Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 222/2025-186

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci

žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce

zastoupen advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B

pro 700 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna uhradit žalobci 700 000 Kč s úroky z prodlení ve výši 12 % ročně od 8. 7. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen do 3 dnů od právní moci rozsudku uhradit žalované na náhradě nákladů řízení 97 828,50 Kč, a to k rukám jejího zástupce Jméno advokáta B.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna uhradit žalobci 700 000 Kč s úroky z prodlení ve výši 12 % ročně od 8. 7. 2025 do zaplacení, se zamítá.II. Žalobce je povinen do 3 dnů od právní moci rozsudku uhradit žalované na náhradě nákladů řízení 97 828,50 Kč, a to k rukám jejího zástupce , Jméno advokáta B, .

1. Žalobce se žalobou podanou dne 8.7.2025 domáhal po žalované úhrady částky 700 000 Kč s úrokem z prodlení. Tvrdil, že s žalovanou uzavřel ústní smlouvu o půjčce na základě níž jí poskytl uvedené finanční prostředky na její běžný účet. Poskytnutí zápůjčky měla žalovaná dotvrdit žalobci zasláním 1 Kč na jeho účet s poznámkou „SPLÁTKA PŮJČKY Č2 ZBÝVÁ 700 000“. Vzhledem k tomu, že žalovaná poskytnutou půjčku nevrátila, vyzval žalobce žalovanou k jejímu vrácení přípisem ze dne 23.5.2025, který jí byl doručen dne 25.5.2025. Měl tak za to, že uvedený dopis je výpovědí zápůjčky, v jejímž důsledku nastala její splatnost dne 7.7.2025. Vzhledem k tomu, že žalovaná zápůjčku neuhradila, obrátil se žalobce na soud a požadoval její úhradu spolu se zákonným úrokem z prodlení běžícím od 8.7.2025.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Potvrdila, že od žalobce obdržela půjčku v uvedené výši, avšak měla za to, že zápůjčka zanikla, neboť žalobce na základě dohody účastníků od žalované na její úhradu převzal automobil CADILAC ESCALADE ESV.

3. Mezi účastníky bylo nesporným, že

a) žalobce na základě dohody s žalovanou této poskytl dne 3.12.2024 částku 700 000 Kč jako bezúročnou zápůjčku;

b) že žalovaná na základě přání žalobce odeslala na jeho běžný účet částku 1 Kč na jeho účet s poznámkou „SPLÁTKA PŮJČKY Č2 ZBÝVÁ 700 000“, a že odeslání této platby vztahovalo právně k poskytnuté zápůjčce ze dne 3.12.2024;

c) že žalobce převzal od žalované osobní automobil CADILAC ESCALADE ESV, VIN VIN kód, s datem první registrace datum.

4. Mezi účastníky bylo sporným, zda automobil CADILAC byl přijat žalobcem právě na úhradu zápůjčky ze dne 3.12.2024, a pokud ano, v jaké hodnotě.

5. K obraně žalované žalobce popřel, že by s žalovanou uzavřel dohodu, na základě níž by převzal na úhradu žalovaného dluhu „Půjčka 2“ automobil CADILAC.

Výslovně připustil, že automobil od žalované převzal, avšak na úhradu jiných závazků žalované a jejího manžela majících původ ve společném podnikání. Konkrétně označil jako právní důvod přijatého plnění, plnění na „Půjčku 1“ v hodnotě 400 000 Kč.

6. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav.

7. Žalovaná přijala na svůj běžný účet vedený u právnická osoba. dvě platby odeslané žalobcem z jeho běžného účtu vedeného u právnická osoba., organizační složka dne 3.12.2024, první ve výši 600 000 Kč a druhou ve výši 100 000 Kč. Obě platby byl odeslány se zprávou pro příjemce „Zápůjčka“ (potvrzení o provedené transakci – el. spis soudu – CEPR).

8. Žalobce přijal dne 4.2.2025 na svůj běžný účet (z něhož odeslal platby uvedené v předchozím odstavci) platbu z běžného účtu žalované (na nějž odeslal platby uvedené v předchozím odstavci) částku 1 Kč se zprávou od příjemce „Splátka půjčky č2 zbývá 700 000“ (potvrzení o provedené transakci – el. spis soudu – CEPR).

9. Žalobce prostřednictvím právního zástupce odeslal žalované výzvu k zaplacení datovanou 23.5.5025, která jí byla doručena dne 25.5.2025, v níž jí vyzval, aby ve lhůtě 10 dnů uhradila částku 2 843 349,96 Kč (výzva a doručenka datové zprávy el. spis soudu – CEPR). Uvedená částka se měla skládat ze čtyř samostatných nároků. Jedním z nich pak byla zápůjčka ve výši 700 000 Kč poskytnutá žalobcem na účet žalované dne 3.12.2024 (bod 2. výzvy). Uvedenou výzvu pak žalobce v řízení označil za výpověď smlouvy o zápůjčce v šestitýdenní zákonné lhůtě a ode dne jejího uběhnutí se domáhal úhrady úroků z prodlení.

10. Žalovaná reagovala na výzvu k úhradě přípisem ze dne 30.5.2026 (čl. 126) zaslané zástupci žalobce, v němž k bodu 2 výzvy potvrdila, že převzala půjčku ve výši 700 000 Kč, avšak, že se s žalobcem později dohodli, že atato bude uhrazena formou převodu vozidla Escalade (Cadilac) do jeho vlastnictví, k čemuž následně došlo po opravě vozidla dne 12.3.2025, kdy si žalobce vozidlo převzal a následně převedl i na úřadě.

11. Žalobce potvrdil, že nabyl do svého vlastnictví osobní automobil CADILAC ESCALADE ESV, VIN VIN kód, a že k jeho převodu v registru vozidel využil plnou moc vystavenou dne 11.3.2025, která byla v jeho prospěch vystavena společností právnická osoba., jako posledním registrovaným vlastníkem (plná moc – čl. 16).

