Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

68 Co 143/2025-160

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Novosada a soudkyň JUDr. Ludmily Petrákové a Mgr. Kateřiny Sedlákové ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

o výživné a úhradu některých nákladů neprovdané matky

k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. května 2025, č. j. -92, ve znění doplňujícího rozsudku téhož soudu ze dne 30. června 2025, č. j. -114,

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladu odvolacího řízení 6 558,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladu odvolacího řízení 6 558,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení výživného ve výši 36 000 Kč za období od 13. 9. 2021 do 13. 9. 2023 v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč a dále částky 5 000 Kč jako příspěvku na výdaje spojené s těhotenstvím a porodem. Tvrdila, že dne 13. 9. 2021 se mimo manželství narodil syn účastníků jméno FO. Žalovaný ničím nepřispěl na zvýšené náklady žalobkyně spojené s těhotenstvím a porodem.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, navrhl, aby byla zamítnuta. Namítl, že žalobkyně má vyšší příjmy, než tvrdí. On jí během těhotenství poskytl minimálně 20 000 Kč na pokrytí jejích potřeb, pomáhal jí se stěhováním do adresa, pravidelně jí nakupoval a platil poplatky u lékařů. Nárok žalobkyně odporuje dobrým mravům, pouze on se finančně podílí na realizaci svého styku s nezletilým synem, hradí soudem určené výživné na nezletilého a je v insolvenci.

3. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na její výživu za období od 13. 9. 2021 do 13. 9. 2023 částku ve výši 24 000 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po částce 1 000 Kč měsíčně, počínaje dnem právní moci rozsudku pod ztrátou výhody splátek (výrok I). Dále žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II) a zamítl žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 000 Kč (výrok I doplňujícího rozsudku). Bylo rozhodnuto, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 17 036,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok III) a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o vydání doplňujícího rozsudku (výrok II doplňujícího rozsudku).

4. Takto soud prvního stupně rozhodl na základě skutkových zjištění a právní argumentace, které jsou uvedeny v písemném odůvodnění odvoláním napadeného rozsudku a které není třeba v zájmu stručnosti opakovat.

5. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal odvolání žalovaný. Napadl jej ve vyhovujícím rozsahu s tím, že pro přiznání výživného neprovdané matce nejsou splněny zákonné podmínky. Žalobkyně má vyšší příjmy, než uvádí v žalobě. On žalobkyni během těhotenství poskytl minimálně částku 20 000 Kč na pokrytí jejích potřeb. Pomáhal žalobkyni se stěhováním do adresa, pravidelně jí nakupoval a platil poplatky u lékařů. Nárok žalobkyně považuje za rozporný s dobrými mravy, neboť pouze on jako otec se finančně podílí na realizaci svého styku s nezletilým synem účastníků, hradí výživné na nezletilého podle soudem schválené dohody rodičů, přičemž je v insolvenci. Žalovaný je pevně přesvědčen, že žaloba byla podána účelově, má šikanózní charakter a zjevně ho poškozuje. Soud prvního stupně nezohlednil existenční náklady žalovaného. Není pravda, že žalovaný na výživu žalobkyně ničeho nepřispíval, při stanovení výživného pro nezletilého syna účastníků ve výši 4 000 Kč měsíčně byla zohledněna i povinnost žalovaného vůči žalobkyni. V opačném případě by žalovaný na takovou výši výživného pro syna nepřistoupil, neboť je v insolvenci a jeho současné výdělkové možnosti jsou omezené. Styk žalovaného se synem je v zájmu nezletilého, má vyšší prioritu, náklady na něj ale žalovanému objektivně neumožňují další zatížení. To by bylo v rozporu se zásadou proporcionality soudního rozhodnutí. Soud prvního stupně zjistil náklady žalobkyně na bydlení a pojištění v rozhodné době, nikoli zda tyto částky platila žalobkyně ze svého. Žalovaný navrhl, aby byl proveden důkaz spisem Okresního soudu v adresa ve věci péče o nezletilého jméno FO. Je to třeba pro zohlednění plného kontextu šikanóznosti, se kterou se soud prvního stupně nijak nevypořádal. Žalovaný dále sporoval správnost rozhodnutí o náhradě nákladů řízení. Pro přiznání nákladů řízení nebyly splněny podmínky. Žalovaný je v insolvenci, žádal o ustanovení právního zástupce ex offo. Žalobkyně neměla plný úspěch ve věci. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud po doplnění dokazování zamítl žalobu v celém rozsahu (myšleno zřejmě změnou rozsudku soudu prvního stupně – poznámka odvolacího soudu) a rozhodl, že žalobkyně nese náklady řízení v plném rozsahu, pro zjevnou šikanózní povahu podané žaloby.

6. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalovaného navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako správného s tím, aby jí bylo přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Uvedla, že žalovaný vznáší neprokázaná tvrzení, zejména o svém plnění pro žalobkyni. Žalobkyně prokázala své náklady, to, že je skutečně nesla jako běžné výdaje spojené s životní situací těhotné ženy a s následnou péčí o nezletilé dítě. Výše výživného na nezletilého jméno FO nezahrnuje příspěvek na výživu žalobkyně. Dohoda rodičů o výši výživného na nezletilého byla schválena soudem ve věci opatrovnického řízení a z protokolu o jednání před rozhodnutím nevyplývá nic o tvrzení žalovaného.

7. Odvolací soud po zjištění, že odvolání žalovaného je přípustné, bylo uplatněno včas, naplňuje požadavky , (zkráceně ) a obsahuje odvolací důvody stanovené v , projednal je při jednání ( ) a přezkoumal správnost rozhodnutí soudu prvního stupně i řízení, které předcházelo jeho vydání ( , , 5 ). Byl vázán mezemi odvolání, jímž byl rozsudek soudu I. stupně napaden v obou vyhovujících výrocích a v souvisejících výrocích o náhradě nákladů řízení, zatímco v zamítavém výroku nabyl podle samostatně právní moci.

8. Při odvolacím jednání právní zástupkyně žalovaného uvedla, že netrvá na důkazu opatrovnickým spisem vedeným Okresním soudem v adresa pod sp. zn. spisová značka ve věci nezletilého jméno FO, navrhuje důkaz bodem 12 rozsudku Okresního soudu v adresa ze dne 10. 11. 2021 č. j. spisová značka; spisová značka. Při odvolacím jednání dále žalobce argumentoval svojí příjmovou situací a výdaji v letech 2024 a 2025 s tím, že stav není dobrý, ale v roce 2021 a 2022 byl ještě horší. V insolvenci je žalobce s ohledem na nesplacené půjčky, které uzavíral, aby vypomohl své matce a sourozencům, dluží také zaměstnavateli za zaviněnou škodu.

9. Odvolací soud zjistil, že v bodu 12 odůvodnění rozsudku Okresního soudu v adresa ze dne 10. 11. 2021 č. j. spisová značka; spisová značka, jímž byla schválena dohoda rodičů o úpravě rodičovské odpovědnosti k nezletilému jméno FO, soud uvedl, že při úvahách o výživném pro nezletilého hodnotil také částečnou vyživovací povinnost otce k matce coby neprovdané ve smyslu , (zkráceně o. z.). Rodiče se shodli na výživném pro nezletilého jméno FO ve výši 4 000 Kč měsíčně, které odpovídá jak potřebám dítěte, tak schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům otce, je dán předpoklad, že otec bude mít nad rámec uvedené částky i další výdaje spojené s realizací styku se synem.

10. Odvolací soud neshledal odvolání otce důvodným.

11. Podle § 920 odst.1 o.z. není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé.

12. Obecně platí, že důvodem pro přiznání výživného neprovdané matce není neschopnost matky samostatně sebe a dítě živit, ale fakt, že v souvislosti s těhotenstvím a narozením dítěte zpravidla dochází k dočasnému nebo trvalému snížení příjmů matky. Je žádoucí, aby otec dítěte toto snížení kompenzoval poskytováním výživného v přiměřeném rozsahu. Podle rozhodovací praxe obecných soudů za plnění výživného pro neprovdanou matku nelze pokládat nahodilá, jednorázová plnění, příkladně platby v restauracích, hotelích či při výletech. Zákon nevyžaduje, aby otec zajistil matce zásadně shodnou hmotnou a kulturní úroveň. Jediné zákonné kritérium pro rozsah plnění poskytovaných podle § 920 o. z. je hledisko přiměřenosti.

