Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 159/2026-44

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Kolářem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

pro zaplacení 63 066,22 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 760 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 760 Kč od 25. 3. 2026 do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 54 306,22 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 327,06 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 885,16 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 419,95 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 542,86 Kč, úrokem ve výši 8 % ročně z částky 18 092,84 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, úrokem ve výši 8 % ročně z částky 5 518,01 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 518,01 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 18 092,84 Kč od 25. 11. 2025 do 24. 3. 2026, úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 9 332,84 Kč od 25. 3. 2026 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 1 % ročně z částky 8 760 Kč od 25. 3. 2026 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 760 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 760 Kč od 25. 3. 2026 do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do částky 54 306,22 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 327,06 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 885,16 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 419,95 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 542,86 Kč, úrokem ve výši 8 % ročně z částky 18 092,84 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, úrokem ve výši 8 % ročně z částky 5 518,01 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 518,01 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 18 092,84 Kč od 25. 11. 2025 do 24. 3. 2026, úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 9 332,84 Kč od 25. 3. 2026 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 1 % ročně z částky 8 760 Kč od 25. 3. 2026 do zaplacení zamítá.III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne 18.5.2026 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 63 066,22 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tak, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba., došlo dne 16.2.2024 k uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota, jejíž nedílnou součástí je také předpis splátek, který tvoří její přílohu č. hodnota. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný však svůj dluh vůči právnímu předchůdci žalobkyně nesplnil, když poslední splátka úvěru byla dle tvrzení žalobkyně uhrazena dne 31.5.2024, a to ve výši 6 600 Kč. Žalobkyně uplatňuje vůči žalovanému ze smlouvy o úvěru č. hodnota zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 18.092,84 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 710,02 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 8 750,00 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 472,86 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3 214,29 Kč, smluvní pokuty ve výši 12 500 Kč, úroku vyčísleného od 17.04.2025 do 24.11.2025 z dlužné jistiny ve výši 1 419,95 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do 24.11.2025 ve výši 2 327,06 Kč, úroků z úvěru ve výši 8 % p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 18 092,84 Kč od 25.11.2025 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 12 % p.a. z částky ve výši 18 802,86 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 18.092,84 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 710,02 Kč, od 25.11.2025 do zaplacení.

2. Dále byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba., uzavřena dne 6.9.2023 smlouva o úvěru č. hodnota, jejíž nedílnou součástí je také předpis splátek, který tvoří její přílohu č. hodnota. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný však svůj dluh vůči právnímu předchůdci žalobkyně nesplnil, když poslední splátka úvěru byla dle tvrzení žalobkyně uhrazena dne 31.5.2024, a to ve výši 4 000 Kč. Žalobkyně uplatňuje vůči žalovanému ze smlouvy o úvěru č. hodnota zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 5 518,01 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 110,85 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 2 553 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 741,86 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 964,29 Kč, smluvní pokuty ve výši 7 438,20 Kč, úroku vyčísleného od 07.11.2024 do 24.11.2025 z dlužné jistiny ve výši 542,86 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do 24.11.2025 ve výši 885,16 Kč, úroků z úvěru ve výši 8 % p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 5.518,01 Kč od 25.11.2025 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 12,75% p.a. z částky ve výši 5 628,86 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 5 518,01 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 110,85 Kč, od 25.11.2025 do zaplacení.

3. Žalovaný se k v žalobě nevyjádřil, přičemž byly žalovanému v tomto řízeníy doručovány řádně na základě tzv. fikce doručení v souladu s a n., na adresu trvalého pobytu žalovaného.

4. Ve věci bylo konáno dne 25. 9. 2026 ústní jednání, k němuž se žalovaný nedostavil, nicméně ve věci bylo možno rozhodnout i bez jeho účasti na základě listinných důkazů předložených žalobkyní.

5. Pohledávka za žalovaným byla ze strany právního předchůdce žalobkyně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10.12.2025, se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni 10.12.2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. V řízení sice nebylo prokázáno, že by oznámení o postoupení pohledávky bylo reálně žalované doručeno, ale tato skutečnost nemá s ohledem na ustálenou judikaturu vliv na platnost či účinky postoupení pohledávky. Skutečnost, že dlužníku nebylo řádným způsobem oznámeno postupitelem, či prokázáno postupníkem postoupení pohledávky má vliv toliko na zachování možnosti dlužníka plnit dluh původnímu věřiteli. Ze skutečnosti uvedených v podané žalobě vyplývá, že dlužník v době po postoupení pohledávky neplnil ani právnímu předchůdci žalobkyně, takže skutečnost, zda se žalovaný reálně o postoupení pohledávky dozvěděl, nemá vliv na posouzení aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení.

