Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 23/2026-39

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Tachově rozhodl soudcem JUDr. Ing. Patrikem Kurztéglem, Ph.D., LL.M., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

pro zaplacení 123 760,30 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 123 760,30 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období do datum částkou 1 185,61 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 27 360,21 Kč od datum do zaplacení, s úrokem kapitalizovaným za období do datum částkou 2 373,72 Kč, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 27 360,21 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období do datum částkou 4 371,29 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 517,15 Kč od datum do zaplacení, s úrokem kapitalizovaným za období do datum částkou 5 016,55 Kč a s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 20 517,15 Kč od datum do zaplacení a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 28 582,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně tituly před jménem Karla Goláně, tituly za jménem

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 123 760,30 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období do , datum, částkou 1 185,61 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 27 360,21 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem kapitalizovaným za období do , datum, částkou 2 373,72 Kč, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 27 360,21 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období do , datum, částkou 4 371,29 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 517,15 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem kapitalizovaným za období do , datum, částkou 5 016,55 Kč a s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 20 517,15 Kč od , datum, do zaplacení a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 28 582,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , tituly před jménem, Karla Goláně, , tituly za jménem

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 89. 7. 2026 domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 123 760,30 Kč s příslušenstvím blíže specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřel se žalovanou dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to smlouvu č. hodnota ze dne datum a smlouvu č. hodnota ze dne datum. Na základě první smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, na základě druhé smlouvy peněžní prostředky ve výši 28 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednanými náklady úvěru v pravidelných splátkách, své povinnosti však řádně a včas neplnila.

2. Ke smlouvě č. hodnota žalobkyně tvrdila, že žalované byla poskytnuta částka 28 000 Kč a že žalovaná se vedle jejího vrácení zavázala zaplatit sjednaný poplatek ve výši 37 664 Kč, jenž zahrnoval kapitalizované úroky za sjednanou dobu trvání smlouvy, náklady na zpracování úvěru, další péči o zákazníka a případné pojistné. Celkovou částku měla žalovaná zaplatit v 21 měsíčních splátkách po 3 127 Kč. Žalovaná na tento závazek uhradila pouze 1 500 Kč, přičemž po započtení této platby zůstala neuhrazena jistina ve výši 27 360,21 Kč a sjednaný poplatek ve výši 32 863,41 Kč. Žalobkyně dále uplatnila smluvní pokutu ve výši 14 000 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2 373,72 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 185,61 Kč. Z nesplacené jistiny současně požadovala smluvní úrok ve výši 12 % ročně a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně, obojí od datum do zaplacení.

3. Ke smlouvě č. hodnota žalobkyně tvrdila, že žalované byla poskytnuta částka 30 000 Kč a byl sjednán poplatek ve výši 24 332 Kč, zahrnující kapitalizované úroky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, náklady na zpracování úvěru, další péči o zákazníka a pojistné, bylo-li sjednáno. Žalovaná se zavázala celkovou dlužnou částku zaplatit v 52 týdenních splátkách po 1 045 Kč. Na tento závazek zaplatila celkem 19 265 Kč, po jejichž započtení zůstala neuhrazena jistina ve výši 20 517,15 Kč a sjednaný poplatek ve výši 14 019,53 Kč. Žalobkyně dále uplatnila smluvní pokutu ve výši 15 000 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 5 016,55 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 371,29 Kč. Z nesplacené jistiny požadovala rovněž smluvní úrok ve výši 14,75 % ročně a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně od datum do zaplacení.

4. Žalobkyně dále uvedla, že obě pohledávky byly na ni společností právnická osoba postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, a to se všemi právy s nimi spojenými a s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno původním věřitelem. Po postoupení žalovaná na žádnou z pohledávek ničeho neuhradila. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala k zaplacení obou pohledávek předžalobní výzvou ze dne datum, v níž jí stanovila dodatečnou lhůtu k plnění do datum. Žalovaná však ani v této lhůtě dluh neuhradila.

