Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 117/2026-20

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Tachově rozhodl soudcem JUDr. Ing. Patrikem Kurztéglem, Ph.D., LL.M., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený 31. 5. 1988 bytem Adresa žalovaného

pro zaplacení 18 250 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývající části zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se ve zbývající části zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 18 250 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne datum uzavřela se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě mu poskytla peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se podle smlouvy zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 250 Kč, tedy celkem částku 13 250 Kč, nejpozději dne datum. Protože žalovaný svůj dluh ve sjednané době neuhradil, uplatnila žalobkyně vedle jistiny a poplatku rovněž smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč, zákonný úrok z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky. Žalobkyně uvedla, že žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě, avšak bezvýsledně.

2. Usnesením ze dne datum, doručeným žalobkyni dne datum, soud žalobkyni vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů předložila veškeré podklady, na jejichž základě před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalovaného, zejména údaje a doklady o jeho příjmech, výdajích, vyživovacích povinnostech, dalších závazcích a úvěrové historii, doklady o ověření těchto údajů a výsledek jejich vyhodnocení. Současně ji vyzval, aby uvedla konkrétní postup, kterým dospěla k závěru, že žalovaný bude schopen při zachování prostředků potřebných k úhradě základních životních nákladů splatit dne datum částku 13 250 Kč, a aby předložila úplný přehled veškerých plateb přijatých od žalovaného v souvislosti s posuzovanou smlouvou. Žalobkyně byla poučena, že nebudou-li požadované podklady předloženy, soud věc posoudí podle dosavadního obsahu spisu, včetně možného použití , o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně na výzvu soudu ve stanovené lhůtě ani později nereagovala a žádné další tvrzení ani důkaz nepředložila.

3. Žalovanému byla žaloba společně s výzvou k písemnému vyjádření a výzvou ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, doručena dne datum. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, žádná skutková tvrzení žalobkyně výslovně nepopřel, nenavrhl provedení důkazů a nevyslovil nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud proto za splnění podmínek rozhodl ve věci bez nařízení jednání, neboť bylo možné rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem souhlasili, přičemž u žalovaného nastala zákonná domněnka souhlasu v důsledku jeho nečinnosti po řádném poučení.

4. Soud provedl důkaz smlouvou o zápůjčce ze dne datum, všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně, dokladem o poskytnutí peněžních prostředků, upomínkami ze dnů datum, datum, datum, datum a datum, předžalobní výzvou ze dne datum a podacím dokladem vztahujícím se k této předžalobní výzvě.

5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně jako věřitelka a žalovaný jako klient uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu, podle níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku ve výši 10 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného č. č. účtu. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 250 Kč nejpozději dne datum. Smlouva uváděla zápůjční úrokovou sazbu 0 %, celkovou částku splatnou žalovaným 13 250 Kč a roční procentní sazbu nákladů ve výši 10 558 %. Smlouva byla za žalovaného elektronicky opatřena PIN kódem 5531 dne datum v 11.31 hodin.

6. Ze smlouvy soud dále zjistil, že pro případ prodlení žalovaného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, zákonný úrok z prodlení a povinnost nahradit žalobkyni účelně vynaložené náklady související s prodlením. Sazebník obsažený ve smlouvě stanovil mimo jiné částku 500 Kč za každou písemnou listinnou upomínku. Podle smlouvy měly být platby žalovaného započítávány nejprve na náklady spojené s uplatněním pohledávky, poté na úrok z prodlení, smluvní pokuty, poplatky a teprve následně na jistinu.

7. Ze všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že žalovaný při uzavření smlouvy obecně prohlásil, že posoudil svoji majetkovou situaci, je schopen zápůjčku splatit, není v prodlení s plněním závazků vůči třetím osobám a není si vědom svého vedení v databázích dlužníků. Žalovaný rovněž udělil žalobkyni souhlas k získání informací z databází vypovídajících o jeho bonitě a důvěryhodnosti. Všeobecné obchodní podmínky však neobsahují žádné konkrétní údaje o skutečné výši příjmů žalovaného, jeho pravidelných výdajích, vyživovacích povinnostech, dalších dluzích či výsledku prověření úvěrových registrů. Neobsahují ani konkrétní výsledek hodnocení jeho schopnosti splatit částku 13 250 Kč jednorázově během 22 dnů od uzavření smlouvy.

8. Z dokladu o převodu peněžních prostředků soud zjistil, že žalobkyně dne datum poukázala na účet žalovaného uvedený ve smlouvě částku 10 000 Kč. Tento doklad ve spojení se smlouvou prokazuje, že žalobkyně svůj závazek poskytnout žalovanému sjednané peněžní prostředky splnila a žalovaný částku 10 000 Kč skutečně obdržel.

