Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 83/2026-40

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martínkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D. sídlem Letenská 121/8, 118 00 Praha

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 101 378,68 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 1. 2. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do:

a) částky 67 378,68 Kč,

b) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 415 Kč,

c) kapitalizovaného úroku ve výši 3 924,38 Kč,

d) zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 35 000 Kč od 22. 10. 2025 do 31. 1. 2026,

e) zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 1 000 Kč od 1. 2. 2026 do zaplacení,

f) úroku ve výši 12 % ročně z částky z částky 35 000 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 1. 2. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do:a) částky 67 378,68 Kč,b) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 415 Kč,c) kapitalizovaného úroku ve výši 3 924,38 Kč,d) zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 35 000 Kč od 22. 10. 2025 do 31. 1. 2026,e) zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 1 000 Kč od 1. 2. 2026 do zaplacení,f) úroku ve výši 12 % ročně z částky z částky 35 000 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 101 378,68 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba (IČO IČO, dále jen „právní předchůdce“), uzavřel s žalovaným dne 28. 6. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal za poskytnutí peněžních prostředků věřiteli zaplatit úrok ve výši 38 564 Kč, odměnu za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 328 Kč, a doplňkové pojištění ve výši 3 339 Kč, to vše v 21měsíčních splátkách po 4 369 Kč. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, v důsledku čehož se stal jeho závazek splatným v celém rozsahu. Žalovaný na svůj dluh dosud uhradil částku ve výši 6 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 uzavřené mezi právním předchůdcem a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky, žalovaný však přes výzvy žalobkyně svůj dluh neuhradil

2. Žalovaný se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněnému nároku nijak nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Z výpisu z obchodního rejstříku má soud za prokázané, že žalobkyně je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku oprávněnou poskytovat spotřebitelský úvěr.

5. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 28. 6. 2023 a z dokumentu s názvem smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota vč. smluvních podmínek, má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se pokusila s žalovaným uzavřít smlouvu o úvěru č. hodnota, dle které měla právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému částku ve výši 40 000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit spolu s úrokem ve výši 38 564 Kč, úhradou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 328 Kč, a úhradou doplňkového pojištění ve výši 3 339 Kč, to vše v 21 měsíčních splátkách po 4 369 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně se také pokusila zkoumat úvěruschopnost žalovaného, když zjistila, že žalovaný pobírá starobní důchod, je vdovec, má základní vzdělání, žije v nájmu, nemá žádnou vyživovací povinnost, nevlastní automobil, jeho pravidelné měsíční příjmy činí 15 019 Kč, přičemž další příjem domácnosti činí 30 000 Kč, a jeho pravidelné měsíční výdaje činí 4 000 Kč. Žalovaný taktéž uvedl, že nemá žádný spotřebitelský úvěr. Žádné y prokazující tato tvrzení ovšem nebyly předloženy. Soud má z dokumentu s názvem smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota dále za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 28. 6. 2023 předala žalovanému v hotovosti částku 40 000 Kč.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 vč. seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o úplatě má soud za prokázané, že dne 21. 10. 2025 byla mezi původním věřitelem a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě, které došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky se stalo účinným ke dni 21. 10. 2025, tj. okamžikem zaplacení kupní ceny za jednotlivé portfolio pohledávek.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku ze dne 21. 11. 2025 má soud za prokázané, že žalovaný byl o postoupení pohledávky informován.

8. Z předžalobní výzvy ze dne 16. 1. 2026 vč. dokladu o odeslání ze dne 16. 1. 2026 má soud za prokázané, že před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky, a to do 31. 1. 2026.

9. Z tabulky umoření předložené žalobkyní má soud za prokázané, že žalovaný na svůj dluh uhradil celkovou částku ve výši 6 000 Kč.

10. Soud dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdce žalobkyně řádně provedl posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí.

11. Po právní stránce soud hodnotil věc dle ustanovení , (dále jen „o. z.“) a , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

12. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o. z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, kdy peněžitá zápůjčka je ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem.

13. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

17. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

18. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

22. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

23. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany právního předchůdce, coby poskytovatele úvěru jakožto spotřebitelského úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného. V tomto směru nelze než konstatovat, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně skutečnosti, že své povinnosti ve smyslu ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru dostála.

25. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala, neboť soudu předložila pouze vlastní smlouvu o úvěru a žádost o úvěr (zákaznickou kartu). Soud konstatuje, že žalobkyně náležitě neprokázala, že by právní předchůdce žalobkyně ověřoval tvrzení žalovaného uvedené v žádosti o úvěr, tedy že by dostatečně ověřoval výši příjmů i výdajů žalovaného. V žádosti o úvěr ze dne 28. 6. 2023 je pouze žalovaným toliko konstatována výše jeho příjmů, výdajů, a dalších příjmů domácnosti, tvrzení žalovaného však není doloženo žádným relevantním důkazem, např. předložením výměru starobního důchodu, výplatními páskami další osoby žijící s žalovaným, která má dle tvrzení žalovaného příjem 30 000 Kč měsíčně, či výpisem z bankovního účtu takové osoby. Dále není nikterak specifikováno, jakým konkrétním způsobem právní předchůdce ověřil výdaje žalovaného, a zda k tomuto žalovaný doložil nějakých dokladů. Žalovaný uvádí, že žije v nájmu a jeho měsíční výdaje činí 4 000 Kč, nájemní smlouvu však žalobkyně nedoložila. Nadto, s ohledem na životní minimum jedince v roce 2023 a reálné výdaje, které bylo třeba měsíčně vynaložit na zajištění základních potřeb, soud toto tvrzení nemohl bez dalšího považovat za odpovídající, a neměl tak učinit ani právní předchůdce žalobkyně. Soud proto takový postup právního předchůdce žalobkyně nemohl hodnotit jako souladný se zákonem o spotřebitelském úvěru. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti ). Nutno připomenout, že ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru je pak i zákonnou povinností poskytovatele úvěru dokumenty a záznamy týkající se posuzování schopnosti spotřebitele splácet úvěr uchovávat, a to nejméně po dobu pěti let.

26. Soud nepostupoval dle a ve věci nařídil jednání mj. za tím účelem, aby mohl žalobkyni ve smyslu poskytnout poučení, že dosud nebyla prokázána tvrzení o tom, že původní věřitel skutečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to včetně následků spojených s nesplněním výzvy k jejich dotvrzení a označení. Žalobkyně k poučení soudu uvedla toliko popis způsobu posuzování úvěruschopnosti žalovaného, nedoložila k těmto svým tvrzením však ničeho. Žalobkyně soudu pouze zaslala rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích, které ovšem soud nepovažoval za přiléhavé na projednávaný příklad.

27. Soud konstatuje, že žalobkyně náležitě neprokázala, že by její právní předchůdce ověřoval tvrzení žalované, tedy že by dostatečně ověřoval výši příjmů, a zejména výdajů žalovaného. Takový postup právního předchůdce soud nemohl hodnotit jako souladný se zákonem o spotřebitelském úvěru.

28. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žalobkyně nemá za žalovaným pohledávku, která by měla svůj právní základ ve smlouvě o úvěru hodnota, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, neboť má tuto smlouvu za neplatnou, a to s účinky ex tunc.

29. Za situace, kdy je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu právní předchůdkyně žalobkyně prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z.

30. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 28. 6. 2023 v hotovosti částku 40 000 Kč; žalovaný před podáním žaloby uhradil částku ve výši 6 000 Kč, jeho bezdůvodné obohacení tak činí částku 34 000 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný, i přes výzvy žalobkyně, dlužnou částku neuhradil, ocitl se v prodlení s úhradou dluhu, a žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení od 1. 2. 2026 (tj. ode dne následujícího po lhůtě k plnění, kterou určila žalovanému sama žalobkyně v rámci své výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 16. 1. 2026) ve výši stanovené dle (výrok I.).

31. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývající části uplatněného nároku žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

32. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle věty před středníkem.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, přičemž v tomto případě soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. (výrok III.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.