Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 C 215/2026-9

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Šárkou Malíkovou Petříčkovou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 27 497,58 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 7 497,58 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 7 497,58 Kč od 2. 12. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od 2. 12. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 311,75Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 7 497,58 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 7 497,58 Kč od 2. 12. 2025 do zaplacení, se zamítá.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od 2. 12. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 311,75Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 2. 4. 2026 po žalované domáhala zaplacení částky 27 497,58 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozhodnutí s tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO IČO, dne 31. 7. 2025 smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které žalovaná čerpala úvěr v celkové výši 20 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala uhradit smluvní úrok ve výši 7 497,58 Kč, nejpozději do 1. 12. 2025, avšak neuhradila ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalobkyní dne 18. 12. 2025 smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Žalobkyně požaduje úhradu částky ve výši 27 497,58 Kč představující poskytnuté finanční prostředky a dohodnutý smluvní úrok, a dále požaduje příslušenství pohledávky, úrok z prodlení. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, žalovaná však ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle , kdy žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a žalovaná nereagovala na výzvu soudu, měl soud za to ( ), že souhlasí a k projednání věci nenařizoval jednání.

4. Listinnými důkazy má soud za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 31. 7. 2025 smlouvu o úvěru č. hodnota, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit v celkem hodnota-mi měsíčních splátkách, úroková sazba byla sjednána ve výši 112 % ročně, RPSN činí za celý úvěr 191,80 % (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne 31. 7. 2025). Žalobkyně žalované poskytla dne 31. 7. 2025 finanční prostředky ve výši 20 000 Kč (zjištěno z výpisu z běžného účtu, potvrzení o finančních transakcích). Protože žalovaná nehradila splátky za poskytnutý úvěr řádně a včas, došlo k zesplatnění celého úvěru (zjištěno upomínkou ze dne 1. 10. 2025, opakovanou upomínkou ze dne 31. 10. 2025). Právní předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 1. 12. 2025). Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalobkyní smlouvu, kterou na ni pohledávku za žalovanou postoupila (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek, dodatkem ke smlouvě o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek), což bylo žalovanému řádně oznámeno (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 16. 1. 2026). Žalovaná čerpaný úvěr ani přes výzvu nezaplatila, což v řízení nijak nesporovala. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 16. 1. 2026).

5. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

7. Dle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů („zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

10. Právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru, ve které byl sjednán roční úrok ve výši 112 %, RPSN (Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr) bylo sjednáno ve výši 191,80 % ročně, přičemž soudu je známo, že podle databáze ARAD ČNB činila průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých bankami ČR domácnostem v ČR k červenci 2025 nejvýše 7,98 % ročně. Již v době před účinností současného dovodila soudní judikatura, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků (od níž se RPSN odvíjí), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ). Obecně je pak dovozováno Nejvyšším soudem, že přijatelnou „mezí“ smluvního úroku v obdobných případech je dvoj až trojnásobek výše obvyklého úroku poskytovaného bankami (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2007, sp. zn. ).

11. V posuzované věci byl úvěrovou smlouvou sjednán smluvní úrok za poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 112 % p. a. Takováto výše úroku přesahuje maximální výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření smlouvy více než 14x. Zjištěný nepoměr oproti běžným úrokovým sazbám je možné označit za natolik dramatický, že zakládá absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. Spotřebitelský úvěr poskytnutý žalované vykazuje znaky lichvy tak, jak je tato definována v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , když výše úroků podstatě přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru a půjček. Zjevné porušení dobrých mravů nabývá v tomto případě ještě vyšší intenzity, protože se jedná o smlouvu se spotřebitelem, který je slabší smluvní stranou a náleží mu tak zvýšená ochrana. Není tudíž pochyb, že jen na základě tohoto konstatování předmětná smlouva o úvěru naplňuje ve směrodatných rysech kritéria vymezená v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012 sp. zn. . Ochrana takto nabytých práv pak stojí zcela mimo účel civilního procesu, resp. mimo základní hodnotový rámec práva jako normativního systému (dále srov. nález Ústavního soudu ze dne 24. 10. 2013, sp. zn. ).

