Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 33/2026-37
USNESENÍ
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: jméno FO, narozený datum bytem adresa zastoupený advokátkou tituly před jménem jméno FO jako opatrovníkem sídlem adresa
o zaplacení 138 400,22 Kč s příslušenstvím
takto:
1. Řízení se zastavuje.
2. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 5 536 Kč.
3. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Berouně na náhradě nákladů řízení částku, jejíž výše a splatnost bude stanovena v samostatném usnesení.
Odůvodnění:
1. Řízení se zastavuje.2. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 5 536 Kč.3. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Berouně na náhradě nákladů řízení částku, jejíž výše a splatnost bude stanovena v samostatném usnesení.
1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne 27.8.2025 se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částek 35 586,86 Kč a 102 813,36 Kč s příslušenstvím z titulu pohledávek ze dvou smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, dne 11. 1. 2022 a dne 22. 12. 2021. Tvrdí, že žalovanému byly na základě těchto smluv poskytnuty peněžní prostředky, které žalovaný řádně a včas nesplácel, v důsledku čehož se stal dlužným na jistině, poplatcích a příslušenství; tyto pohledávky byly následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 postoupeny na žalobce. Žalovaný dlužné částky ani přes předžalobní výzvu neuhradil.
2. V žalobě označený žalovaný se na adrese adresa, uvedené žalobcem jako jeho bydliště, nezdržuje. Z odpovědi Ministerstva vnitra České republiky, odboru azylové a migrační politiky, soud zjistil, že žalovaný, státní příslušník země, nemá v současnosti na území České republiky povolen pobyt, přičemž jeho přechodný pobyt byl rozhodnutím správního orgánu ze dne 4. 11. 2025 zrušen podle § 87d odst. 2 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., s právní mocí dne 20. 11. 2025, a žalovanému byla stanovena lhůta 30 dnů k vycestování.
3. Soud dále zjistil, že žalovaný je evidován v evidenci nežádoucích osob s platností od 17. 6. 2025 do 17. 6. 2028 na základě rozhodnutí Okresního soudu v adresa, a současně je od 3. 1. 2025 veden v celostátním pátrání v souvislosti s trestním řízením.
4. Z odpovědi Krajského ředitelství policie Středočeského kraje soud dále zjistil, že žalovaný měl na území České republiky evidován přechodný pobyt již od 21. 1. 2020, přičemž byl naposledy evidován na adrese adresa, v období od 1. 11. 2024 do 20. 11. 2025, kdy se však jednalo pouze o úředně přidělenou adresu (pracoviště Ministerstva vnitra), nikoli o místo skutečného pobytu žalovaného.
5. Ze sdělení Ministerstva vnitra soud současně zjistil, že žalovaný byl dříve hlášen na adrese adresa, v období od 26. 11. 2019 do 31. 10. 2024, přičemž údaj o místu hlášeného pobytu byl na návrh ubytovatele zrušen. Jako adresu v domovském státě je evidována obec adresa.
6. Je tedy zřejmé, že faktické bydliště žalovaného ke dni podání žaloby nebyla adresa uváděná žalobcem, ani jiná adresa na území České republiky.
7. Podle ust. § 6 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného.
8. Podle § 103 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé. Podle § 104 odst. 1 o.s.ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví.
9. Vzhledem k předmětu řízení vymezeného podanou žalobou je nepochybné, že se nejedná ani o případ místní příslušnosti dané na výběr (§ 87 o.s.ř.) ani výlučné (§ 88 o.s.ř.), proto je pro určení místní příslušnosti podle výše citovaných ustanovení rozhodující bydliště žalovaného v době podání návrhu.
10. Podle § 85 odst.1 o.s.ř., je obecným soudem občana soud, v jehož obvodu má občan bydliště, a nemá-li bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje. V dané věci se žalovaný na známé adrese, kterou uvedl žalobce v žalobě nezdržuje, jiná adresa jeho bydliště na území ČR (příp. v jiné členské zemi Evropské unie) nebyla zjištěna, ani místo, kde by se mohl zdržovat. V průběhu řízení ani nebylo zjištěno, že by žalovaný měl na území ČR majetek (§86 odst. 2 o.s.ř.), nejedná se ani o zahraniční osobu ve smyslu ust. § 86 odst. 3 o.s.ř., která by měla v České republice umístěn podnik nebo organizační složku jejího podniku.
11. V daném případě se jedná o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu čl. 17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (nařízení Brusel I bis), dle kterého ve věcech týkajících se smlouvy uzavřené spotřebitelem pro účel, který se netýká jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, se příslušnost určuje podle oddílu 4, aniž jsou dotčeny článek 6 a čl. 5 bod 7: a) jedná li se o koupi movitých věcí na splátky; b) jedná li se o půjčku návratnou ve splátkách nebo o jiný úvěrový obchod určený k financování koupě takových movitých věcí, nebo c) ve všech ostatních případech, kdy byla smlouva uzavřena s osobou, která provozuje profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště, nebo pokud se jakýmkoli způsobem taková činnost na tento členský stát nebo na několik členských států včetně tohoto členského státu zaměřuje, a smlouva spadá do rozsahu těchto činností.
12. Podle čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis může smluvní partner podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště.
13. Opatrovník ustanovený žalovanému podle § 29 odst. 3 o. s. ř. z důvodu neznámého pobytu nemůže za žalovaného udělit konkludentní souhlas s příslušností soudu ve smyslu čl. 26 odst. 1 nařízení Brusel I bis, neboť tento souhlas předpokládá skutečnou vědomost žalovaného o řízení. Ustanovení opatrovníka nemůže tuto vědomost nahradit.
14. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný může být podle čl. 18 odst. 2 citovaného nařízení žalován toliko u soudů členského státu, v němž má bydliště. Jelikož se žalovaný v době podání žaloby na území České republiky nezdržoval, nejsou soudy České republiky mezinárodně příslušné k projednání a rozhodnutí této věci.
15. Na základě výše uvedeného tedy soud pro nedostatek pravomoci podle § 6 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, a s ohledem na ust. § 85 odst.1 o.s.ř., řízení v souladu se shora citovaným zákonným ustanovením § 103 o.s.ř. zastavil (výrok ad I.).
16. V souladu s ust. § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. ve znění účinném od 1.9.2011 soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. V posuzovaném případě výše zaplaceného soudního poplatku činila 6 921 Kč, po jeho krácení o 20 % činí vracená částka 5 536 Kč (výrok ad II.).
17. Stát platil odměnu a hotové výdaje ustanoveného opatrovníka žalovaného (§ 29 odst. 3, § 140 odst. 2 o. s. ř.). Proto má vůči účastníku, u něhož nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, právo na jejich náhradu podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Protože řízení bylo zastaveno pro neodstranitelný nedostatek mezinárodní příslušnosti soudu (§ 104 odst. 1 o. s. ř.) a žalobce podal žalobu proti spotřebiteli v rozporu s čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis, zastavení řízení procesně zavinil žalobce; proto je povinen nahradit státu tyto náklady s tím, že výše náhrady nákladů řízení bude stanovena v samostatném usnesení (výrok ad III.).
Poučení:
Proti tomuto usnesení je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu.