Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 C 147/2026-10

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Šárkou Malíkovou Petříčkovou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 24 536 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 536 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 4 536 Kč od 25. 6. 2025 do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od 25. 6. 2025 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 762,11 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 536 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 4 536 Kč od 25. 6. 2025 do zaplacení, zamítá.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od 25. 6. 2025 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 762,11 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zd. soudu dne 27. 2. 2026 po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 24 536 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozhodnutí s tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO IČO, dne 21. 4. 2025 smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 20 000 Kč, navýšený z původních 16 000 Kč. Žalovaný se v uzavřené smlouvě zavázal uhradit poskytovateli úvěru dlužnou jistinu a smluvní úrok ve výši celkem 4 536 Kč, nejpozději do 24. 6. 2025, na které však neuhradil ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalobkyní dne 12. 12. 2024 smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně požaduje úhradu částky ve výši 24 536 Kč představující poskytnuté finanční prostředky - jistinu a úrok, dále požaduje příslušenství k pohledávce. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle , kdy žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a žalovaný nereagoval na výzvu soudu, měl soud za to ( ), že souhlasí a k projednání věci nenařizoval jednání.

4. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 21. 4. 2025 smlouvu o úvěru č. hodnota, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 16 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do 30 dní, žalobkyně následně navýšila poskytnutý úvěr o částku 4 000 Kč, celková částka jistiny tak činila 20 000 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 275,94 % ročně, RPSN činí za celý úvěr 1186,30 % (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne 21. 4. 2025, dodatku č. 1 ze dne 25. 4. 2025). Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla dne 21. 4. 2025 finanční prostředky ve výši 16 000 Kč a dne 25. 4. 2025 finanční prostředky ve výši 4 000 Kč (zjištěno z výpisů z běžného účtu, potvrzení o finančních transakcích). Protože žalovaný nehradil poskytnutý úvěr řádně a včas, došlo k zesplatnění celého úvěru (zjištěno upomínkou ze dne 29. 5. 2025). Právní předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 24. 6. 2025). Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalobkyní smlouvu, kterou na ni pohledávku za žalovaným postoupila (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek, dodatkem ke smlouvě o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek), což bylo žalovanému řádně písemně oznámeno (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 14. 11. 2025). Žalovaný čerpaný úvěr ani přes výzvu nezaplatil, což v řízení nijak nesporoval. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 14. 11. 2025).

5. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

7. Dle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů („zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

10. Právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou byl sjednán roční úrok ve výši 275,94 %, RPSN pak (Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr) byla sjednána ve výši 1186,30 % ročně, přičemž soudu je známo, že podle databáze ARAD ČNB činila průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých bankami ČR domácnostem v ČR k dubnu 2025 nejvýše 8,15 % ročně. Již v době před účinností současného dovodila soudní judikatura, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků (od níž se RPSN odvíjí), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ). Obecně je pak dovozováno Nejvyšším soudem, že přijatelnou „mezí“ smluvního úroku v obdobných případech je dvoj až trojnásobek výše obvyklého úroku poskytovaného bankami (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2007, sp. zn. ).

11. Jelikož byl úvěrovou smlouvou sjednán smluvní úrok za poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 275,94 % p. a., výše úroku sjednaného v této věci přesahuje maximální výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření smlouvy více téměř 34x. Zjištěný nepoměr oproti běžným úrokovým sazbám je možné označit za natolik dramatický, že zakládá absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. Spotřebitelský úvěr poskytnutý žalovanému vykazuje znaky lichvy tak, jak je tato definována v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , když výše úroků podstatě přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru a půjček. Zjevné porušení dobrých mravů nabývá v tomto případě ještě vyšší intenzity, protože se jedná o smlouvu se spotřebitelem, který je slabší smluvní stranou a náleží mu tak zvýšená ochrana. Není tudíž pochyb, že jen na základě tohoto konstatování předmětná smlouva o úvěru naplňuje ve směrodatných rysech kritéria vymezená v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012 sp. zn. . Ochrana takto nabytých práv pak stojí zcela mimo účel civilního procesu, resp. mimo základní hodnotový rámec práva jako normativního systému (dále srov. nález Ústavního soudu ze dne 24. 10. 2013, sp. zn. ).

