Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 104/2025-130
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Hrbkem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 34 072,96 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 108 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 108 Kč od 1.4.2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení
a) částky 13 964,96 Kč
kapitalizovaného úroku ve výši 5 062,42 Kč.
zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 34 072,96 Kč od 1.12.2023 do zaplacení
úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 34 072,96 Kč od 1.12.2023 do 30.3.2025
úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 964,96 Kč od 1.4.2025 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 709 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 108 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 108 Kč od 1.4.2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacenía) částky 13 964,96 Kčkapitalizovaného úroku ve výši 5 062,42 Kč.zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 34 072,96 Kč od 1.12.2023 do zaplaceníúroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 34 072,96 Kč od 1.12.2023 do 30.3.2025úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 964,96 Kč od 1.4.2025 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 709 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 12. 6. 2025 domáhala zaplacení částky 34 072,96 Kč s příslušenstvím, a sice z titulu úvěrové smlouvy, která byla mezi žalovaným právním předchůdcem žalobkyně – právnická osoba uzavřena dne 7. 7. 2022. Původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému úvěrový rámec ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal hradit splátky ve výši min. 5 % z dlužné částky, nejméně pak vždy po 500 Kč měsíčně. Žalovaný porušil svoji povinnost splácet úvěr řádně a včas, na což právní předchůdce žalobce reagoval zesplatněním celého úvěru ke dni 30. 11. 2023. Pohledávka za žalovaným byla nejprve postoupena dne 1. 11. 2023 společnosti právnická osoba., která ji následně dne 23. 10. 2024 postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Žalovaný byl předžalobně vyzván k zaplacení dlužné částky dne 26. 3. 2025. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že žalovaný byl lustrován v rejstřících zejména NKRI, BRKI a SOLUS. Byly zjištěny jeho příjmy z výdělečné činnosti ve výši 29 000 Kč a celkové příjmy domácnosti ve výši 39 000 Kč. Dále byly zjištěno, že žalovaný je ženatý má jednu vyživovací povinnost a od roku 2020 žije ve vlastním bydlení. Celkové náklady domácnosti včetně ostatních finančních závazků byly oceněny na částku 5 000 Kč měsíčně. Na základě těchto zjištěných skutečností právní předchůdce dospěl k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná.
2. Žalovaný se k žalobě přes poučení a výzvy soudu nevyjádřil.
3. Soud vzal na základě doložených důkazů za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba) uzavřel dne 7. 7. 2022 s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč, který čerpal prostřednictvím kreditní karty. Z úvěrové smlouvy je dále zřejmé, že žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši min. 5 % z dlužné částky, nejméně pak vždy 500 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 26,28 % ročně. (viz Smlouva o úvěru č. hodnota a výpis k úvěrovému účtu). Žalovaný na úvěr celkem zaplatil částku 29 892 Kč (viz Výpis z úvěrového účtu č. hodnota). Dále soud vzal za prokázané, že žalovanému bylo zesplatnění úvěru oznámeno dopisem ze dne 27. 10. 2023 (viz odstoupení od úvěrové smlouvy). Pohledávka za žalovaným byla nejprve postoupena dne 1. 11. 2023 společnosti právnická osoba., která ji následně dne 23. 10. 2024 postoupila žalobkyni (viz smlouvy o postoupení pohledávek). Z předžalobní výzvy a doručenky vyplývá, že žalovaný byl žalobkyní před podáním žaloby vyzván ke splnění dluhu, a sice dopisem odeslaným dne 26. 3. 2025. Do žádosti o úvěr, žalovaný uvedl, že jeho příjmy jsou 29 000 Kč a celkové příjmy domácnosti ve výši 39 000 Kč. Dále uvedl, že je ženatý, má jednu vyživovací povinnost a od roku 2020 žije ve vlastním bydlení. Celkové náklady domácnosti uvedl v částce 2 000 Kč měsíčně a splátky úvěru byly zjištěny v částce 3 000 Kč.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen jako „z.s.ú.“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Podle § 87 odst. 1 z.s.ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Podle § 2993 věta první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
9. Shora uvedený skutkový stav soud po právní stránce posoudil následovně:
10. Právní předchůdkyně žalobkyně před sjednáním smlouvy nesplnila povinnost řádně prověřit úvěruschopnost dlužníka (žalovaného) tak jak ji ukládá § 86 z.s.ú. Splnění této povinnosti je dle § 87 z.s.ú. přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, odborná péče poskytovatele úvěru předpokládá ověření údajů, které dlužník věřiteli sdělil, resp. objektivně tyto údaje mají být podloženy minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka a klíčová je povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu, a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Dále Nejvyšší soud v rozhodnutí pod sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 dospěl k závěru, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.