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že uplatněný nárok je důvodný jen částečně. Právní vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným je třeba posuzovat jako smlouvu o spotřebitelském úvěru, tedy právní vztah upravený jednak a násl. z.č. , , a jako lex specialis pak , o spotřebitelském úvěru. Podle ust. , z.č. 257/2016 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Vůle stran vyplývající ze smluv o úvěru ze dne jednoznačně směřovala k uzavření smlouvy o úvěru, když právní předchůdce žalobkyně v tomto právním vztahu vystupoval v pozici podnikatele, žalovaný v pozici spotřebitele a smyslem zkoumaného vztahu bylo poskytnout žalovanému úvěr za finanční odměnu pro žalobkyni.

7. Podle , odst. 1 z.č. , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle , odst. 1 z.č. , o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Soud se z úřední povinnosti v souladu se zněním a 87 o spotřebitelském úvěru zabýval otázkou, zda právní předchůdce žalobkyně coby poskytovatel úvěru posoudil dostatečným způsobem úvěruschopnost žalované coby spotřebitele. Při právním hodnocení otázky splnění povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele v souladu s právní úpravou obsaženou v z. č. , o spotřebitelském úvěru pak soud vycházel z aktuální judikatury Nejvyššího soudu obsažené v rozhodnutí sp. zn. ze dne 27. 9. 2023, podle něhož smlouvu o spotřebitelském úvěru nelze považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnosti spotřebitele; musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet (respektive, že mu úvěr neměl být poskytnut). V souladu s citovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu posuzuje poskytovatel úvěru schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Za určitých okolností může zohlednit i hodnotu spotřebitelova majetku. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný v průběhu trvání posuzovaných smluv o spotřebitelském úvěru splátky úvěru řádně po určitou dobu hradil. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně měl před uzavřením smluv o úvěru k dispozici pracovní smlouvu žalovaného, podle níž byl zaměstnán u společnosti právnická osoba a jeho mzda činila 128 Kč/hod. a osobní ohodnocení. Ze mzdových výměrů za měsíce květen – červenec 2023 byl čistý měsíční příjem žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru č. hodnota v průměru 22 679 Kč měsíčně a žalovaný dále deklaroval v žádosti o úvěr náklady ve výši 11 724 Kč, takže jeho použitelný měsíční příjem činil 13 043 Kč. Ze mzdových výměrů za měsíce listopad 2023 - leden 2024 byl čistý měsíční příjem žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru č. hodnota v průměru 22 728 Kč měsíčně a žalovaný dále deklaroval v žádosti o úvěr náklady ve výši 12 784 Kč, takže jeho použitelný měsíční příjem činil 11 930 Kč. S odkazem na shora citovanou judikaturu tak z provedeného dokazování vyplývá, že na straně žalující nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet, z čehož soud dovodil, že své povinnosti podle právní předchůdce žalobkyně dostál.

10. Soud dále zkoumal, zda byla smlouva o úvěru uzavřeny platně z hlediska naplnění podmínek podle z.č. , a dospěl k závěru, že tomu tak nebylo.