12. Předmětné vozidlo bylo předmětem leasingového nájmu mezi společností právnická osoba. a společností právnická osoba. jako leasingovým nájemcem, a to na základě leasingové smlouvy ze dne 2.4.2019 (Leasingová smlouva čl. 13 a faktura na 1. mimořádnou splátku čl. 51). Uvedené vozidlo bylo následně odkoupeno společností právnická osoba. kupní smlouvou ze dne 21.5.2024 (Kupní smlouva - čl. 49) a zároveň společnost právnická osoba. vystavila pro společnost právnická osoba. dne 27.5.2024 plnou moc k převodu vozidla v registru vozidel (čl. 50). K registraci převodu vozidla však nedošlo.

13. Jediným v obchodním rejstříku zapsaným společníkem společnosti právnická osoba. byla v období od 30. 11.2017 do 22.10.2024 žalovaná. Jediným jednatelem společnosti v období od 21.11.2017 do 22.10.2024 byl jméno FO (výpis z obchodního rejstříku společnosti právnická osoba. – čl. 56).

14. Před tím, než žalovaná převedla svůj obchodní podíl na nového společníka a než byl jméno FO odvolán novým společníkem z funkce jednatele, vystavila společnost právnická osoba. dne 21.10.2024 jméno FO plnou moc ke všem úkonům spojeným s převodem vozidla Cadilac na žalovanou. Podpis jednatele na plné moci je úředně ověřen v den jejího vystavení (čl. 65).

15. Ze svědecké výpovědi jméno FO (čl. 141) má soud za prokázané, že svědek je manželem žalované, a že svědek podnikal prostřednictvím společnosti právnická osoba.. Svědek uvedl, že poté, co společnost právnická osoba. nabyla Cadilac do svého vlastnictví, nedošlo k jeho převodu v registru vozidel, neboť vozidlo bylo v té době nepojízdné a nebylo možné provést evidenční kontrolu (splnit zákonnou podmínku pro převod vlastnického práva v registru).

Svědek dále uvedl, že někdy poté, co společnost automobil nabyla do svého vlastnictví (pozn. soudu, tj. po 21.5.2024) se žalovaná (jako jediný společník) rozhodla, že automobil převede do svého vlastnictví jako splátku své pohledávky za společností (z titulu zápůjček společníka). Měl za to, že ohledně převodu vozidla ze společností na žalovanou nebyla vypracována žádná, neví, jak a kdy se uvedená transakce promítla do účetnictví a evidence majetku společnosti. Rovněž uvedl, že když žalovaná prodávala svůj obchodní podíl na společnosti právnická osoba, byl to on, kdo předával kupujícímu účetnictví, dokumentaci a vysvětloval mu chod společnosti, včetně nevyřešených problémů. Mimo jiné seznámil kupce s tím, že v registru vozidel je společnost stále vedena jako provozovatel vozidla Cadilac, i když je jeho vlastnictví převedeno na žalovanou, neboť převod nebyl dořešen v registru vozidel.

Dále uvedl, že ví, že manželka měla od žalobce více půjček, dohromady ve výši asi 1,6 milionu (včetně nyní projednávané půjčky). Šlo o celou řadu drobnějších půjček, které byly průběžně spláceny a nyní projednávanou půjčku. Půjčky byly sjednávány ústně. Výši částky zjistil poté, kdy manželka obdržela předžalobní výzvu a oni si z výpisů z účtu dělali přehled. V jím uvedené částce pak není započítána půjčka, kterou si vzala žalovaná ve výši 400 000 Kč, aby svědek mohl doplatit svoji insolvenci. Dále ještě žalovaná uzavřela s žalobcem půjčku za účelem přeúvěrování hypotéky, která je zachycena v samostatné písemné smlouvě.

Svědek dále uvedl, že žalobce dlouhodobě projevoval o Cadilac zájem, několikrát uvedl, že by si ho pořídil, že by si ho dovedl představit pro sebe, žalobce měl přivést i manželku, aby se na vozidlo podívala. Svědek uvedl, že v návaznosti na existenci závazků žalované, resp. žalované a svědka, vůči žalobci se v průběhu roku 2024 (asi od léta do Vánoc) opakovaně hovořilo o tom, že závazky by bylo možné uhradit prodejem vozidla. Z důvodu uvedeného zájmu žalobce následně došlo k dohodě, že si žalobce vozidlo převezme a jeho hodnota bude „odečtena“ od dluhu. Svědek zdůraznil, že nešlo o jednorázové formální jednání, nýbrž o průběžnou komunikaci v rámci jejich častého kontaktu. K finální dohodě mělo dle svědka dojít někdy v době, kdy již byly splaceny všechny závazky (s výjimkou písemně podchycené zápůjčky na úhradu hypotéčního úvěru) a zbývalo uhradit poslední částku, tj. právě těchto 700 000 Kč. Tehdy se měla žalovaná s žalobcem dohodnout, že na něj Cadilac převede, čímž budou všechny dluhy vyrovnány. Na základě této dohody objednal svědek náhradní díly, aby opravil rozbité řízení (servo), aby mohl být automobil převeden na žalobce. Zároveň svědek zajistil pro žalobce vystavení nové plné moci leasingovou společností k převodu vozidla v registru, a to na základě plné moci, kterou pro tento případ obdržel dne 21.10.2024 (pozn. soudu – odstavec 14 tohoto rozsudku). Vozidlo po opravě spolu s listinami předával žalobci on, a to v březnu 2025.

K částce, za niž mělo být vozidlo převedeno, resp. rozsahu dluh, který převodem zanikl, uvedl, že nebyl přítomen samotné dohodě mezi žalobcem a žalovanou. To, že automobilem měla být uhrazena částka právě 700 000 Kč ví do manželky. Ví rovněž, že žalobce byl přítomen u toho, když svědek připravoval inzerát na prodej automobilu za částku 700 000 Kč (za účelem získání prostředků na úhradu dluhu žalobci). Tehdy si mněl žalobce o automobil definitivně říct.

16. Z rozvahy společnosti právnická osoba. sestavené ke dni 31.12.2022 založené ve sbírce listin obchodního rejstříku (čl. 52-55) soud zjistil, že společnost ve své účetní závěrce ke konci roku 2022 evidovala závazek společnosti vůči společníkům ve výši 977 000 Kč. Účetní závěrky za rok 2023 a 2024 nejsou ve sbírce listin obchodního rejstříku založeny. Svědek jméno FO pak uvedl, že byly zpracovány, ale měl za to, že je měl založit někdo jiný.