5. Žalované byla žaloba společně s výzvou k vyjádření doručena dne datum. Žalovaná se ve stanovené lhůtě ani později k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nezpochybnila, nenavrhla provedení žádných důkazů a v řízení zůstala zcela pasivní. Soud však nepovažoval pasivitu žalované za uznání uplatněného nároku a věc posoudil meritorně na základě tvrzení žalobkyně a jí předložených listin, včetně posouzení spotřebitelských smluv z hlediska kogentních ustanovení chránících spotřebitele.

6. Žalovaná byla vyzvána, aby soudu sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaná se k této výzvě ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoliv byla poučena, že soud bude její nečinnost považovat za souhlas. Soud proto za splnění podmínek rozhodl bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů.

7. Soud se zabýval rovněž mezinárodní pravomocí, neboť žalovaná je státní občankou Bulharské republiky. Obě smlouvy byly uzavřeny mezi právním předchůdcem žalobkyně jako podnikatelem a žalovanou jako spotřebitelkou pro účel, který nelze považovat za součást její podnikatelské nebo profesní činnosti. Mezinárodní příslušnost se proto posuzuje podle oddílu 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. Podle čl. 18 odst. 2 tohoto nařízení může druhá smluvní strana podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Žalovaná měla v rozhodné době bydliště v Tachově, a proto je dána mezinárodní pravomoc soudů České republiky; místně příslušný je soud v obvodu bydliště žalované. Nařízení č. 1215/2012 se na řízení zahájená po datum použije přímo.

8. Rozhodné právo soud určil podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). Podle čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení se spotřebitelská smlouva řídí právem země, v níž má spotřebitel obvyklé bydliště, jestliže podnikatel vykonává svou činnost v této zemi nebo svou činnost na tuto zemi zaměřuje a smlouva spadá do rozsahu této činnosti. Žalovaná měla obvyklé bydliště v České republice a právní předchůdce žalobkyně zde poskytoval spotřebitelské úvěry. Na oba úvěrové vztahy se proto použije české právo, zejména , , a , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření jednotlivých smluv.

9. Soud provedl důkaz žalobou a jejími přílohami, zejména smlouvou o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum, smlouvou o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum, smluvními podmínkami, zákaznickými kartami vyhotovenými k oběma smlouvám, pracovní smlouvou žalované a jejím dodatkem, výplatními páskami žalované, dokumentací k pojištění, přehledy plateb k oběma smlouvám, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, příslušnými částmi seznamu postoupených pohledávek, potvrzením o úhradě postupní ceny, oznámením o postoupení pohledávek, předžalobní výzvou ze dne datum a dokladem o jejím odeslání.

10. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota soud zjistil, že ji žalovaná uzavřela dne datum se společností právnická osoba jako poskytovatelem spotřebitelského úvěru. Na jejím základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Vedle jejich vrácení se žalovaná zavázala zaplatit sjednaný poplatek ve výši 24 332 Kč a celkovou dlužnou částku splatit v 52 týdenních splátkách po 1 045 Kč. Ve smlouvě byly srozumitelně uvedeny výše poskytnutého úvěru, sjednaného poplatku, jednotlivých splátek i celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit.

11. Z přehledu plateb ke smlouvě č. hodnota soud zjistil, že žalovaná na tuto smlouvu zaplatila celkem 19 265 Kč. Jednotlivé platby byly započteny na jistinu, sjednané náklady úvěru a případné pojistné v přehledu zachyceným způsobem. Po jejich započtení zůstala neuhrazena jistina ve výši 20 517,15 Kč a část sjednaného poplatku ve výši 14 019,53 Kč.

12. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota soud zjistil, že ji žalovaná uzavřela dne datum se společností právnická osoba Na jejím základě jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 28 000 Kč. Žalovaná se dále zavázala zaplatit poplatek ve výši 37 664 Kč a celkovou dlužnou částku uhradit v 21 měsíčních splátkách po 3 127 Kč. Také v této smlouvě byly výše poskytnutého úvěru, sjednaného poplatku, jednotlivých splátek a celkové částky k zaplacení uvedeny určitě a srozumitelně.