11. Podle ustanovení , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle ustanovení , 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle ust. , je neplatné takové právní jednání, které se příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu, pokud to smysl či účel zákona vyžaduje. Primárně se v případě smluvních ujednání, která jsou v rozporu s dobrými mravy, jedná o neplatnost relativní, které se musí smluvní strana dovolat. Výjimkou tvoří neplatná právní jednání, která se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu ust. , . O této absolutní neplatnosti lze v případě posuzování smlouvy o spotřebitelském úvěru uvažovat tehdy, pokud byly sjednány úroky velmi excesivní, jejichž výše se příčí dobrým mravům. V posuzovaném případě soud také zdůrazňuje ust. , z.č. , podle kterého má právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru povinnost jednat s žalovaným čestně, transparentně a při zohlednění jeho práv a zájmů. Jednání v rozporu s touto povinností žalobkyně či jejího právního předchůdce je podle názoru soudu jednáním narušujícím veřejný pořádek. Ve smlouvě o úvěru č. hodnota je sice uvedeno, že jistina úvěru ve výši 25 000 Kč se úročí úrokem v celkové výši 1 268 Kč za celou dobu trvání smlouvy, ale zároveň je ujednáno i žalobkyní tvrzeno, že žalovaný měl za poskytnutí úvěru uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 12 250 Kč, úplatu za náklady spojené s vyhodnocením úvěrového případu ve výši 3 462 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 500 Kč. Tyto poplatky nelze chápat jinak, než jako úrok, protože se jedná o cenu peněz zapůjčených žalovanému právním předchůdcem žalobkyně v rámci jeho podnikatelské činnosti. Jde tedy o zisk poskytovatele úvěru. Úrok se započtením „poplatků“ za 14 měsíců činí celkem 21 480 Kč, tedy plných 73,6 % ročně. To je sazba zjevně nepřiměřená a dobrým mravům se příčící, když v době uzavírání smlouvy dne 16.2.2024 činil obvyklý úrok u spotřebitelského úvěru 8,97 % jak soud zjistil z výpisu ČNB – systému časových řad ARAD dostupného na webových stránkách ČNB.

15. Ve smlouvě o úvěru č. hodnota je sice uvedeno, že jistina úvěru ve výši 15 000 Kč se úročí úrokem v celkové výši 761 Kč za celou dobu trvání smlouvy, ale zároveň je ujednáno i žalobkyní tvrzeno, že žalovaný měl za poskytnutí úvěru uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, úplatu za náklady spojené s vyhodnocením úvěrového případu ve výši 2 077 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 700 Kč. Tyto poplatky nelze chápat jinak, než jako úrok, protože se jedná o cenu peněz zapůjčených žalovanému právním předchůdcem žalobkyně v rámci jeho podnikatelské činnosti. Jde tedy o zisk poskytovatele úvěru. Úrok se započtením „poplatků“ za 14 měsíců činí celkem 12 888 Kč, tedy plných 73,6 % ročně. To je sazba zjevně nepřiměřená a dobrým mravům se příčící, když v době uzavírání smlouvy dne 6.9.2023 činil obvyklý úrok u spotřebitelského úvěru 9,5 % jak soud zjistil z výpisu ČNB – systému časových řad ARAD dostupného na webových stránkách ČNB.

16. Kromě toho uvedl právní předchůdce žalobkyně žalovaného při sjednávání smlouvy o úvěru v omyl, když tvrdí, že úvěr je úročen pouze úrokem z prodlení, ačkoli za jeho poskytnutí žádá poplatek, tedy v podstatě skrytý úrok, ve výši podstatně vyšší. Situace, kdy poskytovatel úvěru skutečnou výši úroku ve smlouvě maskuje jako poplatky, je nepochybně za hranicí dobrých mravů jakož i veřejného pořádku.

17. Ze základních obsahových náležitostí smlouvy o úvěru je zřejmé, že úročení je podstatnou náležitostí daného závazku, ujednání o úrocích proto nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť jeho pojmovým znakem je ujednání o úrocích a nelze tak posuzovat, zda je alespoň část smlouvy platná. Podle judikatury Nejvyššího soudu ČR jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel (úvěrující), který poskytuje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaný bankami při poskytování úvěrů či půjček (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Soud v této souvislosti zmiňuje např. závěry Krajského soudu v Plzni obsažené v rozhodnutí č.j. -83, podle nichž i při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníky smlouvy nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. Obsah daných ujednání nelze hodnotit jinak než jako nerovnováhu vzájemných práv a povinností a tato nerovnováha je tak významná a ujednání jsou tak nepřiměřená, že dochází k poškozování práv klientů. Ujednání smlouvy jsou zneužívající, obecně nespravedlivé a rozporné s dobrými mravy jako systémem uznávaných pravidel slušnosti. Z tohoto úhlu hodnocení je zásadně třeba poukázat, že obecná ustanovení vyjádřené v hlavě 1 je nutné používat vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru je v souladu s ustanovením ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Pokud věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy úrok sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době jeho sjednání s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovanými bankami při poskytování úvěru či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy.

