Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
7 C 172/2025-131
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudcem Mgr. Lubošem Korandou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně
proti
žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
o zaplacení 4 370 970,09 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 80 218,57 Kč s úrokem z prodlení ve výši 89 726,36 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 67 865,88 Kč od 15. 5. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů soudního řízení částku ve výši 320 268,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 80 218,57 Kč s úrokem z prodlení ve výši 89 726,36 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 67 865,88 Kč od 15. 5. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů soudního řízení částku ve výši 320 268,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
1. Žalující společnost se žalobou ze dne datum domáhala vůči žalované zaplacení částky v původní výši 4 370 970,09 Kč s příslušenstvím. V návrhu uvedla, že se žalovanou uzavřela rámcovou smlouvu, jejímž předmětem bylo dočasné přidělování zaměstnanců na pozici operátora/manipulanta pro obsluhu stroje a na pozici řidiče pro vysokozdvižný vozík, anebo na pozici seřizovače, kdy na základě této rámcové smlouvy budou následně uzavírány jednotlivé dohody o dočasném přidělení pracovníků. V článku V. odst. 1 rámcové smlouvy byla stanovena odměna za každou odpracovanou hodinu přiděleného zaměstnance. Rámcová smlouva byla uzavřena s platností do datum. Žalobkyně na základě předmětné rámcové smlouvy vystavila žalované faktury č. hodnota ze dne 13. 2. 2025, splatná dne 14. 5. 2025 na částku celkem 67 865,88 Kč, č. hodnota ze dne 15. 2. 2025, splatná dne 16. 5. 2025 na částku celkem 2 903 130,31 Kč a č. hodnota ze dne 5. 3. 2025, splatná dne 3. 6. 2025 na částku celkem 2 786 409,78 Kč. Pohledávky však žalovaná žalobkyni neuhradila v plné výši. Dne 29. 5. 2025 uhradila žalovaná na fakturu č. hodnota část pohledávky ve výši 766 185,88 Kč, přičemž na tuto fakturu tedy zbývalo doplatit 2 136 944,43 Kč. Dne 6. 6. 2025 uhradila žalovaná na fakturu č. hodnota část pohledávky ve výši 620 250 Kč, na tuto fakturu zbývalo doplatit ještě 2 166 159,78 Kč. Na fakturu č. hodnota ze dne 13. 2. 2025 nebylo uhrazeno ničeho, neuhrazená část dluhu tedy činí 67 865,88 Kč. Celkem tak neuhrazený dluh žalované vůči žalobkyni činil žalobou uplatněných 4 370 970,09 Kč, kdy tento dluh žalovaná neuhradila ani po předžalobní výzvě ze dne 4. 6. 2025. Ze strany žalované mělo dojít dne 3. 6. 2025 k jednostrannému započtení vzájemné pohledávky ve výši 80 218,57 Kč na základě faktury č. hodnota vůči faktuře žalobkyně č. hodnota. Se započtením žalobkyně vyjádřila nesouhlas.
2. Soudem byl dne datum vydán platební rozkaz, proti kterému si žalovaná podala včasný odpor, kde stručně uvedla, že částka uvedená na faktuře č. hodnota neodpovídá částce uvedené v platebním rozkaze.
3. Ze strany žalované následně došlo k postupným částečným platbám na pohledávku žalobkyně, která procesně reagovala v návaznosti na částečné úhrady částečnými zpětvzetími žaloby. Řízení tak bylo postupně zastaveno co do částky ve výši 4 290 751,52 Kč. Spornou tak zůstala pouze neuhrazená část dluhu ve výši 80 218,57 Kč, kterou žalovaná odmítla uhradit s tím, že tato pohledávka zanikla vzájemným započtením pohledávky žalobkyně a pohledávky žalované za žalobkyní z titulu náhrady škody, kdy tuto pohledávku žalovaná uplatnila vůči žalobkyni fakturou č. hodnota ze dne 31. 3. 2025.
4. O nároku žalobkyně vůči žalované v projednávané věci nebylo fakticky sporu ani co do právního základu, ani co do jeho výše. Žalovaná v průběhu řízení nárok postupně uspokojovala a soud tak mohl ve smyslu ust. § 2054 odst. 2 občanského zákoníku učinit závěr o uznání dluhu a důvodnosti žalobou uplatněné částky.