9. Z upomínek soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila postupně pět písemností adresovaných žalovanému. V upomínce ze dne datum vyčíslila dluh částkou 14 248 Kč, v upomínce ze dne datum částkou 15 036 Kč, ve výzvě ze dne datum částkou 15 824 Kč, ve výzvě ze dne datum částkou 16 643 Kč a ve výzvě ze dne datum částkou 17 455 Kč. V jednotlivých upomínkách žalobkyně požadovala okamžitou úhradu vyčísleného dluhu a odkazovala rovněž na částku 500 Kč účtovanou za vyhotovení a odeslání písemné upomínky. Samotnéy však neprokazují skutečné vynaložení nákladu ve výši 500 Kč na každou upomínku ani doručení jednotlivých upomínek žalovanému.

10. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 19 890 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 800 Kč, a to ve lhůtě tří dnů. Z podacího dokladu soud zjistil, že zásilka adresovaná žalovanému na adresu adresa, byla dne datum předána k poštovní přepravě jako doporučená zásilka pod podacím číslem Anonymizováno.

11. Žalobkyně přes konkrétní výzvu soudu nepředložila registrační formulář žalovaného, doklady o jeho příjmech a výdajích, výpisy z bankovního účtu, výstupy z úvěrových či dlužnických registrů, interní hodnocení úvěruschopnosti, scoringový záznam ani jiný podklad zachycující údaje, které měla před uzavřením smlouvy zjistit a vyhodnotit. Obecná prohlášení žalovaného obsažená ve všeobecných obchodních podmínkách dokládají pouze obsah smluvní dokumentace, nikoliv to, jaké konkrétní informace žalobkyně skutečně získala, ověřila a vyhodnotila před poskytnutím zápůjčky.

12. Žalobkyně nepředložila ani soudem vyžádaný úplný přehled plateb přijatých od žalovaného. Z žádné provedenéy však nevyplývá, že by žalovaný na posuzovaný dluh žalobkyni cokoli zaplatil. Takovou platbu netvrdil ani žalovaný, který zůstal v řízení zcela nečinný. Soud proto neměl za prokázané, že by žalovaný poskytnuté peněžní prostředky zcela nebo zčásti žalobkyni vrátil.

13. Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti soud učinil skutkový závěr, že žalobkyně a žalovaný dne datum uzavřeli smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč. Žalovaný přijal peněžní prostředky mimo rámec své podnikatelské činnosti a zavázal se vrátit částku 10 000 Kč spolu s poplatkem 3 250 Kč dne datum. Nebylo prokázáno, že žalovaný žalobkyni z poskytnutých peněžních prostředků cokoli vrátil. Současně však nebylo prokázáno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy zjistila a na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací vyhodnotila příjmy, výdaje, závazky a další hospodářské poměry žalovaného ani že měla důvodně za to, že žalovaný bude schopen za 22 dnů jednorázově zaplatit částku 13 250 Kč, aniž by tím bylo ohroženo uspokojování jeho základních životních potřeb.

14. Posuzovaná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu , o spotřebitelském úvěru, neboť jejím obsahem bylo poskytnutí peněžní zápůjčky žalovanému jako spotřebiteli. Žalobkyně při uzavření smlouvy jednala v rámci své podnikatelské činnosti, zatímco z obsahu smlouvy ani z jiného provedeného důkazu nevyplynulo, že by žalovaný úvěr sjednával v souvislosti se svou podnikatelskou činností nebo výkonem povolání. Na závazek účastníků se proto vedle příslušných ustanovení , , použije zvláštní úprava zákona o spotřebitelském úvěru.

15. Podle je poskytovatel povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě informací, které jsou nezbytné, spolehlivé, dostatečné a přiměřené povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele a které získá z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele a případně databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti. Spotřebitelský úvěr může poskytovatel poskytnout pouze tehdy, jestliže z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Podle téhož zákona poskytovatel posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti ze smlouvy zejména porovnáním jeho příjmů a výdajů a na základě dalších údajů o jeho finanční a ekonomické situaci, zejména údajů o majetku, závazcích a způsobu plnění dosavadních dluhů.

16. Povinnost poskytovatele se neomezuje na získání obecného a ničím nepodloženého prohlášení spotřebitele, že je schopen úvěr splatit. Poskytovatel musí zjistit konkrétní údaje potřebné k posouzení finanční situace spotřebitele, v nezbytném rozsahu je ověřit a následně je skutečně vyhodnotit. Výsledek tohoto postupu musí poskytovateli umožnit učinit podložený závěr, že spotřebitel bude schopen splnit závazky ze smlouvy bez nepřiměřeného zásahu do prostředků potřebných k úhradě jeho základních životních nákladů.