17. Smlouvou o převodu obchodního podílu ve společnosti právnická osoba. ze dne 22.10.2024 převedla žalovaná svůj 100 % obchodí podíl na společnost právnická osoba. za úplatu 1 000 Kč. Téhož dne byly podpis účastníků na smlouvě ověřeny notářkou (čl. 175). Téhož dne stvrdil předseda správní rady společnosti právnická osoba., že převzal od odvolaného jednatele společnosti právnická osoba. bez výhrad veškerou účetní a další dokumentaci společnosti, a že vzal na vědomí, že stav poklady je 0 Kč. (čl. 125). Soud se pokusil opakovaně předsedu správní rady společnosti právnická osoba. předvolat k jednání jako svědka, avšak ten se k soudu bez omluvy nedostavil.

18. Po převodu obchodního podílu společnost právnická osoba. změnila svoji obchodní firmu a následně dne 24.4.2025 soud rozhod o její likvidaci (výpis z obchodního rejstříku společnosti právnická osoba. – čl. 56).

19. Z inzerce na prodej vozidla CADILAC ESCALADE ESV, VIN VIN kód na serveru www stránky, má soud za prokázané, že žalobce uvedený automobil, jenž nabyl od žalované, nabízel nejméně k 25.8.2025 k prodeji za částku 749 000 Kč (čl. 20). Z emailu odeslaného zprostředkovatelem prodeje žalobci dne 24.10.2025 má soud za osvědčené, že žalobci je navrhováno, aby snížil nabídkovou cenu vozidla na 499 000 Kč z důvodu nedostatečného zájmu (čl. 108).

20. Žalobce v průběhu řízení konzistentně namítal, že automobil Cadillac, nepřevzal jako plnění na žalovanou zápůjčku 700 000 Kč, nýbrž na jiný závazek vzniklý v širším kontextu vztahů účastníků a jejich společného podnikání.

Při jednání dne 21. 10. 2025 žalobce uvedl, že převzetí vozidla mělo souviset s vypořádáním finančních toků ze společného podnikání, kdy mělo docházet k čerpání prostředků (resp. k „disproporci čerpání“) mezi žalobcem na jedné straně a žalovanou, resp. jejím manželem, na straně druhé, a to přes společnosti právnická osoba. a právnická osoba a že Cadillac přijal jako část vyrovnání těchto širších vztahů. Žalobce však nebyl schopen specifikovat, jaká konkrétní pohledávka žalobce měla být převzetím Cadillacu právě od žalované uspokojena, tj. zejména skutkově vymezit tvrzenou pohledávku, specifikovat povinného k úhradě pohledávky a obsah dohody o jiném způsobu úhrady – mezi kým a o jakém obsahu byla uzavřena).

V podání ze dne 29.10.2025 žalobce poukázal na výzvu k úhradě ze dne 23.5.2025, konkrétně bod 3 této výzvy s tím, že vozidlo převzal na plnění tam popsané zápůjčky, a že tato zápůjčka převzetím vozidla zanikla v rozsahu částky 400 000 Kč.

Po koncentraci řízení, při jednání soudu žalobce uvedl, že automobil převzal na úhradu jiného závazku, k jehož úhradě vyzval pod bodem 3 výzvy k úhradě ze dne 23.5.2025, a že tento závazek je účastníky označován jako „půjčka 1“. Specifikoval, že tento závazek nevznikl jako klasická „půjčka“ v běžném slova smyslu (tj. jako předání peněz se závazkem žalované tyto vrátit), ale jako dohoda o vypořádání po ukončení společného podnikání, neboť žalobce do společného podnikání vložit zhruba 3 miliony korun a chtěl, aby mu byla jedna polovina jeho vkladů vrácena, tj. 1,5 milionu korun. Tuto dohodu měl uzavřít se žalovanou a jejím manželem v návaznosti na rozhod společného podnikání a převod svého obchodního podílu na společnosti právnická osoba na společnost právnická osoba. Uvedl, že bylo dohodnuto, že vozidlo Cadilac a možná další automobil mu bude převedeno ještě nad tuto dohodnutou částku. Neřešil, kdo je právně vlastníkem vozů, nebo vůči komu má právně své pohledávky, dohodl se s žalovanou, resp. jejím manželem, s nímž však s ohledem na jeho probíhající insolvenci prý žádnou smlouvu nemohl uzavřít, proto se některé transakce realizovaly přes firmy. Tak tomu mělo být i v případě platby ve výši 500 000 Kč, kterou obdržel na svůj účet dne 10.3.2025, a která mu byla vyplacena rovněž na „půjčku 1“ poté, kdy došlo k prodeji automobilu Nissan GTR, který původně měla v leasingu rovněž společnost právnická osoba.. Z částky získané prodejem tohoto automobilu žalovaná rovněž uhradila 400 000 Kč, kterou si půjčila na doplacení insolvence svého manžela.

Zdůraznil, že žalovaná svůj závazek označený jako „Půjčka 1“ uznala dne 4.2.2025, když na jeho běžný účet zaslala platbu ve výši 1 Kč k níž připojila zprávou pro příjemce „půjčka č. hodnota zbývá doplatit 1 400 000 Kč“, poté, co dříve, dne 23.1.2025, uhradila na tento závazek žalobci 100 000 Kč. Opětovně pak závazek uznala dne 10.2.2025, a to úhradou částky 1 Kč (se zprávou pro příjemce „zbývá 1 mil. Kč“), neboť uvedeného dne se měl s manželem žalované dohodnout, že vozidlo Cadilac bude jeho za 400.000 Kč.

Soud k jednotlivým tvrzením žalobce poznamenává, že žalobce rozpory ve svých tvrzeních nebyl schopen vysvětlit a každým dalším dotazem soudu směřujícím k jejich vysvětlení svá tvrzení upravoval.

21. Žalobce ve výzvě k zaplacení ze dne 23.5.2025 (tj. výzvě popsané v odstavci 9 tohoto rozsudku) požadoval úhradu čtyř samostatných nároků.

Pohledávka pod bodem 1 výzvy je nárokem ze smlouvy o zápůjčce ze dne 19. 12. 2024 s výší jistiny 2 190 382,94 Kč. Mezi účastníky bylo nesporným, že jde o závazek vzniklý v návaznosti na vyplacení hypotéky žalované, a že je podložen písemnou smlouvu a zajištěn zástavním právem ve prospěch žalobce.

Pohledávka pod bodem 2 výzvy je nárok z ústní smlouvy o zápůjčce ze dne 3.12.2024 ve výši 700 000 Kč, jež je předmětem tohoto sporu.

Pohledávka pod bodem 3 výzvy je specifikována jako nárok žalobce z „... ústní smlouvy o zápůjčce ve výši 1 500 000 Kč, která byla poskytnuta klientem platbami na Váš účet. Na tuto zápůjčku bylo z Vaší strany uhrazeno 600 000 Kč ...“. Žalobce výslovně žádal o úhradu ke dni 23.5.2025 nesplaceného zůstatku zápůjčky ve výši 900 000 Kč.

Pohledávka pod bodem 4 výzvy byla popsána jako nárok ve výši 1 100 000 Kč představující disparitu prostředků použitých v rozporu s dohodou mezi žalovanou a žalobcem v rámci společné podnikatelské činnosti. Při jednání soudu žalobce upřesnil, že tím měl na mysli disparitu na nevyplaceném zisku společnosti právnická osoba (když žalobce v řízení výslovně uvedl, že účetnictví neviděl, účetní závěrku neschvaloval, má však za to, že společnost nakupovala a hromadila majetek, tedy musela být v zisku).

22. Žalovaná se k výzvě k úhradě vyjádřila přípisem ze dne 30.5.2025 (čl. 126). K nároku žalobce uvedenému pod bodem 2 a 3 výzvy potvrdila, že od roku 2022 do konce roku 2024 převzala na jednotlivých zápůjčkách od žalobce dohromady částku 1 546 960 Kč (včetně částky 700 000 Kč uvedené pod bodem 2 výzvy) a do konce roku 2024 vrátila žalobci 354 300 Kč. Tedy, že je pravdou, že ke konci roku 2024 dlužila žalobci na zápůjčkách 1 192 660 Kč. Dále poukázala, že dne 23.1.2025 pak uhradila na tento svůj závazek 100 000 Kč, čímž zůstatek zápůjček činil 1 092 660 Kč.

Potvrdila, že dne 4.2.2025 k výslovné výzvě žalobce zaslala na jeho běžný účet 1 Kč se zprávou pro příjemce „půjčka č. hodnota zbývá doplatit 1 400 000 Kč“. Uvedla, že měla za to, že jde o zbývající dluh na zápůjčkách 1 000 000 Kč a novou zápůjčku ve výši 400 000 Kč, kterou si s žalobcem dohodla na úhradu insolvence manžela. Poté, co částku odeslala jí však zápůjčka ve výši 400 000 Kč přišla od partnerky žalobce se zprávou pro příjemce „půjčka 3“. Výslovně rozporovala, že by taková dohoda mezi nimi byla uzavřena. Tedy, že předmětem utvrzení půjčky 1 400 000 Kč byla i nově přibíraná zápůjčka ve výši 400 000 Kč, a nikoliv že by nově přibíraná zápůjčka byla nad již utvrzenou částku. Z uvedeného důvodu zaslala žalobci dne 10.2.2025 na jeho běžný účet opět 1 Kč se zprávou pro příjemce „zbývá 1 000 000“. Poukázala na to, že částku 400 000 Kč vrátila partnerce žalobce dne 10.3.2025 na účet, z nějž jí byla zaslána.

Vyjádření žalované bylo doprovozeno tabulkou s přehledem jednotlivých přijatých a vrácených plateb (čl. 122- 123).

23. Z přehledu plateb připojeného k vyjádření k výzvě k úhradě (čl. 122- 123) soud zjistil, že žalovaná identifikovala od 23.5.2022 do 31.12.2024 platby zaslané žalobcem na její účet, a to jednak z jeho účtu vedeného u právnická osoba a jednak z účtu vedeného u právnická osoba. Za uvedené období přijala žalovaná od žalobce částku 1 546 960 Kč, a to včetně částky 700 000 Kč, která je předmětem tohoto soudního řízení.

Za stejné období žalovaná zaslala ze svého účtu u právnická osoba na účet žalobce částku 354 300 Kč. Následně žalobci zaslala dne 23.1.2025 částku 100 000 Kč a dne 10.3.2025 částku 500 000 Kč. Dále dne 4.2.2025 dvě korunové platby.

Uvedené údaje odpovídají i předložené Historii pohybů na dvou běžných účtech žalované za období od 1.4.2022 do 28.5.2025 vedených u právnická osoba (čl. 129-133 a čl. 134).

24. Z detailu transakcí na běžném účtu žalobce vedeném u právnická osoba má soud za prokázané, že žalovaná zaslal žalobci dne 23.1.2025 částku 100 000 Kč bez jakékoliv zprávy či poznámky k identifikaci účelu platby (čl. 74). Dále dne 4.2.2024 zaslala částku 1 Kč se zprávou pro příjemce „Půjčka č. hodnota zbývá zaplatit 1 400 000 Kč“ (čl. 73/ 2. str). Následně dne 10.2.2025 zaslala částku 1 Kč se zprávou pro příjemce „zbývá 1 000 000“ (čl. 75/ 2. str).

25. Dále má soud z Historie pohybů na běžném účtu žalované za období od 1.4.2022 do 28.5.2025 vedeného u právnická osoba (čl. 135) za prokázané, že žalovaná obdržela dne 4.2.2025 v 8 platbách od jméno FO částku 400 000 Kč se zprávou pro příjemce „Půjčka č. hodnota – 1/x – celková výše půjčky 400 000 Kč“, a že na shodný účet odeslal dne 10.3.2025 částku 400 000 Kč. Uvedené platby a jejich právní důvod žalobce v řízení potvrdil.

