskytla úvěrový rámec ve výši částka s možností opakovaného čerpání, a žalovaná se zavázala na účtu udržovat pravidelný kreditní obrat ve výši 25 % celkové výše Kontokorentu za období předchozích 3 měsíců a zaplatit úroky ve výši 19,9 % ročně. Anonymizováno a.s. návrh akceptovala téhož dne.
9. Ve vztahu k požadavku žalobkyně na zaplacení pohledávek vyplývajících ze smlouvy o kontokorentu ze dne datum žalobkyně ani po poučení dle § 118a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. nedoplnila tvrzení o konkrétní výši poskytnutých peněžních prostředků ani o výši úhrad žalované.
10. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, přílohy č. hodnota a potvrzení o úplatě soud zjistil, že Anonymizováno a. s. postoupila žalobkyni pohledávky za žalovanou vyplývající ze smlouvy o půjčce ze dne datum a datum, což žalované i oznámila (zjištěno z Vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne datum).
11. Z výzvy k zaplacení ze dne datum a poštovního podacího archu ze dne datum soud zjistil, že Anonymizováno a. s. žalovanou vyzvala k okamžitému zaplacení všech pohledávek vyplývajících ze smlouvy o půjčce ze dne datum.
12. Z výzvy k zaplacení ze dne datum a poštovního podacího archu ze dne datum soud zjistil, že Anonymizováno a. s. žalovanou vyzvala k okamžitému zaplacení všech pohledávek vyplývajících ze smlouvy o půjčce ze dne datum.
13. Z předžalobní upomínky ze dne datum a podacího archu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně žalované zaslala předžalobní výzvu, v níž ji vyzvala k zaplacení dluhu do datum.
14. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen „o.z. “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
16. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
19. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
20. Podle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
21. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
22. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a věřitelem byla uzavřena smlouva o úvěru, současně se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru a o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a následující o. z.
23. Za rozhodující pro právní posouzení této věci soud považoval skutečnost, zda žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru . Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V tomto směru je třeba připomenout, že české spotřebitelské právo je mimo jiné částečně transponovanou směrnicí č. 93/13/EHS a ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru pak transponovanou směrnicí č. 2008/48/ES, která v čl. 8 členským státům ukládá povinnost zajistit, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a v čl. 23 povinnost stanovit pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. K otázce interpretace citovaných článků předmětné směrnice pak Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci C-679/18, OPR-Finance, učinil jednoznačný závěr, že „články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době“. S ohledem na uvedené lze tedy uzavřít, že ačkoliv zákon o spotřebitelském úvěru výslovně nestanoví, že soudy se mají otázkou, zda věřitel řádně před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost spotřebitele, zabývat z úřední povinnosti, je takový postup nezbytný v rámci tzv. nepřímého účinku směrnic, resp. povinnosti soudů členských států vykládat vnitrostátní předpisy takovým způsobem, aby bylo dosaženo cílů stanovených směrnicemi. Jak přitom uvedl Ústavní soud České republiky ve svém rozhodnutí ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoli.
24. V projednávané věci pak soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že Anonymizováno, a. s. v souladu s ust. § 2395 o. z. uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru ze dne datum a datum a v souladu s ust. § 1789 o. z. pak postoupila pohledávky vyplývající z těchto smluv žalobkyni. Žalobkyně však, přestože byla v souladu s ust. § 118a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. poučena, neunesla v řízení břemeno tvrzení, když netvrdila v jaké konkrétní výši žalované Anonymizováno, a. s. poskytla peněžní prostředky na základě smlouvy o úvěru ze dne datum. Soudu proto nezbylo, než dospět k závěru, že žaloba je v této části požadavku nedůvodná.Ve vztahu ke smlouvě o úvěru ze dne datum soud dospěl k závěru, že banka při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupovala s řádnou péčí odborníka, neboť neučinila před uzavřením smlouvy o úvěru spolehlivé zjištění, že žalovaná bude schopna dostát svým závazkům, tj. poskytnuté úvěry uhradit i s úroky ve splátkách. Banka při prověřování úvěruschopnosti žalované postupovala zcela formálně a spokojila se s tím, že co o svých poměrech žalovaná sama uvedla, aniž by náležitě ověřovala výši výdajů uvedených žalovanou, dále např. nezjistila, zda žalovaná má vyživovací povinnosti, nenachází se ve výpovědní lhůtě, výši příjmu neověřila potvrzením zaměstnavatele či daňovým přiznáním žalované atp. jméno FO banky v tomto případě tak lze jen stěží označit jako aktivní zjišťování schopnosti žalované splácet úvěr. Na základě čehož nemohl být učiněn kvalifikovaný závěr o schopnosti žalované uvedený úvěr splácet bez důvodných pochybností.
25. Jestliže Banka přes neplatnost smlouvy poskytla žalované v souvislosti se smlouvou o úvěru ze dne datum částku částka, má žalobkyně, jako její právní nástupkyně, právo ve smyslu ust. § 2993 o. z. na vrácení poskytnutého plnění a stejně tak i žalovaná. Žalovaná z titulu smlouvy o úvěru ze dne datum již uhradila částku částka. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má právo na zaplacení částky částka, kterou žalovaná dosud žalobkyni neuhradila. Závazek žalované se stal splatným dne datum, neboť žalovaná byla v souladu s ust. § 1958 odst. 2 o. z. ve výzvě k zaplacení odeslané prostřednictvím právnická osoba dne datum vyzvána k okamžitému zaplacení. Zásilka odeslaná žalobkyní došla žalované ve smyslu ust. § 573 o. z. dne datum. Lhůta k plnění tedy uplynula dne datum. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit z přiznané částky zákonný úrok z prodlení od datum, neboť od této doby byla žalovaná v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 12,75 % p. a. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. byla stanovena lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Ve zbytku požadovaného peněžitého plnění, smluvního úroku a úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II).
26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V řízení byla úspěšnější žalovaná, která by měla právo na poměrnou část všech svých nákladů řízení. Žalovaná v řízení zůstala nečinná a neučinila na svou obranu žádné procení úkony, v jejichž důsledku by jí ve vztahu k vedenému řízení vznikly účelně vynaložené výlohy, jež by jí žalobkyně měla nahradit. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.