13. Soud prvního stupně zjistil úplně skutkový stav, podrobně se zabýval jak potřebami, náklady, majetkovými poměry a příjmy žalobkyně v rozhodné době, tak možnostmi žalovaného. Vyšel z nákladů, které žalobkyně prokázala jako skutečně vydané v souvislosti s těhotenstvím a porodem. Žalovaného zavázal po stanovenou dobu přispět na výživu žalobkyně částkou 1 000 Kč měsíčně. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že takové plnění odpovídá jak právu žalobkyně, tak možnostem a schopnostem žalovaného s ohledem na jeho zjištěné příjmy a fakt, že vedle povinnosti k žalobkyni v rozhodné době měl vyživovací povinnost k synovi. Shodně se soudem prvního stupně zhodnotil výživné jako zcela přiměřené.

14. Stejně odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně v tom, že částka 5 000 Kč jako úhrada méně než poloviny doloženě žalobkyní zaplacených nákladů spojených s jejím těhotenstvím a přípravou na porod je přiměřená všem zákonným hlediskům.

15. Odvolací námitky žalovaného odvolací soud neshledal důvodnými. Z žalovaným poukázaného rozsudku Okresního soudu v adresa ze dne 10. 11. 2021 č. j. spisová značka; spisová značka byl odvolacím soudem zjištěn opak obranných námitek žalovaného. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí plyne, že výživné pro nezletilého jméno FO bylo stanoveno jak s ohledem na další vyživovací povinnost otce k matce, jakkoli dočasnou, tak s ohledem na náklady nesené otcem na realizaci styku se synem. Právě proto bylo výživné pro jméno FO stanoveno (byla schválena dohoda rodičů o něm) v dané výši. Při absenci jedné nebo obou uvedených okolností mohl být důvod určit výživné pro nezletilého jméno FO vyšší.

16. Fakt, že žalovaný prochází insolvenčním řízením, nemá sám o sobě na rozhodnutí v této věci, jak bylo již konstatováno soudem prvního stupně, co do výše nároku žalobkyně vliv. Výživné je přednostní pohledávkou.

17. Tvrzená plnění ve prospěch žalobkyně žalovaný neprokázal přes to, že jím navržené důkazy byly provedeny. Odvolací soud neshledal, že by žalobní žádání bylo jakkoli šikanující, či odporovalo dobrým mravům. Žalobkyně se domáhá svého práva stanoveného zákonem a bylo zjištěno, že tak činí důvodně.

18. Správně, ve smyslu , soud prvního stupně rozhodl také o náhradě nákladů řízení. Žalobkyně ve svém nároku na úhradu některých nákladů neprovdané matky uspěla zcela, rozhodnutí o jejím nároku na výživné záleželo na úvaze soudu. V podrobnostech vyčíslení výše náhrady nákladů řízení před soudem prvního stupně odvolací soud odkazuje na bod 41. odůvodnění napadeného rozhodnutí.

19. Z uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný podle potvrdil.

20. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle a Žalobkyně měla v této fázi řízení plný úspěch ve věci, má tak právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na právní zastoupení. Ty tvoří dvě odměny advokáta za dva úkony právní pomoci podle , advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 (zkráceně a. t.) – sepis vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání - po 2 260 Kč, dvě náhrady hotových výdajů podle a. t. po 450 Kč, spolu 5 420 Kč, a podle dále 21 % daň z přidané hodnoty, jíž je advokát žalobkyně plátcem, z této částky, tedy suma 1 138,20 Kč. Celkem tak žalobkyně má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 6 558,20 Kč.

21. Za užití bylo o lhůtě k plnění náhrady nákladů řízení rozhodnuto podle a o místu plnění náhrady nákladů řízení podle

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.