26. Z otisku zpráv, jež měli být odeslány žalobcem svědku jméno FO (manželu žalované, jejichž autentičnost nebyla v řízení prokázána, shodně jako kontext zpráv a případné reakce). Žalobce měl zaslat blíže neuvedeného dne zprávu v níž uvedl „půjčku hodit na papír a 1,5 (půlka mých vkladů) jde o to na co jsme domluveni. Fond do toho netahám ten na papíře být ani nemůže. Já to chápu proto to řešíme. Chci mít ve všem řád protož teď je to ve stavu, který mi není vůbec komfortní a já to ta už nechci“.

Na to měl p. jméno FO reagovat dne 28.1.2025 „O fondu se nebavíme, to je jasný. Já s papírem problém nemám, ale nemám ho jak právně napsat za sebe, jedině až po insolvenci s tím nemám problém, ale to už je zase pozdě, protože mezitím se prodá kd a pozbývá to smyslu. Proto to řeším, jak to chodí a chci se už i sám vyvarovat dalších chyb, ktery nás dozenou zase za nějaký čas. Aktuálně je průser to, co jsem psal a jestli je snazší na inso sehnat jinde zkusím to, předpokládám, že bys odsouval stavbu a to chápu a že je hodně mimo komfort. Defacto teď vytáhnout firemní sračky a inso bych rešil odděleně, ja to napsal najednou jak to je.“ (čl. 104).

Žalobce dále doložil zprávu, kterou odeslal p. jméno FO dne 10.2.2025 (čl. 103) „... Tak vše pro mě důležité jsem potlačil, abych ti pomohl. Utahoval jsem si opasek, abych tě dostal z průseru, za které nemohu. Řešil, jsem potíže tvé minulosti a nikdy si nestěžoval. Zasloužím si víc než dostávám. V současné době jsme jsem ti bezúročně půjčil (tím jsem vám zachránil bydlení, a to i tvé ženě) a dostal se kvůli tomu do velké nouze. Pro mě důležité záležitosti, které mi pomáhaly udržet si víru v naší spolupráci, jsou nyní mimo hru. Jenom ve fondu, který je nyní v kytkách, máte auta a mraky dalších věcí. Koupili jste si drahé dovolené, které já jsem si dovolit nemohl. Přišel jsem o celé portfolio v investicích. Zadlužil jsem se a nyní z toho nemám nic. Když jsem ti řekl, že měsíčně přicházím o cca 25tis tím, že ty peníze máš u sebe, tak jsi na to ani nereagoval. Znovu plánuješ Itálii, která se bude muset zaplatit. Pokud se rozhodneš Královák neprodat, tak chci, aby půjčky byly úročeny standardním způsobem. Poslední rok mi přijde, že dělám spíš pro tebe, než s tebou, a to nechci. Pokud cítíš, že by jsi beze mě fungoval líp, určitě najdeme cestu, jak to udělat, aniž bychom přestali být přátelé.....“.

Žalobce rovněž předložil zprávu, v níž se dne 14.2.2025 dotazuje p. jméno FO „Jak to funguje? Je to použitelné?“ a odpověď byla „Vypada to dobře. Escalade zije, okrat dolejt fridex, chybí ho dost“.

27. Žalobce předložil seznam plateb, které zaslal na účet právnická osoba a žalované (čl. 113), když soud k tomuto přehledu konstatuje, že platby označené žalobcem, jako platby k rukám žalované, jsou obsahem přehledu plateb přijatých žalovanou popsaném v odstavci 23 tohoto rozsudku. Dále předložil seznam plateb, které poskytla společnost právnická osoba společnosti právnická osoba (čl. 112) o nichž měl za to, že šlo o zápůjčky.

28. Z Historie pohybů na běžném účtu společnosti právnická osoba (čl. 76 až 100) vedeného u právnická osoba soud zjistil, že na účtu jsou evidovány mimo jiné vklady žalobce jako společníka a obdobně i vklady společnosti právnická osoba, jako společníka. Dále jsou evidovány platby popsané jako výběr společníka či půjčka společníka ve prospěch společnosti právnická osoba a rovněž výběry žalobce, označené jako výběry společníka. Dále jsou na účet společnosti právnická osoba zasílány platby bez popisu jejich důvodu, shodně jako jsou takové platby za společnosti právnická osoba připisovány ve prospěch společnosti právnická osoba

29. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti právnická osoba (čl. 41) soud zjistil, že v době od 26.5.2022 do 23.11.2024 byl žalobce společníkem uvedené společnosti s 30 % obchodním podílem a společnost právnická osoba. společníkem s 70 % obchodním podílem. Od 23.11.2024 je jediným společníkem společnost právnická osoba. (a to již pod novou obchodní firmou po převodu společnosti právnická osoba na nového vlastníka). Žalobce byl rovněž jednatelem společnosti právnická osoba od 26.5.2022 do 22.10.2024, tedy po celou dobu, kdy byl i společníkem společnosti. Manžel žalované byl jednatelem společnosti spolu s žalobcem v období od 16.5.2022 do 25.9.2023.

30. Z výpovědi svědka jméno FO (čl. 141) má soud za prokázané, že svědek a žalobce byli původně kamarádi „z hasičů“ a následně spolu začal; záměrem bylo posílit tým a rozšířit podnikání, zejména v oblasti instalací (zejm. fotovoltaiky). Společné podnikání realizovali ve společnosti právnická osoba, avšak podnikání se podle svědka nedařilo a skončilo ztrátou (uvedl řádově kolem 1 mil. Kč). Za zásadní problém označil neúspěch velké zakázky (od níž odběratel odstoupil kvůli vadám a nedodržení technických a smluvních parametrů), přičemž za technickou stránku a soulad instalací měl odpovídat žalobce. Svědek dále popsal, že se postupně firma dostávala do horší situace, klesal obrat a propouštěli zaměstnance. Potvrdil, že peníze do společného podnikání vkládal zejména žalobce a tyto prostředky vnímal je jako „vklad společníka“ na účet společnosti, nikoli jako půjčku. V důsledku nevydařeného podnikání byly vztahy svědka a žalobce dlouhodobě napjaté, řešili, jak s podnikáním naložit, k ukončení vztahů pak definitivně došlo asi v únoru 2025.