5. Spornou zůstala neuhrazená část faktury č. hodnota ve výši 80 218,57 Kč, kdy tento dluh měl zaniknout vzájemným započtením, kdy žalovaná vystavila žalobkyni fakturu č. hodnota ze dne 31. 3. 2025. Tuto fakturu žalovaná předložila soudu k důkazům a byla soudem provedena. Faktura byla vydána dne 31. 3. 2025 na celkovou částku ve výši 80 218,57 Kč vč. DPH. Co bylo předmětem této faktury není prokazatelné, když jsou zde uvedeny dvě položky označené jako Anonymizováno a Anonymizováno, obě za cenu 33 148,17 Kč bez DPH. Splatnost byla ke dni 30. 4. 2025. V podání ze dne 25. 2. 2026 bylo žalovanou doplněno, že částka ve výši 80 218,57 Kč má vyplývat z likvidačního protokolu ze dne datum, který byl doručen soudu spolu s tímto vyjádřením. Škoda měla být způsobena na 435 dílech Anonymizováno a 435 dílech datum je označen číslem 01/2024. Je uvedeno, že mělo dojít ke šrotaci dílů dle platných směrnic o nakládání s odpady (dle zavedeného systému ISO 14001).
6. Vzniklá škoda nebyla v průběhu řízení žalovanou nijak specifikována, nebyly uvedeny základní náležitosti vzniku škody a odpovědnosti žalobkyně za ni. Nebylo uvedeno, kdy a jakým způsobem mělo ze strany žalobkyně dojít k protiprávnímu jednání a rovněž nebyla specifikována příčinná souvislost mezi případným protiprávním jednáním žalobkyně a škodou, specifikovanou ve faktuře č. hodnota a likvidačním protokolu č. 01/2024.
7. S ohledem na spornost žalovanou uplatněného započtení vyzval soud žalovanou postupem podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů tak, aby bylo jasné, jakého konkrétního protiprávního jednání se měla žalobkyně dopustit vůči žalované, v důsledku čehož měla vzniknout dosud nespecifikovaná škoda, která je specifikovaná pouze co do výše tedy 80 218,57 Kč a není rovněž tvrzena ani příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním žalobkyně a vzniklou škodou. Po tomto poučení, k němuž bylo ze strany přistoupeno při jednání dne datum žalovaná nedoplnila jak skutková tvrzení, tak ani neoznačila důkazy k prokázání těchto tvrzení, a to i přesto, že právní zástupce žalované byl poučen o důsledcích nedoplnění skutkových tvrzení a neoznačení právně významných důkazů. Žalovaná tak, co se týče kompenzační námitky, zůstala v nouzi tvrzení a rovněž v nouzi důkazní.
8. Co se týče samotného započtení vzájemné aktivní pohledávky, vůči žalobou uplatněné pasivní pohledávce, pak platí, že zápočet pohledávek se řídí ust. § 1982 a násl. občanského zákoníku. Podle ust. § 1982 odst. 1 občanského zákoníku platí, že dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.
9. Způsobilost pohledávek k započtení je pak upraveno v ust. § 1987 odst. 2, kdy platí, že pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. Tato úprava směřuje započtení k nekonfliktnímu zúčtování pouze takových dluhů, jejichž existence, výše i další parametry nejsou předmětem nejistoty. Za nejistou a neurčitou lze považovat rovněž i pohledávku z titulu náhrady škody, neboť kompenzace vzniklé škody podléhá případné moderaci rozhodnutím soudu (ust. § 2953 občanského zákoníku). Zvláštní podmínky uvedené v ustanovení § 1987 občanského zákoníku se týkají především pohledávky aktivní, tedy v projednávané věci pohledávky žalované za žalobkyní z titulu odpovědnosti za škodu. U aktivní pohledávky je vyžadována její splatnost, vymahatelnost u soudu, jistota a určitost. Započtení této pohledávky proti dluhu, který má započítávající strana vůči druhé straně, totiž fakticky znamená, že druhé straně nebude splněn dluh podle původních podmínek, resp. jeho splnění bude nahrazeno právě tímto započtením. Aby tímto způsobem nedošlo k zásahu do práv druhé strany, je třeba určitá míra jistoty, že pohledávku, kterou započítávající k započtení využívá, má druhá strana skutečně plnit. Musí být tedy jisté nejen to, jaká je její výše (příp. co má být vlastně předmětem plnění), zda je druhá strana skutečně dlužníkem z této pohledávky, zda nárok na její vyplacení již nezanikl promlčením, příp. zda vůbec kdy vznikl, ale také jestli se jedná o pohledávku, která by mohla být uplatněna u soudu (nebo jen naturální obligaci), tedy reálně vymáhána, a jestli již pohledávka dospěla, tj. je splatná, resp. dlužník už je povinen ji plnit.