12. Na věci nic nemění skutečnost, že se jedná o úvěr nebankovní, neboť ačkoliv úrokové sazby nebankovních poskytovatelů úvěrů bývají oproti bankovnímu sektoru obvykle vyšší, nehraje tato skutečnost roli při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku. Pokud by totiž soudy měly použít jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovatele než pro banky, vedlo by to k absurdním závěrům zakládajícím nerovnost mezi oběma skupinami poskytovatelů úvěrů (srovnej např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 4. 2021, č. j. -71).

13. Na základě výše uvedeného tedy soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, a to v celém svém rozsahu. Smlouva o úvěru je smlouvou konsenzuální, jednou z jejích podstatných náležitostí je povinnost úvěrovaného hradit úroky, tuto část tak nelze oddělit od dalšího obsahu smlouvy (srovnej např. rozsudek Soudního dvora ze dne 21. 4. 2016, ve věci C-377/14, Radlingerovi ca FINWAY a. s. či rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 7.9.2022, č.j. -157). Současně soud konstatuje, že v dané věci není prostor pro moderaci výše sjednaného úroku ve smyslu , neboť právní předchůdkyně žalobkyně jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů založila podstatu svého podnikání právě na zjevně neobvykle vysoké sazbě úroku z úvěru. Vyvažuje tím podnikatelské riziko nevrácení části úvěrů, když jejími klienty jsou z povahy věci subjekty s horší platební morálkou, kterým by banky úvěr začasté ani neposkytly. Z toho lze dovodit, že právní předchůdkyně žalobkyně by úvěry se standardní sazbou, byť v horní části rozmezí, neposkytovala, tedy by úvěrové smlouvy s takovou sazbou neuzavírala. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy programově staví model svého podnikání ve sféře poskytování rizikových úvěrů na tom, že ti klienti, kteří plní její podmínky (platí vysoký úrok z úvěru) a generují právní předchůdkyni žalobkyně zisk, vyvažují tak její ztráty z nesplácených rizikových úvěrů. To je tedy důvodem toho, že právní předchůdkyně žalobkyně by úvěry se standardní sazbou, byť v horní části rozmezí, neposkytovala a smlouvy s takovou sazbou by neuzavírala. Tyto závěry byly Městským soudem v Praze jako soudem odvolacím opakovaně judikovány ve skutkově a právně obdobných sporech vedených např. pod těmito spisovými značkami: sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , a sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. . V těchto rozhodnutích odvolací soud také vysvětlil, že při neplatnosti úvěrové smlouvy jako celku není prostor pro moderaci ve smyslu o. z., která se uplatní jen v případě, že se vada, spočívající v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu právního jednání vztahuje jen na část právního jednání.

14. Žalobkyně se tak po žalované s ohledem na uvedené může domáhat toliko vrácení finanční částky, která byla žalované skutečně poskytnuta, tedy částky 20 000 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Na tuto částku žalovaná žalobkyni ani její právní předchůdkyni neuhradila ničeho, proto soud žalované uložil částku ve výši 20 000 Kč žalobkyni zaplatit, a to včetně zákonného úroku z prodlení běžícího od uplynutí lhůty k plnění stanovené ve výzvě. (výrok II.)

15. Co do zbývajících nárokovaných částek včetně příslušenství soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť jejich vznik žalobkyně odvozovala od absolutně neplatné smlouvy o úvěru. (výrok I.)

16. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ustanovení před středníkem , když neshledal podmínky pro její prodloužení.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ve spojení s Žalobkyně byla ve věci úspěšná z cca 72,7 %, a při odečtení neúspěchu od úspěchu jí náleží právo na náhradu 45 % vzniklých nákladů řízení. Celkové náklady jsou představovány náklady spojených se zaplacením soudního poplatku ve výši 1 100 Kč a dále náklady spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 400 Kč ( , advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z a 2 věta druhá za středníkem , a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, dvakrát písm. d) uvedeného ustanovení, návrh ve věci samé a výzva k plnění, když jejich výše je dána . této vyhlášky) a dále 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč ( uvedené vyhlášky). Celkem tedy náklady řízení činí 2 915 Kč, z toho 45 % činí částku 1 311,75 Kč.

18. Celkové náklady žalobkyně ve výši 1 311,75 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě ( věta prvá před středníkem ) a na zákonné platební místo ( ). (výrok III.)

19. Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobcem se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném, výší dlužné částky a datem její splatnosti. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b vyhlášky.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí či exekuce.