Ke vztahu společností právnická osoba a právnická osoba. svědek uvedl, že právnická osoba byla „původní“ společnost, pod níž podnikal s žalovanou. právnická osoba byla založena proto, aby žalobce mohl mít spoluvlastnický podíl, protože žalovaná nesouhlasila s tím, aby se žalobce stal společníkem přímo v právnická osoba. právnická osoba se měla zaměřit zejména na solární elektrárny, zatímco některé činnosti (např. Smart home a vývoj softwaru) zůstávaly v právnická osoba. Zakázky ve fotovoltaice přijímala společnost právnická osoba, ta byla smluvním partnerem pro zákazníky. Společnost právnická osoba pak působila jako servisní organizace a subdodavatel pro právnická osoba. právnická osoba nakupovala materiál a poskytovala služby (např. zázemí, kanceláře, vozidla), které následně fakturovala právnická osoba. Pokud jde o převody peněz z právnická osoba do právnická osoba, svědek uvedl, že šlo zejména o úhrady za materiál a služby, typicky identifikovatelné variabilním symbolem (bez VS šlo podle něj o „rychlé“ platby a faktura se vystavila dodatečně). Svědek popřel, že by mezi účastníky byla uzavřena nějaká dohoda týkající se investic či vkladů žalobce do společnosti právnická osoba a uvedl, že má za to, že ani takový nárok nebyl jasně ze strany žalobce vznesen až do doby doruční předžalobní výzvy.

31. Soud zamítl návrh na provedení důkazu listinami osvědčujícími existenci zápůjček a úvěrů převzatých žalobcem, neboť z jejich obsahu nelze učinit skutkové závěry podstatné pro rozhodnutí soudu; výslechem statutárního zástupce nového vlastníka společnosti právnická osoba., tituly před jménem jméno FO, s ohledem na skutečnost, že se ho soud nepodařilo opakovaně k jednání soudu předvolat; smlouvou o zápůjčce ze dne 19.12.2024 a smlouvou o zřízení zástavního práva ze dne 18.12.2024, neboť skutečnosti jež jimi měly být prokázané byly mezi účastníky od počátku nesporné a nemají vliv na rozhodnutí soudu.

32. Na základě shora uvedeného skutkového stavu má soud za prokázané, že žalobce poskytl v období od 23.5.2022 do 31.12.2024 žalované postupnými platbami zápůjčky v celkové výši 1 546 960 Kč, a to včetně částky 700 000 Kč, poukázané jí 3.12.2024, jež je předmětem tohoto soudního řízení, a že žalovaná do 31.12.2024 vrátila žalobci 354 300 Kč. Následně ještě uhradila na účet žalobce dne 23.1.2025 částku 100 000 Kč a dne 10.3.2025 částku 500 000 Kč. Tedy, že žalovaná na poskytnuté půjčky uhradila celkem 954 300 Kč.

Dále má soud za prokázané, že žalobce dne 12.3.2025 převzal do svého vlastnictví od žalované osobní automobil CADILAC ESCALADE ESV, VIN VIN kód, který následně nejméně v srpnu 2025 nabízel k prodeji za částku 749 000 Kč.

Soud má rovněž za prokázané, že žalobce byl v období od 26.5.2002 do 22.10.2024 společníkem a jednatelem (v období od 25.9.2023 do 22.10.2024 jediným jednatelem) společnosti právnická osoba, a že vkládal do společnosti značné finanční částky, aniž by bylo ošetřeno, jaký je právní důvod těchto vkladů a jak s nimi bude nadále nakládáno. Rovněž má soud za prokázané, že mezi společností právnická osoba. a společností právnická osoba probíhala celá řada finančních transakcí.

33. Po právní stránce soud posoudil věc podle , (dále jen „“), dle něhož přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

Podle nejsou-li ujednány úroky, může vydlužitel zápůjčku splatit i bez výpovědi.

Podle má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění.

Podle splněním dluhu závazek zaniká.

34. Podle nemůže být věřitel nucen, aby přijal něco jiného, než co přísluší k jeho pohledávce, a dlužník nemůže být nucen, aby poskytl něco jiného, než co je dlužen. Totéž platí o místě, čase a způsobu splnění.

Podle dohodou o změně obsahu závazku se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem.

35. Podle uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

36. Z výše uvedených ustanovení se podává, že zápůjčka poskytnutá v penězích se vrací v penězích, a to v měně, v níž byla poskytnuta. Zápůjčku je vydlužitel v případě, že je sjednána bezúročně splnit kdykoliv, a to i bez výpovědi. Má-li být uhrazena jinak než v penězích a v měně v níž byla přijata, je k tomu potřeba dohody mezi zapůjčitelem a vydlužitelem. Na takovou dohodu však zákon neklade žádné formální nároky a může být uzavřena i konkludentně.

Rovněž z citovaných ustanovení vyplývá, že uznání dluhu částečném plněním ve prospěch věřitele je vyvratitelnou domněnkou, když neexistenci dluhu musí prokázat dlužník.

37. Na základě zjištěného skutkového stavu a citovaných zákonných ustanovení soud uzavřel, že žalobce neprokázal, že by měl za žalovanou nesplacenou pohledávku z půjčky, jež jí poskytl dne 3.12.2024 na její účet, resp. žalovaná prokázala že tuto zápůjčku uhradila na základě dohody stran převodem vozidla CADILAC ESCALADE ESV, VIN VIN kód.

38. Za situace, kdy mezi účastníky bylo nesporným, že zápůjčka byla poskytnuta a že žalobce zároveň převzal do svého vlastnictví od žalované vozidlo CADILAC ESCALADE ESV, VIN VIN kód, soud posuzoval nejprve, zda vozidlo bylo žalované, a tedy zda ho mohla žalobci poskytnout jako plnění na svůj závazek (popř. zda toto plnění poskytla za žalovanou třetí osoba) a následně, zda převzetím vozidla zanikl právě žalovaný závazek, nebo závazek označený žalobcem jako „Půjčka 1“, resp. jeho část ve výši 400 000 Kč.