10. S ohledem na výše uvedené může soud učinit závěr, že pohledávka žalované za žalobkyní z titulu odpovědnosti za škodu ve výši 80 218,57 Kč je ilikvidní, tedy nezpůsobilá k započtení. Jako ilikvidní pohledávku je v právní praxi označována taková pohledávka, která je co do základu nebo výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku formou námitky započtení vyvolává spíše spory o existenci či výši aktivní pohledávky nežli zánik obou pohledávek, který by obě strany jednoznačně akceptovaly. Pro neurčitost a nejasnost je irelevantní, pokud ji dlužník pouze neuznává, resp. odmítá zaplatit, případně je sporná pouze její právní kvalifikace. Nejistota musí být objektivní a týkat se zásadních otázek, jako zda pohledávka vůbec vznikla, z jakého důvodu, zda je splatná, kdo je jejím věřitelem či dlužníkem, jaká je její výše apod. (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020).
11. Vzhledem k tomu, že žalovaná neodstranila ani po poučení ze strany soudu postupem podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. pochybnosti o způsobilosti jí uplatněné aktivní pohledávky ve výši 80 218,57 Kč mohl soud učinit závěr, že námitka započtení není po právu, soud k ní nepřihlížel a uložil tedy žalované k zaplacení částku ve výši 80 218,57 Kč jako nedoplatku faktury č. hodnota ze dne 15. 2. 2025, kdy tato neuhrazená část pohledávky nezanikla vzájemným započtením.
12. Jistinu ve výši 80 218,57 Kč uložil soud žalované k zaplacení spolu se zákonným úrokem z prodlení, na který žalobkyni vznikl nárok odkazem na ust. § 1970 občanského zákoníku. Samotná výše zákonného úroku z prodlení je pak dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
13. Úrok z prodlení v kapitalizované výši 89 726,36 Kč je tvořen úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 869 386,44 Kč od 17. 5. 2025 do 29. 5. 2025 v částce 12 263,68 Kč, úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 103 200,56 Kč od 30. 5. 2025 do 21. 7. 2025 v částce 36 647,55 Kč, úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 1 733 900,56 Kč od 22. 7. 2025 do 28. 7. 2025 v částce 3 824,08 Kč, úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 1 120 400,56 Kč od 29. 7. 2025 do 1. 8. 2025 v částce 1 412,01 Kč, úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 505 650,56 Kč od 2. 8. 2025 do 12. 8. 2025 v částce 1 752,46 Kč, úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 12 352,69 Kč od 13. 8. 2025 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 786 409,78 Kč od 4. 6. 2025 do 6. 6. 2025 v částce 2 748,24 Kč, úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 166 159,78 Kč od 7. 6. 2025 do 26. 6. 2025 v částce 14 243,24 Kč, úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 1 543 209,78 Kč od 27. 6. 2025 do 1. 7. 2025 v částce 2 536,78 Kč, úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 924 709,78 Kč od 2. 7. 2025 do 14. 8. 2025 v částce 12 819,26 Kč a úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 312 959,78 Kč od 15. 8. 2025 do 29. 8. 2025 v částce 1 479,06 Kč.
14. Postupem podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. byly žalobkyni přiznány náklady řízení vzniklé v souvislosti s projednáním věci, které soud určil celkovou částkou ve výši 320 268,10 Kč. Tyto náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 23 936,68 Kč, odměnou advokáta v celkové výši 232 380 Kč za 9 úkonů právní pomoci po 25 820 Kč, 5 režijními paušály po 300 Kč, 4 režijními paušály po 450 Kč, cestovními výdaji v celkové výši 9 222 Kč a 21 % DPH, tj. 51 429,42 Kč.
15. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, jakož i nákladů řízení soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).