17. V projednávané věci se žalovaný zavázal vrátit částku 13 250 Kč jednorázově již dne datum, tedy 22 dnů po uzavření smlouvy a poskytnutí částky 10 000 Kč. Posouzení úvěruschopnosti proto muselo směřovat právě ke zjištění, zda finanční a ekonomická situace žalovaného umožňuje, aby v takto krátké době jednorázově uhradil částku převyšující poskytnutou jistinu o 3 250 Kč, aniž by tím bylo ohroženo uspokojování jeho základních životních potřeb nebo plnění jiných závazků.

18. Žalobkyně však neprokázala, že by před uzavřením smlouvy zjistila konkrétní výši příjmů žalovaného, jejich zdroj a pravidelnost, jeho nezbytné životní výdaje, vyživovací povinnosti, další závazky ani způsob splácení jeho dosavadních dluhů. Neprokázala ani to, že by údaje poskytnuté žalovaným ověřila pomocí dokladů nebo relevantních vnějších zdrojů. Soudu nepředložila žádný úvěrový dotazník, potvrzení o příjmu, výpis z bankovního účtu žalovaného, výstup z úvěrového registru, interní scoring ani záznam zachycující vlastní hodnocení úvěruschopnosti žalovaného.

19. Obecná prohlášení žalovaného obsažená ve smlouvě a všeobecných obchodních podmínkách, podle nichž posoudil svou majetkovou situaci a považoval se za schopného zápůjčku splatit, nemohou nahradit samostatné a důkladné posouzení prováděné poskytovatelem podle a 2 Stejně tak souhlas žalovaného s případným prověřením jeho údajů v databázích sám o sobě neprokazuje, že žalobkyně některou databázi skutečně využila, jaké informace z ní získala a jak je vyhodnotila.

20. Žalobkyně byla usnesením soudu ze dne datum, doručeným dne datum, konkrétně vyzvána k předložení všech podkladů k posouzení úvěruschopnosti žalovaného a k vysvětlení postupu, kterým dospěla k závěru, že žalovaný bude schopen dne datum jednorázově zaplatit částku 13 250 Kč. Byla rovněž výslovně poučena o tom, že soud může při nepředložení podkladů věc posoudit podle Žalobkyně na výzvu nereagovala a ani dodatečně neuvedla žádné konkrétní skutečnosti ani nepředložila žádné důkazy, z nichž by bylo možné na řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného usuzovat.

21. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení ani důkazní břemeno k tomu, že před uzavřením smlouvy splnila povinnost důkladně posoudit úvěruschopnost žalovaného. Z provedených důkazů nevyplývá výsledek posouzení, na jehož základě by žalobkyně mohla důvodně dospět k závěru, že o schopnosti žalovaného splatit spotřebitelský úvěr nejsou důvodné pochybnosti. Poskytnutím úvěru bez takového prokázaného výsledku žalobkyně jednala v rozporu s větou druhou

22. Podle je smlouva neplatná, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou tohoto zákona. K neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu a spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jde o zvláštní právní následek porušení povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost, k němuž soud přihlíží z úřední povinnosti bez ohledu na to, že se žalovaný neplatnosti smlouvy nedovolal a v řízení zůstal nečinný.

23. Následkem neplatnosti smlouvy není zánik povinnosti žalovaného vrátit skutečně poskytnuté peněžní prostředky. Žalovaný je však povinen vrátit pouze nesplacenou jistinu spotřebitelského úvěru, nikoliv smluvní odměnu, úroky, poplatky nebo jiné platby, jejichž základ spočíval v neplatné smlouvě. Žalobkyně prokázala, že žalovanému dne datum poskytla částku 10 000 Kč. Naopak nebylo prokázáno, že by žalovaný z této částky cokoli vrátil. Žalobkyni proto náleží právo na vrácení poskytnuté jistiny ve výši 10 000 Kč.

24. Soud se dále zabýval dobou, v níž je žalovaný povinen jistinu vrátit. Podle se splatnost vracené jistiny neřídí dobou sjednanou v neplatné smlouvě ani jednostrannou výzvou věřitele, ale musí odpovídat možnostem spotřebitele. Je-li o takovou dobu spor, určí ji podle téhož zákona soud na návrh některé ze smluvních stran podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

25. Žalobkyně se žalobou domáhala jednorázového zaplacení celé pohledávky, a její návrh proto obsahoval také požadavek na určení povinnosti žalovaného vrátit poskytnuté prostředky jednorázově. Žalovaný byl k žalobě vyzván k vyjádření, avšak netvrdil, že by jednorázové vrácení částky 10 000 Kč neodpovídalo jeho možnostem, neuvedl žádné okolnosti své sociální nebo majetkové situace a nenavrhl, aby mu bylo plnění povoleno ve splátkách nebo v delší lhůtě. Soud neměl k dispozici žádný důkaz o takových poměrech žalovaného, které by odůvodňovaly rozložení relativně nízké jistiny do splátek. Přihlédl rovněž k tomu, že žalovaný peněžní prostředky obdržel již dne datum a do rozhodnutí soudu uplynula doba delší než tři roky, během níž nevrátil ani část jistiny. Za těchto okolností soud v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností stran určil, že žalovaný vrátí žalobkyni částku 10 000 Kč jednorázově ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, jak je uvedeno ve výroku I.