11. V poměrech této věci žalobkyně sice uvedla, že schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla prověřena na základě lustrací v několika registrech, uvedené však nedoložila. Nijak také nedoložila, jakým způsobem ověřovala údaje o příjmech a pravidelných výdajích žalovaného, navíc výslovně uvedla, že příslušnou dokumentací nedisponuje, respektive ji nebude schopna zajistit od předchozího věřitele. Soudu je z úřední činnosti (jiného řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. spisová značka známo, že žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru 25. 2. 2022, na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši 300 000 Kč, na který splácel částku 6 425,25 Kč. Z uvedeného plyne, že nemohlo být řádně zjišťováno celkové úvěrové zatížení žalovaného. Současně má soud významné pochybnosti o nákladech domácnosti v částce 2 000 Kč. Současně nebyly řádně doloženy celkové příjmy domácnosti. Za těchto okolností lze uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla v projednávaném případě náležitě posouzena. Důsledkem nesplnění uvedené povinnosti je dle § 87 z.s.ú. neplatnost smlouvy o úvěru.
12. Po právním posouzení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná pouze zčásti. Mezi účastníky existuje právní poměr z bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a § 2993 o.z. Žalobkyně prokázala, že žalovanému poskytla částku 50 000 Kč. Dále uvedla, že žalovaný na úvěr celkem uhradil částku 29 892 Kč. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by poskytnutou částku vrátil (byť jen částečně), nebo že by mu nebyla poskytnuta. Soud proto žalovaného zavázal k zaplacení částky 20 108 Kč. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy soud pro účely stanovení data prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení vycházel z § 1958 odst. 2 o. z., dle něhož neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ve světle citovaných zákonných ustanovení soud vycházel z okamžiku, kdy žalobkyně požadovala úhradu celého dluhu, přičemž žalovaný tento okamžik nesporoval. Soud vycházel z domněnky doby dojití dle § 573 o. z, když výzva byla žalobkyní odeslána 26. 3. 2025. Dle zmíněného ustanovení totiž platí, že se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Dle domněnky dojití proto došla výzva žalovanému dne 30. 3. 2025. Listina obsahovala výzvu k okamžité úhradě dluhu, přičemž žalovaný svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnil, dostal se dnem 24. 6. 2025 do prodlení. Žalobkyně tak má vůči žalovanému právo na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).
13. Výrokem rozsudku pod bodem II. pak soud žalobu ve zbytku 13 964,96 Kč s příslušenstvím zamítl s odkazem na absolutní neplatnost smlouvy. Jestliže byla smlouva o úvěru neplatná, nebyly mezi účastníky řízení platně sjednány platby úroků ani jiných poplatků.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení, přičemž tato částka představuje 18 % z její celkové výše (rozdíl úspěchu žalovaného v řízení v rozsahu 41 % ku úspěchu žalobkyně v rozsahu 59 %). Ty spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 364 Kč a nákladech zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za úkony provedené do podání žaloby k soudu stanovená podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 3 úkony právní služby po 700 Kč včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč. Dále odměna za úkony po podání žaloby dle § 7 advokátního tarifu v částce 2 500 Kč za jeden úkon účasti na jednání soudu a paušální náhrady 450 Kč. Dále cestovní náhrady za cestu z adresa a zpět ve výši 769,60 Kč (celkově ujetá vzdálenost 96 km, použité vozidlo značka s kombinovanou spotřebou 6,1 l benzinu, cena 1 litru benzinu Natural 95 dle vyhl. č. 573/2025 Sb. ve výši 34,70 Kč, náhrada za 1 km jízdy dle vyhl. č.573/2025 Sb. ve výši 5,90 Kč, náhrada ztráty času při cestě k jednání a zpět dle §14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč za 4 započaté půlhodiny po 150 Kč. Náklady právního zastoupení tedy činí 6 719,60 Kč. Zástupce žalobkyně je plátcem DPH, proto k odměně a nákladům zastoupení přísluší rovněž 21 % DPH v částce 1411 Kč. Celkem tak náklady včetně soudního poplatku činí 9 494,60 Kč, z toho 18 % činí 1 709 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 5350
15. Lhůtu k plnění povinností výroků tohoto rozsudku soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím Okresního soudu v Jičíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.