13. Z přehledu plateb ke smlouvě č. hodnota soud zjistil, že žalovaná na tuto smlouvu zaplatila pouze 1 500 Kč. Po započtení této platby zůstala neuhrazena jistina ve výši 27 360,21 Kč a část sjednaného poplatku ve výši 32 863,41 Kč.

14. Ze smluvních podmínek soud zjistil, že v případě prodlení žalované byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, s jejíž úhradou byla žalovaná v prodlení. U smlouvy č. hodnota činila smluvní pokuta vzniklá do postoupení pohledávky 10 266,14 Kč a smluvní pokuta za období od datum do datum dalších 3 733,86 Kč, celkem tedy 14 000 Kč. U smlouvy č. hodnota činila smluvní pokuta vzniklá do postoupení pohledávky 12 858,73 Kč a za období od datum do datum dalších 2 141,27 Kč, celkem tedy 15 000 Kč.

15. Ze zákaznických karet, pracovní smlouvy, dodatku k pracovní smlouvě a výplatních pásek soud zjistil, že žalovaná byla v době uzavření obou smluv zaměstnána v pracovním poměru na dobu neurčitou a dosahovala pravidelného čistého měsíčního příjmu přibližně mezi 29 000 Kč a 31 000 Kč. K první smlouvě byly příjmové poměry žalované dokládány výplatními páskami za březen a duben 2023, k druhé smlouvě výplatními páskami za červen a červenec 2023. Zákaznické karty dále obsahovaly údaje o bydlení, rodinných poměrech, pravidelných výdajích a závazcích žalované. Údaje o výši příjmu zachycené v zákaznických kartách odpovídaly doloženým výplatním páskám.

16. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, příslušných částí seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení soud zjistil, že společnost právnická osoba postoupila pohledávky ze smluv č. hodnota a č. hodnota se všemi právy s nimi spojenými žalobkyni, a to s účinností ke dni datum. Obě pohledávky byly v seznamu postoupených pohledávek identifikovány číslem smlouvy a osobou žalované. Žalovaná byla o změně věřitele písemně vyrozuměna. Ze shodných údajů smlouvy o postoupení, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení měl soud za prokázáno, že žalobkyně je nositelkou obou žalovaných pohledávek.

17. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení pohledávek v celkové tehdejší výši 139 757,07 Kč nejpozději do datum. Ve výzvě byly samostatně popsány oba úvěrové vztahy, výše poskytnutých prostředků, sjednané náklady úvěrů, dosavadní platby žalované, zůstatky jistin, smluvní pokuty a další příslušenství. Žalovaná byla rovněž upozorněna, že při neuhrazení dluhu budou pohledávky dále navyšovány o smluvní úroky a zákonné úroky z prodlení a následně vymáhány soudní cestou.

18. Na základě uvedených důkazů soud učinil skutkový závěr, že žalovaná uzavřela se společností právnická osoba dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jejichž základě převzala částky 30 000 Kč a 28 000 Kč. Smluvní povinnosti však řádně nesplnila. Na první smlouvu zaplatila 19 265 Kč a na druhou smlouvu 1 500 Kč. Po započtení těchto plateb zůstaly neuhrazeny jistiny ve výši 20 517,15 Kč a 27 360,21 Kč, zbývající části sjednaných poplatků ve výši 14 019,53 Kč a 32 863,41 Kč a smluvní pokuty ve výši 15 000 Kč a 14 000 Kč. Pohledávky byly dne datum platně postoupeny žalobkyni. Žalovaná je neuhradila ani po doručení předžalobní výzvy a v řízení netvrdila ani neprokázala žádnou další platbu nebo jinou skutečnost, která by vedla k jejich úplnému nebo částečnému zániku.

19. Podle , , je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle je podnikatelem ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku.

