Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

72 C 126/2026-32

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Novákovou Hermanovou ve věci

žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému:Jméno žalovaného A, narozený dne Datum narození žalovaného A

bytem Adresa žalovaného B

o 33 388 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky 20 388 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 493,08 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 907,14 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % z částky 14 635,03 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení a úrokem ve výši 8 % z částky 13 974,23 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se v rozsahu částky 20 388 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 493,08 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 907,14 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % z částky 14 635,03 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení a úrokem ve výši 8 % z částky 13 974,23 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru.

2. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že dne 30. 5. 2024 poté, co posoudila úvěruschopnost žalovaného, uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba. s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla úvěr ve výši 15 000 Kč za pevný úrok 761 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí úvěru částku 2 077 Kč za umožnění platit splátky v místě bydliště částku 2 700 Kč. Celkovou částku 27 888 Kč měl žalovaný uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Žalovaný uhradil pouze jednu splátku ve výši 2 000 Kč dne 31. 5. 2024. Ke dni 10. 12. 2025 žalobkyně postoupila pohledávku žalobkyni.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K projednání věci samé nebylo nařizováno jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem soudu za použití souhlasili.

4. Z obsahu spisu soud zjistil a vzal za prokázán následující skutkový stav.

5. Z žádosti o úvěr ze dne 30. 5. 2024, čestného prohlášení, výplatní pásky a dohody o pracovní činnosti soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, na jejímž základě měl být žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč splatný ve 14 měsíčních splátkách ve výši 2 656 Kč splatných k 20. dni v měsíci. Žalovaný uvedl zaměstnavatele, u něhož pracuje na DPČ jako agenturní zaměstnanec a příjem 12 922 Kč, náklady za bydlení a energie 2 500 Kč, za dopravu jídlo a osobní náklady 4 260 Kč a srážky ze mzdy či výživné 3 525 Kč, celkem 10 285 Kč.

6. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku 15 000 Kč v hotovosti s úrokem 761 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady za vyhodnocení případu ve výši 2 077 Kč a poplatkem za inkaso plateb ve výši 2 700 Kč. Celkem měl žalovaný vrátit 27 888 Kč, a to 14 měsíčními splátkami ve výši 1 992 Kč.

7. Z transakční historie soud zjistil, že žalovaný dne 31. 5. 2024 uhradil 2 000 Kč.

8. Dne 30. 5. 2024 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně uvědomen (zjištěno ze smlouvy o postoupení, potvrzení o úplatě, seznamu postoupených pohledávek, oznámení).

9. Žalovaný byl vyzván k úhradě 36 605,18 Kč nejpozději do 24. 3. 2026 (zjištěno z předžalobní výzvy a podacího lístku).

10. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je jen z části důvodná.

11. Pohledávka za žalovaným byla postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. žalobkyni, čímž je dána její aktivní legitimace ve sporu.

12. Soud se nejprve zabýval platností úvěrové smlouvy. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle , Sb. o spotřebitelském úvěru, je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud zásadně přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu ( o. z.).

13. Soud má za to, že v projednávané věci právní předchůdkyně žalobkyně rezignovala na svoji povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného tj. nedostála své povinnosti, neboť nepostupovala s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. ). Příjem žalovaného byl nízký, součet jeho výdajů a splátky úvěrů téměř dosahoval výše jeho příjmů, žalovanému tak nezbývala rezerva. Tyto skutečnosti v očích soudu svědčí o laxnosti při posuzování úvěruschopnosti žalovaného a posouzení ze strany právní předchůdkyně žalobkyně soud považuje za nedostatečné k tomu, aby smlouva o úvěru byla považována za platnou.

14. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je od počátku absolutně neplatná pro rozpor se zákonem a pro zjevné narušení veřejného pořádku. Žalobkyně tak žalovanému poskytla plnění ve výši 15 000 Kč bez právního důvodu a na straně žalovaného vzniklo přijetím plnění bez právního důvodu bezdůvodné obohacení. Žalovaný byl proto podle § 2991 o. z. povinen vydat žalobkyni, oč se na její úkor obohatil, přičemž soud zohlednil provedenou splátku ve výši 2 000 Kč (výrok I).

15. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl (výrok II.), neboť ujednání o zbývajících nárocích vychází z absolutně neplatné smlouvy.

16. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny v souladu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení podle o. z. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit podle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané podle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. ). Mezi účastníky nebyla ujednána lhůta splatnosti poskytnuté a dosud nevrácené jistiny. Žalovaný je nekontaktní, na výzvy soudu ani žalobkyně nereaguje. Soudu nejsou známy majetkové a výdělkové poměry žalovaného, na základě kterých by bylo možné stanovit splatnost nevrácené jistiny a určit způsob jejího splácení.

17. Výrok o nákladech řízení vychází z , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či návrh na exekuci