26. Žalobkyně nemá právo na poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 250 Kč, neboť povinnost žalovaného zaplatit tento poplatek byla založena neplatnou smlouvou a poplatek představuje náklad spotřebitelského úvěru, který žalobkyně poskytla v rozporu s Ze stejného důvodu žalobkyni nenáleží ani smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč, neboť ujednání o smluvní pokutě je součástí neplatné smlouvy a zajišťovalo povinnosti, jejichž obsah a splatnost nelze odvozovat od této smlouvy.

27. Žalobkyni nebylo možné přiznat ani požadovanou částku 2 500 Kč představující paušální náklady pěti upomínek po 500 Kč. Právním základem tohoto požadavku bylo ujednání obsažené v neplatné smluvní dokumentaci. Žalobkyně navíc neprokázala skutečnou výši nákladů vynaložených na vytvoření a odeslání jednotlivých upomínek. Samotné vyhotovení listin označených jako upomínky neprokazuje vznik skutečného nákladu ve výši 500 Kč za každou z nich ani jeho účelnost a přiměřenost.

28. Soud samostatně posoudil také požadavek žalobkyně na zákonný úrok z prodlení. Zvláštní úprava váže povinnost spotřebitele vrátit jistinu na dobu přiměřenou jeho možnostem. Původní smluvní datum splatnosti nelze převzít z neplatné smlouvy a nová doba splatnosti se neodvíjí ani od jednostranné předžalobní výzvy věřitele. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle může vzniknout až tehdy, jestliže spotřebitel nesplní povinnost vrátit jistinu v době určené podle nebo 2 Tento závěr odpovídá rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, podle něhož je úprava zákona o spotřebitelském úvěru zvláštní k obecnému režimu bezdůvodného obohacení a pouhá výzva věřitele nezakládá prodlení spotřebitele s vrácením jistiny.

29. V projednávané věci soud určil dobu k vrácení jistiny až výrokem I. tohoto rozsudku, a to do tří dnů od jeho právní moci. Žalovaný se proto před uplynutím této lhůty nemohl dostat do prodlení s povinností vrátit jistinu v režimu Za období požadované žalobkyní jí tedy právo na zákonný úrok z prodlení nevzniklo. Bude-li žalovaný v prodlení až s plněním povinnosti uložené výrokem I. tohoto rozsudku, může žalobkyni vzniknout právo na zákonný úrok z prodlení až po marném uplynutí soudem určené lhůty; takový budoucí nárok však nebyl a ani nemohl být předmětem rozhodnutí v tomto řízení.

30. Soud proto žalobě vyhověl pouze co do povinnosti žalovaného vrátit žalobkyni poskytnutou a dosud nevrácenou jistinu ve výši 10 000 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. Ve zbývající části, zahrnující poplatek za poskytnutí zápůjčky, smluvní pokutu, paušální náklady upomínek a požadovaný zákonný úrok z prodlení, soud žalobu zamítl výrokem II.

31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle Při určení poměru procesního úspěchu vycházel ze všech peněžitých nároků, o nichž bylo rozhodnuto, tedy nejen z částky 18 250 Kč sestávající z jistiny, poplatku za poskytnutí zápůjčky a smluvní pokuty, ale rovněž z částky 2 500 Kč požadované jako náklady spojené s uplatněním pohledávky. Také tento požadavek představoval samostatně uplatněný hmotněprávní nárok, o němž soud rozhodl ve věci samé, nikoliv náklad tohoto soudního řízení. Celková výše žalobou uplatněných peněžitých nároků rozhodná pro posouzení procesního úspěchu proto činila 20 750 Kč. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 10 000 Kč, tedy v rozsahu 48,19 %, zatímco žalovaný byl úspěšný v rozsahu zamítnuté částky 10 750 Kč, tedy v rozsahu 51,81 %. Čistý procesní úspěch žalovaného tak činil 3,62 %. Právo na poměrnou náhradu nákladů řízení by proto náleželo žalovanému. Jelikož však žalovaný zůstal v řízení nečinný a podle obsahu spisu mu žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jak je uvedeno ve výroku III.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.