39. Pokud jde o první otázku, soud uzavřel, že má prokázáno, že předmětný automobil Cadilac byl ve vlastnictví žalované, která ho nabyla od společnosti právnická osoba., poté, co tato uhradila své závazky z leasingové smlouvy a vozidlo odkoupila. Skutečnost, že změna vlastnického práva z původního vlastníka, společnosti právnická osoba., na společnost právnická osoba. a následně na žalovanou, nebyla promítnuta v registru motorových vozidel nemá na převod vlastního práva žádný vliv (zápis v registru má pouze deklaratorní účinky). V řízení byla doložena kupní smlouva ve prospěch společnosti právnická osoba. včetně plné moci vystavené dne 27.5.2024 původním vlastníkem k provedení změny v registru vozidel (viz. odstavec 12 tohoto rozsudku). Rovněž ze skutečnosti, že společnost právnická osoba. následně dne 11.3.2025 vystavila další plnou moc na základě níž žalobce provedl registraci svého vlastnická práva k vozidlu v registru vozidel (viz. odstavec 11 tohoto rozsudku), svědčí o přechodu vlastnického práva na společnost právnická osoba.. Převod vlastnického práva k vozidlu ze společnosti právnická osoba. na žalovanou má pak soud prokázánu výpovědí svědka jméno FO, ve spojení s účetní závěrkou společnosti z níž vyplývá existence pohledávky žalované za společností (viz. odstavec 16 tohoto rozsudku) a ve spojení s plnou mocí, která mu byla udělena dne 21.10.2024 k úkonům spojeným s převodem vozidla na žalovanou, a to již jen jako zmocněnci společnosti (viz. odstavec 14 tohoto rozsudku). Soud proto uzavřel, že žalovaná byla vlastníkem vozu, který mohla převést na žalobce na úhradu svého závazku.

40. Pokud jde o druhou otázku, tedy na jaký závazek žalobce automobil převzal, soud uvádí následující. Žalobce sám v řízení uvedl, že automobil převzal jako plnění dluhu žalované vůči své osobě, rozporoval pouze závazek, ohledně něhož se účastníci dohodli, že bude převzetím vlastnického práva k vozidlu uhrazen a v jakém rozsahu.

Pokud žalobce tvrdil, že automobil převzal na úhradu závazku označovaného jako „půjčka 1“ ve výši 1,5 milionu korun, a že existence tohoto závazku byla žalovanou uznána dne 4.2.2025, když na jeho běžný účet zaslala platbu ve výši 1 Kč k níž připojila zprávou pro příjemce „půjčka č. hodnota zbývá doplatit 1 400 000 Kč“, když zároveň poukazoval na pohledávku 3 popsanou ve výzvě k zaplacení ze dne 23.5.2025 (viz. odstavec 20 a 24 tohoto rozsudku), soud uvádí následující.

Částečnou úhradou 1 Kč dne 4.2.20205 byla založena vyvratitelná domněnka, že žalovaná k uvedenému dni dluží z právního důvodu jí poskytnuté zápůjčky 1 400 000 Kč. Žalovaná existenci takové zápůjčky v řízení popřela. Zápůjčka je reálným závazkem, který předpokládá, že předmět zápůjčky je skutečně zapůjčitelem vydlužiteli předán. Sám žalobce však v řízení potvrdil, že žalované žádnou zápůjčka ve výši 1 500 000 Kč (na níž bylo před uznáním dluhu dne 23.1.2025 uhrazeno 100 000 Kč) neposkytl, a že jeho pohledávka ve výši 1 500 000 Kč měla právní základ ve společném podnikání žalobce a společnosti právnická osoba. ve společnosti právnická osoba do níž vložil cca 3 miliony korun.

Již ze samotných tvrzení žalobce soud uzavřel, že je vyvrácena právní domněnka, že ke dni 4.2.2025 existovala zápůjčka žalované od žalobce v původní výši 1 500 000 Kč, na jejíž plnění by žalobce mohl přijmout vozidlo Cadilac.

41. Pokud pak žalobce tvrdil, že „půjčka 1“ je označením částky 1 500 000 Kč, na jejíž úhradě se dohodl s žalovanou, v návaznosti na ukončení podnikání, toto své tvrzení provedenými důkazy neprokázal. Svědek jméno FO i žalovaná takovou dohodu negovali. Sám žalobce uvedl, že dohoda nebyla písemně podchycena a ani u ní nebyl žádný svědek. Ze žalobcem předložených zpráv, o nichž tvrdil, že si je zasílal se svědkem jméno FO, nelze dovodit, že byla uzavřena dohoda o úhradě částky 1,5 milionu korun, tím méně, že by povinnou z takové dohody byla právě žalovaná (která ani nebyla tvrzenou účastnicí konverzace). V této souvislosti nelze ani přehlédnout, že povinnou osobou k případnému vrácení prostředků poskytnutých žalobcem společnosti právnická osoba by byla právě tato společnost (a to ještě pouze v některých případech). Pokud by pak mělo jít o plnění ze smlouvy o převodu obchodního podílu žalobce na společnost právnická osoba či v souvislosti s ním (jak následně po koncentraci řízení naznačoval žalobce u posledního jednání), byla by povinnou osobou k takovému plnění společnost právnická osoba. Pokud žalobce naznačoval, že prostředky na podnikání společnosti právnická osoba byly z této žalovanou či jejím manželem „vyvedeny“ a byly jimi hrazeny jejich životní náklady, nelze přehlédnout, že v civilněprávní rovině vzniká nárok na vrácení neoprávněně vyvedených prostředků společnosti právnická osoba a nikoliv žalobci. Nelze ani přehlédnout, že žalobce byl nejen společníkem společnosti právnická osoba, ale po celou dobu i jejím jednatelem, a po dobu více než jednoho roku jejím jediným jednatelem. Tedy, pokud připustil, že z prostředků společnosti byly hrazeny životní náklady žalované a jejího manžela, či úhrada neexistujících dodávek zboží a služeb od společnosti právnická osoba., vzniká otázka, v jakém rozsahu se vědomě na uvedeném podílel a proč tak činil. Tedy, kdo ze zúčastněných obcházel, jaká pravidla a čí zájmy.