18. Soud posoudil obě smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako absolutně neplatné jako celek a nikoli jen jejich část v rozsahu sjednaného úroku, protože získání vysoké odměny za půjčení peněžních prostředků ve formě úroků a dosažení zisku prostřednictvím dalších smluvních ujednání je podstatou a základem sjednaného obchodu a právní předchůdce žalobkyně by předmětnou částku žalovanému nepůjčil a smlouvy by neuzavřel, pokud by žalovaný na jeho podmínky nepřistoupil. Právní předchůdce žalobkyně navíc uvedl žalovaného v omyl ohledně výše úroku, který skryl do různých poplatků, jak je uvedeno výše. Z tohoto pohledu je třeba smlouvy hodnotit jako celek a jednotlivá ujednání posuzované smlouvy nelze od sebe oddělovat. Jestliže jsou právní jednání posuzována jako zcela nemorální, nejedná se o otázku přezkumu ceny, ale o komplexní hodnocení celého obsahu úvěrového vztahu. V zásadě lze hodnotit podstatu podnikání právního předchůdce žalobkyně ve smyslu morálky jako podnikání poškozující zájem společnosti. K legalizaci takového podnikání nelze zneužít soudní řízení. Věřiteli, který zneužívá tísně klienta a požaduje nepřiměřené částky, nelze přiznat právní ochranu, proto nebylo na místě v posuzovaném případě aplikovat , .

19. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jsou absolutně neplatné včetně veškerých ujednáních o úrocích, smluvních pokutách a dalších akcesorických nárocích a posoudil vztah mezi účastníky řízení podle předpisů o bezdůvodném obohacení, konkrétně a n. . V řízení pak bylo prokázáno, že ze strany právního předchůdce žalobkyně byla žalovanému poskytnuta částka celkem 40 000 Kč, přičemž žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobkyně částku celkem 31 240 Kč. Uhrazení této částky bylo prokázáno přehledy plateb k jednotlivým smlouvám. Soud se zabýval i otázkou, zda je možné považovat veškeré plnění poskytnuté žalovaným právnímu předchůdci žalobkyně za úhradu bezdůvodného obohacení s ohledem na to, že bezdůvodné obohacení získal žalovaný ve dvou samostatných platbách od právního předchůdce žalobkyně. V případě, kdyby žalovaný doplatil úvěr jistinu úvěru poskytnutou na základě dříve uzavřené smlouvy v celém jejím rozsahu před tím, než byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně uzavřena úvěrová smlouva pozdější, a dokonce by uhradil právnímu předchůdci žalobkyně částku vyšší, než jaká byla jistina úvěru ze smlouvy dříve uzavřené, soud by mohl takový přeplatek zohlednit pouze na základě kompenzační námitky uplatněné žalovaným. V projednávané věci však žalovaný uhradil do 15. 2. 2024 právnímu předchůdci žalobkyně pouze částku 12 000 Kč, takže z jistiny původního úvěru zbývalo uhradit ještě 3 000 Kč, načež byli žalovanému poskytnuty právním předchůdcem žalobkyně další finanční prostředky ve výši 25 000 Kč, takže celkový dluh žalovaného vůči právnímu předchůdci žalobkyně od 16. 2. 2024 činilo 28 000 Kč. Je potom lhostejné, pod jakými variabilní symboly právní předchůdce žalobkyně evidoval další platby žalovaného, neboť i z přehledu plateb vyplývá, že tyto byly prováděny v hotovosti, takže nebylo žalovaným specifikováno, například variabilním symbolem, na jakou úvěrovou smlouvu má být dle jeho vůle plněno. Veškeré další platby pak tedy soud posoudil jako vrácení bezdůvodného obohacení žalovaného, a to bez ohledu na to, že toto bezdůvodné obohacení vzniklo na základě dvou samostatných, ale absolutně neplatných smluv o úvěru. Žalovaným tak bylo bezdůvodného obohacení získané na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru č. hodnota vráceno v celém rozsahu a bezdůvodné obohacení získané na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru č. hodnota částečně v rozsahu částky 16 240 Kč.

20. Soud tak výrokem pod bodem I. žalobě vyhověl toliko ohledně zbývající jistiny dluhu, která byla bezdůvodným obohacením na straně žalovaného z absolutně neplatných smluv a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení , jehož výše je určena v souladu s ustanovením Za počátek prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení považuje soud den 25.3.2026, což byl prvý den následující po dni do kdy měl žalovaný uhradit svůj dluh podle výzvy ze dne 9.3.2026. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením část věty před středníkem

21. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení , kdy žalovaný byl v řízení převážně úspěšný a měl by tak nárok na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni. Protože však žalovanému žádné náklady pro jeho pasivitu v řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.