20. Podle se ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel, a na závazky z nich vzniklé. Podle lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. Podle jsou zakázána ujednání, která vytvářejí v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

21. Podle se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

22. Podle , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Smlouvy uzavřené mezi společností právnická osoba a žalovanou naplňují znaky smluv o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdce žalobkyně jednal při jejich uzavření v rámci své podnikatelské činnosti, zatímco ze smluv ani z ostatních důkazů nevyplynulo, že by žalovaná úvěry přijímala v souvislosti se svou podnikatelskou nebo profesní činností. Na oba závazkové vztahy proto dopadá vedle obecné úpravy také zvláštní úprava zákona o spotřebitelském úvěru.

23. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě informací, které jsou nezbytné, spolehlivé, dostatečné a přiměřené povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele a které získá z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a je-li to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti. Úvěr může poskytovatel poskytnout jen tehdy, jestliže z výsledku posouzení nevyplývají důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 téhož zákona poskytovatel posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti ze smlouvy zejména porovnáním jeho příjmů a výdajů a zohledněním dalších údajů o jeho finanční a ekonomické situaci, včetně údajů o majetku, závazcích a způsobu plnění dosavadních dluhů.

24. Soud přezkoumal splnění této povinnosti u každé z uzavřených smluv samostatně. Před uzavřením smlouvy č. hodnota právní předchůdce žalobkyně zjistil údaje o zaměstnání, příjmech, bydlení, rodinných poměrech, pravidelných výdajích a závazcích žalované. Žalovaná uvedla, že je zaměstnána u společnosti právnická osoba, přičemž existenci pracovního poměru a jeho trvání na dobu neurčitou doložila pracovní smlouvou a jejím dodatkem. Výši příjmu doložila výplatními páskami za březen a duben 2023, podle nichž dosahovala pravidelného čistého měsíčního příjmu přibližně 30 000 Kč. Nešlo tedy pouze o neověřené prohlášení žalované, neboť rozhodující příjmové údaje byly ověřeny listinami pocházejícími od jejího zaměstnavatele.

25. Obdobným způsobem právní předchůdce žalobkyně postupoval před uzavřením smlouvy č. hodnota. Opět vyhotovil zákaznickou kartu zachycující příjmovou, výdajovou a rodinnou situaci žalované a vycházel z pracovní smlouvy, dodatku potvrzujícího pracovní poměr na dobu neurčitou a výplatních pásek za červen a červenec 2023. Také z těchto dokladů vyplýval pravidelný čistý měsíční příjem žalované přibližně mezi 29 000 Kč a 31 000 Kč. Při tomto druhém posouzení již právní předchůdce žalobkyně disponoval rovněž informacemi o prvním úvěru, neboť šlo o jeho vlastní dříve vzniklou pohledávku, jejíž stav a platební historii evidoval ve svých vnitřních zdrojích.

26. Soud hodnotil rozsah prověření úvěruschopnosti také ve vztahu k povaze a výši poskytnutých úvěrů. V prvním případě činila poskytnutá jistina 30 000 Kč a ve druhém případě 28 000 Kč, zatímco doložený čistý měsíční příjem žalované se pohyboval kolem 30 000 Kč. Poskytovatel měl k dispozici konkrétní a vzájemně souladné údaje o zdroji a pravidelnosti příjmu, o době trvání pracovního poměru i o deklarovaných výdajích a závazcích žalované. Skutečnost, že žalovaná následně své závazky řádně nesplácela, sama o sobě neprokazuje, že její úvěruschopnost nebyla před uzavřením smluv řádně posouzena. Zákonná povinnost poskytovatele se posuzuje podle informací, které měl nebo při náležité odborné péči měl mít k dispozici v době uzavření smlouvy, nikoliv pouze podle pozdějšího vývoje splácení.

27. Na základě souhrnu uvedených skutečností soud uzavřel, že právní předchůdce žalobkyně u obou smluv vycházel z informací, které byly dostatečné a přiměřené výši a povaze poskytovaných úvěrů, a doložené příjmy porovnal s údaji o výdajích a závazcích žalované. Soud proto neshledal, že by byl spotřebitelský úvěr poskytnut v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru. Nebyl tak dán důvod pro závěr o neplatnosti některé ze smluv podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ani pro omezení povinnosti žalované pouze na vrácení poskytnuté jistiny v době přiměřené jejím možnostem.