42. Existenci dohody o vyrovnání s povinností žalované uhradit žalobci částku 1 500 000 Kč nelze dovodit ani z úhrady částky 1 Kč žalovanou dne 10.2.2025, když ze zprávy pro příjemce „zbývá 1 000 000“ (viz. odstavec 24 tohoto rozsudku) nelze identifikovat žádnou individuálně určenou pohledávku, na níž by bylo částečně plněno, tj. z okolností této úhrady nelze usoudit, jaké konkrétní plnění žalovaná měla i co do zbytku uznat. Soud v této souvislosti neuvěřil žalobci, že ze sledu úhrad 1 Kč dne 4.2.2025 a dne 10.2.2025, ve spojení s připojenými zprávami pro příjemce lze dovodit, že část pohledávky v mezidobí zanikla právě v důsledku převzetí vozidla Cadilac žalobcem od žalované, neboť v řízení bylo prokázáno, že k převodu vlastnického práva na žalobce došlo až v březnu 2025, poté, co bylo vozidlo opraveno a byla vystavena nová plná moc k jeho převodu v registru vozidel. Žalobce v řízení ani netvrdil, že by vlastnické právo k vozidlu nabyl dříve. Do doby nabytí vlastnického práva k vozidlu jeho pohledávka ani zaniknout nemohla.

Takové úvaze odporuje i další tvrzení žalobce obsažené ve výzvě k plnění, kde k tvrzené pohledávce ve výši 1 500 000 Kč uvádí, že ke dni 23.5.2025 činí její nesplacená část 900 000 Kč, neboť žalovaná na ni již uhradila 600 000 Kč. Při posledním jednání pak žalobce potvrdil, že právě na tuto pohledávku měl převzít vozidlo Cadilac v hodnotě 400 000 Kč. Zároveň však žalobce v řízení tvrdil, že na tuto pohledávku žalovaná uhradila dvě platby, a to 23.1.2025 částku 100 000 Kč a dne 10.3.2025 částku 500 000 Kč (tedy dohromady oněch 600 000 Kč, které již od požadované částky odečetl). Nebyl však k výslovnému dotazu schopen vysvětlit, proč tedy ve výzvě k úhradě převzetí vozidla (již v březnu 2025) žádným způsobem nezohlednil.

43. Ze všech výše uvedených důvodů pak soud uzavřel, že má za prokázané, že žalobce převzal vozidlo právě na závazek žalované k úhradě zápůjčky ve výši 700 000 Kč ze dne 3.12.2024, když existence jiného závazku v době jeho převzetí žalobcem, nebyla v řízení prokázána. Uvedenému závěru neodporuje ani časová souslednost událostí.

Pro úplnost soud doplňuje, že závazek k úhradě částky 400 000 Kč poskytnutého žalované dne 4.2.2025 na úhradu insolvence jejího manžela byl splněn vrácením dne 10.3.2025 (viz. odstavec 24 tohoto rozsudku). Plnění převodem vozidla na závazek žalované vyplývající ze smlouvy o zápůjčce ze dne 19.12.2024, zajištěné zástavním právem ve prospěch žalobce (pohledávka pod bodem 1 výzvy k úhradě ze dne 23.5.2025 – viz odstavec 21 tohoto rozsudku), poskytnuté na úhradu hypotéky žalované a jejího manžela, a který ke dni převzetí vozidla existoval, netvrdil žádný z účastníků.

44. Pokud pak soud hodnotil, zda mezi účastníky došlo k dohodě o hodnotě vozidla, resp. zda jeho převzetím žalobcem, zanikla pohledávka v celé výši, soud uzavřel, že tvrzení žalované nebylo vyvráceno. Svědek uvedl, že k dohodě o tom, že žalobce převezme automobil na úhradu celého dluhu, došlo v době, kdy žalobce byl obeznámen s tím, že automobil má být nabízen k prodeji za částku 700 000 Kč. Sám žalobce pak ještě v srpnu 2025 prodával vozidlo za 749 000 Kč (viz. odstavec 19 tohoto rozsudku). Tedy nejméně ještě v srpnu 2025 byl přesvědčen o tom, že vozidlo má uvedenou hodnotu, byť se později ukázalo, že za tuto částku není v dané době a místě žádný zájemce, a že jeho cena bude fakticky nižší. Tuto skutečnost však nelze přičítat k tíži žalované, ale žalobce, pokud si sám řádně nezvážil podmínky, za nichž vozidlo přebírá.

45. Za situace, kdy soud uzavřel, že žalovaná svůj závazek k vrácení zápůjčky poskytnuté žalobcem dne 3.12.2024 splnila převodem automobilu CADILAC ESCALADE ESV, VIN VIN kód, a to na základě nejméně konkludentní dohody účastníků, soud žalobu zamítl (výrok I.).

46. Pro úplnost soud uvádí, že nepochybuje o tom, že žalobce může mít odůvodněný pocit, že byl v rámci společného podnikání zkrácen, a že prostředky na společné podnikání byly využity jinak, než si představoval. Skutečnost, že svůj tvrzený nárok není schopen prokázat je prvořadě založena jeho lehkovážností, s níž do podnikání vstoupil, s níž vložil své prostředky do společnosti právnická osoba, aniž by řešil, na jakém právním základě je tam vkládá, a zda a za jakých podmínek bude mít nárok na vrácení takových vkladů. V neposlední řadě pak i v naprosté rezignaci na využití oprávnění jednatele rozhodovat o nakládání s finančními prostředky společnosti a na plnění elementárních povinností jednatele kontrolovat, jak je z prostředky společnosti nakládáno a na odpovědnost za vedení účetnictví.

47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 97 828,50 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 700 000 Kč sestávající z částky 11 100 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v a. t. (převzetí věci, vyjádření ve věci samé ze dne 21.8.2025, účast na jednání soudu dne 21.10.2025, vyjádření ve věci samé ze dne 26.10.2025, účast na jednání soudu dne 18.11.2025 v rozsahu 2 úkonů právní pomoci, účast na jednání soudu dne 20.1.2026) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 80 850 Kč ve výši 16 978,50 Kč. Soud nepřiznal žalované náhradu nákladů řízení za druhou a třetí poradu advokáta s klientem obsaženou ve vyúčtování předloženém jejím právním zástupcem, neboť nedoložila, že by se uvedené porady konaly za podmínek uvedených v ustanovení ) písm. c) a.t., včetně účelnosti rozsahu takové porady.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Berouně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.