12. Na věci nic nemění skutečnost, že se jedná o úvěr nebankovní, neboť ačkoliv úrokové sazby nebankovních poskytovatelů úvěrů bývají oproti bankovnímu sektoru obvykle vyšší, nehraje tato skutečnost roli při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku. Pokud by totiž soudy měly použít jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovatele než pro banky, vedlo by to k absurdním závěrům zakládajícím nerovnost mezi oběma skupinami poskytovatelů úvěrů (srovnej např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 4. 2021, č. j. -71).

13. Na základě výše uvedeného tak soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, a to v celém svém rozsahu. Smlouva o úvěru je smlouvou konsenzuální, jednou z jejích podstatných náležitostí je povinnost úvěrovaného hradit úroky, tuto část tak nelze oddělit od dalšího obsahu smlouvy (srovnej např. rozsudek Soudního dvora ze dne 21. 4. 2016, ve věci C-377/14, Radlingerovi ca FINWAY a. s. či rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 7.9.2022, č.j. -157). Současně soud konstatuje, že v dané věci není prostor pro moderaci výše sjednaného úroku ve smyslu , neboť právní předchůdkyně žalobkyně jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů založila podstatu svého podnikání právě na zjevně neobvykle vysoké sazbě úroku z úvěru. Vyvažuje tím podnikatelské riziko nevrácení části úvěrů, když jejími klienty jsou z povahy věci subjekty s horší platební morálkou, kterým by banky úvěr začasté ani neposkytly. Z toho lze dovodit, že právní předchůdkyně žalobkyně by úvěry se standardní sazbou, byť v horní části rozmezí, neposkytovala, tedy by úvěrové smlouvy s takovou sazbou neuzavírala. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy programově staví model svého podnikání ve sféře poskytování rizikových úvěrů na tom, že ti klienti, kteří plní její podmínky (platí vysoký úrok z úvěru) a generují právní předchůdkyni žalobkyně zisk, vyvažují tak její ztráty z nesplácených rizikových úvěrů. To je tedy důvodem toho, že právní předchůdkyně žalobkyně by úvěry se standardní sazbou, byť v horní části rozmezí, neposkytovala a smlouvy s takovou sazbou by neuzavírala. Tyto závěry byly Městským soudem v Praze jako soudem odvolacím opakovaně judikovány ve skutkově a právně obdobných sporech vedených např. pod těmito spisovými značkami: sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , a sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. . V těchto rozhodnutích odvolací soud také vysvětlil, že při neplatnosti úvěrové smlouvy jako celku není prostor pro moderaci ve smyslu o. z., která se uplatní jen v případě, že se vada, spočívající v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu právního jednání vztahuje jen na část právního jednání.

14. Žalobkyně se tak po žalovaném s ohledem na výše vyložené může domáhat toliko vrácení finanční částky, která byla žalovanému skutečně poskytnuta, tedy částky 20 000 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Na tuto částku žalovaný neuhradil ničeho, proto soud žalobkyni přiznal částku ve výši 20 000 Kč, včetně zákonného úroku z prodlení běžícího od uplynutí lhůty k plnění stanovené ve výzvě. (výrok II.)

15. Co do zbývajících nárokovaných částek včetně příslušenství soud žalobu zamítl, neboť jejich vznik žalobkyně odvozovala od absolutně neplatné smlouvy o úvěru. (výrok I.)

16. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ustanovení před středníkem , když neshledal podmínky pro její prodloužení.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ve spojení s Žalobkyně byla ve věci úspěšná z cca 81,5 %, a při odečtení neúspěchu od úspěchu jí náleží právo na náhradu 63 % vzniklých nákladů řízení. Celkové náklady jsou představovány náklady spojených se zaplacením soudního poplatku ve výši 982 Kč a dále náklady spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 400 Kč ( , advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z a 2 věta druhá za středníkem , a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, dvakrát písm. d) uvedeného ustanovení, návrh ve věci samé a výzva k plnění, když jejich výše je dána . této vyhlášky) a dále 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč ( uvedené vyhlášky). Celkem tedy 2 797 Kč, 63 % z této částky činí 3 178 Kč.

18. Celkové náklady žalobkyně ve výši 1 762,11 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě ( věta prvá před středníkem ) a na zákonné platební místo ( ). (výrok III.)

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí či exekuce.