28. Podle platí zásada, že daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny. Podle smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle smlouva strany zavazuje.

29. Při přezkumu spotřebitelských smluv soud nezjistil, že by ujednání o ceně úvěrů byla neurčitá, nesrozumitelná nebo skrytá. V obou smlouvách byla samostatně a číselně uvedena výše poskytnuté jistiny, výše sjednaného poplatku, celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit, počet splátek i výše jednotlivé splátky. Žalovaná tak mohla již při uzavření smluv zjistit celkovou ekonomickou zátěž každého úvěru a porovnat ji s částkou, která jí byla skutečně poskytnuta.

30. Označení části ceny úvěru jako „poplatku“ neznamená, že by šlo o neočekávanou sankci nebo o neurčitou částku stanovenou až dodatečně věřitelem. Ve smlouvách byla výše poplatku uvedena konkrétní částkou, přičemž z jejich obsahu vyplývalo, že se jedná o sjednanou cenu zahrnující úroky za řádnou dobu trvání úvěru, náklady na jeho zpracování, další péči o zákazníka a u první smlouvy rovněž náklady související se sjednaným pojištěním. Poplatek tak byl součástí předem určeného celkového plnění žalované, nikoli samostatnou sankcí závislou na pozdějším jednostranném vyčíslení poskytovatele.

31. U smlouvy č. hodnota činil sjednaný poplatek 24 332 Kč. Po zohlednění plateb žalované zůstala jeho neuhrazená část ve výši 14 019,53 Kč. U smlouvy č. hodnota činil sjednaný poplatek 37 664 Kč a po zohlednění platby žalované zůstala jeho neuhrazená část ve výši 32 863,41 Kč. Tyto částky navazují na smluvní údaje a na způsob započtení jednotlivých plateb zachycený v přehledech plateb. Soud proto žalobkyni přiznal i neuhrazené části sjednaných poplatků.

32. Soud posoudil ujednání o ceně úvěrů rovněž z hlediska a neshledal, že by šlo o překvapivá nebo netransparentní ujednání. Výše poplatků byla ve smlouvách uvedena zřetelně, stejně jako celková částka k zaplacení a výše pravidelných splátek. Žalovaná měla možnost se s ekonomickým obsahem smluv před jejich podpisem seznámit. Soud zároveň nezjistil takové okolnosti uzavření smluv nebo takový nepoměr vzájemných plnění, které by při zohlednění výše, doby trvání, způsobu splácení a rizikovosti nezajištěných úvěrů odůvodňovaly závěr o rozporu ujednání s dobrými mravy nebo o zneužívajícím charakteru smluvních podmínek.

33. Podle ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jakým se její výše určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle může soud nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, nejvýše však do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením povinnosti, na kterou se smluvní pokuta vztahuje.

34. Zvláštní omezení plateb spojených s prodlením spotřebitele stanoví § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. Podle tohoto ustanovení může věřitel v případě prodlení spotřebitele požadovat pouze účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením, úrok z prodlení nepřevyšující zákonnou výši a smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta přitom nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení. Souhrn všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout 50 % celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

35. V obou smlouvách byla pro případ prodlení žalované sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Způsob jejího určení byl ve smlouvách uveden dostatečně určitě a žalovaná mohla její výši zjistit z částky, s jejíž úhradou byla v prodlení, a z délky prodlení. Ujednaná denní sazba nepřekračuje limit stanovený v § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

36. Smluvní pokuta uplatněná ze smlouvy č. hodnota činí 14 000 Kč, tedy přesně 50 % z poskytnuté jistiny ve výši 28 000 Kč. Smluvní pokuta ze smlouvy č. hodnota činí 15 000 Kč, tedy přesně 50 % z poskytnuté jistiny ve výši 30 000 Kč. Žalobkyně tak respektovala rovněž celkový zákonný limit smluvních pokut podle § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru. Samotná skutečnost, že pokuta dosáhla horní zákonné hranice, nečiní ujednání neplatným, zejména když této výše dosáhla v důsledku dlouhodobého prodlení žalované a žalobkyně již další smluvní pokutu nad uvedené částky neuplatňuje.

37. Soud současně neshledal smluvní pokuty nepřiměřenými ve smyslu . Pokutami byla utvrzena základní povinnost žalované řádně a včas splácet poskytnuté peněžní prostředky a sjednané náklady úvěrů. Výše pokut odpovídala délce prodlení, byla vypočtena smluvenou sazbou a nepřekročila žádný ze zvláštních limitů stanovených zákonem o spotřebitelském úvěru. Nebyl proto dán důvod k jejich moderaci. Žalobkyni náležela smluvní pokuta ze smlouvy č. hodnota ve výši 14 000 Kč a ze smlouvy č. hodnota ve výši 15 000 Kč.

38. Povinnost úvěrovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit sjednané úroky vyplývá z . Smluvní úrok představuje úplatu za poskytnutí a užívání peněžních prostředků a je třeba jej odlišovat od úroku z prodlení, který je zákonným následkem prodlení dlužníka s plněním peněžitého dluhu.

39. U smlouvy č. hodnota byl sjednán smluvní úrok ve výši 12 % ročně. Žalobkyně vyčíslila smluvní úrok vzniklý do datum částkou 2 373,72 Kč a od datum požadovala jeho další zaplacení ve výši 12 % ročně z nesplacené jistiny 27 360,21 Kč do zaplacení. U smlouvy č. hodnota byl sjednán smluvní úrok ve výši 14,75 % ročně. Smluvní úrok vzniklý do datum žalobkyně vyčíslila částkou 5 016,55 Kč a od datum jej požadovala ve výši 14,75 % ročně z nesplacené jistiny 20 517,15 Kč do zaplacení.

40. Smluvní úroky byly sjednány určitě co do sazby i základu, z něhož se počítají. Jejich sazby soud s přihlédnutím k povaze nezajištěných spotřebitelských úvěrů a k ostatním okolnostem věci neshledal rozpornými s dobrými mravy. Žalovaná nadále užívá peněžní prostředky, jež jí byly poskytnuty a které dosud nevrátila, proto vedle povinnosti zaplatit kapitalizované smluvní úroky vzniklé do datum trvá také její povinnost platit sjednané smluvní úroky z nevrácených jistin od datum do zaplacení.

41. Podle je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Podle může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi v prodlení se splácením peněžitého dluhu zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Nebyla-li výše úroku z prodlení sjednána, použije se výše stanovená nařízením vlády.

42. Podle odpovídá výše zákonného úroku z prodlení ročně výši dvoutýdenní repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, ve kterém došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Rozhodující sazba se určí podle okamžiku, kdy prodlení vzniklo, a zůstává pro dané prodlení zachována i v jeho dalším průběhu. Zákonný úrok z prodlení činil u prodlení vzniklého v prvním pololetí roku 2025 12 % ročně a u prodlení vzniklého ve druhém pololetí roku 2024 14,75 % ročně.

43. Žalovaná jednotlivé splátky obou úvěrů řádně a včas nehradila, a dostala se proto do prodlení. U pohledávky ze smlouvy č. hodnota činí zákonný úrok z prodlení 12 % ročně. Žalobkyně vyčíslila úrok z prodlení vzniklý do datum částkou 1 185,61 Kč a od datum požadovala úrok z prodlení ve stejné roční sazbě z nesplacené jistiny 27 360,21 Kč. U pohledávky ze smlouvy č. hodnota činí zákonný úrok z prodlení 14,75 % ročně. Úrok z prodlení vzniklý do datum žalobkyně vyčíslila částkou 4 371,29 Kč a od datum požadovala úrok z prodlení ve stejné sazbě z nesplacené jistiny 20 517,15 Kč.

44. Žalobkyně tedy neodvozuje sazby zákonného úroku z prodlení od data postoupení pohledávek datum ani od data, od něhož požaduje jejich další běh ve výroku rozsudku. Rozhodující je okamžik vzniku prodlení u každého z úvěrových vztahů. Proto skutečnost, že od datum pokračuje u první pohledávky sazba 12 % ročně a u druhé pohledávky sazba 14,75 % ročně, není v rozporu s tím, že repo sazba České národní banky se v mezidobí změnila.

45. Smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení mají rozdílný právní důvod. Smluvní úrok představuje sjednanou úplatu za poskytnutí peněžních prostředků, zatímco úrok z prodlení je zákonným následkem porušení povinnosti peněžitý dluh řádně a včas splnit. Jejich souběžné přiznání z nevrácených jistin proto samo o sobě nepředstavuje dvojí přiznání téhož nároku. Soud proto žalobkyni vedle sjednaných smluvních úroků přiznal také kapitalizované a dále běžící zákonné úroky z prodlení.

46. Podle může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě jako postupníkovi. Podle nabývá postupník s postoupenou pohledávkou také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.

47. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a z příslušných částí seznamu postoupených pohledávek soud zjistil nejen obecné vymezení postupovaného souboru, ale i individuální identifikaci obou pohledávek číslem smlouvy a osobou žalované. Předmět postoupení byl proto určitý a nezaměnitelný. Smlouvou přešly na žalobkyni pohledávky na zaplacení jistin, sjednaných poplatků, smluvních úroků a smluvních pokut i právo na jejich příslušenství.

48. Postoupení obou pohledávek bylo žalované oznámeno původním věřitelem. Žalovaná byla následně k plnění vyzvána rovněž žalobkyní jako novou věřitelkou. Soud proto uzavřel, že žalobkyně je aktivně věcně legitimována k uplatnění všech pohledávek přiznaných výrokem I. rozsudku.

49. Soud měl na základě provedených důkazů za prokázáno, že žalobkyni náleží ze smlouvy č. hodnota nesplacená jistina ve výši 27 360,21 Kč, neuhrazená část sjednaného poplatku ve výši 32 863,41 Kč a smluvní pokuta ve výši 14 000 Kč. Ze smlouvy č. hodnota jí náleží nesplacená jistina ve výši 20 517,15 Kč, neuhrazená část sjednaného poplatku ve výši 14 019,53 Kč a smluvní pokuta ve výši 15 000 Kč. Součet těchto částek činí 123 760,30 Kč.

50. Vedle jistiny v širším smyslu soud žalobkyni přiznal kapitalizovaný úrok z prodlení ze smlouvy č. hodnota ve výši 1 185,61 Kč, smluvní úrok z téže smlouvy kapitalizovaný částkou 2 373,72 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ze smlouvy č. hodnota ve výši 4 371,29 Kč a smluvní úrok z této smlouvy kapitalizovaný částkou 5 016,55 Kč. Dále jí přiznal od datum do zaplacení smluvní úrok ve výši 12 % ročně a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 27 360,21 Kč a smluvní úrok ve výši 14,75 % ročně a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 517,15 Kč.

51. Jelikož žalovaná žádnou z takto vyčíslených pohledávek neuhradila a netvrdila ani neprokázala žádnou skutečnost, která by vedla k jejich zániku, odkladu splatnosti nebo jiné změně, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Lhůtu k plnění soud stanovil podle v délce tří dnů od právní moci rozsudku, neboť zjištěné poměry věci neodůvodňovaly určení lhůty delší ani povolení splátek.

52. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí náleží náhrada účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalované. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 951 Kč a z nákladů právního zastoupení. Zástupci žalobkyně náleží při tarifní hodnotě 123 760,30 Kč podle , bodu 5 a , advokátního tarifu, odměna ve výši 6 060 Kč za každý ze tří úkonů právní služby podle advokátního tarifu, a to za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a sepis žaloby, tedy celkem 18 180 Kč. Dále mu náleží tři paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč podle advokátního tarifu, celkem 1 350 Kč. Jelikož je zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty, náleží žalobkyni rovněž náhrada této daně ve výši 21 % z částky 19 530 Kč, tedy 4 101,30 Kč. Celkové náklady řízení tak činí 28 582,30 Kč. Soud proto žalované uložil, aby tuto částku podle zaplatila k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.